Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Pomsta Kyklopů (rozvoj komunikačních dovedností)
Odborný článek

Pomsta Kyklopů (rozvoj komunikačních dovedností)

8. 12. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Simona Šedá

Anotace

V rámci uvedené aktivity dochází u žáků současně s rozvojem schopnosti naslouchání také k vytváření a osvojování strategií efektivní komunikace, k rozvoji tvořivosti, empatie a rovněž k rozvoji schopnosti spolupracovat.

Přijímání a sdělování informací je nezbytnou součástí života. Téma komunikace proto prolíná v podstatě všemi tématy osobnostní a sociální výchovy. Cílem činností zaměřených prioritně na rozvoj komunikačních dovedností je zlepšit kvalitu výměny informací nejen mezi jednotlivci, ale také mezi jednotlivcem a skupinou či mezi skupinami navzájem.

V rámci níže uvedené aktivity dochází u žáků současně s rozvojem schopnosti naslouchání také k vytváření a osvojování strategií efektivní komunikace, k rozvoji tvořivosti, empatie a rovněž k rozvoji schopnosti spolupracovat.

Pomsta Kyklopů

Jako motivaci k následné činnosti žáků využijeme upravenou část řecké báje o Odysseově dlouhém a strastiplném putování do rodné Ithaky:


Na své cestě se Odysseus dostal i na ostrov jednookých obrů, pastevců ovcí a koz. Obr Polyfémos však Odyssea s jeho druhy uvěznil ve své jeskyni, vchod zatarasil obrovským kamenem a dva z Odysseových přátel snědl k večeři. Ráno posnídal další dva, vyhnal ovce a kozy na pastvu a vchod do jeskyně opět uzavřel balvanem. Lstí se Odysseovi podařilo obra v noci oslepit a když ráno stádo začalo bečet hlady, slepému obrovi nezbylo, než kámen odvalit a ovce a kozy po jedné vypouštět ven na pastvu. Každému zvířeti však pečlivě osahával hřbet, jestli na něm nesedí některý z Řeků. Na chytrého Odyssea si však nepřišel. Ten svázal proutím, které v jeskyni našel, vždy tři berany k sobě a k jejich břichům pak přivázal své druhy. Nakonec se sám chytil vlny na břiše největšího berana a dal se jím vynést z jeskyně. Řekům se tak podařilo uniknout, nalodit se a odplout z prokletého ostrova.
Rozzlobený slepý Polyfémos požádal svého otce Poseidóna, aby za trest oslepil všechny ovce na ostrově a v noci rozpoutal bouři, která vše živé, co nenajde úkryt, smete do moře...


V tuto chvíli vyprávění přerušíme a sdělíme žákům, co je jejich úkolem.

Za 10 minut se někdo z nich stane starým ovčákem a zbytek skupiny bude představovat jednotlivé ovečky jeho stáda. Ovčák chce sebe i ovečky zachránit, musí proto co nejrychleji dostat všechny ovce do jeskyně vysoko v horách. Špatně však chodí, je němý, ovce jsou slepé a bouře se rychle blíží. Skupina musí během 10 - 15 minut vymyslet nejdůležitější signály, včetně signálu „stop", které by ovčákovi pomohly dostat k němu do jeskyně všechny ovce.

Po uplynutí 10 - 15 minut si všichni žáci zavážou oči. Učitel zvolí jednoho žáka ovčákem a ten si pásku z očí může sundat. Učitel ho dovede do vymezeného prostoru - jeskyně. Poté s každým žákem, představujícím ovci, několikrát zatočí a rozmístí žáky po hrací ploše v dostatečné vzdálenosti od sebe. Ovčák musí na každou ovci vidět, po celou dobu hry však nesmi opustit své místo.

Ovčák má beze slov (jinými zvukovými signály) navázat kontakt s jednotlivými ovcemi a bezpečně je dovést do jeskyně. Ovce nic nesignalizují, jen dávají pozor na ovčákovy povely. Ovce, které už jsou v jeskyni, musí zůstat potichu. Mohou si však sundat pásku z očí a sledovat hru. Aktivita končí v okamžiku, kdy jsou všechny ovce v označeném prostoru - jeskyni.

Učitel po celou dobu sleduje bezpečný pohyb ovcí!!!
Pozn.: Velmi se osvědčilo použití píšťalky. Písknutím na ni učitel hru v případě hrozícího nebezpečí (např. žák se pohybuje v nebezpečném terénu, hrozí pád žáka) přeruší.

Co důležitého žák v průběhu aktivity dělá:

  • komunikuje s ostatními pomocí neverbálních prostředků (ovčák)
  • naslouchá neverbální instrukci (ovce)
  • reaguje na neverbální instrukci (ovce)
  • podílí se na vytváření strategie činnosti celé skupiny
  • dodržuje společně vytvořená a dohodnutá pravidla
  • vyjadřuje se o svých pocitech slovně (v rámci reflexe)
  • naslouchá ostatním spolužákům (v rámci reflexe)

Co může přinést tato aktivita žákovi:

  • poznává význam smyslového vnímání (ovce)
  • uvědomuje si pocit zodpovědnosti za každého jednotlivce (ovčák)
  • uvědomuje si pocit zodpovědnosti za úspěšnost celé skupiny
  • pokouší se vcítit do pocitů druhých
  • koriguje svou činnost na základě empatie
  • snaží se o svých pocitech mluvit (v rámci reflexe)

Instrukce

  • V lehčí variantě výše uvedené aktivity je možné určit ovčáka ještě před zahájením plánování a před volbou komunikační strategie.
  • V závislosti na předchozích zkušenostech a vyspělosti skupiny lze zkrátit či naopak prodloužit čas na přípravu strategie.
  • Je možné aktivitu časově omezit.
  • Je třeba zajistit rovnou a bezpečnou hrací plochu.
  • Je třeba hlídat nekontrolovaný pohyb ovcí.

Reflexe po činnosti

Prostřednictvím otázek, kladených žákům bezprostředně po ukončení aktivity, lze sledovat pouze rozvoj komunikačních dovedností, nebo je možné zaměřit se i na oblast pocitů, mezilidských vztahů, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti.

Příklady možných otázek:

  • Jak ses během aktivity cítil?
  • Proč jsi měl tyto pocity?
  • Měnily se tvé pocity během aktivity?
  • Čím to bylo způsobeno?
  • Cítil jsi nějaká omezení? Jaká?
  • Co jsi pociťoval jako problém?
  • Podařilo se ti tento problém vyřešit? Jak?
  • Podařilo se skupině tento problém vyřešit? Jak?
  • Pomohl ti při řešení problému názor někoho jiného? Koho?
  • Měl jsi nějaké problémy při komunikaci s ostatními členy skupiny? Pokud ano, jaké?
  • Daly by se tyto problémy napříště odstranit? Jak?
  • Vadilo ti jednání někoho ve skupině? Proč?
  • Pomohl ti někdo svým přístupem? Kdo a jak?
  • Uvědomoval sis během aktivity pocity ostatních?
  • Ovlivnily pocity ostatních nějak tvé chování a jednání? Jak?
  • Připadal sis v rámci skupiny spolužáků důležitý? Proč?
  • Co bylo na spolupráci skupiny nejtěžší?
  • Co se vám naopak dařilo?
  • Jsi s výsledkem skupiny spokojen? Proč?
  • Dalo by se něco zlepšit, aby skupina pracovala ještě efektivněji? Co?

Literatura a použité zdroje

[1] – NEUMAN, J. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Praha : Portál, 2000. 325 s. ISBN 80-7178-405-2.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Simona Šedá

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Komunikace
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Sebepoznání a sebepojetí
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Mezilidské vztahy

Mezioborove presahy:

  • Speciální vzdělávání - těžké mentální postižení
  • Výtvarná výchova

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna, Učebna v přírodě, Vycházka do přírodního prostředí

Nutné pomůcky:

Šátek na zavázání očí pro každého člena skupiny, lano na vymezení prostoru jeskyně (cca 30 m), píšťalka pro učitele