Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Čeština zajímavě a komunikativně II: Slovesa
Odborný článek

Čeština zajímavě a komunikativně II: Slovesa

17. 2. 2016 Základní vzdělávání
Autor
Klímová K., Kolářová I.

Anotace

Kniha je určena učitelům českého jazyka druhého stupně základních škol a nižších tříd gymnázií a studentům oboru Český jazyk a literatura na vysokých školách. Přináší zajímavé náměty k učivu o slovní zásobě, tvarosloví, skladbě a slohu v 8. a 9. ročníku. Přínosné je propojení praktické části s metodickou i závěrečné prověřovací testy. Výklad doplňují odkazy na mezipředmětové vztahy a průřezová témata.

Práce ve skupinách: Myšlenková mapa

1. Rozdělte se do skupin po čtyřech až pěti žácích.

Každá skupina dostane papír velikosti A2. Do jeho středu napište SLOVESA. Poté zaznamenávejte na papír vše, co se slovesy nějak souvisí, co vás ve spojení s  nimi napadne. Současně pojmy, které spolu úzce souvisejí, spojte rovnou čarou. Výsledky práce ve skupinách si vzájemně porovnejte. Myšlenkové mapy můžete vystavit ve třídě.

2. Přečtěte pozorně a hlasitě uvedený text.

Chvála klidu

Mám rád klid. A snažím se ho zachovávat. Řekl bych, že se mi to většinou daří, jestliže nepočítám nevysvětlitelné a  nezvládnutelné výbuchy vzteku nad věcmi, které nejen že nestojí za vztek, ale ani za pohled. Je to vždycky maličkost: vadný zámek, vzdorující zásuvka nebo moje neschopnost orientovat se v obsahu vlastních kapes. Neublížil bych ani kuřeti – pokud by mu už neublížil někdo jiný, třeba grilováním – ale kdyby přede mnou stanul vadný zámek v lidské podobě, kdyby mi vzdorující zásuvka vzdorovala v podobě sebekrásnější ženy, zabil bych je. Po devadesáti pěti pohybech, které jsem vykonal se zásuvkou marně, ukáže se pohyb devadesátý šestý jako pohyb správný, ačkoli se ničím neliší od všech předešlých.
Podle Miroslava Horníčka: Dobře utajené housle

a) Také vás dokáže rozzlobit, že obyčejné věci nefungují tak, jak mají? Kdy se vám to stalo naposled? Připravte si mluvní cvičení na téma Co mě nejčastěji vyvede z klidu.

b) Vypište do jedné skupiny podtržené slovesné tvary a do druhé slovesné tvary vyznačené tučně. Poté obě skupiny porovnejte. Čím se od sebe liší? Nakonec doplňte následující poučení:

Podle toho, zda jsou slovesné tvary tvořeny jednou nebo více výrazovými jednotkami, dělí se na ____________________ a ____________________.

3. Slovesné tvary mají svá pojmenování (levý sloupec).

Přiřaďte k nim odpovídající příklady (pravý sloupec) tak, že pojmenování a příklad spojíte rovnou čarou.

oznamovací způsob přítomného času                 připraven

oznamovací způsob minulého času                     jedl bych

oznamovací způsob budoucího času                   seď

rozkazovací způsob budeme soutěžit                 napíšu

podmiňovací způsob přítomný                            říkat

podmiňovací způsob minulý                               poslouchali jsme

příčestí minulé                                                    voláte

příčestí trpné                                                      byli bychom bývali přišli

infinitiv                                                               odpočíval

Práce ve dvojicích

5. Vytvořte souvislý text, ve kterém použijete co nejvíce uvedených příkladů. 

Poté výsledky své práce přečtěte ostatním. Rozhodněte, která dvojice splnila úkol nejlépe. Své rozhodnutí odůvodněte.

6. Vyberte ze slovesných tvarů ve cvičení 3 slovesné tvary neurčité.

Vysvětlete, proč mají toto pojmenování.

7. Přečtěte si pozorně ukázku z knihy Oty Pavla Zlatí úhoři.

Na Buštěhrad se vrátil tatínek odpoledne a srnec byl spravedlivě rozdělen. Jednu kýtu jsme dali pekaři Bláhovi, byl k nám za války moc hodný, jednu do statku Burgrovým, ti k nám byli ještě hodnější, a ostatní máma naložila do takové krásné kamenné štoudve a dělala mým bráškům Hugovi a Jirkovi omáčky a bifteky, což byla její velká specialita. Kluci se cpali na příští léta, aby vydrželi Terezín, Osvětim, Mauthausen a pochody smrti v třicetistupňových vedrech a všechny ty krásné věcičky, které pro ně připravili Němci. Hugo se vrátil celkem dobrý. Jirka se vrátil z Mauthausenu a měl čtyřicet kilo a půl roku umíral od hladu a utrpení, než začal znovu žít. Nikdy mi o tom moc nevyprávěl, jenom jednou, a když jsme mluvili o tom srnci, řekl: „Možná že ten srnec mi zachránil zrovna život. Možná že ty poslední kusy pořádného masa mi vystačily akorát do konce.“
Ota Pavel: Zlatí úhoři

a) Vysvětlete význam slova štoudev.

b) Vypište podtržené slovesné tvary a pojmenujte je. Poté u nich určete slovesné kategorie.

c) Přečtěte si tučně vytištěná slova. Patří mezi slovesné tvary určité, nebo neurčité?

d) Jsou v textu ještě další takové tvary?

