Odborný článek

Antigona

23. 3. 2009 Základní vzdělávání
Autor
Radek Marušák

Anotace

Lekce založená na příběhu z řecké mytologie, v níž se metod dramatické výchovy využívá při práci s příběhem klasického dramatu.

Cíl:

  • Prostřednictvím příběhu hráči otevřou téma vztahu zákona k obci (většině) a jednotlivci a vztáhnou se k tomuto tématu v reflexi.
  • Využitím kontrastu obec - Antigona studenti posoudí zákonnost z pohledu většiny a jednotlivce.
  • Hráči v rolové hře zažijí zrod totalitní moci a posoudí možnosti obce ovlivnit takový vývoj.
  • Žáci - studenti se seznámí s jednotlivými částmi klasického řeckého dramatu.
Průběh lekce - psychofyzické naladění, otevření tématu

Instrukce: „Vyberte si tajně, jen v duchu, mezi ostatními hráči jednoho, kdo bude vaším štítem. Stejně si zvolte i jednoho, kdo bude lučištníkem, který vás ohrožuje svou střelou. Budete nejprve chodit po prostoru, je mír, nic vám nehrozí. Na úder bubnu však začíná boj - od toho okamžiku se budete snažit mít na přímce mezi sebou a lučištníkem, který vás ohrožuje, hráče, který je vaším štítem. Nesmíte ho držet, může být kdekoli na přímce mezi vámi a lučištníkem. Na úder bubnu se všichni zastavíte na místě. Potom budu počítat do tří, v tom okamžiku vyletěly střely. Na tři padnou k zemi ti, kteří nejsou v tom okamžiku kryti štítem."

Průběh činnosti: Hráči chodí po prostoru. Na úder bubnu začíná boj - hráči se prostorem pohybují tak, aby byli před lučištníkem kryti štítem. Je to velmi dynamická hra, pohyb je rychlý, udržet si přímku já-štít-lučištník je někdy velmi obtížné. Na úder bubnu hráči zastaví, kdo nemá mezi sebou a lučištníkem štít, usedne po napočítání do tří na zem.

Reflexe: Bylo obtížné se v boji ochránit? Poznali jste, zda jste byli někomu štítem nebo lučištníkem?

Asociační kruh

Hráči si sednou do kruhu a říkají, jaké asociace je napadají ke slovům štít a lučištník.

Théby - společná kresba

„Rozdělím vás nyní do čtyř skupin. Vaším úkolem bude namalovat část královského města Théby. Vstoupíme do dávného řeckého příběhu, antika vám může být inspirací. Důležité však je, že je to silné a mohutné město královské. Jedna skupina bude malovat náboženský okrsek města, jedna skupina okrsek královský, další skupina okrsek, kde se lidé baví, shromažďují, další skupina okrsek řemesel a obchodu. Budou to jen části velkého města... Město je obehnáno silnými hradbami, ty ale nekreslete. Nekreslete ani lidi, jen objekty. Nejde o to být originální, ale domluvit se na takovém obrazu, který by byl pro tuto dobu a pro toto místo přijatelný a v rámci fikce pravdivý."

Prezentace obrazů

Studenti ukáží a popíší vytvořené obrazy. Ty jsou potom dány k sobě, jako by to byly části společného města.

Hradby

Instrukce: „Slyšeli jste, že královské město Théby mělo silné hradby. Stanete se nyní silnou hradbou kolem města. Hradbu vytvořte sami ze sebe, myslete ale na to, že musí vydržet dlouho, i vy budete hradbou po delší dobu... Vytvořte hradbu tak, aby hleděla do města."

Život Théb

Instrukce: „Jste nyní hradbou královského města Théby, shlížíte dolů do ulic. Představte si, jak mohl vypadat všední den Théb. Koho se dotknu, řekne, co se děje v místech, kam jako hradba dohlédne. Připomínám, že je to všední den."

Popis činnosti: Hráči stojí nebo sedí jako pevná hradba Théb. Na dotek učitele popíší svou představu - všední život ve městě Théby.

Válka

Instrukce: „Za chvilku si zavřete oči. Stále budete hradbou města Théby, ale už to nebude všední den. Budete něco slyšet, nechte si za zavřenýma očima běžet představy k tomu, co budete slyšet. Oči neotevírejte, dokud vám nedám instrukci."

Popis činnosti: Hráči si zavřou oči. Učitel pouští hudbu, která vyvolává představu blížícího se vojska a boje (velmi se osvědčila např. část Mars z hudební skladby Gustava Holsta Planety). Učitel během hudby vede hlasem představy hráčů: „Na obzoru na sedmero stranách se zvířilo sedmero mračen prachu. V paprscích vycházejícího slunce se zaleskly hroty kopí a lesklé štíty. K sedmeru thébských bran se blížilo sedmero nepřátelských vojsk." Dále čte upravené znění ze vstupního zpěvu sboru Sofokleovy tragédie: „Ta vojska přivedl Polyneikés, prvorozený Oidipův syn. Šestero spojenců s sebou vzal. Všech sedm pak stálo jako sedmerý mrak proti sedmeru thébských bran, a planouce vášní a zbrojí svou, město svírali v kleštích. Ježil se jícen oštěpů, hrozivě zel, už vítězstvím jist, zpupně se chystaje pohltit posvátné královské Théby. A mužové Théb, ochranou bohů síleni, pevně tu stáli a mařili dál útoky obléhajících. Krutý byl zápas. A krutější los bratří, co stáli si tváří v tvář. Eteoklés co udatný obránce Théb, Polyneikés co útočník, zkřížili zbraň. Navzájem kopí si vrazili v hrudi - a z rodičů jedněch dvojí krev zbarvila u hradeb hlínu. Bohyně vítězství však snesla se sem a blaží Théby svým úsměvem. Knížata cizí, těch ostatních šest, v divokém zmatku ztrácela zbroj a prchala se svými vojsky." Zde končí upravené znění Sofokleovy tragédie, učitel pokračuje vlastními slovy, drží však dále atmosféru vážné, tragické chvíle, stále zní hudba: „Dlouhé však bylo obléhání a těžké časy Théb. Mnoho mužů padlo na hradbách, mnoho životů skončily šípy nepřátel, jež přeletěly přes hradby, mnoho domů zasáhly zápalné střely."

Théby po válce

Instrukce: „Théby zažily těžké časy. Nechte ještě oči zavřené. Koho se dotknu, vysloví nahlas, jak to mohlo nyní v Thébách vypadat - nepřátelská vojska odtáhla, je bezprostředně po válce."

Popis činnosti: Učitel vstoupí do kruhu hradeb. Dotýká se jednotlivých hráčů, ti mají stále zavřené oči. Hudba už nehraje. Koho se vedoucí dotkne, vysloví nahlas, co se odehrává v ulicích města, jak Théby nyní vypadají. Pedagog se dotkne čtyř pěti hráčů, po každé hráčově promluvě mačká a trhá některou část obrazu Théb, kterou žáci předtím vytvořili. Potom vystoupí z kruhu a nechá skupinu otevřít oči. Před nimi v kruhu hradeb leží poničený obraz Théb - dílo války.

Reflexe: Podařilo se vám udržet představu války, nepřátelského vojska za zády? Co znamenala tato válka pro Théby a jejich obyvatele? Co jste se o této válce dozvěděli? Kdo byli Polyneikés a Eteoklés?

Instrukce: „Nyní se do Théb podíváme. Budete ve skupinách po čtyřech pěti. Domluvíte si nějakou situaci, kterou mohli Thébané zažívat bezprostředně po válce. Přemýšlejte, jak se válka obyvatel dotkla, co změnila ve městě, v životě lidí. Jen prosím nevolte žádnou situaci, která se dotýká královské rodiny. Situaci, kterou vymyslíte, nám potom přehrajete, ale pantomimicky - jako bychom byli vzdáleni a zvuky města odvál vítr..."

Popis činnosti: Skupiny hledají situaci, připravují si její prezentaci. Prezentaci je dobré rozehrávat z nehybného živého obrazu a na učitelovo tlesknutí v takovémto nehybném obrazu ukončit. Učitel komentářem udržuje atmosféru příběhu.

Reflexe (až po odehrání všech skupin): Rozuměli jste všemu? Potřebujete některou situaci vysvětlit? Jaké to byly časy pro Thébany?

Hlasy Théb - Kreón

Instrukce: „Nyní si poslechneme hlasy Théb. Stanete se opět Thébany - těmi, kterými jste byli před chvílí ve svých etudách. Jen ten, kdo hrál mrtvého či umírajícího, může postavu změnit. Zvolte pro svou postavu větu, která se v těchto chvílích neodbytně vkrádá do jeho mysli a stále mu tam zní jako kolovrátek. Až budete tuto větu mít, zaplňte hrací prostor. Na můj pokyn zavřete oči a budete opakovat větu, kterou má váš Théban stále v hlavě, budete ji opakovat stále dokola, všichni najednou. Uslyšíme tak myšlenky Thébanů v těchto těžkých chvílích. Po chvíli zazní hlas nového vladaře - Kreonta. V tu chvíli přestaňte mluvit. Neotevírejte oči, dobře poslouchejte svého vladaře. Ještě než se stanete Thébanem, dám vám tři lístky - černý, žlutý, modrý. Mějte je někde u sebe."

Popis činnosti: Hráči zaplní prostor a zavřou oči. Potom na pokyn pedagoga začnou vyslovovat myšlenky Thébanů, stále dokola. Po určité chvíli osloví skupinu učitel v roli Kreonta: „Thébané, vidím vaše utrpení, procházel jsem městem a viděl padlé, zraněné, viděl hořící domy... Znám vaše utrpení, vaši bolest. Ptám se spolu s vámi, proč musíme takto trpět. A vím - to vše způsobil Polyneikés. Ještě nedávno jeden z vás! Oidipův syn! To on přivedl nepřátelská vojska, to on přivolal zkázu na naše město! Ještě nedávno se procházel v ulicích tohoto města, a nyní přišel ničit... Leží tam za hradbami, mrtev. Stejně jako jeho bratr Eteoklés, hrdinný obránce Théb. Nechť je zrádce potrestán tak, jak zasluhuje - nechť Polyneikovo tělo zůstane nepohřbeno! Nechť ho roztrhají šelmy, rozklovají ptáci!! Takový nechť je trest pro zrádce!!"

Vyjádření Thébanů

Instrukce: „Nyní otevřete oči. Stále jste však Thébany. Slyšeli jste slova vládce. Vzpomeňte, co jste zažili, jaké chvíle prožíváte. Vyjádřete se jako Thébané k tomu, co král nyní vyřkl. Slovo krále je zákonem... Dáte-li do této nádoby žlutý lístek, znamená to, že s tímto zákonem, s Kreontem  souhlasíte. Pozor, nehlasujete za sebe, ale v tuto chvíli jste v roli Thébana. Modrý lístek vyjadřuje: Přijímám tento zákon jako možný, i když se s ním zcela neztotožňuji, černý lístek znamená: Nesouhlasím.

Reflexe

Nevíme, jak volba dopadla a lístky zatím neodhalíme. Zkuste však nyní říci, co si myslíte, jaký je asi poměr barev v nádobě. Proč to tak podle vás může být? V této chvíli může pedagog vysvětlit žákům pojem expozice jako úvodní části antického dramatu. I oni mají za sebou tuto část příběhu - vědí, kde a kdy se příběh odehrává, je naznačeno téma, je zřejmý žánr, na scénu vstoupil alespoň jeden z protagonistů. Pedagog také může vysvětlit, že v antickém dramatu byla expozice často nahrazena kratším prologem, neboť Řekové okolnosti příběhů dramat dobře znali, protože vycházely z jejich mytologie.

Kreón a Antigona

Komentář učitele: „Budeme nyní sledovat Sofokleův příběh a posuneme se do kolize - té části dramatu, kdy se protivné strany střetnou a tento střet se prohlubuje do otevřeného konfliktu. Na scénu přichází Antigona - sestra Polyneikova a Eteokleova, dcera Oidipova. Je spřízněna i s Kreontem - je to její strýc. Dva z vás se nyní stanou Antigonou, dva proto, aby si mohli pomoci. Dva se stanete Kreontem. Oba se setkají tváří v tvář. Setkají se v okamžiku, kdy Antigona porušila Kreontův zákaz a posypala Polyneikovo tělo hlínou jako symbolický pohřeb. Thébané mohli tento rozhovor slyšet, ale stáli za hradbou města - vy, kteří budete Thébany, budete otočeni zády. Vyjádříte potom svým místem mezi Antigonou a Kreontem, na čí stranu se jako Théban přikláníte."

Instrukce pro Antigony a Kreonty: „Dostanete nyní texty. Jsou to vybrané promluvy obou postav ve chvíli, kdy je Antigona předvedena před Kreonta. Nemusíte přesně číst jejich slova, spíše veďte improvizovaný dialog, ale tak, abyste argumentovali z pozice Antigony a Kreonta. Jste dva, abyste si mohli pomoci. Nejde o herecký výkon, ale argumentaci za postavy. Nyní si texty přečtěte, můžete si se spoluhráčem ve dvojici vyjasnit, jak vnímáte argumentaci své postavy."

Text pro Kreonty (vybráno z textu tragédie): Jenom vzkvétající vlast je naší lodí bezpečnou - a když tu loď řídíme pevně, pak je na přátele čas. Podle těch zásad hodlám zvelebit náš stát. A v jejich duch dal jsem obci ohlásit svůj rozkaz. Ať Eteoklés, který věrně hájil vlast a s kopím v ruce padl smrtí statečných, je pohřben důstojně a se všemi poctami tak, jak se sluší na padlého hrdinu. Zato však Polyneikés, téže krve s ním, se k našim branám vrátil jako vyhnanec a v prach a popel chtěl své město obrátit, zotročit jeho občany a lačně pít bratrskou krev. Ten pro své zločiny nebudiž nikým pohřben ani oplakán a jeho tělo ponecháno psům a krkavcům. Nikdy neprokážu čest vrahům a zrádcům jako věrným občanům. Kdo se svou vlastí ovšem smýšlí poctivě, toho si vážím, ať je mrtev nebo živ. // Je nesnesitelná už pouhá představa, že bozi o tu mrtvolu by mohli dbát. Snad oni že by chtěli poctu pohřební vzdát rouhači, jenž přišel chrámy vypálit?

Chceš tvrdit, že jsou nakloněni zločinům? // Nechci si představit, že by se otrok vzepjal nad pána. Ta už se jednou proti králi vzbouřila, když překročila zákaz, jejž jsem dal, a druhá vzpoura, když už spáchala ten čin: že se svým činem vychloubá, mně na posměch. // To učinila žena! Já bych nebyl muž, kdybych ji nechal, aby prosadila svou. Ne, třebas je mé rodné sestry dítětem. // Jednoho ctíš, druhého tím urážíš. // Nepřítel vlasti! // Neplatí tatáž míra pro dobré i zlé. // Kdo nepřítel, i mrtev je mi odporný. // Svou lásku, chceš-li, pěstuj si tedy v podsvětí. Já, co jsem živ, se ženské vůli nepoddám.

Text pro Antigony: Ten zákaz nevydal nám hromovládný bůh a rovněž ani z podsvětí, kam přijdeme, nám lidem nikdo nedal zákon takový. A nepřipouštím, že by zákon, ten či ten, vydaný tebou, člověkem, směl platit víc než nepsaný a nevývratný věčný řád. Jen to jsou totiž pro mne platné zákony, a ty se nezrodily včera nebo dnes - jdou z hlubin času, do nichž nikdo nedozří. Ty nikdy nepřestoupím pro strach z člověka. // Žije-li někdo jako já ve strastech, což není lepší pro něj jakákoli smrt? Když tedy na mne tento úděl dolehne, to není zlé, však bez odporu dopustit, aby můj bratr, syn mé matky, nepohřben měl zetlít před branami, to by bylo zlé. // Stydět se, já, že uctívám svou rodnou krev? // Jsou oba z jedněch rodičů, tak jako já. // Nepadl otrok, nýbrž bratr zahynul. // Smrt má stejná práva tu i tam. // Ne pro nenávist, jen pro lásku chci žít. // Dobří však vědí, že jsem dobře činila. Přestože nikdy, ani jako matka snad či manželka nad mrtvolami drahých svých bych proti obci nechtěla se provinit.

Zatímco si Kreontové a Antigony čtou texty, dostává zbylá část skupiny některou z částí sboru. Pedagog může potom s nimi mluvit o funkci sboru v Sofokleově tragédii.

Antigona a Kreón - spor a škála

Popis činnosti: Skupina sedí zády k protagonistům. Ti rozehrávají slovní spor - dva argumentují za Antigonu, dva za Kreonta. Spor začíná Kreón slovy: „Jak ses mohla opovážit přestoupit můj zákaz!" Spor ukončí pedagog, když obě strany vyčerpaly argumenty. Potom se skupina vyjádří tím, že v prostoru postaví na ose Kreón - Antigona, opět ale v rolích Thébanů: U Kreonta stojí ti, kteří s ním zcela souhlasí, u Antigony ti, kteří zcela souhlasí s Antigonou. Hráči si však mohou stoupnout kamkoli na této ose.

Reflexe

Komentář učitele: „Podívejte se, jaké je nyní mínění obce. Podíváme se nyní na vyjádření obce bezprostředně poté, kdy byl vynesen zákon, a porovnáme tuto vaši škálu s lístky."

Učitel odtajní lístečky, skupina se vyjadřuje k tomu, jak a proč se situace v obci změnila. Má Kreón oporu obce? Pokud ano, jak velkou? Kdo z vás změnil za Thébana svůj postoj a proč? Proč jste ho nezměnili? Ukázal se vám nyní Kreontův zákon v jiném světle? Hrozí za porušení zákona sankce? Co byste doporučili komukoli v tomto sporu?

Haimón

Učitel: „V této chvíli přichází na scénu Kreontův syn a Antigonin snoubenec Haimón. Není snoubencem z rozumu, Antigonu skutečně miluje."

Instrukce: „Rozdělím vás nyní na dvě poloviny. Jedna bude představovat Haimony. Dostanete text, který říká syn svému otci a vladaři ve chvíli, kdy ví, že Antigoně hrozí krutý trest. Druhá skupina budete Kreontové, i vy dostanete k přečtení věty, které říká vladař a otec svému synovi. A poprosím vás, abyste se některé věty naučili zpaměti, jsou krátké. Následující činnost vysvětlím potom."

Text pro Haimony (vybráno ze Sofokleovy tragédie): Já, otče, jsem tvůj syn. Tvůj rozum, zásady mé kroky řídí a já jdu tou cestou rád. A žádný sňatek nikdy nebudu klást výš než tvoji vůli, která je mi posvátná. Přesto i druhý může mít své mínění. Já jsem zde k tomu, abych ve svém zájmu dbal, co mluví kdo, co koná, co snad vytýká. Tvůj pohled vnuká bázeň prostým občanům, že neřeknou, co tobě není příjemné. Ke mně však se to přece jenom donese, že vím, jak obec nad tou dívkou naříká. Ta, jež si toho zasluhuje nejméně, má bídně skončit za tak chvályhodný čin! Za to, že bratra, který padl jako muž, nechtěla nechat bez pohřbení za kořist hltavým psům a mrchožravým krkavcům. Spíš prý si zasluhuje chval a cti! Věř, otče, na ničem mi nezáleží tak jak na tvém štěstí, aby bylo trvalé. Je chloubou dětí moc a sláva otcova - a chloubou otce takto smýšlející syn. A proto v sobě neživ jen ten jeden cit, že nesporné je pouze to, co řekneš ty. Kdo totiž myslí, že je moudrý jen on sám a myšlením i slovem všecky převýšil, ten ukáže se často prázdnou nádobou. Muž naopak, byť sebemoudřejší, je rád, když tu a tam se přiučí, a ustoupí. Tak jako mnohé stromy u divokých řek: který se poddá proudu, větve uchrání, který se vzpírá, stržen je i s kořeny. I ty tak v nitru povol a změň svůj rozsudek! A jestli smím, ač možná ještě příliš mlád, i já zde říci své, je zrozen k vladařství, kdo všechno zná a všechno umí pochopit, a pokud nerozumí - neboť kdo zná vše - když dobrou radou jiných dá se poučit.

Text pro Kreonty (všichni ve skupině si přečtou vše, potom vedoucí určí každému jednu větu, kterou si má zapamatovat): Mám vládnout podle vůle jiných nebo své? // Má tedy obec rozhodovat místo mne? // Já při svém rozumu mám si chodit pro rozum do školky toho výřečného mladíčka? // Jsi ženin otrok. // Ty buď jak buď se tady troufáš se mnou přít? // Což není celá obec v rukou vladaře? // Tak umí kroutit řeč, kdo ženě propadl! // Cokoli řekneš, ve všem bráníš jenom ji. // Za živa si ji za manželku nevezmeš!

Instrukce: „Nyní budu počítat do pěti. Během této doby si tady uprostřed stoupnou do řady Haimonové a vytvoří sochu, která by vyjadřovala to, jak mluví Haimón s otcem, jaký je jeho postoj k němu i k celé situaci. Zůstanete potom v této soše. Potom budu opět počítat do pěti, proti Haimonům, vždy jeden proti jednomu, si stoupnou Kreontové. I jejich postoj a vzdálenost od Haimona (nemusíte mít stejnou) by měly vyjadřovat to, co jste vnímali v jeho slovech, jak mluvil se svým synem. Potom obejdu Kreonty - koho se dotknu, řekne nahlas svou větu. Poslední větu za Kreonta řeknu já. Až ji vyřknu, budu počítat do tří, Haimonové do té doby mohou změnit sochu podle toho, co jim řekl otec."

Popis činnosti: Haimonové i Kreontové si přečtou své texty. Na první počítání do pěti vytvoří Haimonové řadu soch symbolizujících Haimonův vztah k otci a jeho postoj v této situaci. Poté učitel počítá do pěti Kreontům. I oni vytvoří sochu, Kreontův vztah symbolizuje i vzdálenost od Haimona. Učitel obejde Kreonty, na dotek vysloví každý svou větu. Věty se mohou opakovat. Poslední větu: „Přiveďte sem tu čarodějnici, ať zemře před tvýma očima!" zvolá učitel. Potom počítá do tří, Haimonové mají možnost změnit svou sochu podle Kreontových slov.

Učitel: „Podívej se, Kreonte, nyní na svého syna."

Reflexe
  • Co četli hráči v sochách jednotlivých skupin?
  • Jak jednal Haimón s Kreontem, jak Kreón s Haimonem?
  • Rozumíte jejich jednání?
  • Co si myslíte nyní o Kreontovi a jeho zákonu?
  • Jak nyní hodnotíte Kreonta jako vladaře?
  • Má Kreón trvat na svém zákonu - proč ano a proč ne?
  • Koho tento zákon chrání, koho ohrožuje, proč byl vyřčen?

Nyní může pedagog opět zařadit vysvětlení pojmu krize - ta část dramatu, v níž vrcholí konflikt a jedna ze stran udělá čin, který už neumožňuje vývoj ke smírnému řešení nebo ke stavu před konfliktem.

Četba - Antigonin monolog

Učitel převypráví část dramatu - rozhodnutí vladaře uvrhnout Antigonu do skalního vězení. Poté přečte monolog Antigony ve chvíli, kdy je odváděna do kobky.

Pozn.: Zde je možno zařadit závěrečnou reflexi, vysvětlit pojem peripetie a katastrofa, odkázat studenty k samostatnému dočtení nebo návštěvě divadla a lekci uzavřít. Následující aktivity už se od Sofokleovy tragédie odklánějí, vedou však žáky k hlubšímu pochopení tématu.

Vladař a obec - improvizace s potenciálem rozhodování za postavy v příběhu

Instrukce: „Nyní však opustíme Sofokleovo drama. Vyvíjí se dále jinak, než se bude odvíjet náš příběh. V peripetii je drama zpomaleno, autor nabídne možné zažehnání katastrofy. Činí tak proto, aby umocnil závěrečnou katastrofu a tragické vyústění příběhu. Sofokleovo drama si potom můžete přečíst nebo na něj jít do divadla. My však budeme pokračovat tak, jak by mohl příběh také pokračovat. Možná nám to něco připomene... Stanete se nyní opět Thébany. Stále těmi, jimiž jste byli od počátku. Něco máte za sebou. Opět k vám promluví vladař. Já budu Kreontem. Pokud budu stát na této židli, je vše, co se stane, co bude vysloveno, jako-reálné, jako by se skutečně dělo. Když však ze židle sestoupím, nejsou vyřčená slova skutečná, jsou to jen myšlenky postav. Mohou spolu diskutovat, rozmlouvat. Ale ve chvíli, kdy vystoupím na židli, opět se vracíme do situace jako-skutečné. Tedy to, co se stane, jsem-li na židli, je pro náš příběh platné, to, co se stane či bude vyřčeno, jsem-li dole, jsou jen představy či myšlenky."

Popis činnosti: Thébané stojí před vladařem - učitelem v roli Kreonta. Ten k nim pronáší proslov: „Thébané, byli jste svědky, jak těžkým zkouškám jsem musel čelit a jak pevného máte ve mně vladaře. Zákon je pro mě víc než rodina, než prospěch mých blízkých. Proto slyšte - nechť tak jako s Antigonou je naloženo s každým, kdo se postaví proti obci a jejím zákonům. Ať je stejným trestem potrestán ten, kdo naruší pokoj a klid obce, její jednotu a sílu, kdo bude povyšovat své zájmy nad zájmy obce a její zákony!"

Učitel reaguje na situaci. Pokud sestoupí z židle, může provokovat (Mlčíte?... To jsem rád... To je vzorná obec...), hrozit (Troufáš si ozvat se?... Nevidíš, že za mnou jsou brány kasáren?... Myslím, že budeš první, kdo bude hladovět ve skalní kobce...), zastrašovat (Chcete se bouřit?... Copak nevíte, že kdesi za hradbami čeká nepřátelské vojsko?... Čeká na neklid, boj a vzpoury uvnitř obce a znovu přitáhne a vypálí vaše město...) atd. Učitel střídá situace jako-reálné a situace, kdy je dole mezi Thébany, a situaci graduje.

Varianta 1: Obec se v jako-reálné situaci vladaři nevzbouří. Vladař odejde. Pedagog přejde ke kroku Hrozby a naděje Théb.

Varianta 2: Obec se bouří. Pedagog zastaví situaci štronzem a zadá rychlou instrukci: „Zůstaňte ve štronzu. Následující děj budeme fázovat do pěti nehybných obrazů. Vždy, když budu počítat do pěti, můžete obraz změnit do nového podle toho, jak se situace bude podle vás dále vyvíjet. Obrazů bude pět, ne více. Dveře za mnou jsou brána k vojsku, když se jich dotknu, proti Thébanům vypouštím armádu. Pátý obraz je konečný."

Popis činnosti: Učitel počítá do pěti. Skupina vytváří nový obraz, ten na pátou dobu znehybní. Učitel dá čas, aby skupina vyhodnotila, jak se situace vyvíjí.

Příklad z praxe: Skupina středoškolských studentů se velmi záhy začala proti Kreontovi bouřit, zdvihat pěsti. Jeden ze skupiny byl nejaktivnější. Zastavil jsem situaci a zadal fázování. Ve třetím obrazu mě jako Kreonta tento student strhával k zemi, k bráně vojska jsem se nedostal, cestu mi zastoupili jiní. Ve čtvrtém obrazu jsem ležel na zemi - hráči zobrazili vraždění krále. Obrazů však mělo být pět. Počítal jsem tedy znovu do pěti. Student, který vedl vzpouru, vyskočil na židli, někdo stál pod ním v gestu provolávání slávy, ostatní překvapeně hleděli - zrodil se nový král. V reflexi potom vzpomněli anglickou revoluci a Cromwella.

Reflexe: V této chvíli jen zhodnocení a popsání situace, kam příběh dospěl.

Hrozby pro Théby, naděje Théb

Popis činnosti: Hráči dostanou dva velké balicí papíry, na jednom je napsáno HROZBY, na druhém NADĚJE. Hráči (možno ve dvou skupinách) píší na papír NADĚJE to, co by bylo pro Théby dobré, aby se stalo, na papír HROZBY to, co může Théby ohrozit, co může být pro Théby nedobrým. Co hráči napíší, přečte se společně, hráči mohou to, co napsali, okomentovat.

Reflexe

Jak jste vnímali vývoj Kreonta jako vladaře? Jak jste vnímali vývoj obce? Proč obec reagovala tak, jak reagovala? Proč si myslíte, že zákon na počátku akceptovalo více Thébanů než později (pokud to v lekci nastalo)? Znáte nějaký takový zákon, nařízení, které mělo podobný vývoj? Připomněl vám příběh Théb něco z historie?

Literatura a použité zdroje

[1] – MARUŠÁK, R.; KRÁLOVÁ, O.; RODRIGUEZOVÁ, V. Dramatická výchova v kurikulu současné školy: Využití metod a technik. Praha : Portál, 2008. 128 s. ISBN 978-80-7367472-4.
[2] – MORGAN, N.; SAXTON, J. Vyučování dramatu: hlava plná nápadů. Praha : STD, 2001. ISBN 80-901660-2-4.
[3] – ULRYCHOVÁ, I. Drama a příběh: tvorba scénáře příběhového dramatu v dramatické výchově. Praha : Akademie múzických umění, Divadelní fakulta, kated, 2007. ISBN 978-80-7331-096-7.
[4] – Atigona.
[5] – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. 2005. [cit. 2009-03-23]. Dostupný z WWW: [www.vuppraha.cz/soubory/rvpzv-lmp.pdf].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Radek Marušák

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Sebepoznání a sebepojetí
  • Základní vzdělávání
  • Výchova demokratického občana
  • Občan, občanská společnost a stát
  • Základní vzdělávání
  • Výchova demokratického občana
  • Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

bubínek, balicí papíry, fixy, CD s hudební skladbou Gustava Holsta Planety, černé, žluté a modré volební lístky, nádoba na volbu, úryvky ze Sofokleovy hry