Požadavky na ICT dovednosti ve firemním prostředí

Článek vzniknul jako součást tematického vstupu Výuka ICT na SŠ.

Autorka pracuje na pozici recruitment specialist v soukromém sektoru.

Informační a komunikační technologie se stávají nedílnou součástí našich životů – nejen pracovních, ale i soukromých. Vyspělé technologie se integrují do škol, firem, institucí státní správy, hotelů, můžeme je vidět v metru, na nádražích, na letištích. Vytápění, osvětlení, zatemnění moderních domů a bytů se ovládá z jediného panelu integrujícího všechny systémy. Je běžné, že dnešní žáci nepracují s černou tabulí, bílou křídou a houbou, pokud mají osvíceného ředitele nebo ředitelku, pracují na dotykových tabulích nové generace, před sebou mají zjednodušené počítače, pracují v jazykových laboratořích. V moderních firmách je interní marketing uskutečňován na komunikačních obrazovkách, zasedací místnosti mají místo flipchartů interaktivní zobrazovací plochy schopné zobrazit prezentaci, uložit dodatečné vpisky barevným perem, propojit video záznamy, zvuky a fotografie s textem, prezentaci zobrazovat na druhé straně světa kolegům v reálném čase, ba co víc, oni do ní mohou i vstupovat. Cestuje se stále méně, co lze, řeší se videokonferenčně. Obor AV technologií, tak trochu jiného IT, je v nevídaném rozmachu a bude čím dál tím významnější součástí našeho každodenního života.

A je realitou, že tyto technologie musí někdo umět vyrobit, fundovaně prodat, nainstalovat, servisovat – a samozřejmě používat. Jaká je tedy ideální vybavenost současného člověka pro život, přeneseně pak kandidáta o jakékoliv zaměstnání z hlediska ICT?

Pokud se zamyslím nad požadavky zaměstnavatelů na potenciální uchazeče o práci z tohoto hlediska, je možné vysledovat různé nároky. Tyto nároky jsou odvislé od pozice, na kterou se uchazeč hlásí – většinou bez ohledu na obor, ve kterém společnosti působí. A jelikož většina českých firem funguje v operačním systému od Microsoftu (Windows), nikoli v OS od Apple, soustředím se pouze na toto prostředí. 

Pro pozice obchodního a supportního typu, tedy do administrativy, zákaznického servisu, HR, product managementu, logistiky a marketingu, se většinou za naprostý základ považuje ovládání sady MS Office (Word, Excel, PowerPoint, Outlook). Bez této kompetence nemůže kandidát/ka pomýšlet ani na základní administrativní pozici – recepční. Je naprosto nezbytné, aby se na středních školách věnovaly alespoň dvě hodiny týdně praktickým cvičením. Uživatelsky ovládnutý Word (psaní textu, jeho úprava, formátování, odrážky, vkládání tabulek), Excel (formátování buněk, tabulky, grafy, jednoduché vzorce a vyhledávání), PowerPoint (základní tvorba prezentací) a Outlook (pošta, plánování, práce s úkoly) by měl být automatickým výstupem IT vzdělávání na všech úrovních středních škol. Stejně tak jako aktivní práce s Internetem a schopnost vyhledávání a zpracovávání informací. Počítačový HW (včetně periferií – tedy základních informací o fungování tiskáren, skenerů, příp. modemů) a základní kancelářské SW vybavení by se mělo stát běžným pracovním nástrojem. Absolventi by měli znát výhody i rizika práce na něm, umět se přihlásit a odhlásit do/ze sítě, umět pracovat s hesly a obecně být seznámeni s ochranou dat.

Pokud se jedná o školy ekonomického zaměření, ty mají trochu výlučné postavení vzhledem k tomu, že jejich absolventi většinou míří do účetních, finančních a ekonomických oddělení. V jejich případě by se velká pozornost měla věnovat zejména Excelu, ten by měl být zvládnutý na nadstandardní uživatelské úrovni (vestavěné funkce, vyhledávání, kontingenční tabulky, příp. programovací jazyk makro). I když totiž firma účtuje ve finančních modulech různých databázových SW (MS Navision, SAP, Oracle) nebo v ekonomických SW (typu Pohoda, Money S3), stejně jsou excelovské tabulky nedílnou součástí práce na finančních pozicích.

Velkou výhodou, zejména na pozicích do marketingu, je znalost počítačové grafiky a k tomu určených programů – jelikož ale existuje jen málo škol specializujících se na jednotlivá odvětví marketingu, myslím, že by tyto kompetence neměly být zakomponovány jako požadavek do obecného vzdělávacího plánu, ale spíše jako nadstavba, kterou si student/žák zvolí sám v rámci svých vzdělávacích preferencí.

Pozice technického rázu jsou kapitolou samy pro sebe. Myslím, že by se to dalo shrnout výrokem, že každý technik by měl být do několika let tak trochu „ajťák“. Na absolventy technických středních škol, nastupující většinou na pozice techniků juniorů, je požadavek znalosti HW i SW na nadstandardní úrovni zcela zřejmý. Tyto kompetence se nesledují jen v pracovních zkušenostech, kterých je u absolventů většinou poskrovnu, ale stačí zájem o  problematiku – podomácku sestavovat počítače, umět rozebrat počítač „na železa“, zkoušet ho nakonfigurovat… V dnešní době se bez propojení HW a SW neobejde žádná instalace, žádná moderní domácnost, žádné auto. Jen těžko bychom hledali kvalifikovanou technickou pozici, kde stačí manuální zručnost. Na technických oborech by tedy dle mého názoru měl být do vzdělávacího plánu zakomponován i tento požadavek, aby se tak absolventům usnadnilo následné hledání práce.

Výuka a seznamování s AV technologiemi, které úzce souvisejí s IT, by mohly být jako volitelný předmět, nadstavba, která bude čím dál tím více žádaná.