Dějepis

Do kterého historického období nás ukázka zavádí? Které knihy s válečnou tematikou jste četli (které filmy jste viděli)? Pokuste se s jejich obsahem stručně seznámit spolužáky. Na území kterých dnešních států byly koncentrační tábory, o kterých autor píše? Vysvětlete, proč je důležité se touto tematikou zabývat i v dnešní době.

8. Zamyslete se nad uvedenými otázkami:

  • Co asi předcházelo tomu, než tatínek mohl svým synům srnce přinést?
  • Byl to pro něj úkol jednoduchý, nebo obtížný?

Pokuste se vymyslet a napsat 1. část příběhu. Poté si přečtěte kapitolu z uvedené knihy a porovnejte se svým textem. V čem se autorovo vyprávění liší?

Multikulturní výchova

Roznání projevů rasové nesnášenlivosti a napomáhání prevenci vzniku xenofobie; chápání rovnocennosti všech kultur a skutečnosti, že žádná není nadřazena jiné.

9. Vypište z textu všechna slovesa a určete u nich slovesné kategorie.

Řekněte, u kterých z nich nemůžeme určit slovesnou kategorii času, a své rozhodnutí odůvodněte.

a) Zdravíme nejkrásnější chatu na Vltavě!

b) Na ryby jsem šel na Skřivaňský potok.

c) Nečum a pojď nám se štikou pomoct!

d) Kdybych tak chytil kapra!

10. Čtěte pozorně následující text a během čtení si k němu dělejte poznámky podle uvedených značek.

Každou informaci v textu označovat nemusíte. Volte pouze takové, které vám budou připadat zajímavé nebo důležité. Informace označujte hned při prvním čtení. 

√ Udělejte na okraji textu „fajfku“, pokud informace potvrzuje to, co už víte.

+ Plus udělejte u informace, která je pro vás nová a zároveň důvěryhodná.

? Pokud nějaké informaci nerozumíte nebo byste se o ní chtěli dovědět víc, udělejte otazník.

Slovesný vid je mluvnická kategorie vyjadřující průběh slovesného děje. Z tohoto hlediska se slovesa rozlišují na nedokonavá a dokonavá. Schopnost vyjádřit dokonavost nebo nedokonavost se nazývá slovesný vid. Vyjadřují jej všechny slovesné tvary, a to určité (pracoval jsem) i neurčité (pracovat):

  • Slovesa nedokonavá vyjadřují děj neohraničený, probíhající ve všech časech: v minulosti, přítomnosti i budoucnosti, např.: psal jsem – píšu – budu psát; viděli jsme – vidíme – budeme vidět. Některá slovesa jsou jen nedokonavá, např. modální slovesa (mít, chtít, moci, smět, muset) nebo slovesa s významem stavu jako být, spát, ležet, stát apod. Nedokonavá slovesa jsou často prostá slovesa neodvozená (nese, bere, jde, píše). Mnoho z nich je však odvozeno příponou od sloves dokonavých, např. skočí → skáče, hodí  → hází, koupí → kupuje, vyrobí → vyrábí, přijde → přichází aj.
  • Slovesa dokonavá vyjadřují ohraničený děj, ale jen v minulosti nebo  budoucnosti. Tato slovesa nemohou vyjádřit čas přítomný; jejich přítomné tvary vyjadřují čas budoucí: napsal jsem – ø – napíšu; uviděli jsme – ø – uvidíme.

Dokonavá slovesa jsou někdy prostá, jako řekne, sedne si, skočí, koupí, dá, ale častěji bývají spojena s předponou, která pozměňuje význam slovesa, jako sepíše (vypíše, odepíše, napíše, předepíše), přinese (odnese, vynese, zanese, nanese), přijde, vydělá aj.

Slovesa, která se liší pouze videm, tvoří tzv. vidové dvojice: zpívá – zazpívá, nakupuje – nakoupí, …

Slovesa vyjadřující děj trvající, jako nese, mluví, zpívá, nebo okamžitý, např. bodl, dal, hodil, se označují jako nenásobená. Slovesa vyjadřující děj, který se stal nebo stává několikrát, tj. opakovaně, se nazývají násobená, např. házel, nosíval, míval aj.

Literatura:

Kolářová, I., Klímová, K., Hauser, P., Ondrášková, K. Český jazyk pro studující učitelství 1. stupně základní školy, s. 113–114.

Havránek, B., Jedlička, A. Stručná mluvnice česká, s. 102–104.


Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím GRADA z publikace Čeština zajímavě a komunikativně II.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Klímová K., Kolářová I.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty