Velký tematický celek, který probíhá po celý rok, je rozdělen do čtyř dílčích tematických okruhů, dle ročních obdobích. Celým tématem děti provází pan Veveřák, který je seznamuje se stromy. Děti po celý rok budou pozorovat dub, ve kterém žije pan Veveřák (pedagog si volí strom dle svého uvážení a možností pozorování). Tematický celek je propojen s výtvarným zpracováním daného stromu dle volby pedagoga.
Motivace:
Každý pedagog může zvolit odlišný způsob motivace dětí, záleží pouze na jeho výběru:
"Včera jsem byla na procházce v lese a z ničeho nic na mě spadl z dubu žalud. Na tom není nic tak zvláštního, ale na stromě zatím žádné žaludy nenarostly. Koukám, jak je to možné, a najednou se mezi větvemi stromu mihl hnědý huňatý ocásek.
Představte si to, v lese si na mě počíhal pan Veveřák, který bydlí na starém dubu. Bylo mu smutno a hledal nějakého kamaráda. S panem Veveřákem jsem se spřátelila a povídala si s ním o stromech, o lese a dozvěděla se spoustu zajímavých věcí. Panu Veveřákovi jsem slíbila, že vám vše, co jsem se dozvěděla, povím. A na oplátku nás všechny pozval k sobě ke starému dubu."
Pana Veveřáka může představovat obrázek, fotografie, maňásek, loutka nebo pouze huňatý ocas či náhodné setkání s veverkou, záleží pouze na pedagogovi, který způsob motivace je mu nejbližší.
Pedagogickým záměrem je postupně seznámit děti s danými body dílčího tematického okruhu. Postupujeme krok po kroku, od nejjednoduššího ke složitějšímu. Činnosti jsou seřazeny tak, aby postupně gradovaly. Níže uvedené činnosti jsou informativní, můžeme zvolit výběr tématu dle vlastního uvážení.
Informace pro pedagoga (s čím můžeme děti seznámit):
I. Části stromu
Části stromu: kořeny, kmen, kůra, koruna stromu, větve, větvičky, pupeny, samčí a samičí květy, výhonky, listy nebo jehlice, plody stromu
II. Druhy stromu
Rozdělení stromů na dva základní typy:
Další dělení stromů na opadavé a stálezelené druhy:
III. Tvar koruny stromu
Mnoho jehličnanů má korunu štíhlou, se zašpičatělým vrcholem. Některé listnáče mají štíhlý a úzký tvar koruny, jiné naopak mají korunu rozložitou. Některé stromy mají větve obloukovitě skloněny.
IV. Pozorování tvaru listů, jehlic a jejich uspořádání
Listnáče:
Jehličnany:
Uspořádání jehlic:
V. Cesta pylu - seznámení se s procesem a významem opylování
Nejenom hmyz přenáší pyl z jednoho květu na druhý, ale i vítr zde hraje svoji roli.
Návrh činností a aktivit (postup):
Motivace:
Návštěva v lese u pana Veveřáka, který děti zavede k paní Sově, která bydlí u staré borovice. Paní Sova se s panem Veveřákem dostane do pře, který strom je starší a mohutnější. Děti mají za úkol jim pomoci tento spor vyřešit. Děti se chytnou za ruce a snaží se obejmout každý z obou stromů. Zjistí, kolik dětí kmen objímalo, a tak porovnají, který strom je v kmeni mohutnější. Paní Sova děti seznámí s tajemstvím borové šišky, která se na slunci rozevře a při dešti stáhne.
Činnosti a aktivity
Pozorování šišek stromů
Informace pro pedagoga (s čím můžeme děti seznámit):
I. Upřesnění pojmu les, ekosystém a druhy lesa:
Les - složitý ekosystém, v jehož rostlinné složce převládají dřeviny stromovitého vzrůstu. Lesní ekosystém je tvořený složkou rostlinou, živočišnou a biotopem.
Ekosystém - základní funkční jednotka přírody charakterizovaná vzájemnými vztahy mezi abiotickou a biotickou složkou, vytvářející dynamicky rovnovážný ekologický systém. Abiotickou složku reprezentují fyzikální faktory (podnebí) a chemické faktory (anorganické látky a organické látky v mrtvé ústrojné hmotě). Biotická složka je tvořena producenty (autotrofní rostliny nebo mikroorganismy), konzumenty (býložravci a masožravci v různě složitých pastevně-kořistnických řetězcích) a dekompozitory (rozkladači).
Biotop - stanoviště obývané určitým organismem či společenstvem zahrnující specifické abiotické faktory (podnebí, půdní podmínky) i biotické faktory (vliv ostatních organismů) - životní prostor určitého druhu organismu nebo společenstva.
Druhy lesa:
II. Stáří stromu
Stáří stromu je možné určit z poraženého kmenu stromu. Na příčném řezu kmenem dřeviny je možné pozorovat soustředné kruhy, které se nazývají letokruhy. Jedna vrstva odpovídá jedné vegetační sezóně.
Činnosti a aktivity:
Motivace:
Pan Veveřák pozval děti na návštěvu k sobě domů. Děti mají za úkol poznat, co se na jeho dubu změnilo. Většina stromů v lese změnila svou barvu a z dálky les vypadá jako malířova paleta. Děti mají za úkol si v MŠ vyrobit také takovou paletu, jako má malíř, a umístit na ni barvy, jaké viděly na stromech v lese.
Paní Sova s panem Veveřákem seznámí děti se stromem javorem, ze kterého si děti odnesou okřídlená semena. Děti se od paní Sovy a pana Veveřáka dozvědí, jak se tento strom rozmnožuje. Tam, kam doletí semínko a uchytí se v zemi, vyroste nový strom.
Informace pro pedagoga (s čím můžeme děti seznámit):
I. Některé podoby tvaru listů:
Pomocí semen (javor) a plodu (žalud) za pomoci přírodních vlivů větru a deště.
Činnosti a aktivity:
Motivace:
Pan Veveřák pozval děti na poslední zimní procházku do lesa. Děti mají za úkol poznat, co se v lese změnilo.
Pan Veveřák se s dětmi rozloučí, protože se mílovými kroky blíží zima a on se chystá k zimnímu spánku. Ale prozradí dětem, jak si připomenou jaro. Děti mají uříznout větvičku z "kaštanu" jírovce maďalu, přinést ji do tepla, dát ji do vody - za pár dní k nim přijde díky pupenům na větvičce jaro.
I. Pozorování stromů -listnatých a jehličnatých, opadavých a neopadavých. Na Vánoce se děti ve svých domovech setkávají s vánočním stromem, který neopadává. Výjimku tvoří modřín opadavý.
II. Pozorování reakce větévky jírovce maďalu na teplo - větévka reaguje na teplo a po pár dnech je možné na ní pozorovat pupeny.
III. Příprava lesa k zimnímu odpočinku, koloběh ročních období.
Po zimě opět nastane jaro. Roční doby se pravidelně střídají.
Činnosti a aktivity:
Prostřednictvím ročního tematického celku "Poznáváme stromy s panem Veveřákem" se děti blíže seznámí s ekosystémem les. Tento program je pouze návrh činností, na které se může pedagog v této oblasti zaměřit. Všechny úkoly a činnosti týkající se přírody se prolínají s ostatními výchovnými oblastmi, a tak dávají pedagogovi dostatečný prostor k jeho realizaci. Záleží pouze na pedagogovi, které činnosti z tohoto programu využije, tak aby postihl všechny oblasti RVP. Základem všech činností je získávání nových informací jak pozorováním přírody, tak prožitkem samotným. Prostřednictvím prožitku děti získají přehled o ekosystému les a uvědomí si svět přírody kolem sebe.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.