Odborný článek

Ježci

19. 5. 2007 Předškolní vzdělávání
Autor
Zdeňka Benešová

Anotace

Hlavním cílem projektu je seznámení dětí se životem ježků, rozvoj úcty k životu ve všech jeho podobách, podpora řečových schopností, utvrzení se v pocitu sounáležitosti s přírodou, orientace v ročních obdobích, tvořivé myšlení, spolupráce a kooperace dětí.
Náhvrhy činností
  • seznamování se způsobem života ježků prostřednictvím encyklopedií, obrázkových knih, vyprávění příběhů:

    Ježek měří 22 až 28 cm, ocas má dlouhý 3 až 5 cm. Váží 1 až 1,3 kg, žije v Evropě a Asii a dožívá se 3 až 7 let. Patří mezi chráněná zvířata.
    Je savec, to znamená, že saje od své maminky mléko. V pelíšku se ježčí mámě narodí pět i více ježečků. Jsou slepí, očka otevírají po dvou týdnech. Dorozumívají se pisklavými hlásky. Bodlinky jsou při narození bílé a měkké jako guma a teprve - jak ježek roste a sílí - během dvou týdnů se začínají zpevňovat. Bodliny jsou pro něho tím nejdůležitějším vybavením v boji proti všem nepřátelům. Také mu pomáhají přežít zimu a vůbec všechna nebezpečí, kterých je pro něj v přírodě dost. Svinutému ježkovi nehrozí nebezpečí ani od většiny šelem. Není-li nebezpečí velké, stáhne alespoň bodlinatou kůži přes čumáček. Když nebezpečí pomine, objeví se hlava a přední tlapky. Kousnutím dokáže zlomit páteř i zmiji. Jediný, kdo na něj vyzraje, je liška. Odkutálí ho do potoka, ježek se lekne, rozbalí a liška ho zakousne.
    Ježka můžete vidět v lese, na zahradě, ale bohužel i na silnici, kde jich mnoho zahyne pod koly aut.
    Na obrázcích někdy bývají ježci s napíchanými jablíčky. Tahle legrace vznikla asi proto, že ježek má ovoce opravdu moc rád, živí se však převážně hmyzem. Přes den spí a v noci loví hmyz, ale také myši, žáby, žížaly, slimáky, šneky... Dupe a přitom mlaská a chrochtá.
    A co dělá ježek v zimě? Patří mezi zvířata, která přezimují. Hledá klidné a závětrné dolíky. V hlubokém suchém listí nebo mezi kořeny stromů či ve vlastními silami vyhrabané noře se - stočený do klubíčka - ukládá k zimnímu spánku. V klidu přečká celé období nepříznivého počasí. Jen někdy se může stát, že zima předčasně zaskočí nedospělého ježka, který si ještě nedokázal vytvořit potřebné tukové zásoby ve svém těle. Ježeček je pak vystaven nebezpečí, že do jara zmrzne. Lidé pak mohou ježkům pomoci tím, že je v tuto dobu chovají doma a na jaře je pustí zpět do lesa.

  • hádanky

    Cupe, dupe v lese, nůši jehel nese.
    ----------
    Myši, červy, žížaly
    za potravu mám,
    dotkneš-li se mě,
    hned tě popíchám.
    ----------
    Nikomu nic neušije,
    sám je bez šatů a bosý,
    ačkoli vždy jehelníček
    plný jehel nosí.
    ----------
    Dupe, dupe a jak funí,
    na zádech si nosí trní.
    Tahle zvláštní košilka
    je jen samá bodlinka.
    (Básničky od srdíčka, Zuzana Kopecká)
    ----------
    Běží strýček jehelníček, dupy, dupy, dup!
    (Jiří Žáček)

  • seznamování s novou básní, říkadlem

    Ve spadaném listí v trávě
    běhá ježek s ježčaty.
    Záda jako jehelníček,
    na bříšku je nahatý.
    ----------
    Ježek je jak jehelníček,
    místo očí má pár sklíček.
    Ježka máme všichni rádi,
    jenom se nám špatně hladí.
    ----------
    Ptal se chlapec sluníčka:
    "Mohou chodit jablíčka?"
    Slunce na zem posvítilo,
    velice se podivilo.
    Opravdu tam jablíčka
    vozí jehel kulička.
    Dupe, funí, naříká,
    je to tíha veliká.
    ----------
    Sladce usnul ježek večer
    na měkoučké peřince.
    S plným bříškem, unavený,
    daleko od svojí mámy.

    (předchází Příběh o ježkovi - vyprávění o zachráněném ježkovi)
    ----------
    O ježcích (Ludvík Středa)

    Ani tomu věřit nechci,
    kde se všude najdou ježci!
    Živí v letním sadě dupou,
    ježek z dříví na mě civí
    poskládaný za chalupou
    a dva kluci v Jihlavě
    chodí s ježky na hlavě.

    (poznávání synonym)
    ----------
    Přišel jednou k holiči malý ježek s rodiči.
    "Tady kluka, řekla matka, ostříhat a hodně zkrátka."
    Mistr holič nemešká, stříhá ježka na ježka.

    (pochopení vtipu v básni, významu synonym)
    ----------
    Ježku, pícháš,
    kam pospícháš?
    Všude samé bodliny
    a nemáš rád mydliny.

    Také funíš, dýcháš,
    navíc hlučně vzdycháš.
    Ještě děláš dupy, dup,
    jablíčko je pro tvůj chrup.
    ----------
    Za úplňku mezi keři
    ježek v trní povečeří.
    Kdo si ho chce pohladit,
    musí hroší kůži mít.
    ----------
    Ježek v zimě (Dobrý den, zvířátka, Jan Čarek)

    Kam se ježek v zimě schoval?
    Neklouzal se, nesáňkoval.
    Zahrabal se do listí,
    od té chvíle spí a spí.
    Zahrabal se do země:
    "Lidičky, vzbuďte mě,
    až zavoní fialky,
    zapískají píšťalky."
    ----------
    Ježek a užovka

    Žene ježek užovku
    po pěšině k potoku.
    Běží za ní, co jen může,
    než mu žbluňkne do kaluže.
    Vzal si boty kožené,
    že užovku dožene

    (procvičení hlásky "ž")
    ----------
    Běžel ježek po mechu,
    přišel domů s pláčem,
    protože se ve spěchu
    srazil s křemenáčem.

    Máma řekla: "Nač ten pláč?
    Styď se aspoň trošku!
    Koukej, jak má křemenáč
    popíchanou nožku."
    ----------
    Hádali se ježci, jak jsou asi těžcí.
    Za týden se zvážili, velice se divili.
    Všichni byli těžcí, jako správní ježci.
    ----------
    Ježku, ježku, pod jabloní
    jablíčka tak krásně voní.
    Nasbírej si, když je rád,
    u nás nebudeš mít hlad.
    ----------
    Až ze Sněžky s ježky pěšky (Království nesmyslů - Jiří Havel, Vlasta Švejdová)

    Jednou ráno z Kolína
    vyšel ježek Bodlina.
    Na zádech měl ranec těžký
    a v něm čtyři malé ježky.
    Za týden byl s rancem pěšky
    až na vršku hory Sněžky.
    Tam se pěkně posadil,
    sundal ranec, rozbalil,
    vysypal tu malé ježky
    a hned na ně spustil česky:
    "Ještě dřív než posvačíte,
    čumáčky si opálíte
    a pak poběžíte pěšky
    do Kolína z vršku Sněžky".
    Co? Ze Sněžky domů pěšky?
    To neznáte malé ježky!
    Posvačili, řekli: "Kudy"?
    A váleli dolů sudy.
    Před branami Kolína
    byli dřív než Bodlina.
    Tak šli spolu do kina.

  • didaktické hry

    Ježku, buď náš kamarád,
    pojď si s námi v lese hrát.
    Anička ti prozradí,
    kde máš hledat mlsání.

    Děti sedí v kruhu, uprostřed leží obrázek (loutka, hračka) ježka a obrázky ježčích potravin. Společně říkají básničku, učitelka postupně ukazuje na jednotlivé děti (podle toho se do básničky dosadí jméno dítěte). Vybrané dítě vybere obrázek, pojmenuje ho a položí k ježkovi.

  • cvičení s říkadly, hudebně pohybové hry, pohybové hry

    Leze ježek po trávníčku, leze ježek po lese,
    (lezení ve vzporu dřepmo)
    když se blíží nebezpečí, bodlinami brání se.
    (sed na patách, "píchání" prsty do vzduchu)
    Když si vůbec neví rady, do klubíčka schoulí se.
    (ze sedu na patách leh - "klubíčko")

    Koupil ježek nové boty,
    šlape si v nich podle noty.
    Vyšlapuje ťap, ťap,ťap,
    dupe při tom jako chlap.
    (chůze v rytmu, potlesky před tělem, podupy na místě)

    Hruška na zem padala,
    (děti stojí v kruhu, ruce v bok)
    tlesk, plesk, bum,
    (zastavit, tlesknout nad hlavou, plesknout o stehna vpředu, mírný podřep, plesknout oběma rukama o zem před sebou ve dřepu)
    ježečkovi na záda,
    (rytmický klus po kruhu)
    tlesk, plesk, bum,
    (jako předešlé)
    ježeček se zlobil hned,
    (děti se otočí čelem do kruhu, uchopí se za ruce a těžkým krokem jdou ke středu kruhu, zastaví se, pustí ruce)
    tlesk, plesk, bum,
    (jako předešlé, jen čelem do středu kruhu)
    celou hrušku za to sněd,
    (děti se opět uchopí za ruce a jdou pozpátku na obvod kruhu)
    tlesk, plesk, bum.
    (jako předešlé)

    (celou říkanku opakujeme v protisměru)

  • hudebně pohybová hra Ježek - Od jara do zimy - taneční hry (Jeřábková, Lazarová, Ruml)

    Děti - ježci mají své domečky (obruče, koutky...). Uprostřed je řada předmětů (hraček) - ježčích dobrot. Ježkové přicházejí (ve vzporu dřepmo) z domečků, dostávají na záda dobroty a odnášejí je do domečku, vracejí se, dokud všechno neodnesou. S úspěchem lze občas použít i pro úklid hraček.

  • pohybová hra Na ježka (reakce na text, chůze ve vysokém výponu, zdůraznění rytmu)

    Děti jsou v kruhu, uprostřed spí ježek. Při říkadle (Tiše, tiše, ježek spí, kdo ho vzbudí, toho sní) chodí děti kolem ježka v kruhu ve výponu. Zastaví se a hlasitě říkají další část říkadla a vydupávají rytmus (Já mám doma berana, můžu dupat do rána. Já mám doma ovci, můžu dupat, jak chci!), mezi tím ježek zvolna vstává, protahuje se, vstane a společně s ostatními podupuje na místě s vysokým skrčováním nohou přednožmo a s mohutnými doprovodnými pohyby paží.

  • házení na cíl (děti hází malé míčky na cíl - stojan "ježek" s otvorem)

  • seznamování s novou písní
    • Ježci - hudba a text Inka Rybářová (velmi hezká, vhodnější pro starší věkovou skupinu, vychází na kazetách a CD - Písničky Inky Rybářové)
    • Běží liška k Táboru
    • Liška a ježek
  • četba na pokračování (Pohádka lesa - Josef Kožíšek, Bráška je taky ježek - Jiří Kahoun)

  • předčítání příběhů o ježkovi (vyprávíme a zpíváme dětem - Hrátky se zvířátky z lesů a strání - příběh "O jablíčkové posteli" - Jindřich Balík, Pohádkový dědeček - příběh "O poslední vlaštovce" - Eduard Petiška, Krtek - Zdeněk Miler)

    Příběh o ježkovi
    Ježky můžeme potkat na nejrůznějších místech - v lese, na zahrádce... S plnými bodlinami jablek a hrušek je vidíme jen na obrázcích, ve skutečnosti chroustají různé brouky. Je legrační, když vidíte vykukovat jejich čumáček s mlsným jazýčkem. Ale pořád to není nic proti tomu, když si nějakého přinesete domů. Byt se změní v bojiště, kde je ježek hlavním hrdinou.
    Jednou večer přinesl tatínek ježčí mládě, které našel na cestě. Snažilo se dostat přes obruvník nahoru zpět do trávy. Bylo celé vystrašené a jakmile se k němu tatínek přiblížil, schoulilo se do klubíčka. Tatínek ho opatrně odkoulel na rozprostřený kapesník a přinesl jej v uzlíčku domů. Maminka sice prohodila něco o blechách, ale bylo jí ježečka líto, a tak se stal na nějakou dobu novým členem rodiny.
    "Jak je maličký a opuštěný,musíme mu dát něco k jídlu. Co takoví ježci jedí?" řekla maminka a snažila se ježečka pohladit po čumáčku. Samozřejmě ho hned schoval a maminka pohladila jen bodlinky. Potom mu nalila do misky trochu mléka. "Jen aby neměl bolení" - obával se tatínek. Ježkovi jsme udělali pelíšek v krabici od bot vystlané novinami.
    "Tak a teď už půjdeme spát, zítra je také den," zavelela maminka. To ale nebyl povel vhodný pro ježka, pro kterého je noc ideální čas pro objevy.
    Asi po dvou hodinách nás probudilo dupání a funění a také jakési pištivé kňourání. Tatínek běžel do koupelny, kde jsme ježečka nechali, a tam jsme uviděli spoušť: mládě pobíhalo po koupelně celé umolousané od mléka a všude kolem sebe zanechávalo hnědožluté stopy svých hovínek, které ještě rozšlapalo. "Tak tady máš to mléko...", řekl tatínek. Ježka jsme dali do vany a pustili se do uklízení. Potom jsme mu vyčistili pelíšek a do misky dali vodu.
    Druhý den jsme se vydali na sběr hmyzu a žížal a ježečka jimi krmili. Přibýval na váze, papírovou krabici vystřídala dřevěná bedýnka. Z ježčího miminka se pomalu stával dospělý ježek.
    Na jaře jednoho slunečného dne, jakmile nadešel čas, kdy bylo jasné, že se náš ježek ve světě neztratí, jsme ho naložili do tašky a odnesli do lesa. Vykutálel se a cupitavými krůčky se batolil pryč. Brzy se skryl v lesní houštině.
    Na našeho ježčího kamaráda dodnes s úsměvem vzpomínáme.


    Ještě radu na konec,
    dobře poslouchej,
    mlíčko nikdy ježkovi
    k pití nedávej!
    (z písničky Ježci od Inky Rybářové)

    Ježek potřebuje bydlet, jíst a pít. Při nálezu ježka, který by v přírodě - vzhledem k nízké váze (minimální hmotnost pro přežití v zimě je 650 - 700 gramů) - neměl šanci přežít, máte dvě možnosti: Buď se obrátíte na některou ze záchranných stanic pro zraněná a jinak handicapovaná zvířata, nebo ježka ubytujete doma a postaráte se o něj sami. Nezapomeňte, že:
    • musíte ježka prohlédnout, zbavit klíšťat, odblešit a odčervit;
    • zařídit ježkovi bydlení s výběhem a krytou ložnicí (stačí vhodná krabička vystlaná papírem a senem); příbytek musí být pravidelně čištěn;
    • postarat se o vhodný jídelníček, ježek je hmyzožravec, a tak musí dostávat masitou potravu (vhodné jsou i kočičí konzervy s kousky masa);
    • zajistit, aby ježek měl neustále k dispozici dostatek vody k pití; je vhodné se hned zpočátku poradit s veterinářem o všech detailech, abyste v péči o ježka neudělali chybu.
  • improvizované dramatizace příběhů o ježcích s loutkami a plyšovými hračkami

  • modelování ježků (koulení modelovací hmoty mezi dlaněmi nebo dlaní po podložce, protažení čumáčku, vytvoření bodlinek zaštipováním prsty nebo zapíchnutím nalámaných kousků špejlí)

  • kreslení ježků (oválný tvar těla, špičatý čumáček, ostré bodliny, vysvětlení pojmů - význam uvedených přídavných jmen)

  • výtvarné náměty:
    • možnosti zdobení papírových ježků bodlinami
    • malování štětcem (správné držení) bohatě nasyceným barvou, svislé čárky
    • tupování houbičkou (přiměřené množství barvy)
    • polepení těla ježka kuličkami ze zmačkaného krepového papíru
    • polepení odřezky z pastelek
    • polepení proužky papíru, na kterých jsou vystřižené ostré zoubky
    • polepení vylisovanými javorovými listy
      Obrázek
      1. Obrázek

    • polepení dřevěnými pilinami, hoblinami
    • protažení proužků krepového papíru tělem "proděrovaného" ježka ohnutých v půlce (děti mohou předtím nakreslit obrys těla dle vlastní fantazie či podle šablony, mohou je vystřihnout, hezké jsou jako dekorace zavěšené v prostoru nebo vystřihnout z přeložené slabší čtvrtky papíru se spojem nahoře jako stojánek)
    • ježek z brambory (do tvarově vhodné brambory děti zapichují nalámané klacíky nebo špejle, oči a čumáček vytvoří ze zapíchnutého koření - hřebíčku)
    • ježci z pomalovaných tvarově vhodných kamenů
    • kolektivní přírodní koláž na větším formátu papíru (těla ježků jsou z vylisovaných oválných listů, bodliny z jehličí, další zdobení např. podkladu z různých přírodnin dle fantazie)
      Obrázek
      2. Obrázek

Hodnocení

V projektu jsem záměrně neuváděla časový rozsah a věkovou skupinu dětí. Výběr činností záleží na učitelce, co ji osloví a co uzná vhodné pro svou třídu. Tomuto tématu předcházel týden na téma podzimní ovoce - Jablíčko červené, zelené i žluté, následoval podzim - Listopad, lísteček mi na dlaň spad´.

Všechny pohybové a hudebně - pohybové hry byly vhodné pro všechny věkové skupiny, delší básně a písně si mladší děti jen poslechly, starší se některé naučily. To se týkalo i výtvarných činností. Mladší děti si ozdobily bodlinkami učitelkou vystřižené ježky, starší si je samy i vystřihly.

Obrázek
3. Obrázek

Děti si po domluvě s rodiči mohly přinést vlastní plyšové hračky ježků či jiných obyvatel lesa (kdo neměl, kamarád mu ochotně půjčil), se kterými si hrály a také vymýšlely různé improvizace. Nakonec jsme z nich vytvořili společnou výstavku.

Vrcholem všech činností bylo pozvání do místního mateřského centra, kde si děti mohly prohlédnout nalezeného ježečka a kdo chtěl, mohl si na něj opatrně sáhnout. Byl tak naplněn jeden z důležitých cílů, a to vnímat tvora všemi smysly. Děti byly nadšené a měly velký zážitek.

Obrázek
4. Obrázek

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Zdeňka Benešová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů
  • Předškolní vzdělávání
  • Sociální a personální kompetence
  • samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej
  • Předškolní vzdělávání
  • Komunikativní kompetence
  • dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída