Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Sociální a personální kompetence > Práce se sluchově postiženým dítětem integrovaném...

Ikona prakticky

Práce se sluchově postiženým dítětem integrovaném v prostředí mateřské školy s waldorfským programem

Ikona zkusenostIkona dlouhodobe
Autor: Šárka Krutská
Anotace: Článek se zabývá integrací sluchově postiženého dítěte do mateřské školy. Vymezuje legislativní rámec integrace. Představuje práci se sluchově postiženým dítětem v mateřské škole s waldorfským programem. Seznamuje s praktickými cvičeními vhodnými pro rozvoj sluchově postiženého dítěte.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Předškolní vzdělávání » Komunikativní kompetence » ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog
  2. Předškolní vzdělávání » Sociální a personální kompetence » ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy
Očekávaný výstup:
  1. předškolní vzdělávání » Dítě a jeho psychika » Jazyk a řeč » porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)
  2. předškolní vzdělávání » Dítě a ten druhý » chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. odlišnosti jsou přirozené
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída, Vycházka do přírodního prostředí
Klíčová slova: pražská soukromá mateřská škola s waldorfským programem, práce se sluchově postiženým dítětem v MŠ Na Cibulce

Cíl výuky:

Cílem je rozvoj dítěte a jeho optimální začlenění do kolektivu. 

Text článku:

Sluch nás spojuje se světem. Jeho prostřednictvím svět prožíváme, prociťujeme, nasloucháme mu, komunikujeme s ním. Zprostředkovává nám komunikaci s ostatními lidmi a tím umožňuje navazovat vztahy, poskytuje nám zprávy o okolním dění, varuje nás před nebezpečím, podporuje orientaci v prostoru a je zodpovědný za naši rovnováhu. Sluchově postižený jedinec, v našem případě dítě, je svým postižením omezován v různém rozsahu a komunikační bariérou oddělován, což může mít za následek potíže v sociální i psychické oblasti. Z tohoto důvodu je potřeba sluchově postiženým členům společnosti vytvořit optimální životní podmínky, díky kterým nebudou pociťovat izolaci a umožní jim co nejlépe vstupovat do života.

Legislativní vymezení vzdělávání v České republice

Zařazování postižených dětí a jejich integrace do kolektivu běžného školského zařízení je žádoucí, neboť umožňuje nejpřirozenější způsob začlenění postižených jedinců do společnosti. Zvláště integrace postiženého dítěte předškolního věku do mateřské školy je vhodná, neboť dítě zatím neplní školní povinnosti a kolektiv dětí jej v tomto věku dokáže přijmout bez předsudků. Zařazování postižených dětí do běžných vzdělávacích zařízení je upravováno řadou zákonů, prováděcích právních předpisů a vyhlášek, vymezujících pravidla a podmínky vzdělávání na všech vzdělávacích stupních školské soustavy.

Úkoly a cíle vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami jsou vymezeny Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (dále RVP PV) a uskutečňovány Školním vzdělávacím programem, který je upraven podle speciálních potřeb dětí (RVP PV, 2004). Speciální vzdělávací potřeby dětí jsou zajišťovány formou individuální integrace, vzdělávací proces se uskutečňuje ve třídě mateřské školy a vzdělávání probíhá podle individuálního vzdělávacího programu (dále IVP). Vzdělávání je třeba přizpůsobit potřebám, které vyplývají ze zdravotního oslabení dítěte, které jsou důsledkem jeho dlouhodobější nemoci, nebo které jsou dány lehčími poruchami učení.

Integrace sluchově postiženého dítěte do mateřské školy

Integrací se rozumí snaha o začlenění postiženého člověka do společnosti, v našem případě zařazení postiženého dítěte do běžného kolektivu. Pro integraci je potřeba vytvořit vhodné podmínky: psychosociální (překonávání předsudků), schopnost vzájemné bezbariérové komunikace, ekonomické (nákup pomůcek), vytvoření vhodného prostředí právního a legislativního.

O přijetí postiženého dítěte do MŠ rozhoduje ředitelka, po dohodě s rodiči či zástupci dítěte, na základě lékařského a speciálněpedagogického vyšetření, který určuje postižení dítěte. Nejúspěšnější zařazení se dá očekávat u dítěte nedoslýchavého, naopak nejproblematičtější u dítěte zcela neslyšícího. V úvahu se berou možnosti školky (architektonické řešení, finance, asistent, počet žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělání učitelek, zabezpečení kompenzačními či edukačními pomůckami, odborná podpora, spolupráce s rodiči atd.), okolí (dopravní obslužnost, dostupnost zdravotně sociální péče, atd.). Úzká spolupráce s rodiči je nezbytná.

Je nutné zajistit, aby děti s postižením či znevýhodněním byly od počátku vzdělávání přijímány stejně jako jiné děti a nedostávaly od okolí častěji než ostatní negativní zpětnou vazbu (RVPPV, 2001). Problematickou skutečností nezačlenění může být nepřipravenost učitelů na přítomnost postiženého dítěte ve třídě, odmítání dítěte spolužáky, chudá komunikace v rodině, způsob komunikace, které dítě nerozumí (rychlá řeč), v nedostatku specializovaných poradců. Dítě je pak osamělé.

Výchovné působení na sluchově postižené děti

Výchova sluchově postižených dětí se řídí stejnými pravidly jako u dětí slyšících. Dítě vrůstá do společenství, socializuje se a je potřeba mu k tomu pomoci. Postižením omezené spontánní učení je nutné vykompenzovat učením za pomoci prostředníka. Vzhledem k tomu, že takto postižené děti mají tendenci trpět poruchami chování a nesprávným sebepojetím, je potřeba stanovit přesné, jasné a pochopitelné hranice, aby rušivé projevy chování (vztekání, agresivita) nerušily možnost socializace.

Dítě se sluchovým postižením se potřebuje naučit nezávislosti, aby získalo schopnost samostatně se rozhodovat a nést následky svých činů a dále je potřeba zaměřit se na podporu soustředění. Pravidla určují rodiče a jak oni, tak učitelka MŠ je dodržují. Dětem nepomáháme ani lítostí nebo přehnanou tolerancí, ale důsledností a pevností, s láskou, porozuměním a trpělivostí. Dítě musí mít jasnou představu o chování a dospělí musí správné chování důsledně vyžadovat (Roučková, 2006). Pokud situace dovoluje, necháme dítěti možnost samostatně se rozhodovat.

Děti se sluchovým postižením mají rády neměnné, opakující se, stále stejné postupy (stereotypy). Čerpají z nich jistotu a také záruku, že se nedostanou do komunikačních potíží způsobených neznámou situací. Je potřeba je respektovat a zároveň zlehka měnit, aby měly možnost se naučit, že se vše může být také ještě jinak. Stereotypy mají pozitivní účinky a podporují rozvoj paměti. Důležité je rozeznat, který stereotyp vede k úspěšnému vývoji a naopak. Zkušenosti dětí slyšících a neslyšících se odlišují. V průběhu dalšího vývoje se rozdíly zvětšují a mohou se stát limitující ve vzdělávání i v sociální oblasti. Důležitá je dobrá diagnostika sluchu pro dobré určení vhodné kompenzace. Je potřeba přihlédnout k věku, kdy k postižení došlo.

Činnosti na podporu sluchového vnímání ve waldorfské mateřské škole

Každé ráno se setkávají děti v kroužku u skřítka Raníčka a po společném přivítání přichází dvacetiminutový blok rytmických her, kruhových tanců, říkadel. Všechny písně, básničky zároveň zobrazujeme pohyby rukou, což vede k tomu, že si děti přes pohyby těla pamatují básničky a písničky velmi snadno. Hráváme také na nástroje Orffovy školy.

Po rytmické části následuje hygiena, dechová cvičení, prstové a artikulační hry a svačina. Po ní pravidelné umělecké a řemeslné činnosti. Kdo netvoří, hraje si. Po úklidu jdeme na zahradu nebo do nedalekého lesoparku Cibulka. Chodíváme za každého počasí minimálně na hodinu a půl. Piaget uvedl, že základy emocionálního, sociálního a myšlenkového vývoje dítěte se skrývají v jeho pohybu (Lang, Puehler, 2000) a zároveň pohybem se vytváří řeč (Steiner, Wegmanová, 2007). Děti mají příležitost vydovádět se, lezou po stromech, běhají, hrají si na písku.

Sluchová výchova je tak doplněna souběžným rozvojem pohybových dovedností.

Po návratu do školky, převléknutí a hygieně následují prstové hry, nebo artikulační cvičení, pohádka, oběd a odpočinek.

Takto rytmicky je uspořádán každý náš den s dodržování rytmu nádechu a výdechu střídáním aktivních a odpočinkových fází (rovnovážné rozložení volné hry a tvůrčí řízené činnosti). V naší školce nemáme intermediální techniku, neboť vede dítě k pasivnímu přístupu k životu a ubírá prostor pro volnou hru a pohyb. Celým dnem nás provází zpívání, což stimuluje aktivně sluchovou percepci. Zcela běžně se setkáváme s dětmi s poruchami řeči, především chlapci, a zcela vědomě zařazujeme cvičení (hry) na podporu rozvoje řeči a cvičení dechová. Všechna tato cvičení stimulují sluchovou percepci.

Níže uvedené příklady jsem čerpala převážně z letité příručky s názvem Jazyková výchova v mateřské škole II, která si klade za cíl rozvoj spisovné výslovnosti a zřetelné řeči. Mým cílem je spokojené dítě, které se vyvíjí a koná podle svých momentálních možností a daností.

Jak jsem již uvedla, rytmickou část máme každý den, pravidelně ve stejném čase. Podle metod waldorfské pedagogiky je tatáž rytmická část praktikována celý týden, je tedy prostor pro upevnění nového.

Hry pro sluchové vnímání a sluchovou paměť. Poznávání zdroje, intenzity a směru zvuku, rozlišování zvuků, slov ve větě, délky slova, slova lišící se samohláskou a souhláskou. Na telefonování: Učitelka šeptá krátkou zprávu dítěti, které je k ní v určité vzdálenosti otočeno zády. Dítě má jedno ucho zakryté dlaní. Ptáčku, jak zpíváš? Hádající je odvrácený od skupiny. Hru navozuje otázkou: Ptáčku, jak zpíváš? Zvolené dítě (buď učitelkou, nebo jiným dítětem) zapípá melodii.

Dechová cvičení: krátkodobá (2–3min). S pohybem celého těla (chůze, běh), s pohybem paží (kroužení, úklony, protahování). Při větší námaze dýcháme nosem i ústy, významné pro zpěv i řeč. V uvolněném stoji se zaměříme na správný nádech – výdech. Dbáme, aby byl nádech i výdech nosem. Výdechový proud jako nositel řeči. Cvičení nádechu: Navozujeme správný prodloužený nádech nosem. Motivace: Jak voní svěží vzduch, květiny, ovoce atd.? Cvičení výdechu: Plynulý výdech přes otevřené rty s měkkým nasazením hlasu s vyslovením -á. Cvičení nádechu a výdechu: Nádech, výdech přerušovaný fu-fu-fu.

Cvičení na rozvoj motoriky mluvidel: prevence vad výslovnosti. Cvičení rtů: Rty otevřené – vtahování rtů dovnitř rtů (přímo). Cvičení jazyka: Rychlé vysouvání a zasouvání jazyka do úst (čertíci). Cvičení dolní čelisti: Spouštění čelisti, krouživý pohyb oběma směry (kravička).

Artikulační cvičení: správná výslovnost. Hry s napodobováním zvuků, říkadla, rozpočítadla, prozpěvování si různých slabik. Výslovnost souhlásek: Kůzlátka na sebe volají mé, mé! Kravičky bučí mů, mů! Výslovnost samohlásek: Jíme malé knedlíčky, sníme si je všecičky. Jeden knedlík, druhý..., Elen se vesele veze, s jetelem přes celé meze.

Hry s přechodem do poloh s různou intenzitou hlasu: motivované dle situace. Př. Při přecházení do pohádkového pokojíčku jdeme jako myšky.

Rytmizace: záměrný rozklad slov na slabiky (podle věku), důraz kladen na dobrou výslovnost, rytmus. Rytmizování říkadel, rytmická sluchová a řečová cvičení. Řeč má svůj charakteristický rytmus, prostřednictvím sluchových a řečových cvičení rozvíjíme vnímání rytmu.

Analyticko-syntetické hry se slovem, rozvoj fonematického sluchu: pro předškoláky. Rozklad slov na slabiky, skládání slov ze slabik. Sluchové rozeznávání dlouhých a krátkých slabik. Sluchové rozlišování hlásky na začátku slova, potom na konci. Př. na jména: Děti se pokouší zvukově znázornit své jméno pomocí krátkých a dlouhých zvuků, podle délky ve slabikách svého jména.

Osvojování a zdokonalování gramatické správnosti mluvených projevů a rozvoj povědomí dětí o gramatické stavbě jazyka.

Zaměřeno na podstatná jména: Hra na vránu: děti požívají spontánně 4. pád. Říkadlo: Byla jedna černá vrána, nad zahradou letěla, povězte mi, milé děti, co tam vrána viděla?

Zaměřeno na slovesa: Paleček a jeho kamarádi. Otázky: Co dělají? Co dělali? Co budou dělat? Tvoření časů.

Zaměřeno na přídavná jména: Papírová pohádka. Bylo jednou jedno království a tam vám bylo všechno z papíru... Úkol: Učitelka říká podstatná jména, děti spontánně doplňují přídavná jména. 

Jazykolamy: Občas zařadit jako osvěžení a rozcvičku.

Pohybová cvičení: Vnímání zvuku vzniklého vlastním pohybem, činností, má zpětnou vazbu na utváření řeči dítěte, je tu vazba na řečovou a tělesnou motoriku.

Závěr

Problematika integrace sluchově postižených dětí osob mne velice zaujala. Zvlášť když jsem přečetla názory neslyšících mladých lidí v knize Marie Vágnerové „Psychopatologie pro pomáhající profese“, jsem si uvědomila, jak dokážeme my, „nepostižení“, ztrpčit „postiženým“ život tím, že nepřijímáme jejich odlišnost. Pak se nabízí otázka, kdo je tady vůbec postižený.

Reflexe:

Uvedené metody práce jsou prověřené praxí.

Literatura

Cardová, J.; Švandová, H. Jazyková výchova v mateřské škole II. Praha: Naše vojsko, 1988.
Květoňová-Švecová (ed.), L. Edukace dětí se speciálními potřebami v raném a předškolním věku. Brno: Paido, 2004. 
Nelešovská, A. Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0738-1 
Roučková, J. Cvičení a hry pro děti se sluchovým postižením. Praha: Portál, 2007. ISBN 80-7367-158-1
Vágnerová, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-802-3
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ  PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Praha: VÚP, 2001.
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Praha: VÚP, 2004.  ISBN 80-87000-00-5. 
ŠKOLSKÝ ZÁKON č. 472/2011. 
SMĚRNICE MŠMT k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č. j.: 13710/2001 – 24 ze dne 6. 6. 2002. 
ÚMLUVA OSN o právech osob se zdravotním postižením – Sbírka mezinárodních smluv pod číslem 10/2010 zapsána 2. února 2010.
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 21. 06. 2012
Zobrazeno: 10820krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 1.3333

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 3.3333333333333335
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
1 uživatel Hodnocení článku : 3
1 uživatel Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
KRUTSKÁ, Šárka . Práce se sluchově postiženým dítětem integrovaném v prostředí mateřské školy s waldorfským programem. Metodický portál: Články [online]. 21. 06. 2012, [cit. 2019-03-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/PN/16107/PRACE-SE-SLUCHOVE-POSTIZENYM-DITETEM-INTEGROVANEM-V-PROSTREDI-MATERSKE-SKOLY-S-WALDORFSKYM-PROGRAMEM.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 21. 06. 2012 09:08
Autorka se věnuje velmi aktuální a závažné oblasti současné pedagogiky - integraci dětí se specifickými potřebami do běžné MŠ. V textu nejprve vymezuje problématiku integrace a poté uvádí praktické ukázky vlastní práce se sluchově postiženým dítětem ve Waldorfské škole. Škoda, že se autorka blíže nezaměřila na specifika dané alternativní školy v kontextu postoje k práci s dítětem se specifickými potřebami a omezila se pouze na ukázku vlastních aktivit. Článek může být inspirací pro odbornou veřejnost. Proto bych doporučovala připojit ještě část, kdy budou aktivity didakticky usazeny do systému a rozvést jejich reflexi. Tím článek získá na odbornosti a učitelé mohou o aktivitách uvažovat smysluplněji.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.