Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > Stezka písmáků
Odborný článek

Stezka písmáků

1. 3. 2011 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Mgr. Svatava Šimková

Anotace

Je vůbec možné, že se v době televize, počítačových her a supermarketů školní děti a mládež zabývají hlubším studiem Bible? Odpověď dává následující článek.

Čtenářská gramotnost, tedy - zjednodušeně řečeno - schopnost porozumět psanému textu, se v posledních letech skloňuje ve všech pádech. Tímto jevem se zabýval roce 2010 také mezinárodní výzkum PISA, který se mimo jiné soustředil na zjištění znalostí a dovedností čtenářské gramotnosti u patnáctiletých žáků, ukončujících povinnou školní docházku nebo začínajích studovat na střední škole. České děti se v oblasti čtenářské gramotnosti oproti roku 2000 zhoršily a dosáhly pouze podprůměrných výsledků. Tolik poněkud neradostný úvod. A pak se najednou dozvídáte o dětech, které nejenže čtou, nejenže rozumí, ale navíc se zabývají Knihou knih – Biblí, a to s takovým nasazením a znalostmi, které bychom od školáků většinou neočekávali. O co že to jde a kde najdeme tyto malé (ale i větší) čtenáře a čtenářky? Když se budeme pozorně dívat a hledat, uvidíme je kráčet Stezkou písmáků.

Písmák je laický znalec Bible. Je to označení používané pro vzdělance (respektive znalce Bible a základní náboženské literatury), pocházející z lidových vrstev, kteří nebyli předtím systematicky vzděláváni. Tyto naše školní děti už systematicky vzdělávány jsou, a to nejen svou základní či střední školou, ale také rodinou či společenstvím, do kterého patří. A protože jde především o děti z věřících křesťanských rodin, není divu, že Bible (na rozdíl např. od mnoha dnešních učitelů, novinářů či politiků) pro ně není neznámou skutečností. Tato několik tisíc let stará knihovna o 72 svazcích je pro ně natolik důležitá, že děti dokonce poměřují své znalosti Bible, a to v soutěži, která se jmenuje právě Stezka písmáků.

Soutěž je dobře organizována odborem duchovní výchovy Junáka a Klubem Pathfinder. Jde o klání týmů i jednotlivců, ve kterém je úkolem soutěžících co nejsprávněji zodpovědět otázky vztahující se k vybraným biblickým knihám. V letošním ročníku se děti a mladí lidé budou ve čtyřech kategoriích potýkat s otázkami z Markova, Lukášova a Janova evangelia, z 1. knihy Paralipomenon, 1. knihy Žalmů, kapitoly 1 až 41 a z Epištoly Titovi a Filemonovi. Po základních kolech, která probíhají v září v domácím prostředí rodin, oddílů či církevních společenství, se ti, kteří správně zodpověděli alespoň 70% otázek, sejdou tradičně 7.11. v Praze, v posledních letech v centru Církve adventistů sedmého dne na Malvazinkách.

Proč to stojí za to? Možnost zapojit se do soutěže s rodiči, s kamarády a s vedoucími využívá už jedenáctý rok pěkná řádka děvčat a kluků ze sdružení pracujících s dětmi, sborů, farností i rodinných společenství. Jak říká jeden ze spoluorganizátorů a garantů soutěže, smyslem není učinit z dětí „cvičené opičky“, ovládající zpaměti části Bible. Znalost fakt soutěž samozřejmě podporuje také, důležitější však je, že děti mohou získat celoživotní vztah k Bibli, pochopit jejího ducha a prohloubit zájem o nejdůležitější sbírku knih, jaká kdy byla v lidstvu napsána – vždyť i v dnešním světě jde stále o nejprodávanější a nejpřekládanější literární dílo.

Bližší informace zde.

Svatava Šimková, NIDM
 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Svatava Šimková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný;
  • Neformální vzdělávání
  • Personální a sociální kompetence
  • rozvíjet a prohlubovat vlastní duchovní život
  • Neformální vzdělávání
  • Občanské kompetence a kulturní povědomí
  • uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých;