Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Za hranice všednosti
Odborný článek

Za hranice všednosti

5. 5. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Petr Šusta

Anotace

Tvořivá aplikace stávajících poznatků, vytváření a modelování situací, tvůrčí vyjádření požadovaného úkolu dramatickou formou.
Je lepší něco tvořit, než se něco učit. Tvořivost je podstatou života.
Leonardo Da Vinci

Je taková i naše škola? Podporujeme žáky a žákyně směrem k jejich samostatnému a tvůrčímu myšlení? Dáváme jim dostatečný prostor pro autentické a tvůrčí vyjádření? Vedeme je cíleně k rozvoji jejich tvořivosti?

Chápeme-li tematický okruh „kreativita" v kontextu osobnostní a sociální výchovy jako cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity - pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality apod., je nezbytné jeho převedení do praxe pojmout jako dlouhodobý a především cílený proces. Velké pozitivum lze spatřovat v možnosti jeho snadné implementace do ostatních vyučovacích předmětů, které ve své podstatě všechny v sobě nesou potenciál pro rozvoj tvořivosti v užším slova smyslu (např. Český jazyk a literatura - kreativně pojatá komunikační a slohová cvičení), zmiňované „pružnosti" nápadů (hledání nekonvenčních řešení v Matematice a její aplikaci či ve Fyzice) či schopnosti vidět věci jinak (Dějepis - nacházení kontextů).

Země ... iků

Cíl hodiny: tvořivá aplikace stávajících poznatků, vytváření a modelování situací, tvůrčí vyjádření požadovaného úkolu dramatickou formou.
Pro koho je technika vhodná: žák a žákyně (dále v textu pod pojmem žák míníme i žákyně) vyšších ročníků ZŠ (7. - 9. třída), gymnázium, odpovídající ročníky víceletého gymnázia.
Časová administrace (čas potřebný pro jednotlivé fáze hodiny):
Instrukce (vysvětlení žákům co a proč mají dělat) - 5 minut
Akce (aktivita žáků, tedy příprava scének a jejich prezentace) - 15 minut
Reflexe - 15 minut
Prostor: školní třída s odsunutelnými lavicemi nebo jinak vhodným prostorem sloužícím jako jeviště.
Rizikovost: Ne příliš vysoká, žáci se mohou „schovat" za připravené role, za kolektiv skupinky. Technika pro žáky není ohrožující, nedotýká se bezprostředně jejich sebepojetí.

Žáci se musí rozdělit přibližně do skupin se stejným počtem žáků. Každá skupina dostane jeden temperamentový typ (melancholik, flegmatik, sangvinik, cholerik). Jejich úkolem je připravit si a následně ztvárnit krátkou scénku na téma:
Jak by vypadala země (nebo třída, autobus, abiturientské setkání apod.) příslušných ...iků.
Techniku lze samozřejmě dle potřeb modifikovat, např. při dostatku času temperamenty prostřídat, vyměňovat hráče v rámci skupin. V případě vysoké náročnosti na žáky lze temperamentové typy zaměnit např. za věkové skupiny, profese aj. Zde však hrozí riziko sklouznutí ke stereotypizaci, kterou je nutné tematizovat v reflexi, či na ni upozornit již ve fázi instrukce!

Co důležitého v průběhu aktivity žák dělá:
  • opakuje probranou látku
  • tvůrčím způsobem aplikuje poznatky při přípravě scénky
  • tvořivě vymýšlí a ztvárňuje zadané téma
  • aktivně komunikuje se spolužáky, prosazuje svůj názor
  • tvořivě pracuje se svým tělem v rámci přípravy a předvádění scénky
  • prezentuje výsledek své činnosti před ostatními
  • aktivně vyjadřuje svou představu o zadaném tématu (temperament + místo zadání)
Co může tato aktivita přinést žákovi:
  • zkušenost s uvedením teoretického učiva do souvislostí praktického života
  • možnost aktivně se zapojit do procesu přípravy a ztvárnění scénky, možnost je aktivně ovlivnit
  • zapojení vlastní představivosti a tvořivosti do přípravného procesu
  • osvojování si komunikačních dovedností v interakci se spoluhráči
  • pozitivní (nebo naopak negativní) zkušenost s veřejnou prezentací společného díla
Instrukce
  • instrukci je vhodné začít krátkým zopakováním charakteristik jednotlivých temperamentových typů, nejlépe v interakci s žáky (jak byste charakterizovali jednotlivé temperamenty, čím se vzájemně liší, co je pro ně příznačné, je temperament neměnný apod.)
  • instrukci formulujeme přesně a přiměřeně věku žáků
  • jako součást instrukce je vhodné uvést podmínku, aby se na procesu vymýšlení a přehrávání situace, scénky na dané téma (škola, autobus apod.) podíleli všichni, aby byli všichni aktivně zapojeni do celého procesu (v průběhu akce můžeme vhodně korigovat).
  • dobré je poukázat na vhodnost praktické přípravy scénky, tj. zkušební sehrání
Reflexe

Témat reflexe můžeme z uvedené akce čerpat velice mnoho. Důležité však zůstává sledovat reflexí především vytyčené cíle techniky.

Témata reflexe:

  • temperament jako učivo, jak jeho znalost lze využít v praktickém životě, nakolik uvedená teorie koresponduje se scénkami
  • tvořivá činnost - obtíže, snadnost, (ne)úspěšnost
  • skupinová práce, komunikace ve skupině, prosazování vlastních nápadů
  • dramatický aspekt - vymýšlení scénky, její scénář, forma
  • veřejný výstup
  • pocity, které se k němu váží
  • jeho obtíže
  • konfrontace s názory diváků.
  • použitelnost zkušenosti s touto technikou v praxi
Příklady otázek použitelných pro reflexi

K tématu kreativita:

  • Jak se vám vymýšlela scénka?
  • Komu to šlo lépe, komu ne?
  • Co vám na celém procesu šlo lépe, co hůře?
  • Jak lze postupovat při vymýšlení něčeho podobného příště, aby to bylo snazší?
  • Co vás bavilo, co nikoliv?
  • Naučili jste se něco pro praktický život?
  • Můžete něco z toho využít ve škole?

K tématům přidruženým - komunikace, kooperace, asertivita, poznávání sebe a ostatních:

  • Jak se vám dařilo prosazovat své nápady ve skupině?
  • Je pro vás obtížné smířit se s cizím názorem/nápadem?
  • Byl někdo vedoucím skupinky?
  • Byl někdo, kdo nepracoval vůbec? Proč?
  • Jak se vám spolupracovalo? Pokud špatně, tak proč? Co s tím lze dělat?
  • Jak se vám hrálo s ostatními?
  • Co nového jste se dozvěděli o sobě?
  • Jakou zpětnou vazbu vám cvičení poskytlo o vás?
  • Co nového jste se dozvěděli o ostatních?

Možná rizika, která je dobré mít na zřeteli:

  • zapojení pouze aktivních žáků
  • vznik negativní zkušenosti v rámci komunikace uvnitř skupinky pro žáky, kteří nedokáží efektivně prosadit svůj názor a ostatní je tzv. k ničemu nepustí
  • sklouznutí celé akce směrem k parodii a zažitým stereotypům (cholerik je vždy agresivní, nezdravě progresivní apod.) - lze tematizovat v reflexi
  • žáci nic nevymyslí, závěrečná prezentace scének se nekoná - lze pojmout jako téma reflexe; chybu lze např. hledat v nesrozumitelné instrukci, v nepochopení teorie temperamentů, v neochotě žáků spolupracovat (v rámci skupinky, s učitelem) - lze tematizovat v reflexi


Literatura a použité zdroje

[1] – HERMOCHOVÁ, S. Skupinová dynamika ve školní třídě. Kladno : AISIS, 2005.
[2] – VALENTA, J. Osobnostní a sociální výchova. Kladno : AISIS, 2003.
[3] – VALENTA, J. Osobnostní a sociální výchova a její cesty k žákovi. Kladno : AISIS, 2006.
[4] – VALENTA, J. Učit se být.. 2. vydání. Praha : Agentura STROM,

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Petr Šusta

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Kreativita

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída