Odborný článek

Dejme smysl nesmyslu

29. 11. 2009 Základní vzdělávání
Autor
Alena Hesová

Anotace

Ponořte se do světa nesmyslu, popusťte uzdu fantazii a svezte se na vlně nonsensové poezie.

Také Vám připadá, že ve všem hledáme logiku a nějaký smysl? A že jsme někdy v zajetí stereotypů? Možná je čas na změnu, čas na NE-SMYSLY, čas na NONSENS.

Nonsensová poezie žáky téměř vždy zaujme, pohltí a dobře naladí, téma je vhodné jak pro žáky ZŠ, tak i SŠ. Texty a úkoly u mladších podpoří jejich přirozenou hravost, u těch starších odstraní určité bloky, umožní jim návrat k dětské otevřenosti.  Materiály lze s úspěchem využít i při neočekávané hodině. Osvědčilo se mi hodinu nonsensu zařazovat na začátek výuky, semináře (kdy se třída ještě tolik nezná). Můžeme tak totiž vytvořit otevřenou atmosféru vhodnou nejen pro rozvoj kreativity. A možná i společně objevíme, že nesmysl má nějaký smysl.

1. Evokace

a) Dokončování básně Pavla Šruta Siesta (a objevování principů nonsensové poezie)

Včela bodla vosu,

srp pokousal kosu,

hřebík tloukl kladivo,

víno si šlo pro pivo,

vrána klovla havrana,

ovce trkla berana,

komára štíp mravenec,

milou zmydlil milenec,

pes pokousal blechu...

A já zatím spal a spal

jako hříbek v mechu.1

Učitel napíše na tabuli pouze první verš z básně Pavla Šruta Siesta – Včela bodla vosu. Každý z žáků si vezme papír, tento verš si opíše a připíše verš druhý (popřípadě i další). Poté, co žáci vymysleli 2. verš, vyučující napíše na tabuli 2. verš od Pavla Šruta – srp pokousal kosu. Žáci své verše nečtou, stále pracují individuálně. Po odhalení 2. autorova verše dáváme žákům pokyn, že mohou svůj 2. verš předělat (pokud chtějí) a že mohou přidávat verše další.

Sledujeme, jestli žáci objevili princip, podle kterého je tato báseň vystavěna. Pokud stále není odhalen, přidáváme další verš – hřebík tloukl kladivo. Společně se pokusíme princip básničky odvodit (inverzní vyjádření, nejsou naplněna naše stereotypní a zkušenostmi ověřená očekávání, uplatněn sdružený rým např.vosu – kosu). Možná, že sami žáci vysloví, že jde o nesmysl.

Stále žákům neodhalujeme celou báseň. Nyní mají žáci za úkol doplnit 1.verš Pavla Šruta o 5 – 10 svých veršů, tentokrát se ale snaží uplatnit stejné principy jako autor. Vytvořené básně žáci přečtou (pokud chtějí), společně hodnotíme, nakolik se povedlo dodržet styl prvních 3 veršů (kritérii porovnání může být vtip, absurdita, nesmyslnost, inverze, sdružený rým...).

Na závěr evokace napíšeme původní verzi básničky na tabuli a můžeme ji nyní porovnávat celou. (Cílem aktivity rozhodně není se co nejvíce přiblížit originálu, ale vystihnout autorský styl a naladit se na „nesmyslné" vidění světa).

b) Řízený rozhovor

1. K jakému druhu poezie byste tuto báseň (Siesta od P. Šruta) přiřadili?

2. Jaké druhy poezie znáte? (lyrická, epická, milostná, lidová ... prostor pro zopakování)

3. Podle jakých znaků byste báseň někam zařadili?

4. Slyšeli jste někdy pojem nonsensová poezie? Co by tento pojem mohl znamenat? (sense = smysl, zdravý rozum, cit, nonsens tedy nesmysl, absurdita)

5. Jak si takový nesmysl v básni představíte (vycházejte z naší původní básničky)?

6. Z jakých „přísad" byste „uvařili" nonsensovou básničku?

7. Zkuste zformulovat nějaké obecné principy nonsensu (např. vtip, absurdita, mystifikace, jazyková komika, jazykové hříčky, neologismy, banální témata, personifikace, jednoduché rýmy, blízkost k říkankám...).
(zápis na tabuli)

2. Nonsensová poezie – práce s texty (25 minut), viz Pracovní list Texty

a) práce s ukázkami, znaky nonsensu (práce ve dvojicích, skupinová práce)

Žáci pracují ve dvojicích, každá dvojice dostane pracovní list a je jí určen 1 autor (nebo si mohou i 1 autora vybrat). Každý z dvojice si přečte jinou básničku a druhému sdělí, o čem je, čím je básnička zvláštní, v čem je tam onen nonsens. Dvojice se spojí do čtveřic a vzájemně si řeknou, jaké „speciality" obsahovaly jejich ukázky. Porovnáme s principy nonsensu, které už máme na tabuli, popřípadě doplníme.

b) tvorba limericků

Důkladněji se seznámíme 1 formou nonsensových básní – limerickem. Jiří Žáček uvádí: „Podle jedné teorie prý limerik vymysleli angličtí námořníci, kteří procestovali celý svět, spatřili věci nevídané a v přístavních krčmách se bavili tím, že svá dobrodružství řádně opepřili fantazií, aby se navzájem trumfovali, a hlavně aby ohromili suchozemské pecivály. A protože prý nejpraštěnější říkanky vymýšleli mořští vlci v irském Limericku, pojmenování bylo na světě."2

Za duchovního otce limericků je považován Edward Lear (1812 - 1888). Vyučující zařadí autora do kontextu, uvede zajímavosti z jeho života (např. žil jen se sestrou, sluhou a kočkou, ilustroval naučnou literaturu, hlavně z oboru zoologie a botaniky, ale na druhou stranu byl okouzlen nesmyslem a hravostí, což proniklo jak do jeho kreseb, tak i do veršů i povídek).

Podívejme se na Learovy limericky (pracovní list Texty) a zkusme najít, co mají společného:

1. Čeho se týká obsah?

2. O kom limericky jsou?

3. V čem je v těchto básních nonsens?

4. Z kolika veršů se limerick skládá?

5. Co se rýmuje? (Odvoďte druh rýmu.)

6. Jak se od sebe liší 1. a poslední verš a proč se liší?

7. Jak se proměňuje hlavní postava limericku?

Společně zapíšeme informace, které se týkají formy a obsahu limericku (návrh):

  • 5 veršů
  • rým aabba
  • 1. a 2. verš představuje nějakou neurčitou osobu (jeden), zkonkretizovaná městem, lokalitou a nějakým typickým znakem
  • 3. a 4. verš bývá kratší – co podivného se tomu člověku stalo
  • 1. a poslední verš se téměř opakují – nějaká změna, gradace, k osobě je často doplněna vlastnost

Co asi bude vaším úkolem?

1. Napište limerick na nějakou osobu, propojte to s městem, odkud pochází.

2. Napište limerick na sebe.

Vytvořte skupinky po 4 a vzájemně si limericky přečtěte, vyberte ty nejlepší a přečtěte je před třídou. (Žáky určitě potěší, pokud se do psaní limericků zapojí sám vyučující.)

3. Reflexe (5 minut)

K reflexi dochází průběžně. Například při evokaci žáci porovnávají, jak se jim podařilo vystihnout styl básně Siesta. Po vytvoření limericků žáci ve skupině vybírají ty nejlepší, takže vlastně hodnotí, srovnávají. Další formou reflexe může být práce s výroky o nonsensové poezii a doplňování neukončených výpovědí.

Citáty (viz pracovní list Citáty)

1. „Zajímá mě pouze nesmysl, pouze to, co nemá žádný praktický význam. Život mě zajímá jen ve svých nesmyslných projevech."3 Daniel Charms

2. „Dětský čtenář má dojem, že ví, jak by to bylo správně. Nesmysl se proto jeví jako nesmysl smyslem naplněný."4 Emanuel Frynta

3. „Co je to limerik? Říkanka o pěti verších, která netouží čtenáře dojmout, poučit ani ohromit, nýbrž pobavit či dokonce rozesmát. Limerik je výbuch smíchu, kterým se jazyk alespoň na chvíli osvobozuje ze svěrací kazajky přísné logiky."2 Jiří Žáček

Neukončené výpovědi:

1. Nonsensová poezie..........................................................................................................

2. Limerick.........................................................................................................................

Další použitá literatura5 - 12

Literatura a použité zdroje

[1] – ŠRUT, Pavel. Veliký tůdle. 1. vydání. Praha a Litomyšl : Paseka, 2003. 32 s. ISBN 80-7185-617-7. s. 32.
[2] – ŽÁČEK, Jiří. 99 dědečků a 1 babička: 100 limeriků k poctě Edwarda Leara. 1. vydání. Praha : Šulc a spol., 2001. ISBN 80-7244-051-9. s. 71.
[3] – CHARMS, Daniil. Dobytku smíchu netřeba. 1. vydání. Praha : Argo, 1994. ISBN 80-85794-04-7. s.201.
[4] – FRYNTA , Emanuel. Zastřená tvář poezie. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Franze Kafky, 1993. ISBN 80-900906-6-X. s.133.
[5] – DĚDEČEK, Jiří. Šli červotoči do houslí. 1. vydání. Praha : Albatros, 2001. ISBN 80-00-00999-4.
[6] – FIELD, T. R. Kosočtverce na ohradách. Praha a Litomyšl : Paseka, 1998. ISBN 80-7185-192-2.
[7] – FRYNTA , Emanuel. Písničky bez muziky. 2. vydání. Praha : Albatros, 1997. ISBN 80-00-00533-6.
[8] – LEAR, Edward. Kniha třesků a plesků. 1. vydání. Praha : Odeon, 1984.
[9] – MOCNÁ, Dagmar; PETERKA, Josef. et al. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vydání. Praha a Litomyšl : Paseka, 2004. ISBN 80-7185-669-X.
[10] – MORGENSTERN, Christian. Písně šibeničních bratří. 1. vydání. Praha : Mladá fronta, 2000. ISBN 80-204-0873-8.
[11] – ŠRUT, Pavel. Hlemýžď Čilišnek. 1. vydání. Praha : Albatros, 1983.
[12] – ŠRUT, Pavel. Příšerky & příšeři. 1. vydání. Praha a Litomyšl : Paseka, 2005. ISBN 80-7185-733-5.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
59.57 kB
Dokument
Pracovní list 1 - Texty
doc
30.27 kB
Dokument
Pracovní list 2 - Citáty

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Alena Hesová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Kreativita

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Pracovní list 1 - Texty, pracovní list 2 - Citáty