Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Kompetence komunikativní > rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových...

Zobrazit na úvodní stránce článků

Založení Říma – integrace anglického jazyka do dějepisu

Praktický příspěvek
zkušenost
Příspěvek se věnuje zařazení CLIL metody do výuky dějepisu v 6. ročníku na druhém stupni ZŠ. Je zde popsána celá vyučovací hodina včetně zveřejnění pracovního materiálu do výuky. CLIL výuka v anglickém jazyku.

Cíl výuky

Cíl jazykový:

  • Žák přiřadí větu popisující obrázek ke správnému obrázku.
  • Žák jednoduše sdělí, jak byl dle pověsti Řím založen – za vyžití obrázkové opory.                    

Cíl obsahový:

  • Žák převypráví příběh o založení Říma.
  • Žák posoudí reálnost bájného příběhu a srovná obsah s fakty.

Chtěla bych se podělit o zkušenost se zařazením CLIL metody do výuky dějepisu na 2. stupni v 6. ročníku základní školy. Vyučovací hodina je vyzkoušená a mohu již nyní říci, že se velmi zdařila. 

Průběh výuky:

V předchozí hodině bylo se žáky probráno učivo věnující se Etruskům – jejich působení v oblasti Říma.

Učitel předem rozstříhá obrázky vlčice a Kolosea (závisí na počtu žáků) – viz Příloha č. 1 – a rozdá každému žákovi jeden díl obrázku. Učitelem je zadán pokyn k následné práci česky a na tabuli je zapsán začátek vět, které budou žáci používat: There is … There are … Žáci se hledají tak, aby se jim podařilo sestavit obrázek.  Pohybují se po třídě, popisují svůj obrázek v angličtině (jsou-li někteří žáci slabší – mohou užít češtiny). Jakmile se setkají s díly, které k sobě patří, sednou si všichni k jedné lavici. Obrázek nalepí na A3, která je již připravena na lavicích.

Následně mají žáci společně vymyslet, kterému tématu bude hodina věnována. Veškeré nápady zdůvodní, případně uvedou, co je k takové úvaze vede. Žáci po dobu 5 minut vymýšlejí, uvádí všechny myšlenky, které je napadnou. Své nápady zapisují česky. Učitel je uplynutí časového limitu požádá o zveřejnění nápadů. Společně s učitelem se tak doberou k tématu hodiny.

Před rozdáním pomůcek k další aktivitě učitel zformuluje česky jednotlivé body práce. Každá skupina obdrží soubor obrázků – Příloha č. 2 – a kartiček s větami – Příloha č. 3. Věty jsou psány anglicky. Učitel od této chvíle může pokyny též zadávat v angličtině. Žáci mají na lavici rozloženy obrázky v chronologickém pořadí, rozdělí si mezi sebou kartičky s větami. Jejich úkolem je přečíst si věty tiše pro sebe a vybrat obrázky, ke kterým věty náleží. Po této samostatné práci přejdou všichni ke společnému sdílení informací. Vždy jeden žák sdělí obsah své kartičky – anglicky – a přiřadí větu k odpovídajícímu obrázku. Takto se činnost opakuje do chvíle, než jsou všechny věty přiřazeny. Následně nalepí obrázky s větami na A3 pod motivační obrázek. Vzhledem k tomu, že nebyla začleněna úvodní práce se slovní zásobou, může učitel předpokládat dotazy. Je možné poskytnout slovníky, ale není toto nezbytné.

Po sestavení příběhu je text přečten učitelem, žáci kontrolují se svou verzí. Je možné též na internetu vyhledat kreslený příběh o založení Říma a žákům jej pustit.

Žáci jsou poté vyzváni učitelem k volnému převyprávění příběhu. Zde je možné ponechat celou práci v češtině, aby i slabší žáci věděli, jak děj probíhal.

Žáci se vrátí na svá místa a obdrží od učitele text v angličtině, ve kterém chybí slova – Příloha č. 4. Zde je práci možné přizpůsobit schopnostem a dovednostem žáků – věty mohou být v chronologickém pořadí a žáci doplňují chybějící slova; věty mohou být zpřeházeny, tj. kromě doplňování žáci ještě řadí věty časově. Ve dvojicích si žáci přečtou souvislý text.

Učitel po celou dobu práci monitoruje, poskytuje rady, podává zpětnou vazbu.

Závěrečná část hodiny se týká srovnání pověsti a historických dokladů. V učebnici žáci vyhledají odstavec věnující se dané tematice a ústně (česky) po přečtení porovnají získané informace. 

Reflexe

Co se povedlo: Žáci měli různé nápady při úvodní aktivitě. Při přiřazování vět k obrázkům po předchozích zkušenostech s CLILem už neměli tendenci ohlížet se po slovníku, ale jít opravdu po slovní zásobě tak, aby jim obsah dával smysl i bez znalosti všech slov. Žáci zvládli převyprávět příběh, a dokonce se drželi i angličtiny. Někteří, což vůbec nebylo na škodu, zůstali u češtiny, a tak se všichni dozvěděli informace jak v mateřském, tak cizím jazyce. Vyvozování významu slovíček – žáci jich uvedli málo, spíše si chtěli potvrdit své domněnky.

Co činilo problémy: Žáci měli částečně problém držet se angličtiny při úvodní aktivitě. Chtěli si obrázky při hledání se hned poskládat. Někteří měli v následných aktivitách tendenci čekat na radu ostatních, angličtina je omezovala.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám