Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Telefonní rozhovor a hodnocení ústní interakce v Evropském jazykovém portfoliu
Odborný článek

Telefonní rozhovor a hodnocení ústní interakce v Evropském jazykovém portfoliu

14. 2. 2013 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Pavla Smolová
Spoluautor
Mgr. Kamila Sladkovská

Anotace

Žáci sami napíší návrh telefonního rozhovoru, sehrají jej ve dvojicích jako scénku. Rozhovor je veden s kamarádem cizincem. Žáci pracují se slepou mapou Evropy, ve které dle kontextu vybarvují některé státy. Svou ústní interakci následně ohodnotí v sekci Co už umím webové aplikace Evropského jazykového portfolia.

Cíl

Žáci:

  • sestaví telefonický rozhovor s kamarádem z evropské země, kterou již dříve navštívili s rodiči nebo do které by se chtěli podívat;
  • seznámí se s polohou země na mapě a jejím mateřským jazykem;
  • svou ústní interakci ohodnotí v sekci Co už umím na základě deskriptoru a v části Slovní hodnocení;
  • ohodnotí výkon spolužáků v ústní interakci a své hodnocení obhájí;
  • své hodnocení porovnají s hodnocením učitele a ostatních spolužáků.

Kontext školy a regionu

Naše škola se nachází v okrajové části Nového Města nad Metují v blízkosti sportovního stadionu a plaveckého bazénu. Škola je sídlištního, pavilonového typu. Má samostatné budovy 1. stupně, 2. stupně, školní družiny a centrálních funkcí: školní jídelnu a tělocvičnu se dvěma tělocvičnými sály. Mezi pavilony vede široký koridor, který je využíván pro pořádání výstav. Ke škole patří rozsáhlý pozemek, který je rozdělen na několik částí: odpočinková zóna školní družiny, zeleninové záhony a ovocné stromy, volná zóna s lavičkami a hřiště. Škola vydává svůj časopis „Malíček“ a žáci 2. stupně svůj vlastní časopis „Shock“. Ve škole pracuje žákovský parlament. Žáci mohou navštěvovat velké množství zájmových kroužků. Škola je od roku 1992 zařazena do národní sítě projektu Zdravá škola.

Výuka cizích jazyků na škole:

Anglický jazyk se vyučuje od 3. ročníku. Žáci 1. a 2. ročníku mohou navštěvovat kroužek anglického jazyka ve školní družině. Od 7. ročníku je dalším povinným předmětem anglická konverzace. Od 7. ročníku se vyučuje také jako povinně volitelný další cizí jazyk německý jazyk. Žáci si mohou vybrat i ruský jazyk a francouzský jazyk, který se nyní vyučuje jako kroužek školní družiny.

Kontext výuky

S Evropským jazykovým portfoliem (dále také EJP nebo e-portfolio) jsem již dříve pracovala v tištěné podobě. Vyučovala jsem anglický jazyk v mateřské škole. Evropské jazykové portfolio jsem využívala pro své žáky jako motivaci a přehled, aby viděli, čeho již ve svém učení dosáhli. Když jsem nastoupila na základní školu, pracovala jsem s EJP ve třetím ročníku, upravila jsem si ho podle potřeb probíraného učiva a používané učebnice. K pilotáži webové aplikace EJP jsem se dostala přes Centrum dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v Hradci Králové v roce 2011. Webovou aplikaci EJP jsme se rozhodli pilotovat v 5. ročníku v hodinách angličtiny.

Tematická oblast EJP

Při práci s EJP se systematicky věnujeme sekci Co už umím, která zahrnuje sebehodnotící deskriptory. Na práci s EJP ve výuce se připravuji tak, že si projdu téma v učebnici anglického jazyka a v tematickém plánu, a srovnám jej s příslušnými deskriptory v EJP. EJP většinou využíváme v počáteční a závěrečné fázi vyučovací hodiny.

V rámci této aktivity pracujeme se sekcí Co už umím s částí Tabulka sebehodnocení a dále v Jazykovém životopise s částí Jazyky mimo školu a Zkušenosti z cest.

Časová náročnost

Popsanou aktivitu lze zvládnout ve dvou vyučovacích hodinách angličtiny v 5. ročníku. Vlastní práce s EJP navazuje na předchozí aktivity a je dlouhodobého charakteru.

Realizace

Aktivita: Telefonní rozhovovor

1. vyučovací hodina

1. Naše škola se nachází blízko hranic s Polskem, kam žáci jezdí s rodiči nakupovat nebo za zábavou. Někteří žáci mají příbuzné na Slovensku. Ve třídě nebo na škole je několik žáků-cizinců. Všech těchto skutečností se dá při motivaci žáků a ve výukových aktivitách využít. Žáci si ve dvojicích připraví jednoduchý rozhovor, který zřejmě proběhne v českém jazyce a ve kterém si mimo jiné žáci sdělují, v jaké cizí zemi již byli, kde se jim nejvíce líbilo a proč. Před přípravou rozhovoru zmíní učitel otázky k zamyšlení: Jak ses v té zemi domlouval? Umíš nebo pamatuješ si nějaká slovíčka v daném jazyce? Co první se ti vybaví, když zmíníš název této země?

2. Žáci si na slepé mapě (viz Příloha – Blank map of Europe) vybarví země, které již někdy navštívili nebo by chtěli navštívit, např. o prázdninách. Nakonec si vyberou jednu zemi, která je nejvíce láká, a na tu zaměří svou pozornost.

3. Žáci si otevřou aplikaci EJP a v Jazykovém životopise v částech Jazyky mimo školu a Zkušenosti z cest vyplní informace o zemi, jazyce a své případné zkušenosti. Zvláště rubriky v části Zkušenosti z cest jsou na zpracování časově náročné. Učitel si musí naplánovat, jak tyto rubriky žáci zpracují. Ve škole je možné jen rubriky prodiskutovat a např. za domácí úkol vyplnit. Práci s touto částí EJP je také možné po dohodě s vyučujícími zapojit např. do hodin vlastivědy.

4. Žáci ve dvojicích připraví jednoduchý telefonický rozhovor s kamarádem z cizí země. Každá dvojice si vybere jednu konkrétní zemi. Jeden z dvojice bude v roli Čecha, druhý v roli cizince. Na začátku rozhovoru se mohou pozdravit v jazyce dané země anebo cizím jazykem, kterým se vzájemně domluví. Žáci si rozhovor zapíší do sešitu. Příklad rozhovoru:

Hi!                                                                    Salut!/Hallo!/ Cześć!/Ahoj!

What´s your name?                                               I´m Michael.

How old are you?                                                  I´m 11 years old. And you?

I´m 12 years old. How are you?                               I´m fine, thanks.

Have you got any brother or sister?                           No, I haven´t. And you?

I have one brother.                                               Nice to hear you.

Bye.                                                                  See you soon!

5. V sekci Co už umím v části Tabulka sebehodnocení se na základě příslušného/příslušných deskriptoru/ů ohodnotí, jak vytvořili a předvedli společný rozhovor. Je na učiteli, zda pomůže žákům společně určit konkrétní deskriptor pod příslušnou řečovou dovedností nebo zda nechá žáky odpovídající deskriptor vyhledat samostatně. V Tabulce sebehodnocení připadají v úvahu k výše uvedenému rozhovoru dva deskriptory: „dokážu se zeptat a odpovědět, jak se jmenuji, kolik je mi let, kde bydlím a podobně, když se mluví pomalu a zřetelně" a "dokážu si s kamarádem připravit krátký rozhovor, například o tom, kdy se sejdeme.“ Učitel se může namátkou podívat, na základě jakého deskriptoru se žáci ohodnotili.

6. V závěru hodiny proběhne společná reflexe, ve které by měly zaznít reakce na otázky: Jak se vám rozhovor sestavoval? Jakou zemi jste si vybrali a proč? Co vás na této zemi láká? Učitel si vybere zapsané rozhovory, připraví si k nim připomínky, hodnocení a souhrn zmíněných států a jazyků. Za domácí úkol žákům zadá, aby si do příští hodiny vyrobili z papíru sluchátko nebo mobilní telefon.

2. vyučovací hodina

Učitel si do hodiny připraví: vlajky zemí, o kterých probíhají rozhovory, karty s pozdravem v daném jazyce, čísla podle počtu dvojic.

1. Každá dvojice spolužáků si vylosuje pořadové číslo. Na lavicích jsou rozmístěny vlajky států, ze kterých mají žáci "kamaráda na telefonu", a pozdravy v jejich rodných jazycích.

2. Učitel vrátí žákům písemné záznamy jejich rozhovorů. Žáci před ostatními spolužáky prezentují své rozhovory s pomocí papírového sluchátka či mobilního telefonu. Ostatní spolužáci bedlivě poslouchají a podle předem dohodnutých kritérií hodnotí rozhovory spolužáků: poznamenají si vždy číslo příslušné dvojice a své hodnocení.

Poznámka: Způsob, jak budou žáci své spolužáky hodnotit, musí být předem prodiskutován, aby se hodnocení žáků neomezilo pouze na výrok „rozhovor spolužáků se mi líbil/nelíbil“.

3. Po vystřídání všech dvojic, každý žák obdrží dva hlasovací lístky. Ty může dát dvojici, která se mu nejvíce líbila - a to buď oba lístky stejné dvojici nebo dvěma různým dvojicím. Pravidlo: žák smí dát jeden hlas své dvojici, ale druhý musí dát někomu jinému. Zabráníme tak nerozhodnému počtu hlasů. Žáci učiteli nahlásí, kolik kterému číslu-dvojici přidělili hlasovacích lístků.
Žáci mohou také předat učiteli výsledky hlasování na papíře, aby bylo hodnocení utajeno. Učitel pak dvojice obejde a nahlásí jim počet přidělených hlasovacích lístků.

4. Každá dvojice si sečte získané hlasy, otevře si aplikaci EJP a společně se znovu vrátí k hodnocenému deskriptoru z předchozí hodiny. Zamýšlí se nad hodnocením své ústní interakce od spolužáků. K příslušnému deskriptoru se tentokrát vyjádří v části Slovní hodnocení a dle potřeby požádá učitele o komentář. Následně proběhne společné hodnocení s učitelem.

Využité zdroje a pomůcky

  • Slepá mapa Evropy, viz příloha
  • Vlajky příslušných evropských států
  • Velká mapa Evropy
  • Kartičky z tvrdého papíru

Reflexe

Příprava telefonního rozhovoru žáky velmi bavila, protože jsem jim dala dostatek prostoru pro vlastní fantazii a kreativitu. Snažila jsem se sestavit dvojice spolužáků tak, aby slabší „mluvčí“ byl podpořen spolužákem, kterému se ústní produkce daří lépe. Při přípravě rozhovorů jsem se snažila žákům maximálně pomoci.

Slovní hodnocení a jeho formulace je z mého úhlu pohledu jedna z nejtěžších aktivit pro žáky.

Žákům šlo slovní hodnocení mnohem lépe, protože měli zpětnou vazbu od svých spolužáků. Právě hodnocení druhých spolužáků se dařilo lépe než vlastní hodnocení.

Při společném závěrečném hodnocení rozhovorů jsem na každé dvojici ocenila alespoň jednu věc, která mne při jejich vystoupení zaujala. „Výtky“ k ústní interakci jsem sdělila žákům jen poté, co mě v aplikaci EJP v části Slovní hodnocení požádali o komentář. Komentování  vlastního hodnocení žáka učitelem v prostředí aplikace je velmi časově náročné a využíváme jej jen občas.

Myslím, že žáci postupně vnímají, jak je hodnocení sebe samého a i ostatních náročné. Jako pozitivní vnímám, že už se žáci tolik nepodceňují nebo naopak nepřeceňují. Za jeden z největších přínosů EJP považuji to, že žákům ukazuje, co již v jazyce zvládli, a ne to, co jim v jazyce nejde. Je důležité, aby se do práce s aplikací EJP zapojili i ostatní vyučující v dané třídě, nezůstane tak veškerá práce pouze na vyučujícím cizího jazyka. Práce s aplikací je jednoduchá, žáky motivuje ke zlepšení a důležité je, že sami vidí, co se již naučili

Literatura a použité zdroje

[1] – Evropské jazykové portfolio. [cit. 2013-2-12]. Dostupný z WWW: [http://ejp.rvp.cz/].
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
80.08 kB
Dokument
Příloha Blank map of Europe

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Pavla Smolová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Multikulturní výchova
  • Multikulturní společnost