Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > > > > > > > > >

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > > > > > > > > > > Nová příručka ke studiu didaktiky dějepisu...

Nová příručka ke studiu didaktiky dějepisu

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Autor Dagmar Hudecová
Článek informuje o publikaci Příručka ke studiu didaktiky dějepisu D. Labischové a B. Gracové. Jedná se o ucelené moderní didaktické dílo zohledňující inovativní přístupy ve vzdělávání.

V roce 2008 vydala Filozofická fakulta Ostravské univerzity Příručku ke studiu didaktiky dějepisu autorek D. Labischové a B. Gracové.[1] Ačkoli je určena především studentkám a studentům připravujícím se na pedagogickou dráhu vyučujících dějepisu, může dobře posloužit i učitelům usilujícím o modernizaci vlastní výuky.

Poslední ucelené dílo věnované didaktice dějepisu vzniklo z pera prof. V. Čapka koncem 80. let a je výrazně poznamenáno marxistickým pojetím dějin a celkovým duchem tehdejší doby. Pro potřeby současné dějepisné výuky je málo použitelné. Mezeru se snažily vyplnit publikace vydávané Asociací učitelů dějepisu ČR (ASUD)[2]. Ty se pokoušely hledat odpovědi na palčivé otázky především praktické výuky, ať už podněty z dějin didaktiky dějepisu nebo za přispění učitelské a odborné veřejnosti. Pro potřeby studentů pak vznikaly na jednotlivých fakultách připravujících učitele dějepisu drobnější práce, které měly usnadnit přípravu studentů ke zkouškám z didaktiky dějepisu.[3] Ucelenější dílo však nevzniklo. Příručka obou autorek tak významně vyplňuje mezeru v literatuře didaktiky dějepisu.

Její obsah je rozdělen do 40 krátkých kapitol a je funkčně doplněn 21 přílohami. Učitel dějepisu v praxi jistě přistoupí k četbě příručky výběrově a soustředí se na kapitoly, které obsahují nové pohledy na dějepisné vyučování a inspirativní inovativní metody. Jistě ho zaujmou kapitoly o současných trendech v dějepisném vyučování, výuce dějepisu v zahraničí a o současných cílech dějepisné výuky, které mu pomohou zorientovat se v dnešním pojetí školního dějepisu. Pojednání o dějepisném kurikulu a obsahu dějepisného vyučování mu usnadní pochopení uspořádání učiva a jeho výběr. Kapitoly o učebnicích dějepisu pomohou lépe pochopit charakter dějepisných učebnic i jejich hodnocení, které následně využije při výběru učebnic pro vlastní vyučování.

Pro učitele zvlášť zajímavá je část věnovaná formám a konkrétním metodám dějepisného vyučování. Tomu je věnována podstatná část příručky (18 kapitol). Učitel zde najde konkrétní náměty pro práci s písemným materiálem (písemnými prameny i literaturou odbornou, populárně naučnou, memoárovou, literaturou faktu atd.), s hmotnými trojrozměrnými prameny, jejichž využití v dějepisném vyučování bylo u nás dosud málo frekventované, s ústními prameny (oral history), s médii vizuálními (fotografie, historická karikatura, plakát, komiks), grafickými (mapa, časová osa, statistický kartograf) i auditivními a audiovizuálními (hudba, píseň, televize, film). Nechybějí ani náměty na využití moderních technologií ve výuce dějepisu, jako je např. CD-ROM či internet, včetně upozornění na úskalí, která využívání těchto technologií s sebou nese. V části věnované vyučovacím formám je vedle tradičních forem (individuální, skupinové, hromadné vyučování) zvlášť zdůrazněno projektové vyučování a jeho význam pro rozvíjení interdisciplinárních vazeb.

Inspirativní pro učitele jsou jistě moderní způsoby prezentace výsledků výuky, kterými nejsou míněny jen klasické způsoby zkoušení žáků, ale i diskuze, referáty, odborné práce, vytváření modelů a mentálních map. Samostatná kapitola je věnována didaktickým testům, které se v současnosti stále častěji prosazují i ve společenskovědním vzdělávání.

Závěrečné kapitoly se zabývají rolí výzkumu v didaktice dějepisu a prezentací některých jeho výsledků. Výzkumu etnických stereotypů ve vědomí studující mládeže se autorky věnují dlouhodobě. Seznámení se s výsledky tohoto výzkumu umožňuje učiteli dějepisu kvalifikovaný vhled do dané problematiky i do vědomí současné mládeže. Poslední tři kapitoly se zabývají aktuálními tématy – evropskou dimenzí ve výuce dějepisu, genderovou tematikou a evergreenem dějepisného vyučování, jímž je tematika regionálních dějin.

Příručka je doplněna pětistránkovým seznamem literatury, v němž lze vyhledat další české i zahraniční tituly k didaktice dějepisu i k širší vzdělávací tematice.

Text příručky je přehledně zpracován. Orientaci v textu usnadňují grafické ikony označující vstup autora do textu, příklad, pojmy k zapamatování, literaturu, kontrolní otázky, úkoly a náměty pro seminární úkoly (které jsou určené samozřejmě především pro studenty) a část pro zájemce s rozšiřujícím textem.

Příručka je dobrým materiálem pro další vzdělávání učitelů, kteří mají zájem o hlubší vhled do tematiky a o náměty pro zkvalitnění vlastní práce. Poněkud problematické je její zakoupení, protože není distribuována v běžné knižní síti. Je však možné ji objednat v prodejně skript Ostravské univerzity (prodejna.skript@OSU.cz, tel. 597 091 034) za cenu 245 Kč nebo se lze poptat po jejím zapůjčení v některé knihovně.

 


[1] LABISCHOVÁ, Denisa, GRACOVÁ, Blažena: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu, Ostrava : FFOU 2008, 276 s., ISBN 978–80–7368–584–3.

[2] RŮŽIČKOVÁ, J. Z odkazu metodiky a didaktiky dějepisu předchozích desetiletí (1997); Dějepis ve škole (1998); Dějepis po škole (1999); Historikové a přírodovědci školnímu dějepisu (2000); Oživené myšlenky (2001); Dějepis ve škole II. (2002); K problémům světa ve 20. století (2003); KUNSTOVÁ, E. a kolektiv: Samostatné práce v dějepise (2005), Náměty ke zpracování ŠVP dějepisu I. a II. (2006 a 2007); Mezipředmětové vztahy v dějepise (2009).

[3] Např. JULÍNEK, S. Úvod do teorie a praxe výuky dějepisu, Brno : PF MU, 1995; JÍLEK, T. a kol. Vybrané kapitoly z didaktiky dějepisu I., II., Plzeň : FPE ZČU 1994, 1996.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám