Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Kompetence komunikativní > Časová osa, metodická část pro žáky 2. stupně...

Ikona prakticky

Časová osa, metodická část pro žáky 2. stupně ZŠ

Ikona inspirace
Autor: Mgr. Petr Procházka
Spoluautor: Mgr. Miroslav Houska, Mgr. Tomáš Mikeska
Anotace: Jak jdou po sobě jednotlivá století? Jaké známe kalendáře? V kterých stoletích se odehrály významné události? V kterých staletích žily významné osobnosti?
Článek se zabývá problematikou výuky časové osy na základních školách.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy
  3. Základní vzdělávání » Kompetence sociální a personální » přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají
Očekávaný výstup:

Příspěvek nemá přiřazen žádný očekávaný výstup.

Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: tabule, pracovní listy, lístky s konkrétními událostmi
Klíčová slova: kalendář, čas, časová osa, letopočet, historická epocha
Vazby článku:
Tento článek navazuje na téma článku: Čas, časová osa a kalendář v lidských dějinách

Úvod:

Pro správné pochopení historie, vlastního „toku“ dějin a času je zapotřebí správně pracovat s tzv. časovou osou a se samotným plynutím času nejen v dějinách, ale i v našem běžném životě.

V rámci výuky dějepisu na druhém stupni základních škol je porozumění této problematice zcela zásadní v šestých ročnících (nebo v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií). V tomto období se žáci vlastně prvně vážně setkávají s historií probíhající před naším letopočtem, pro některé z nich je velkým problémem pochopit počítání letopočtů před rokem 0, tedy pozpátku (pokud budeme akceptovat, že rok 0 byl součástí našeho letopočtu). Při řešení tohoto problému můžeme efektivně využít časovou osu jako didaktickou pomůcku pro názorné vysvětlení probírané látky.

Nemůžeme ovšem opomenout také další využití časové osy při chápání dějin jako celku a při chápání historie, přítomnosti i budoucnosti života vlastního i vlastní rodiny.

Cíl výuky:

Žák:
  • dokáže vysvětlit princip časové osy;
  • dokáže se orientovat v čase;
  • zná základní období historie a dokáže je zařadit;
  • dokáže vysvětlit pojmy letopočet, století a dokáže je použít v praxi;
  • zvládá početní úkony s letopočty před naším letopočtem.

Časová dotace

Pro zvládnutí tohoto tématu postačí jedna vyučovací hodina (45 minut), nebo můžeme aktivity rozdělit do více vyučovacích hodin. S časovou osou je nutné pracovat názorně. Vhodnou formou je práce s pracovními listy, je ale třeba brát zřetel na časté změny činností v průběhu hodiny. Vlastní aktivity a pracovní metody je třeba volit podle schopností žáků.

Motivace

Před začátkem samotné práce je vhodné zařadit motivační prvky, které přiblíží žákům zvolené téma. Můžeme využít dějiny příslušné školy a její významné události v chronologickém sledu, nebo vlastní rodinnou historii jednotlivých žáků, kde se předpokládá domácí příprava (každý žák vypracuje rodokmen svojí rodiny).

Metody a učební pomůcky

  • frontální výuka
  • skupinová práce
  • diskuze
  • tabule
  • pracovní listy
  • lístky s konkrétními událostmi

Ročník

Toto téma by měl každý pedagog zařadit jako stěžejní do výuky na počátku druhého stupně základní školy (nebo odpovídajících ročníků víceletých gymnázií). Téma lze zopakovat a dále rozvíjet i v dalších ročnících dle uvážení pedagoga. S časovou osou je vhodné pracovat v rámci každé hodiny dějepisu.

Struktura vyučovací hodiny

a) Úvod: příchod, pozdrav, uvedení do tématu (5 minut)

b) Frontální výuka: Učitel na tabuli nakreslí časovou osu ve vodorovné nebo svislé podobě a označí všechna základní období lidských dějin. Při výkladu uvede základní charakteristiky jednotlivých období a vysvětlí „tok“ času v rámci dějin. Objasní počítání letopočtů před naším letopočtem. (15 minut)

c) Pracovní listy: Učitel rozdělí žáky do skupin (dle počtu žáků ve třídě, ve skupině maximálně 5 žáků). Každá skupina bude mít časový limit na vyplnění pracovního listu (viz příloha). (5 minut).

d) Výsledky skupinové práce: Učitel vyzve každou skupinu žáků, aby ostatním představila výsledek své práce - minimálně jednoho z úkolů v pracovním listě. (5 minut).

e) Praktické ukázky: Před samotnou edukací může učitel využít několik motivačních otázek, např.:

  • Kdo z vás zná všechna období lidských dějin?
  • Mohla se Božena Němcová potkat s Napoleonem?
  • Ve kterém století se narodila vaše babička? 

V další fázi hodiny učitel rozdělí tabuli na dvě části (před naším letopočtem x našeho letopočtu). Každý žák ve skupině dostane na lístečku jednu konkrétní událost, kterou na tabuli vždy žáci jedné skupiny umístí podle toho, zda se stala před naším letopočtem nebo našeho letopočtu. Se zbytkem třídy probíhá krátká diskuze nad výsledkem, kde učitel vystupuje pouze jako moderátor. Je potřeba prostřídat všechny skupiny. (10 minut)

f) Závěr: zhodnocení hodiny, reflexe (5 minut)

Reflexe:

Žáci během krátké doby dokážou pochopit zákonitosti času a našeho letopočtu. Zvládají orientaci v dějinách i díky konkrétním příkladům, které si mohou sami vyzkoušet v praxi (pracovní listy). Pouhé vysvětlení často k úplnému pochopení problematiky nestačí. Při aplikaci konkrétních příkladů je edukace úspěšnější.

Další důležitou součástí výuky jsou samotné pracovní listy, které by měly být koncipovány dle věku a schopností žáků. Do pracovního listu je vhodné zařadit vždy maximálně 6 úkolů, které je třeba ještě v téže hodině vyhodnotit a nejlépe „přetavit“ ve smysluplnou diskuzi. Velká část žáků teprve při praktickém řešení pochopí danou problematiku a naučí se s ní pracovat.

Ve vyučovací hodině lze použít vodorovné nebo svislé ztvárnění časové osy. Osobně používám raději časovou osu vodorovnou, ale byl jsem rád, že žáci nemají problémy se zvládnutím alternativní změny, tedy se znázorněním svislé časové osy.

V rámci této problematiky by bylo účelné použít příklady z běžného života, který je žákům bližší. To by si ale vyžádalo větší časovou dotaci, na kterou bohužel ne vždy máme prostor.

Jediný problém lze spatřit v tom, že žáci v tomto věku (6. ročník ZŠ) ještě nedokáží efektivně spolupracovat. Ve skupinách často probíhá vnitřní boj, žáci si vzájemně nenaslouchají. Na druhou stranu se ale umí podpořit a přijmout názor a radu od další osoby.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Čas, časová osa a kalendář v lidských dějinách.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
doc560 kBPracovní list
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 18. 12. 2014
Zobrazeno: 7058krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PROCHÁZKA, Petr. Časová osa, metodická část pro žáky 2. stupně ZŠ. Metodický portál: Články [online]. 18. 12. 2014, [cit. 2019-09-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZM/19393/CASOVA-OSA-METODICKA-CAST-PRO-ZAKY-2-STUPNE-ZS.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.