Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Malované písničky

Ikona zkusenostIkona lekce
Autor: Lenka Minaříková
Anotace: Seznámení s metodou Dobrého startu a praktická ukázka z projektu „Malované písničky“ prostřednictvím jedné lekce. Ukázka zachycuje výtvarné vyjádření písní na základě jejich rytmického schématu a grafického vzoru. Je výstižně popsána a ilustrovaná mnoha fotografiemi z průběhu lekce. Metoda Dobrého startu se úspěšně podílí na rozvoji motorických dovedností i rozvoji smyslového vnímání. Má pozitivní účinky a velký vliv i na celkový rozvoj dětí, samozřejmě s ohledem na jejich individuální možnosti a schopnosti.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Předškolní vzdělávání » Komunikativní kompetence » ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní
Očekávaný výstup:
  1. předškolní vzdělávání » Dítě a jeho tělo » ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji ap
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: Nahrávka písně, tenisové míčky, pytlíky s kroupami, tabule, křída, papíry, tužky, pracovní listy s ježky, arch papíru, barvy

Úvod:

Metoda dobrého startu (MDS) akceptuje přístup, kdy se otázka vztahu mezi psychikou a motorikou chápe jako spojení poznávacích procesů a motoriky v jeden celek a to vše za účasti emocionálně motivační sféry. Součástí jemné motoriky je také grafomotorika, jejíž rozvoj je zejména na konci předškolního období velmi důležitý. K ovládání pohybu rukou je nejdůležitější rozvoj cíleného pohybu a úchopu. Rozvoj grafomotoriky je také důležitý především jako prostředek pro nástup školní docházky.

Cíl výuky:

Cílem je ukázat využití MDS při zařazení do vzdělávací nabídky ve speciální mateřské škole. Konkrétně jedné lekce s vyústěním do výtvarného projevu v rámci projektu „Malované písničky". Tato metoda má vliv na motorické dovednosti a na smyslové vnímání dětí předškolního věku.

Cílem pedagogických pracovníků by měla být snaha co nejvíce usnadnit dětem, budoucím prvňáčkům, vstup do školy. Pro úspěšný a bezproblémový start v první třídě je důležité kvalitní smyslové vnímání a přiměřeně rozvinuté motorické schopnosti. Aby dítě nemělo při nástupu do první třídy potíže, věnujeme se rozvoji motoriky i smyslového vnímání v předškolním období v mateřské škole. V rámci ročního projektu „Malované písničky" jsem zařadila do probíraných MDS výtvarné vyjádření písní na základě jejich rytmického schématu a grafického vzoru. Projekt se uskutečnil ve speciální mateřské škole, kam docházejí děti s určitým znevýhodněním. S touto metodou mám velmi dobré zkušenosti a pracuji s ní již téměř deset let. Mohu tedy ze svých vlastních poznatků potvrdit, že se MDS úspěšně podílí na rozvoji motorických dovedností i rozvoji smyslového vnímání. Má pozitivní účinky a velký vliv i na celkový rozvoj dětí, samozřejmě s ohledem na jejich individuální možnosti a schopnosti.

Základy této metody byly zformulovány již v průběhu 1. světové války autorkou fyzioterapeutkou Theu Bugnet. Její původní záměr a charakter byl léčebně relaxační pro osoby se získanými poruchami hybnosti. Ve 40. – 50. letech vypracovala originální metodu s názvem Le Bon Départ a připravila ji k využití v práci s dětmi. Poprvé byla tato metoda realizována v roce 1940 jako vstupní etapa výuky čtení a psaní v základní škole v Cannes. V šedesátých letech se informace o této metodě dostaly do Polska. O metodu se začala zajímat Marta Bogdanowicz a začala rozvíjet vlastní verzi. Jak Bogdanowicz  uvádí, polská modifikace metody dobrý start se zrodila podle francouzského vzoru v šedesátých letech. Byla pozměněna struktura zaměstnání, forma a uspořádání cvičení Martou Bogdanowicz. Byly sestaveny nové grafické vzory, ke kterým byly vybrány polské lidové a dětské písně. Smysl základních cvičení a výchovně terapeutické cíle se nezměnily. V roce 1982 se v Praze setkaly Marta Bogdanowicz a Jana Swierkoszová, a v tom okamžiku se začala rodit česká verze MDS. MDS akceptuje přístup, kdy se otázka vztahu mezi psychikou a motorikou chápe jako spojení poznávacích procesů a motoriky v jeden celek, a to vše za účasti emocionálně motivační sféry.

Podle Bogdanowicz (1998) se poruchy psychomotorického vývoje projevují v opoždění rozvoje funkcí percepčně motorických a jsou jednou z příčin selhávání dítěte ve výuce čtení a psaní (dyslexie, dysgrafie, dysortografie). Poruchy psychomotorického vývoje můžeme pozorovat už v předškolním věku při činnostech jako je modelování, kresba, pohybová cvičení a při některých didaktických zaměstnáních. „Cvičení MDS sledují harmonický rozvoj psychomotoriky ve všech aspektech. U dětí s normální psychomotorickou úrovní rozvoj aktivizují, u dětí s poruchami vývoje upravují nepravidelně se rozvíjející funkce."[1] Jako další způsob využití se MDS osvědčila jako vstupní etapa výuky čtení a psaní. Dále se také úspěšně používá u dětí s diagnózou specifické poruchy učení, a to v rámci jejich integrace i ve specializovaných třídách. Může být součástí individuálního programu, podkladem pro ambulantní péči v poradně nebo ve škole. Výzkumy efektivity této metody upozorňují na využití MDS u dětí s odkladem školní docházky. Současně se předpokládá použitelnost metody u dětí se sociálním znevýhodněním, před zahájením výuky čtení, psaní, matematiky. Dále MDS splňuje funkci diagnostickou jak v rámci učitelské, tak poradenské diagnostiky. MDS je metodou motoricko – akusticko – optickou, kdy všechny tři složky navzájem kombinujeme a každá má nezastupitelnou úlohu. V MDS jde o zdokonalení souhry zrakového, sluchového a pohybového analyzátoru. Zrakové vnímání souvisí s rozvojem pravolevé a prostorové orientace a názorné paměti. Integrace psychomotorických funkcí, ke které dochází, vede k nápravě porušené časově prostorové orientace, což usnadňuje nácvik symbolických funkcí.

Složky MDS

1.      Složka motorická – pohybová – prováděná gesta, znázorňující grafické znaky, mají být v souladu s rytmem písně.

2.      Složka akustická – sluchová – vnímání rytmu písně.

3.      Složka optická – zraková – rozlišování grafických tvarů, vzorů.

Metoda je zpracována do 25ti lekcí s výběrem modelových situací, respektuje individualitu dítěte i možnosti učitele a poradenského pracovníka, zároveň také akceptuje aktuální odborné poznatky a reálnou situaci poraden a škol. Je určena dětem ve věku od pěti do jedenácti let, a to v mateřských školách, školách základních i speciálních. Metodický soubor MDS obsahuje metodickou příručku, pracovní listy a audiokazetu – hudební doprovod, a to jak v polské modifikaci metody, tak i v české verzi. Nositelem děje je píseň, od které se odvíjí vyprávěný příběh a pohyb. Píseň reprodukujeme pomocí magnetofonu, klavíru nebo pomocí jiného hudebního nástroje. „Děti, pro které jsou často návazné pohybové úkoly nezvládnutelné, jsou úspěšné, nabídneme-li jim hudební doprovod. Je to „pohyb zabalený v hudbě". Hudební doprovod přispěje k celkovému uvolnění dítěte, k rozvoji pohybového potenciálu."[1] Dítě se seznamuje s písní, s jejím obsahem, příběhem, vnímá pohyb. V MDS se setkáváme s cvičeními, která jsou vázána na činnost kinestetického (proprioceptivního) analyzátoru, s jehož pomocí je neustále kontrolováno a řízeno držení těla, rychlost a přesnost pohybů a napětí svalů. MDS klade důraz na vnímání vlastního těla, svého fyzického já. Znakem každé písně je grafický vzor. Zrakové vnímání grafického vzoru vyžaduje zaostření oční čočky, koncentraci pozornosti, vizuální diferenciaci, vizuální integraci a zralost očních pohybů. Každá lekce má stejnou strukturu, řád. Jednotlivé kroky jsou konkrétně popsány v modelových situacích každé lekce. MDS je vhodná k využití pro logopedickou prevenci, pro přípravu na čtení a psaní. MDS se stále více využívá v terapii dětí s běžnými i hlubšími poruchami.

MDS je metodou motoricko – akusticko – optickou. Všechny 3 složky na sebe navazují a vytvářejí tak cvičení pohybová, pohybově – sluchová a pohybově – sluchově – zraková. Soubor tvoří jednoduché grafické předlohy, které jsou uspořádány podle stupně obtížnosti. Každý grafický vzor doprovází pečlivě vybraná písnička. Rytmus písně je shodný se strukturou daného vzoru. Důležité je, aby děti písničce dobře porozuměly, protože bude doprovázet všechny fáze lekce. Jak jsem již uvedla, je struktura cvičení u každé lekce stejná.

Struktura lekcí v MDS
(Swierkoszová 1998)

Zahájení – v úvodu dáváme prostor takové činnosti, která rozvíjí společenský styk a vztahy mezi dětmi v atmosféře důvěry a otevřenosti. Zahájení každé lekce by se mělo vnímat jako společenská událost, při níž se každé dítě představí a něco o sobě řekne. Navazujeme kontakt pomocí hmatového vnímání a posilujeme smyslové uvědomění. Např. Partneři si potřesou rukou, oběma rukama, při volné chůzi se pozdraví s tím koho potkají prsty pravé ruky, dlaněmi.

Posílení jazykových kompetencí a komunikativních dovedností – výchozím krokem poslech písně, a ta nás dovede k modelové situaci, se kterou má návaznost. Je důležité nechat pracovat fantazii dětí a nechat je vyprávět vlastní zážitky. