Příspěvek ukazuje jednu z mnoha možností, jak žákům v hodině dějepisu nebo občanské výchovy předat základní povědomí o zlomových událostech roku 1989 v tehdejším Československu. Samotná aktivita si neklade ambice na skutečně hlubokou sondu do této tématiky, ale spíše získání základního povědomí o tématu, zároveň se však může stát odrazovým můstkem pro práci žáků v dalších hodinách (viz následné aktivity).
Cílem žáků je během hodiny popsat příčiny, průběh a důsledky sametové revoluce roku 1989 na základě kritické práce s historickými prameny.
Předkládaná vzdělávací aktivita probíhala v šestém, sedmém a devátém ročníku (konkrétně čtyři třídy) Základní školy Karla Klíče v Hostinném a to vždy pod vedením jednoho vyučujícího, který zároveň ve zmíněných třídách vyučuje dějepis (7. a 9. ročník) a občanskou výchovu (6. ročník). Aktivitě byl věnován rozsah jedné vyučující hodiny, tedy 45 minut a probíhala v učebně vybavené dataprojektorem, notebookem a připojením k internetu.
Hodina byla rozdělena do tří částí podle konstruktivistického modelu pedagogiky Evaluace – Uvědomění si významu nové informace – Reflexe. Jako organizační forma výuky bylo zvoleno skupinové vyučování.
Evokace (10 minut)
Na začátku se žáci rozdělí do pěti skupin po 4–6 lidech, kteří se sesednou kolem jedné lavice. Vyučující jim oznámí cíl hodiny ve smyslu poznání souvislostí spojených s rokem 1989. Následně jsou skupiny žáků vyzvány, aby během pěti minut sepsaly co nejvíce různých výročí, při kterých se mohli lidé scházet v roce 1989 k demonstracím. Výsledky skupin pak učitel zapíše na tabuli a podtrhne (případně doplní) s krátkým komentářem ta výročí, kdy opravdu demonstrace proběhly.
Poté vyučující zobrazí žákům přes dataprojektor jako příklad demonstrací roku 1989 záběry z Palachova týdne roku 1989, např. z tohoto odkazu (v tomto případě stačí stopáž do 2:13). Jednotlivé skupiny žáků následně popisují, jak vládnoucí moc postupovala vůči demonstrantům.
|
|
Uvědomění si významu nové informace (25 minut)
Každá skupina od vyučujícího získá zkrácený text petice Několik vět s označeným jedním až dvěma body petice, které má spolu s úvodem prozkoumat a popsat (mohou heslovitě, celými větami nebo i obrázky), na jakou realitu československé socialistické společnosti tento bod reaguje (např. z bodu č. 2 „Aby přestala být omezována svoboda shromažďovací.“ Žáci mohou odvodit, že jsou státem omezovány demonstrace, manifestace atd.). Své body pak po deseti minutách jednotlivé skupiny představí ostatním, s pomocí textu petice promítaného na dataprojektor pak žáci shrnou, jaká je společenská situace v bývalé ČSSR.
Autor fotografií: Pavel Žalský |
Do skupiny poté od učitele každá skupina dostane balíček fotografií, kde jsou zachyceny události v časovém rozsahu 17. 11. – 29. 12. 1989 (tento časový údaj vyučující napíše viditelně na tabuli), tedy události sametové revoluce. Úkolem každé skupiny je prohlédnout a popsat výjevy na fotografiích a seřadit je za sebou chronologicky, přičemž se mohou opřít o jednoduchou logiku – na začátku bude pozvání na demonstraci 17. 11. 1989 a na konci Václav Havel jako prezident ČSSR. Co všechno a v jakém sledu se tedy asi muselo stát, aby události došly do takového bodu? Učitel prochází mezi skupinami a návodnými otázkami skupinám případně správně pomáhá fotografie seřadit. V závěru pak na projektoru postupně promítá fotografie tak, jak mají jít chronologicky za sebou, žáci je komentují a popisují, co se na fotografiích podle nich děje.
Autor fotografií: Pavel Žalský
Reflexe (10 minut)
Žáci se postaví do jednoho velkého kruhu/oválu a reagují na výzvy/otázky učitele, v případě, že něco nevědí nebo se doptávají, požádá učitel nejdříve o pomoc s vysvětlením ostatní spolužáky: Byla nějaká informace, která je překvapila? Je něco, co jim nedává smysl? Jaké byly příčiny sametové revoluce? Co je podle nich v sametové revoluci stěžejní? Jaké důsledky měla sametová revoluce pro společnost?
Na úplný závěr vyučující vyzve žáky k jednoduché úrovni reflexe – čím více žáci reagují (zvednou ruku/vyskočí, podle toho, jak třídu učitel zvládá a jaká je atmosféra), tím vyšší intenzita odpovědi: Jak dobře se jim ve skupinách pracovalo? Kolik nového se dozvěděli? Koho práce bavila? Poslední otázka je – co by jim pomohlo, aby pracovali lépe?
Zhodnocení
Za přínos aktivity považuji, že žáci mohou pojmout sametovou revoluci v kontextu společenské situace a událostí celého roku 1989, nejen období listopad–prosinec, takže jim pak téma dává větší smysl. Pozitivní je také možnost zapojit skupinovou práci při zkoumání historických pramenů.
Slabší stránkou a rizikem je fakt, že do jednohodinové dotace (kterou jsem zvolil vzhledem k tomu, že běžně vyučující nemá o mnoho více prostoru) je aktivita obsáhlejší a pokud žáci nejsou zvyklí pracovat ve skupinách nebo interpretovat prameny, může dojít ke skluzu a tím i nestihnutí patřičného uzavření aktivity.
Nevyužité příležitosti, alternativy
Kontext aktivity by mohl být širší, v úvodu jsem zvažoval evokační vstup s videoklipem a překladem textu písně Wind of Change od Scorpions, kde jsou zachyceny některé revoluční změny Východního bloku roku 1989, vzhledem k nedostatku času jsem od tohoto nakonec opustil.
Namísto petice Několik vět by bylo možné využít práci se zachycenými vzpomínkami pamětníků demonstrací roku 1989, které jsou dostupné např. v archivu Paměti národa. Bylo však potřeba dát i prostor vysvětlení specifika pramene takové povahy.
Následné aktivity
Další hodinu jsem s žáky věnoval práci s videozáznamem novoročního projevu Václava Havla z ledna 1990 (např. zde) a diskusi o tom, jaké společenské změny nový prezident po sametové revoluci naznačil. Následně jsme pracovali s dobovými plakáty z voleb roku 1990, které jsou dostupné např. zde. Z plakátů plynou některá stěžejní společenská témata doby, která žáci odvozovali, zároveň v diskusi vyjadřovali svůj názor na to, proč zvítězilo právě Občanské fórum a Veřejnost proti násilí.
Autor fotografií: Pavel Žalský |
Reflexe učitele
V devátém ročníku nebyl s aktivitou žádný problém, ačkoliv téma žáci neprobírali ani okrajově v žádném předmětu. V sedmém ročníku žáci měli zkušenost s tématem z loňské občanské výchovy, na začátku jim však bylo hodně potřeba pomoci s výročími v evokační části – s drobnými nápovědami se však poměrně dobře nakonec „nastartovali“. Šestý ročník téma pěkně spojil s aktuálně probíranými státními svátky, o něco hůře se jim však pracovalo ve skupinách a bylo potřeba některé skupiny usměrňovat, některé naopak tlačit k rozpovídání, což zabíralo čas a nebylo tolik prostoru pro potřebnou reflexi.
Hodně pomohlo přidělení částí petice Několik vět, takže se skupiny mohly soustředit na své body a od ostatních si pak vyslechly zbytek. Všem třídám se velmi líbila možnost body petice nepopisovat slovy, ale obrázky, a možná by (v případě větší časové dotace) stála za zvážení např. pantomima.
U opakovaně používaných balíčků fotografií je potřeba ohlídat, že je skupiny vrátily nepomíchané – u třetí pilotáže aktivity bylo potřeba dávat několik balíčků dohromady.
Citace a literatura
Deset pražských dnů (17.–27. listopad 1989): dokumentace. Praha: Academia, 1990.
PERNES, J. Československo 1946–1992. Praha: Albatros, 1992.
SLAVÍK, H. Toto shromáždění nebylo povoleno. Praha: Mladá fronta, 1991.
SUK, J. Labyrintem revoluce: aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. Praha: Prostor, 2009.
VANĚK, M. OTÁHAL, M. Sto studentských revolucí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999.
On- line zdroje:
https://www.ustrcr.cz/uvod/cesta-k-listopadu-1989/revoluce/
Zkrácený text petice Několik vět, celý dostupný na http://www.totalita.cz/txt/txt_nvett.php.
Soubor obrázků z portálu My jsme to nevzdali a archivu Jirky Venclíka, dostupného na portálu Ústavu pro studium totalitních režimů https://www.ustrcr.cz/uvod/listopad-1989/fotogalerie-1989/.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.