Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Inspirace ke způsobu volby nezbytných místopisných pojmů při výuce (nejen) regionálního zeměpisu

Ikona zkusenost
Autor: Kamil Bujárek
Anotace: Text přináší návrh techniky, jak – pokud možno objektivně – vybrat pojmy do místopisu při úvodu do regionálního zeměpisu určitého regionu. Text respektuje reálný stav, totiž že při učitelově přípravě slouží jako hlavní podklad učebnice (pokud možno s doložkou). Text ukáže, že i v době informačních technologií a možností si jakýkoliv místopisný pojem kdykoliv vyhledat je požadavek znát jistý přehled základních pojmů, které se žáci naučí (utvoří si je a naučí se je správně používat), obhajitelný. Zeměpisná učitelská rutina se v současnosti jeví jako svazující. Ale není to nutné… Při vhodně zvoleném přístupu je možno pracovat individuálním tempem. Využívat a hodnotit tvořivost dětí, variabilitu přístupů a dětskou soutěživost. Rozvoj digitální gramotnosti – a při práci s textem samozřejmě i čtenářské gramotnosti – je poté nasnadě.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy
  2. Základní vzdělávání » Kompetence sociální a personální » účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce
  3. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a příroda » 2. stupeň » Zeměpis (geografie) » Regiony světa » rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa
  2. základní vzdělávání » Informační a komunikační technologie » 2. stupeň » Informační a komunikační technologie » Zpracování a využití informací » ovládá práci s textovými a grafickými editory i tabulkovými editory a využívá vhodných aplikací
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Člověk a jeho svět
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída, Specializovaná učebna
Nutné pomůcky: Slepé mapy přiměřené podrobnosti.
Atlasy.
Nástěnnou mapu či digitální mapu pro dataprojektor.
Sešity či papíry formátu A4.
Fakultativně: PC / tablety / mob. telefony.
Lavice, židle:-).
Klíčová slova: místopis, Regionální zeměpis, skupinová práce žáků, zpětná vazba, využití výpočetní techniky
Vazby článku:
Tento článek navazuje na téma článku: Využití mapových podkladů a jednoduchá statistická analýza ve výuce reg. zeměpisu

Cíl výuky:

Nahrazení klasického jednofázového předání vědomostí - formou nadiktování místopisu, (minimálně) dvoufázovým procesem: samostatné (skupinové) vyhledání místopisných pojmů, jejich lokalizace, vyvolání zájmu formou krátkých tvrzení o každém jednom místopisném pojmu a následné vysvětlení v navazující výuce. 

Článek na téma:

Inspirace ke způsobu volby nezbytných místopisných pojmů při výuce (nejen) regionálního zeměpisu

Anotace: Text přináší návrh techniky, jak – pokud možno objektivně – vybrat pojmy do místopisu při úvodu do regionálního zeměpisu určitého regionu. Text respektuje reálný stav, totiž že při učitelově přípravě slouží jako hlavní podklad učebnice (pokud možno s doložkou). Text ukáže, že i v době informačních technologií a možností si jakýkoliv místopisný pojem kdykoliv vyhledat je požadavek znát jistý přehled základních pojmů, které se žáci naučí (utvoří si je a naučí se je správně používat), obhajitelný. Zeměpisná učitelská rutina se v současnosti jeví jako svazující. Ale není to nutné… Při vhodně zvoleném přístupu je možno pracovat individuálním tempem. Využívat a hodnotit tvořivost dětí, variabilitu přístupů a dětskou soutěživost. Rozvoj digitální gramotnosti – a při práci s textem samozřejmě i čtenářské gramotnosti – je poté nasnadě.

Tento článek se zabývá velmi problematickou součástí regionálního zeměpisu – volbou místopisných pojmů nezbytných k výkladu. Jistě si kdekdo vzpomene na to, kdy jsme, někdy několik hodin, do slepé mapy (v mém případě na cyklostylovaných mapách nevalné kvality) dle učitele, jak na vertikálním tenise (tabule/sešit/tabule), zakreslovali obrovské množství místopisných pojmů. My, kteří jsme se stali zeměpisci, jsme se tomu možná nepodivovali, ale vnímali jsme, že to spolužáci nenesli libě. I z tohoto důvodu, ale zejména ze zkušeností nabytých v učitelské praxi, jsem postupně dospěl k následujícímu přístupu. A o ten se s vámi podělím.

K tomuto způsoby výuky budete potřebovat:

1/ Slepé mapy přiměřené podrobnosti. Samozřejmě je netvořte, ale vyberte si takové, které přibližně vyhovují potřebám a podrobnosti, které budete vyžadovat – z vlastní zkušenosti vím, že není žádný problém takové mapy najít (např.:http://www.skolniatlassveta.cz/ke-stazeni/obrysove-mapy/). Doporučuji jen výjimečně používat formát menší než A4 – dobře vím, že grafická zdatnost dětí nebývá valná. To samozřejmě klade velké nároky na přístup k tiskárně a dostatečný počet kopií – moji nadřízení by mohli vyprávět… Má to elegantní řešení (upozorňuji, že bez jakékoliv zainteresovanosti na prodeji) – publikaci „Slepé mapy – zeměpis“ od Jaroslavy Barešové; ISBN – 978–80–253–0532-4, 2009, Fragment. Pokud žáci pojmou tuto brožuru jak část sešitu/učebnice, tak odpadá i problém se zapomínáním, ztrácením atp. vložených papírů. Jde však o další finanční výdaj…

2/ Atlasy

3/ Učebnici s regionálním přehledem a doložkou. Já používám z mnoha důvodů, které tu není čas konkretizovat a zdůvodňovat – sérii Regionální zeměpis světa 1–3 nakladatelství ČGS (např. 2. díl se věnuje Severní Americe, Jižní Americe a Asii; ISBN: 978-80-86034-91-1).

4/ Nástěnnou mapu či digitální mapu pro dataprojektor pro hromadnou kontrolu a doplnění orientace po ukončení samostatné práce.

5/ Sešity či papíry pro vložení formátu A4 – tento formát doporučuji pro větší přehlednost; práci rovněž urychlí čtverečkovaný papír/sešit – já jiné nepoužívám – žáci snadno vytvoří tabulku.

Jak tedy zorganizovat práci:

Žáci pracují ve dvojicích (či trojicích – větší skupiny nedoporučuji; vše s ohledem na úroveň žáků / stupeň ZŠ) tak, že si otevřou atlasy na nejvhodnější mapě – tu se velmi brzy naučí v atlase najít, obdobně si otevřou učebnici na straně s úvodem do světadílu, kde jsou seznámeni se základními místopisnými (převážně fyzicko-geografickými) pojmy a připraví si slepou mapu s papírem/sešitem, který si rozdělí na dva sloupce (pro schopnější i více sloupců – souřadnice, stát…) – jeden pro pojem, druhý pro jeho popis (vysvětlení, význam).

Nyní je čas na onu konkrétní aktivitu:

Vůbec není třeba žákům organizovat práci ve smyslu přístupu ke splnění zadání: „Vypište všechny místopisné pojmy ve zvoleném textu do tabulky, nalezněte je v mapě v atlase a přehledně zakreslete do slepé mapy“. To, jaký přístup si zvolí, je čistě na nich, a rozdílné přístupy jsou žádoucí; po skončení práce – měla by stačit jedna vyučovací hodina, ale ani dvě nejsou časová ztráta – mohou porovnat svoje přístupy a zdůvodnit tak rozdílnost rychlosti vykonání práce, případně úplnost, přehlednost.

Z vlastní zkušenosti vím, že vykrystalizují dva rovnocenné přístupy: jeden spočívá ve vypsání všech pojmů pod sebe a následném vyhledání v atlase a zakreslení do mapy; druhý pak v postupném přístupu místopisný pojem za pojmem zapíšu – vyhledám – zakreslím. Někdy si žáci práci dělí solitérně, např. po sloupcích v učebnici. Pokud máte vyšší nároky na žáky (jsou-li toho schopni), můžete požadovat uspořádání dle abecedy, dle zeměpisné šířky, délky atp. – tady je pak ale vhodné použití výpočetní techniky, nejlépe v počítačové učebně, ale i smartphonů s tabulkovým procesorem v učebně běžné… Přeci žáky nebudeme nutit uspořádávat soubory dle různých parametrů v digitální době; i z tohoto důvodu jsem proti zákazu používání smartphonů při hodině, neřku-li plošně ve škole. Žákům je spíše třeba ukázat cestu pestrým možnostem jejich využití, než jim zakazovat chatování, hraní her, když neznají využití jiné.

Sledujte skupiny v průběhu práce, korigujte jejich slepé uličky v přístupu, pozitivně je motivujte a dělejte si poznámky o jejich aktivitě, pečlivosti, zapálenosti s ohledem na jejich individuální předpoklady ‒ schopnosti a dovednosti; třeba formou plusů (ale i minusů). Výjimečné výkony ohodnoťte rovnou malou jedničkou se zápisem do žákovské knížky – chceme je přeci povzbudit a sami získat pěkné známky, ale jen za užitečnou a smysluplnou práci.

Až všichni práci dokončí, nejčastěji s koncem vyučovací hodiny, nebo v první části hodiny následující, uspořádejte organizovanou burzu místopisných pojmů formou rotace vyvolávání skupin a ukazujte pojmy na velké mapě tak, abyste si všichni sjednotili vypsané pojmy. Každý pojem velmi stručně komentujte z hlediska jeho důležitosti pro následující výklad. Žáci si ke každému konkrétnímu pojmu tento velmi stručný komentář (typu: Čadské jezero – vysychající jezero v Sahelu, Atacama – poušť u oceánu, kde nikdy neprší, Stanice Vostok – nejchladnější místo na Zemi atp.); dobré je, pokud mají žáci problémy s organizací práce, mít tato tvrzení připravena na dataprojektoru, abyste se nezdržovali neustálým odbíháním k zapisování na tabuli. Ale jde to i bez něj. Po sjednocení pojmů a shodě na počtu doplňte vypsané pojmy svými, jejichž znalost budete nezbytně nutně potřebovat k výkladu dalšímu.

Možná si říkáte, že na tomto přístupu není nic převratného, vždyť to tak dělá kdekdo. Nicméně z vlastní zkušenosti a mindstormingu zkušeností z pedagogické praxe studentů na vysoké škole při cvičeních vím, že chybí často minimálně poslední krok – zdůvodnění významu zvolených pojmů. Tato krátká tvrzení jsou již v podstatě součástí další výuky a měla by u žáků vyvolávat otázky typu: „proč?, jak to?, cože?…“ a vy jim poté na tyto (často podvědomé – ano, tato bezděčná aktivizace zájmu a mentální aktivity žáka je žádoucí) otázky ve výkladu následujícím odpovíte. Nedojde tedy ke klasickému jednofázovému předání vědomostí, ale minimálně dvoufázové proceduře: vyvolání zájmu a vysvětlení. Někteří žáci dokonce hledají odpovědi na své otázky i mimo školní hodiny…

Vypracoval Ing. Bc. Kamil Bujárek, Gymnázium Varnsdorf

12. 8. 2019 ve Varnsdorfu

Reflexe:

Doporučuji tento přístup k výuce místopisu ozkoušet. Praktikuji jej minimálně pět let napříč ročníky základní školy a zaznamenal jsem významné zlepšení jak po stránce znalosti místopisu, tak i zájmu a pochopení výkladu navazujícího...

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 24. 09. 2019
Zobrazeno: 429krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 2

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BUJÁREK, Kamil. Inspirace ke způsobu volby nezbytných místopisných pojmů při výuce (nejen) regionálního zeměpisu. Metodický portál: Články [online]. 24. 09. 2019, [cit. 2019-10-14]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZKA/22208/INSPIRACE-KE-ZPUSOBU-VOLBY-NEZBYTNYCH-MISTOPISNYCH-POJMU-PRI-VYUCE-NEJEN-REGIONALNIHO-ZEMEPISU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 24. 09. 2019 10:41
Recenzent 1: Popsaná aktivita vytváří prostor pro rozvíjení digitální gramotnosti v několika oblastech v závislosti na postupu, který si samotní žáci zvolí. Může docházet k rozvoji digitální gramotnosti v oblastech: 1.10 Řešení problémů a inovace, 2.1 Tvorba nového digitálního obsahu, vhodně zvolený formát sdělení nebo 3.4 Sdílení a spolupráce prostřednictvím digitálních technologií. Pokud budou žáci k místopisným pojmům přiřazovat údaje typu souřadnice, typ, rozloha aj. a pokud jedno ze zadání bude uspořádat data dle zvolených kritérií, dá se očekávat, že žáci ve skupinách navrhnou využití tabulkového editoru. Docházelo by tak k naplňování cíle, při kterém žák '"vytváří a upravuje digitální obsah" a "využívá digitální technologie v navrženém postupu, kterým řeší vybrané problémy". Zkušenější žáci by kromě seřazení pojmů mohli využít i filtrování nebo základní funkce při práci s daty obsahující číselnou hodnotu. U ICT uživatelsky zkušenějších žáků lze předpokládat, že navrhnou vytvoření dokumentu v online prostředí, které umožní práci několika členů týmu v jeden okamžik s možností využití dat pro následnou domácí přípravu nebo pro následnou práci. Aktivita je hezkým příkladem toho, jak přirozeně začlenit téma rozvoje digitální gramotnosti do běžného vyučování s primárně oborovými cíli. Recenzent 2 Článek obsahuje dobrý příklad, jak lze v celkem běžném výukovém postupu jen při malých inovacích (zařazení smysluplné skupinové práce: umožnění žákům volit si vlastní postup, méně řízená práce, delší čas na přípravu veřejných promluv, sdílení výsledků práce s ostatními skupinami) podporovat samostatnost, odpovědnost žáků a rozvíjet jejich komunikativní a čtenářské dovednosti.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.