Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Za poznáním sociálně patologických jevů
Odborný článek

Za poznáním sociálně patologických jevů

24. 9. 2020 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Zuzana Cieslarová

Anotace

Článek představuje inspiraci, jak zapojit téma osobností do výuky o sociálně patologických jevech. Problematika sociálních deviací a patologií je velice aktuální a žákům je známá především z médií, právě v souvislosti se slavnými osobnostmi. Podle mého názoru toho můžeme využít, aby byla naše výuka zajímavější. Tento námět by mohl sloužit nejen k motivaci a probuzení zájmu o téma, ale také k rozvoji gramotností, zejména čtenářské. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Jedná se o projekt financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů a realizovaný Národním ústavem pro vzdělávání. Cílem je podpora pedagogů mateřských i základních škol v jejich snaze o rozvíjení čtenářské, digitální a matematické gramotnosti.
Čtenářská gramotnost je rozvíjena hlavně prací s textem ve druhé fázi třífázového modelu učení. Primárně je rozvíjena složka porozumění textu a jeho interpretace. Žáci kriticky přemýšlejí nad obsahem textu a posuzují jej v kontextu vlastní zkušenosti získávání informací o osobnostech z médií. Vyučovací jednotka reflektuje očekávané výstupy pro čtenářskou gramotnost, a to ve dvou (příp. třech) jejích složkách. Primárně jde tedy o složky: 
 
Porozumění textu a interpretace; Žák  …
  • najde důležité informace či momenty v textu, posuzuje jejich význam pro sebe i jiné adresáty. 
  • stručně a přehledně shrne, o čem text je, a zahrne i patrný autorský záměr, případně adresáta textu. 
Posuzování obsahu a formy; Žák …
  • zná a využívá různé rysy textů (v tomto případě odkazy na zdroje, citace), používá pokročilé vyhledávací nástroje k tomu, aby efektivně našel potřebné informace a ověřil kvalitu informace či zdroje. 
  • pátrá, zda jsou v textu určité společenské skupiny podány se (skrytými) stereotypy, které slouží zájmům jiných skupin, všímá si, jak jsou v důsledku toho prezentována fakta a události a předkládány názory …
Mohla bych na tomto místě zmínit i 4. složku ČG, kterou je čtenářská nezávislost. Jde však o hlubší čtenářské návyky a učitel ztěžka pozná, zda žák při čtení volí vhodné strategie. Nicméně jeho porozumění čtenému textu může ověřit rozhovorem a diskusí se žáky, což proběhne v závěru VJ. Z této složky ČG zmíním očekáváný výstup, ke kterému bychom se žáky mohli směřovat v rámci skládankového učení: 
  • Žák monitoruje průběžně své porozumění čtenému textu, volí strategie překonávající neporozumění.

Vzdělávací obor:         Výchova k občanství

Časové zařazení:         9. roč. ZŠ, 1 x 45 min

Téma:                         Normy a deviace

Rozvíjené gramotnosti a příslušné složky: Čtenářská gramotnost; porozumění textu, kritické zhodnocení informací z textu

Popis námětu – příprava na vyučovací jednotku

Vyučovací jednotku můžeme fázovat dle třífázového modelu učení E-U-R, který pracuje s prekoncepty žáků, opírá se o jejich mimoškolní zkušenosti, respektuje přirozené učení a poznatky jsou trvaleji zapamatovatelné než při použití klasických výukových metod. Model je charakteristický metodami kritického myšlení, žáci jsou aktivní v průběhu celého vyučovacího procesu a jejich motivace k učení je větší.

Model E-U-R byl u nás rozšířen hlavně díky programu RWCT neboli Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Zkratka názvu modelu odpovídá prvním písmenům z názvů fází, z něhož se model skládá. V první fázi, evokace, si žáci vybavují to, co o tématu již vědí, cílem je aktivizace a motivace k zájmu o daný problém. Druhá fáze se nazývá uvědomění si významu, jedná se o stěžejní fázi, neboť jde o část samotného učení žáků, žáci jsou aktivní a své poznatky si konstruují sami na základě svých prekonceptů a dále na základě čtení textu, zhlédnutí dokumentu, vlastní aktivitou apod. V poslední fázi, reflexi, jde o to, aby žáci své nově nabyté vědomosti systematizovali a upevňovali, vyjadřovali navzájem své myšlenky a získané poznatky vlastními slovy. (Zormanová, 2012, online)

Za poznáním sociálně patologických jevů

1. fáze EVOKACE (5–10 min)

V této fázi můžeme využít metodu klíčová slova, která spočívá v tom, že vyučující na tabuli napíše 4–5 klíčových slov, která vyjadřují podstatu probíraného tématu (konkrétně sociálně patologické jevy).

Žáci jsou v 5 minutách vyzváni k tomu, aby si promysleli, jak spolu jednotlivá slova mohou souviset (samostatně či ve dvojici). Po uplynutí času mají své postřehy a domněnky prezentovat před spolužáky, přičemž je učitel nabádá k tomu, aby svá tvrzení zdůvodnili. Po přečtení textů v následující fázi mohou žáci reflektovat a zhodnotit, jak se jejich představy shodovaly s nově nabytými informacemi. (Poláková, online)

V našem případě se může jednat např. o tato klíčová slova: nežádoucí, sociální, závislost, škodlivé, celebrity.

2. fáze UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU (30 min)

Zde využijeme potenciálu metody skládankového učení (v orig. Jigsaw). Žáci jsou během skládankového učení zodpovědní nejen za své vlastní učení, ale i za učení svých spolužáků. Na základě Dalovy pyramidy učení se totiž dotyčný jedinec nejvíce naučí učením druhého. (Černoch, online)

Vyučující rozdělí třídu do skupin (jejich počet závisí na tom, kolik sociálně patologických jevů zamýšlí probrat). Každá z těchto tzv. domovských skupin obdrží sadu textů, kterou si rozdělí mezi sebe (texty jsou k dispozici v přiloženém souboru). Následně se z každého z žáků stává expert na daný text a utváří se tzv. expertní skupiny, které jsou složeny z žáků s totožným textem. V expertní skupině mají žáci za úkol vybrat z textu podstatné informace, naučit se je a vymyslet strategii, jak učivo předat svým spolužákům ve své domovské skupině. Po uplynutí časového limitu se žáci navrátí do domovských skupin, kde začíná proces vzájemné výuky; všichni členové jsou pověřeni naučit ostatní vše, co se naučili oni sami. Produktem této práce může být výukový plakát, kde žáci zanesou informaci, která je zaujala, nebo mohou vytvořit krátký zápis do sešitu (tj. v kompetenci učitele). Osobně bych se přiklonila k první variantě, protože nezabere tolik času a důležitější je závěrečná reflexe.

3. fáze REFLEXE (5–10 min)

V poslední fázi vyučovací jednotky aplikujeme metodu volného psaní. Žáci píší určitý čas (nejlépe 5 min) o všem, co si z daného tématu zapamatovali. Zaznamenávají všechny své myšlenky do souvislého textu, neměli by při tom odtrhnout propisku od papíru. Tato metoda má také svá pravidla, ačkoli se zdá být poněkud laxní. Podle Steelové (1997) se jedná o tato pravidla:

  • píše se celou dobu vše, co daného žáka k danému tématu napadá,
  • píše se souvislý text, nejen body či hesla,
  • k tomu, co žák napsal, se nevrací, neopravuje,
  • pokračuje se v psaní, i když žáka nic nenapadá – v tomto případě se zapisují i pomocné věty, např. „Přemýšlím, jak bych mohl/a pokračovat …“, ale za každou cenu se snaží vrátit k tématu,
  • pravopis a gramatika není primárním cílem psaní, takže se tím žák nebrzdí.

Po uplynutí časového limitu je možné výtvory žáků prezentovat, pokud s tím souhlasí. Své nápady si mohou navzájem prezentovat například jen ve dvojici s tím, že žák by si měl vybrat svého partnera, aby se necítil nijak ohrožen. Výhodné a povzbudivé by bylo, kdyby vyučující sám napsal a prezentoval své vlastní volné psaní.

Rozvoj gramotností

Vyučovací jednotka směřuje k rozvíjení především čtenářské gramotnosti, ta je rozvíjena hlavně prací s textem ve druhé fázi třífázového modelu učení. Primárně je rozvíjena složka porozumění textu a jeho interpretace. Žáci kriticky přemýšlejí nad obsahem textu a posuzují jej v kontextu vlastní zkušenosti, zejména se získáváním informací o osobnostech z médií.

Komentář

Problematikou bych se zabývala i v následující hodině, protože se může stát, že u žáků vyvstanou otázky, na které budou chtít znát odpověď, pokud je nedostanou přímo v této vyučovací jednotce. Krátkou reflexi bych provedla i po skládankovém učení, popřípadě objasnila danou problematiku, zmínila další zajímavosti. Lze také rozvést se žáky diskusi, protože oni sami mají jistě hodně informací o sociálně patologických jevech v souvislosti se slavnými osobnostmi. Je možné, že diskuse se rozjede mezi žáky již během skládankového učení, což je jen dobře, pokud stihnou to, co se stihnout má. Stěžejní je celková reflexe, kde by mělo zaznít, jak důležitá je v tomto ohledu prevence, např. by mohl se žáky proběhnout ještě jakýsi brainstorming na toto téma. Ve finále by měli být žáci také obeznámeni s tím, na koho se mohou v případě podezření na nějaký sociálně patologický jev obrátit, ať už ve škole či v širším okolí.

V každém případě by měl vyučující upozornit na to (a žáci by si to měli sami uvědomovat), že poznatky o slavných osobnostech získáváme jedině prostřednictvím médií a že musíme umět rozlišovat věrohodné informace, čerpat z více zdrojů. Slavní zde jen pomáhají zatraktivnit obsah a zlepšit jeho chápání, nejde o rozšiřování informací z internetu, což bychom měli mít pořád na paměti a žáky na to upozornit.

Citace a použitá literatura:

1 ČERNOCH, M. Dalova pyramida učení. In: Studentům pedagogiky [online]. Publikováno 7. 3. 2015 [cit. dne 2020-06-10]. Dostupné z: https://pedagogika.skolni.eu/dalova-pyramida-uceni/.

2 POLÁKOVÁ, I. Klíčová slova – popis metody. In: Učení bez učebnic [online]. [cit. dne 2020-06-10]. Dostupné z: https://www.ucenibezucebnic.cz/index.php?id=515.

3 STEELE, J. L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení: Příručka I – II. Praha: Kritické myšlení, 1997.

4 ZORMANOVÁ, L. Výukové metody v pedagogice: Třífázový model učení. In: Metodický portál RVP.CZ [online]. Publikováno 9. 7. 2012 [cit. dne 2020-06-10]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/16247/vyukove-metody-v-pedagogice-trifazovy-model-uceni.html/.

Literatura a použité zdroje

[1] – ČERNOCH, M. Dalova pyramida učení. 2015. [cit. 2020-6-10]. Dostupný z WWW: [https://pedagogika.skolni.eu/dalova-pyramida-uceni/].
[2] – POLÁKOVÁ, I. Klíčová slova - popis metody. [cit. 2020-6-10]. Dostupný z WWW: [https://www.ucenibezucebnic.cz/index.php?id=515].
[3] – STEELE, J. L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení: Příručka I - II. Praha : Kritické myšlení, 1997.
[4] – ZORMANOVÁ, L. Výukové metody v pedagogice: Třífázový model učení. 2012. [cit. 2020-6-10]. Dostupný z WWW: [https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/16247/vyukove-metody-v-pedagogice-trifazovy-model-uceni.html/ ].
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
48.83 kB
Dokument
Skládankové učení – texty
pdf
219.73 kB
PDF
Skládankové učení – texty

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
Mgr. Zuzana Cieslarová

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
24. 9. 2020
Text přináší inspiraci, zkušenost s výukou zaměřenou na rizikové jevy chování (sociálně patologické jevy). Žaky doporučuje autorka angažovat tím, že jako výukovou materii přináší komentované příběhy celebrit, veřejně známých osobností, které zažily obdobné chování ze strany blízkých. Text je ambiciózní; podle mne nelze očekávat, že budou učitel a žáci s to efektivně reflektovat všechny naznačené směry a cíle (nereflektovaný cíl je jednou z ukázek tzv. utajeného poznání...). Ale inspirativní postup to je, rozhodně jej také vyzkoušejte, zda bude produktivní, a napište o tom!

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají