Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní umělecké vzdělávání > Kompetence kulturní > Putování za lidovou písní krajem Leoše J...

Ikona prakticky

Putování za lidovou písní krajem Leoše Janáčka

Ikona inspiraceIkona projekt
Autor: Petr Drkula
Anotace: Projekt zaměřený na bližší poznávání lašských lidových písní nejen na interpretační bázi, ale i na základě seznámení se s kulturním kontextem oblasti jejich původu. Jeho vyústěním jsou vlastní žákovské tvůrčí úpravy písňového materiálu daného folklórního teritoria.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní umělecké vzdělávání » Kompetence kulturní » je vnímavý k uměleckým a kulturním hodnotám a chápe je jako důležitou součást lidské existence.
  2. Základní umělecké vzdělávání » Kompetence k umělecké komunikaci » disponuje vědomostmi a dovednostmi, které mu umožňují samostatně volit a užívat prostředky pro umělecké vyjádření
Očekávaný výstup:
  1. základní umělecké vzdělávání » Hudební obor » Hudební interpretace a tvorba » Skladba » Očekávané výstupy 7. ročníku I. stupně » využívá rostoucí znalosti harmonie a hudebních forem pro vlastní tvorbu
  2. základní umělecké vzdělávání » Hudební obor » Hudební interpretace a tvorba » Sólový zpěv » Očekávané výstupy 7. ročníku I. stupně » volí adekvátní výrazové prostředky na základě porozumění hudby i textu
  3. základní umělecké vzdělávání » Hudební obor » Hudební interpretace a tvorba » Sólový zpěv » Očekávané výstupy 7. ročníku I. stupně » interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů, je schopen veřejného vystoupení
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída, Specializovaná učebna, Vycházka do přírodního prostředí
Klíčová slova: hudební kreativita, hudební tvořivost, kompozice, lidová píseň, Lašsko, Leoš Janáček

Tento hudebně tvořivý projekt je inspirován výpravami Leoše Janáčka, které konal za účelem sběru lidových písní v prostředí rodného kraje – Lašska. V jeho průběhu si žáci osvojí několik písní z této oblasti, a to nejen interpretačně, ale pokusí se také proniknout do jejich hlubší podstaty a užších souvislostí spojených s těmito krajovými hudebními pamětihodnostmi tradiční lidové kultury. V závěru se jim také naskytne příležitost jít ve šlépějích Janáčka coby upravovatele lidových písní a samostatně či pod vedením učitele se pokusit o jejich vlastní kreativní úpravy.

V samotném úvodu tento materiál nabízí aktivizační podnět pro učitele samotného, který může být ideově směrován četbou autorova inspiračního eseje nazvaného Meditace nad třemi nápěvy (publikován v literárním obtýdeníku Tvar, č. 4/2007) a který je pro projektový záměr myšlenkově velice příznačný. Na to navazující vybrané písně (notová příloha I) jsou ojedinělé především svou lokální vazbou na dané území jejich původu, jelikož jsou vždy obsahově ukotveny a uvedeny svým místním určením: Pod Štramberkem, Na lichnovskych horach, Sudiju sa Kopřivjane apod. Sled těchto autorem již upravených kusů opisuje jakýsi pomyslný poznávací okruh dané končiny. Na základě těchto okolností mohou být zainteresovaní žáci podněcováni a záměrně vedeni například k takovýmto rozšiřujícím činnostem:

A) Vypracovat souhrn faktografických údajů týkajících se daného teritoria, a to geografického, národopisného, krajinného či obrazového rázu. V souvislosti s nácvikem či reprodukcí uvedených písní je následně možné tyto poznatky prezentovat či zpětně připamatovávat. Vymezení lašského regionu je nejednotné; užší lokalizace poukazuje na oblast v okolí měst Kopřivnice, Příbor, Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek-Místek (povodí řeky Odry, Ostravice, Ondřejnice, Lubiny, Jičínky, Sedlnice); širší zahrnuje také část Slezska, tedy i Ostravu (hranice vymezená řekami Odra a Morávka).

B) Pokud je reálné naplánovat a uskutečnit do těchto míst výlet, prohloubí možná tato přímá zkušenost povědomí o charakteru probírané písňové látky, zvláště je-li orientována na poznávání přírodních, kulturních a historických podmínek dané lokality. Oblast zahrnuje jak krajinu nížinného typu v severní části, tak i část odlišného pásu beskydských hor na jihu. Nejnovější výzkumy prokazují, že označení „Lašsko” souvisí spíše se situováním jeho obyvatel v rovinné krajinné oblasti, a tomu odpovídajícími životními podmínkami než s předpokladem jakéhosi kulturně vyhraněného etnika.

C) V průběhu nácviku a interpretace jednotlivých písní je příhodné, aby si žáci všímali jejich specifických hudebních i slovesných kvalit a diskutovali o nich. Nabízí se také vzájemné srovnání zde užitého dialektu s prvky nářečí, které žáci znají ze svého rodiště či je sami ovládají. Mohou se pokusit také o posouzení vyskytujících se melodických zvláštností probíraného hudebního materiálu. Na základě toho mohou být vyvozeny obecnější úsudky o zákonitostech lidové písně daného etnografického okruhu. Lašský hudební folklór vykazuje řadu specifických rysů, které se projevují například v rytmice jeho tanců. Jelikož všechny zde uvedené písně kromě poslední jsou v třídobém metru, odkazuje nás tato okolnost na nejtypičtější oblastní tanec polonézového rázu – Starodávný. Rázná dvoudobá metrika posledního kusu pak může inklinovat spíše k figurálnímu tanci zvanému Dymák.

Uvedené písně jsou opatřeny klavírním doprovodem, který je vypracován se snahou o technickou i harmonickou simplifikaci. Jeho transparentní faktura zahrnuje parafráze krajových rytmických a tanečních idiomů a jeho nekomplikovanost má zdůraznit lidovou provenienci a střídmost vyjádření zpracovávaného materiálu. Zdařilá korepetice písní je tedy snadno dosažitelná i hrou z listu a mohou tak do ní být zapojeni i jiní zúčastnění žáci.

Těchto pět vyhotovených kusů má v příští fázi sloužit jako model či inspirace k následné vlastní tvůrčí úpravě čtyř dalších písní (notová příloha II). Ty jsou rovněž oblastně zaměřeny do okruhu Janáčkova rodiště a hudebně mapují terén jeho severovýchodní části. Úkolem je pokusit se z podnětu a po vzoru předchozích již nacvičených písní vytvořit instrumentální doprovod do prázdných notových systémů. V této fázi projektu bude ze strany pedagoga zapotřebí různých stupňů řízenosti s ohledem na individuální kreativní potenciál či naladění každého žáka. Vlastní invenční produkci by mělo předcházet důkladné nastudování zpěvního partu a capella. Teprve reprodukční jistota a uvědomění charakteru písně vyústí v úspěšnou konstrukci jejího nástrojového komplementu.

Například píseň U tej přiborskej boži muky již samotnou svojí melodikou vybízí v rámci sestavování jejího nástrojového doprovodu k řadě harmonických modulací. (Typický prvek pro veliké množství písní právě z oblasti Lašska.) Pokud bychom se však při její úpravě chtěli přidržet úsporného harmonického plánu, jaký určuje všechny úpravy v notové příloze I, museli bychom i zde uplatnit prvek jakési harmonické redukce. Celou tuto píseň by bylo možné doprovodit například pouze prostým avšak efektním střídáním durového a mollového kvintakordu postaveného na tónu „d”; ty by zde suplovaly tonální jádro celé písně. Co se týče rytmického členění doprovodu, je možné se inspirovat například řešením již upravené písně Na tych lichnovskych lukach z první přílohy. Přípustná je však také celá řada jiných variant.

Notace upravených písní je obohacena motivy převzatými z modrotiskových forem, které jsou součástí sbírek Muzea Novojičínska. Jedná se o charakteristický regionální prvek vzorovaného zpracování textilu, jehož tvarová symbolika tematicky dokresluje projektovou náplň. Podobně laděné výtvarné dekorování i nově vzniklých písňových úprav může být vítané obohacení a dokreslení realizované tvůrčí úlohy.

Citace a použitá literatura:
[1] - BARTOŠ, František. Národní písně moravské nově nasbírané. Praha : ČSAVU, 1901.  
[2] - DRKULA, Petr. Meditace nad třemi nápěvy. In: Tvar. Praha : Klub přátel Tvaru, 2007. ISBN 0862-657X. 
[3] - KUBEŠA, Arnošt. Vałaské pěsničky: Tance - povědačky - přísloví - dětské hry. Praha : SNKLHU, 1958.  
[4] - MIŠUREC, Zdeněk. Leoš Janáček: Korespondence a studie. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0979-5. 
[5] - SUŠIL, František. Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými. Praha : Argo, Mladá fronta, 1998. ISBN 80-204-0757-X. 
Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 29. 04. 2010
Zobrazeno: 11378krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3.5

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
DRKULA, Petr. Putování za lidovou písní krajem Leoše Janáčka. Metodický portál: Články [online]. 29. 04. 2010, [cit. 2019-08-25]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/UC/7749/PUTOVANI-ZA-LIDOVOU-PISNI-KRAJEM-LEOSE-JANACKA.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 29. 04. 2010 14:11
Autor ve svém příspěvku předkládá projekt určený žákům hudebního oboru ZUŠ (vzdělávací zaměření sólový zpěv, skladba - 1. stupeň). Projekt je inspirován výpravami Leoše Janáčka do jeho rodného kraje - Lašska. Autor článku vybral několik lidových písní určených pro nácvik v hodinách sólového zpěvu a navrhuje pokusit se proniknout do jejich hlubší podstaty, najít souvislosti spojené s poznáváním přírody, kultury, historie a jazykového dialektu dané lokality. Autor předkládá učitelům v úvodu zajímavou inspirační esej "Meditace nad třemi nápěvy" (viz příloha), která jistě stojí za přečtení a může být učiteli při přípravě vyučovací hodiny (příp. celého projektu) velmi nápomocná. Autor přikládá též vlastní úpravy lidových písní (viz příloha 1). Zdařilý je nápad zapojit do projektu též žáky skladby, kteří dostanou za úkol zkomponovat klavírní doprovod lidových písní uvedených v příloze 2 a mohou se též inspirovat autorovým doprovodem. Oceňuji též obohacení notové přílohy o motivy převzaté z modrotiskových forem a nápad vyzvat žáky, aby se sami pokusili výtvarně dekorovat nově vzniklé písňové úpravy (možnost zapojení žáků výtvarného oboru, uskutečnění celoškolního projektu apod.).
2.Autor: Recenzent2Vloženo: 29. 04. 2010 14:11
Nejsilnější stránkou tohoto projektu je, myslím, inspirační esej "Meditace nad třemi nápěvy". Čtenář se ocitne ve světě textů Leoše Janáčka, které psal pro Lidové noviny (a také bohatě doplňoval hudebními incipity). Stylově je esej i text příspěvku kompaktní, jazykově osobitý. Sazba notových příloh je bezchybná a dobře se čte.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.