Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > > > > > > > > >

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > > > > > > > > > > Činnost oddělení vzdělávání Ústavu pro studium...

Činnost oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů k významným výročím v roce 2019 a k soudobým dějinám

Informativní příspěvek
Autor Petr Sedlák

Oddělení vzdělávání se od vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů v roce 2007 zaměřuje na osvětu v oblasti dějepisu a historického myšlení. Tým lektorů a didaktiků Oddělení vzdělávání promýšlí a zprostředkovává trendy soudobé didaktiky, stejně jako reflektuje nejnovější poznatky na poli historie a historického vzdělávání. Usiluje o proměnu veřejné diskuse o dějinách, proto jeho práce směřuje především na školy a vzdělavatele v oboru historie, dotýká se však každého se zájmem o dějiny. Oddělení vzdělávání spolupracuje s řadou dalších institucí, jako jsou Karlova Univerzita v Praze, Masarykova Univerzita v Brně, Akademie věd České republiky nebo občanská sdružení zabývající se moderními dějinami, a je členem Stálé konference asociací ve vzdělávání a evropské asociace učitelů Euroclio.

Stejně jako v předchozích letech se i letos Oddělení vzdělávání zapojilo do připomínání událostí 17. listopadu 1989. Lektoři oddělení v rámci Festivalu svobody uskutečnili desítky přednášek pro žáky základních a středních škol napříč republikou. V neděli 17. listopadu nabízeli přednášky ve Vzdělávací tramvaji na zastávce Národní divadlo v průběhu pouličního festivalu Korzo Národní. Přednášky byly  tematicky zaměřeny především na významy, jaký 17. listopad získal bezprostředně v roce 1989, když rozpohyboval pád komunistické diktatury. Ani v roce 1989, stejně jako v desetiletích poté a dnes, totiž 17. listopad nebyl a není přijímán českou veřejností bezvýhradně kladně, jako definitivní změna k lepšímu. Kritická reflexe rozličných a protichůdných významů 17. listopadu se přitom ukazuje jako možná cesta, jak zprostředkovat význam událostí z konce roku 1989 dnešním žákům, kteří se narodili po roce 2000.

Znamená to překonat sklon k prosté a povrchní reprodukci vyprávění o vítězství svobody nad nesvobodou. Takové pojetí se totiž dle četné zkušenosti učitelů vzpírá názorům na období před a po roce 1989, které si mnozí žáci přinášejí ze svých rodin. Rozumí, že dnes mohou na rozdíl od svých prarodičů cestovat a vybírat si školu, zdaleka ale ne všichni a bezvýhradně. Lektoři oddělení se ve svých vystoupeních opětovně snažili 17. listopad zprostředkovat v rovině významů tak, aby jej učitelé mohli se svými žáky asociovat s tématy, která konkrétně a denně řeší oni, a považují je tudíž za významná. Ať to jsou konzumní nároky života v současné společnosti, komunikace a vztahy v době informační revoluce, klimatická změna, ale i nabídka řešit přetrvávající problémy jinak než demokraticky. 

Odkazy

Oddělení vzdělávání své vzdělávací materiály a přehled metodických východisek soustředí na webových stránkách Dějepis v 21. století. Jednotlivé materiály a metodiky k využití ve školní výuce jsou zde soustředěny podle jednotlivých projektů v sekci Soudobé dějiny online. Snadno dohledatelný je i odkaz na samostatné stránky digitální dílny pro práci s historickými prameny HistoryLab, na které oddělení spolupracuje s ostatními subjekty. Oborově didaktické pojetí historického myšlení, ze kterého oddělení při vývoji svých vzdělávacích materiálů vychází, je převzato především z pojetí takzvané Velké šestky (The Big Six) kanadského didaktika Petera Seixase a týmu jeho spolupracovníků.

Důvod, proč bylo vybráno toto pojetí, je jeho srozumitelné vymezení šesti okruhů/konceptů, jejichž postupné zvládnutí ze strany žáků vede k osvojení historické gramotnosti jako specifického (historického) chápání světa. Těchto šest okruhů je přeloženo do češtiny v úvodním textu k aplikaci HistoryLab (Proměna cílů historického vzdělávání v čase nových médií). Didaktici oddělení jsou zváni do veřejnoprávních médií, kde vysvětlují, že  konstruktivistický přístup k dějepisné výuce nabízí příležitost, aby žáci strávili čas v hodinách dějepisu smysluplně a se zaujetím, nikoliv jen jako pasivní příjemci vyprávění učitele, kteří jsou hodnoceni za jeho prostou reprodukci (na základě faktů považovaných učitelem, anebo autory jeho učebnice, za důležité). 

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám