Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Já, ty - každý jsme jiný
Odborný článek

Já, ty - každý jsme jiný

2. 11. 2005 Předškolní vzdělávání
Autor
Renata Ležalová

Anotace

Jedná se o krátkodobý projekt, který vznikl na základě pozorování a má dlouhodobý přesah. Je možné na něj navazovat a vracet se k němu až do konce školního roku.

Téma projektu

Projekt je zaměřen na to, aby si děti uvědomily, že každý je trochu jiný, každý cítí něco jiného a dokonce se i vidí jinak, i když se jedná o dva lidi, kteří jsou si na pohled hodně podobní. Lze poukázat na to, že každý může mít svůj názor a nemusí se za něj stydět. Podnětem byly občasné problémy ve vztazích mezi dětmi, ale i chování dvojčat ve skupině, která se chovala i před vstupem do školy jako jedna osoba, měla tendenci stále mluvit jeden za druhého, oslovovat se "my". Ostatní děti je začaly oslovovat pouze příjmením v množném čísle. V tomto věku se už ale začala projevovat odlišnost obou chlapců a vznikaly i spory.

Je důležité, aby děti dokázaly přijmout názor druhého, i když se jim nebude líbit nebo s ním nebudou souhlasit. Bylo by dobré, kdyby si děti uvědomily, že i když je každý jiný, mohou společně vytvořit krásné věci a hrát si v případě, že se dokáží tolerovat a spolupracovat.

Činnosti a příležitosti

a) Komunikační kruh a kouzelný předmět
Povídání v kruhu o tom, co o nás říkají jiní i o tom, co si o sobě myslíme my sami. Přitom si děti posílají předmět, jehož držení opravňuje ke sdělování myšlenek. Mluvit může pouze ten, kdo má právě předmět v ruce, ostatní musejí vyčkat, až se jim předmět do ruky dostane. Děti se učí naslouchat, ale i vyčkat, tolerovat mluvený projev druhého.

b) Hra "Na ostrov"
Hra, která umožňuje dětem uvědomit si svoje vlastnosti a podle pokynů se zařadit do určité skupiny. Hra bude zřejmě pro děti zpočátku obtížná, protože se děti musí soustředit samy na sebe a nepozorovat pouze ostatní, což je mnohem jednodušší.

c) Pozorování se v zrcadle
Děti se pozorují a sledují v zrcadle a hledají své přednosti i odlišnosti, svoje charakteristické vizuální znaky tak, aby byly schopny nakreslit svůj autoportrét. Při pozorování mohou probíhat rozhovory dětí mezi sebou i s učitelkou a konfrontace názorů. Děti se cíleně v zrcadle neprohlížejí příliš často.

d) Autoportrét
Děti budou kreslit samy sebe, budou se snažit zachytit své charakteristické znaky na základě přímého pozorování.

e) Výstava
Po práci následuje výstava - galerie portrétů. Děti mohou poznávat, čí ten který portrét vlastně je. Budou srovnávat hlavní rysy modelu a portrétu, hledat shody.

f) Hudební nástroje
Děti si budou vybírat hudební nástroje, které jim nejlépe vyhovují. Výběr nástrojů nám poukáže na vlastnosti dětí - někdo se o svůj oblíbený nástroj nebude váhat poprat, někdo ustoupí nebo si vezme ten nástroj, který na něj zbude. Jde o to, aby v konečné podobě měl každý možnost projevit svou skutečnou vůli a aby ji sám chtěl projevit.

g) Vzájemné zpodobňování
Děti budou kreslit navzájem ve dvojicích portrét svého kamaráda. Důležitou součástí činnosti bude i přijetí výtvoru druhého, i když se nám zrovna nebude zdát úplně přesný.

h) Výstava s výkladem
Tentokrát budeme na výstavě potřebovat komentář dvojic, které se vzájemně kreslily. Mohou sdělovat, na co se zaměřily při tvorbě a jak se výtvor tomu, kdo je zpodobňován, líbí.

i) Hra "Až pojedu na prázdniny, vezmu si s sebou ..."
Jde o hru k rozvoji paměti a schopnosti reprodukovat a sám si vymyslet novou věc. Jde i o vizuální paměť, většina dětí si totiž jmenované předměty pamatuje na základě toho, kdo je jmenoval.

j) Pohybová hra "Na magnety"
Hra, která děti učí nefixovat se pouze na jednoho kamaráda, ale přijmout momentálně za partnera ve hře kohokoliv ze třídy.

Realizace

1. den - jaký jsem
V ranních hrách si prohlížíme tablo, na které se děti fotily na začátku roku. Potíže jsou pouze s rozlišením dvojčat. Zdá se, že nikdo, kromě nich, je nerozeznává. Otázka později v komunikačním kruhu zní - "Co hezkého o tobě říká tvoje maminka nebo táta? Co se jim na tobě líbí?" Vzniká pestrá mozaika odpovědí a děti jsou rády, když o sobě mohou říct něco pěkného. Děti mají doma s rodiči zjistit, komu jsou podobné, pokud to samy nevědí.

Hra "Na ostrov"
Uprostřed třídy je utvořený kruh ze švihadel - to je ostrov. Pohybujeme se při hudbě, na pokyn se děti třídí na ty, kdo mají určitou vlastnost (jedou na ostrov) a na ty, kdo danou vlastnost nemají (ti zůstávají doma).

2. den - já jsem já
Ráno si povídáme volně o tom, co děti doma zjistily - komu jsou podobné. V komunikačním kruhu si objasňujeme to, že jsme každý jiný. Nebo jsme někteří stejní?

Zjišťujeme, že nikdo není stejný, jako ten druhý. Objevuje se názor, že stejní jsou pouze kluci - dvojčata, a tak společně odhalujeme rozdíly (každý se jinak jmenuje, jeden je o trošku větší než druhý ...). Zjistili jsme společně, že kluci nejsou stejní, jsou si jen hodně podobní. Tak, jako mnozí jiní sourozenci. Abychom si dokázali, jak se vidíme, jdeme každý sám sebe nakreslit.

Téma: "To jsem já"

Výtvarné činnosti:
Technika: tuš, pastelky, vodové barvy, křídy nebo kombinace materiálů. Kreslíme samy sebe a přitom se můžeme chodit dívat do zrcadla, kdykoliv to budeme potřebovat.

Nabízíme práci s různým výtvarným materiálem. Zajímavostí je, že kluci - dvojčata si na obrázcích nejsou ani trošku podobní - a všimly si toho samy děti. Je to možná tím, že se každý vidí trošku jinak, možná tím, že má každý jiné dispozice ke kreslení. Každý z nich ale tvrdí, že je to na obrázku celý on.

3. den - každému se líbí něco jiného
U piána jsou rozloženy nástroje, děti si je prohlíží a zkouší. Chci, aby si každý vybral svůj nejoblíbenější nástroj. Rozdělujeme se tak, jak jsme zvyklí - na skupiny s dřevěnými, kovovými a bicími nástroji. Necháváme si zahrát od každé skupiny písničku, my ostatní zpíváme a potom si povídáme o tom, jak na nás písnička s jedním typem nástrojů působila, rovněž se děti mohou vyjádřit, proč si vybraly právě tento nástroj. Mohou jeho výběr i změnit. Chvíli zpíváme a hrajeme, až je výběr definitivní.

Mušličky jsou uprostřed kroužku a děti mají za úkol se pouze dívat, která z mušliček by se jim líbila. Na povel si mohou tu "svoji" vzít. Jsou děti, které vyčkávají a nevrhnou se na jednu. Vyberou si ty, které zůstanou volné. Samozřejmě jsou takoví, kteří mají okamžitě jasno. Hodně to vypovídá o povaze dětí. Naštěstí nevznikají žádné konflikty, mušličky jsou si přece jen hodně podobné.

4. den - jak nás vidí druzí
Na počátku hrajeme hru "Pavučinka", kdy posíláme spolu s klubíčkem vzkazy svému kamarádovi, až vznikne pavučina. Hrajeme si s ní a prohlížíme si ji. S kamarádem se později půjdeme vzájemně nakreslit.

Téma: "To je můj kamarád"
Děti sedí naproti sobě, aby se dobře viděly. Pro portrét kamaráda platí totéž, co pro vlastní - měl by být co nejvěrnější. Při výstavě hotových prací vychází najevo, že děti jsou s výtvorem svého kamaráda většinou spokojené, pouze v jednom případě se dítě samo sobě nelíbí. Dostává možnost nakreslit se samo, ale nakonec výtvor kamaráda přijímá. V šatně vzniká zajímavá výstava - dva obrázky téhož dítěte vedle sebe - jeho vlastní kresba a kresba, kterou nakreslil jeho kamarád. Výstava je takto uspořádána proto, aby děti mohly porovnat, jak se vidí ony samy a jak je vidí jejich kamarád.

5. den - všichni jsme kamarádi
V kruhu si povídáme o tom, co vše je možné dělat společně. Mezi jiným vychází najevo, že můžeme hrát různé hry. Dvě si tedy zahrajeme.

Jdeme si zahrát hru "Na magnety", nejprve ve dvojicích, tak jak děti hru znají, později přidáváme skupiny.

Hrajeme i jazykovou hru "Až pojedu na prázdniny, vezmu si s sebou ..."

Na závěr si zazpíváme písničku "Když jsi mezi kamarády".

Pomůcky a prostředky:

  • drobnůstky - předměty, které necháváme posílat v komunikačním kruhu, ať je to předmět vztahující se k tématu, nebo tajemný zabalený předmět, ale nejvíc oblíbené jsou předměty patřící někomu konkrétnímu, nebo hrající roli v určité události;
  • zážitky - děti mají velmi rády, když mohou sdělovat své osobní zážitky. Občas děti dostávají úkoly, kdy spolupracují s rodiči a společně vzpomínají nebo zjišťují - např. v otázce: "Komu jsem podobný?";
  • dárečky - maličký dáreček, zvláště pak, jestli jej přinesla paní učitelka odněkud jenom pro děti, dokáže zázraky;
  • pozorování a hodnocení - děti jsou rády, když mohou samy pozorovat, porovnávat a hodnotit - v tomto případě porovnávání dvojčat, portrétů.

Hry

  • Na magnety - děti se pohybují v rytmu hudby, na pokyn (např. ruce) reagují dotykem příslušné části těla s kamarádem. Nejprve pouze ve dvojicích, později můžeme přidat další podmínky - najít si pokaždé jiného kamaráda, najít si víc, než jednoho kamaráda ...;
  • Až pojedu na prázdniny - vždy řekneme formuli "Až pojedu na prázdniny, vezmu si s sebou …" a přidáme jednu věc (vyslovíme ji a pantomimicky předvedeme), např. kufr. V dalším kole zopakujeme formuli, předmět (kufr) a přidáme další předmět - např. boty. Stejně pokračuje hra dál. Je možné hrát tak, že všichni říkáme celý text a pouze předmět vybírá dítě. V menší skupině dětí je možné se střídat tak, že každé kolo mluví jen jedno dítě, a také přidává nový předmět. Jde o to, zapamatovat si co nejdelší řadu po sobě jdoucích předmětů.

Hodnocení

Děti:
Poznali jsme, že každý jsme jiný, jinak cítíme a něco jiného se nám líbí. To ale neznamená, že se několika dětem nemohou líbit stejné věci.

Pro dvojčata byly uplynulé dny impulsem k tomu, aby si uvědomovala svou identitu a stále se neztotožňovala. Chlapci jsou velmi inteligentní, proto poměrně brzy odhalili záměr projektu.

Celý týden vládla pohodová atmosféra, děti se k sobě chovaly ohleduplně. Projevily se individuální vlastnosti dětí, ale i smysl pro spoluprožívání. Dětem nedělá potíž vytvořit skupinku s kýmkoliv, nejen se svými nejlepšími kamarády. Protože jsou od počátku ve třídě určité potíže se vztahy mezi dětmi, bude dobré ještě častěji zařazovat psychomotorické hry, které se dětem líbí, dají se různě variovat a na jejich modifikacích se mohou podílet i děti samy

Sebereflexe:
Nejsem si úplně jistá, že příště zařadím kreslení portrétu ve dvojicích, kdy málem došlo k nepřijetí obrázku. Možná bych zařadila celou postavu, kdy na detailech tolik nezáleží a podle mých zkušeností jej přijímají všechny děti.

Evaluace tématu:
Ostatní části plánu s tématem souvisí a pomáhají všem dětem uvědomovat si, že i když jsou součástí jedné třídy, mají právo vystupovat samy za sebe. Může se jim něco líbit, něco nelíbit a když nebudou chtít, nemusí se zúčastnit.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Renata Ležalová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Sociální a personální kompetence
  • ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy
  • Předškolní vzdělávání
  • Komunikativní kompetence
  • ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog
  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída