Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Skupinová práce na ZŠ
Odborný článek

Skupinová práce na ZŠ

31. 1. 2019 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Jan Šindelář

Anotace

Skupinová práce jako metoda a forma práce s žáky na základní škole bývá občas opomíjena. Ve školách by měli žáci práci ve skupině zažít. Během ní dochází k socializaci skupiny a ke spolupráci, mohou vzniknout i nové vazby mezi jednotlivými spolužáky. V příspěvku čtenář nalezne také obecné návody, jak žáky rozdělit do skupin, jak jim přidělit téma a další potřebné poznatky.

Co to vlastně skupinová práce je?

Práce ve skupině je jednou z organizačních forem výuky. Při této formě se žáci rozdělí do několika skupin, kdy za nejmenší skupinu můžeme považovat i dvojici. Rozdělení žáků do jednotlivých skupin ještě nezaručuje jejich kooperaci, ale je jednou z podmínek navázání spolupráce. Během skupinové výuky učitel pracuje s několika skupinami žáků, a tím je umožněn částečný přenos řízení učebního procesu z učitele na žáky. Během skupinové práce bývá aktivita většiny žáků na vysoké úrovni. Je zde uplatněna jak komunikace mezi učitelem a skupinami, tak mezi jednotlivými členy skupin navzájem. Práce ve skupině je založena na řešení společného úkolu a dělbě práce ve skupině. Jednotlivé skupiny buď mohou spolupracovat mezi sebou, nebo mohou také mezi sebou soutěžit. Toto záleží na typu práce, kterou jim vyučující zadá.

Výhody a nevýhody skupinové práce

Skupinová práce umožňuje oproti hromadnému a individuálnímu vyučování nejen intelektuální růst žáků, ale také rozvíjení jejich sociálních dovedností a jejich sociální inteligence. Člověk jakožto sociální tvor se neobejde bez schopnosti navázat a udržovat sociální vztahy, komunikovat, spolupracovat, řešit konflikty, obhájit svůj názor, přijímat názory druhých, diskutovat atd. Sociální interakce, která vzniká během skupinové práce, všechny tyto složky sociální inteligence rozvíjí. Práce ve skupinách žáky učí odpovědnosti, organizaci práce a podporuje jejich aktivitu a iniciativnost. V neposlední řadě považují sami žáci skupinovou výuku za atraktivnější a zábavnější. Práce ve skupině je příjemnější a nepříjemný úkol se stává snáze zvládnutelným. Samozřejmě, práce ve skupinách není univerzálně použitelná a má svá omezení.

Skupinové vyučování poskytuje oproti hromadnému vyučování méně faktických informací. Velké riziko skupinové práce představuje nerovnoměrné zapojení žáků, např. přítomnost jednoho příliš dominantního jedince potlačuje projevy ostatních. Na druhé straně mohou někteří pasivní jedinci zneužívat aktivity kolegů a řešení úkolu se záměrně neúčastnit. Toto lze eliminovat přidělením úkolu každému žákovi. V případě málo rozvinutých sociálních dovedností členů skupiny mohou vznikat neshody, které znemožňují řešení zadaného úkolu. Z hlediska učitele vyžaduje skupinová práce důkladnou a relativně časově náročnou přípravu.

http://www.ametyst21.cz/media/content/download/154_metodicky-list-skupinova-prace.pdf

Jak na to?

1.      Rozdělení žáků do skupin

Z mého pohledu je ideální, když se ve třídě vytvářejí skupiny více méně náhodně. Pro žáky, kteří nemají ve třídě mnoho kamarádů, je takováto situace méně zatěžující a necítí se být na okraji společnosti (třídy). Náhodné rozdělení žáků do jednotlivých skupin napomáhá i tomu, že skupinu můžou tvořit i žáci, kteří se nemají rádi a nikdy by spolu dobrovolně nespolupracovali. Pro socializaci je toto náhodné rozdělení do skupin velmi vhodné. Další výhodou náhodného rozdělení je to, že se vytvářejí heterogenní skupiny, což opět rozvíjí sociální stránku jednotlivých žáků.

K rozdělení žáků do skupin využívám tyto způsoby:

a)      Početní příklady – každý žák si vylosuje příklad, který vypočítá. Vyjde mu výsledek, který je shodný s výsledky některých jeho spolužáků. Spolužáci se stejným výsledkem vytvoří skupinu.

b)     Barevné rozlišení – každý žák ve třídě si vylosuje lísteček, na kterém je barevný puntík. Žáci pak vytvoří skupinu podle jednotlivých barev.

c)      Stejné slovo – každý žák obdrží minikřížovku. Po vyluštění tajenky se dozví název skupiny. Žáci se stejnou tajenkou tvoří jednu skupinu.

d)     Samostatné rozdělení – pro rozdělení využívám jen zřídka. Vytváří se tak skupiny stále stejné, což mi přijde nevhodné kvůli socializaci všech jedinců ve třídě.

 2.      Zadání práce (téma)

Jak zjistí jednotlivé skupiny, co bude jejich úkolem? Nejjednodušší variantou je jim téma ihned sdělit, ale to pozbývá svého kouzla. Občas nemá člověk na výběr, a jednoduše téma skupinám sdělí. Ale propracovaněji vypadá, když je téma nějakým způsobem zašifrované. Existuje celá řádka možností, jak skupině téma sdělit. Předkládám zde několik z nich.

a)      Puzzle – téma je ukryto na rubové straně skládačky. Žáci dostanou rozstříhaný obrázek, který mají za úkol složit. Po jeho poskládání naleznou na rubové straně obrázku téma, které budou ve skupině zpracovávat

b)     Křížovka – skupiny dostanou křížovku, kterou musí vyluštit. Tajenka jim zobrazí téma, které budou zpracovávat.

c)      Šifra – skupiny dostanou zašifrované slovo např. pomocí Morseovy abecedy, případně pomocí jakékoli jiné šifry. K vyluštění dostanou návodný klíč, který jim umožní slovo rozluštit a zjistit tak, jaké téma budou ve skupině zpracovávat.

d)     Los – na kartičkách mám napsaná témata a vždy jeden zástupce ze skupiny si přijde téma vylosovat. V tuto chvíli je dobré mít připraveno alespoň o jedno téma více, než je skupin, aby i poslední skupina měla možnost výběru.

e)     Šibenice – pokud je téma pro všechny skupiny shodné, využívám ke sdělení hru šibenice. Žáci hádají postupně jednotlivá písmena, která se v tématu ukrývají. Pokud uhodnou ukryté písmeno, mohou zkoušet další. Pokud písmeno neuhodnou, zkouší štěstí další skupina. Během hádání se staví tzv. šibenice.

 3.      Rozdělení práce ve skupině

Žáci si ve skupině rozdají role, které budou plnit. Během skupinové práce se mi osvědčilo, že každý žák má nějakou roli a plní funkci v ní. Jak si role ve skupině žáci rozdělí, to záleží na nich. Nejvíce při práci ve skupinách využívám tyto role: hledač informací, iniciátor, koordinátor a tvůrce/zapisovatel. Každý žák ve skupině by měl plnit nějaký úkol, proto je lepší využít takovýchto rolí, kde je jasně stanovené, že hledač informací informace vyhledává, iniciátor přichází s novými nápady a prosazuje je, koordinátor integruje informace, které přichízejí od členů skupiny, a tvůrce/zapisovatel zaznamenává myšlenky jednotlivých členů skupiny. Jednotliví členové skupiny musí spolupracovat, a tím dochází k zajímavým výtvorům a také k socializaci skupiny.

  1. Prezentace výsledků jednotlivých skupin

Po zpracování zadaného tématu ve skupinách následuje prezentace zpracovaných výsledků. Skupiny společně, případně zvolený jedinec nebo dvojice představí zpracované téma před třídou. Pokud to téma a čas dovolí, je dobré s žáky vyšších ročníků připravit PowerPointovou prezentaci. Pokud si na to žáci netroufnou, prezentují před třídou pouze výsledky své práce v papírové podobě.

  1. Výstup a zhodnocení skupinové práce

Výstupem skupinové práce většinou bývají nějaké plakáty, případně postery, které je možné vyvěsit na nástěnku a je možné s nimi nadále pracovat. Žáci je mají stále na očích a je pro ně jednodušší se v probíraném učivu orientovat. Na konci skupinové práce by nemělo chybět zhodnocení jak ze strany vyučujícího, tak ze strany samotných žáků. Vyučující zhodnotí práci skupin jako celku. Pokud je potřeba, může zhodnotit i některé jednotlivce. Poté se dostávají ke slovu žáci. Ti hodnotí samotnou práci ve skupinách. Mohou se vyjádřit k tomu, jak se jim ve skupině pracovalo, jaká byla ve skupině atmosféra, co se jim povedlo a co se jim naopak nepovedlo. Ve vyšších ročnících by měli být žáci schopni také zhodnotit, zda byli oni sami pro skupinu přínosem, nebo přítěží.

  1. Resumé

Skupinová práce jako taková do školy patří již na první stupeň základní školy. Důvody jsou jasné, žáci se učí spolupráci a socializují se. Během práce ve skupině může i žák, který je ve třídě outsiderem, v očích svých spolupracovníků ve skupině tzv. stoupnout v ceně a prosadit se s tím, co umí. Pro vyučujícího je skupinová práce sice složitější na přípravu, ale jakmile vypukne samotná práce, vtělí se učitel pouze do koordinátora, a žáky pouze usměrňuje. Já osobně využívám skupinovou práci nejen v přírodovědných předmětech, ale je možné zařadit téměř do každého předmětu. Konkrétní případy mých skupinových prací budou obsahem dalších příspěvků.

Literatura a použité zdroje

[1] – ŠAFARČÍKOVÁ, Simona. SKUPINOVÁ PRÁCE. 2011. [cit. 2018-10-27]. Dostupný z WWW: [http://www.ametyst21.cz/media/content/download/154_metodicky-list-skupinova-prace.pdf].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Jan Šindelář

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
31. 1. 2019
Článek přináší základní přehled o využití skupinové práce s žáky na základní škole. Čtenáři jsou poskytnuty obecné návody, jak žáky rozdělit do skupin, přidělit jim téma a další inspirace pro využití této organizační formy výuky.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Komunikace

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Připravené pomůcky pro rozdělení žáků do skupin, příprava křížovek ap.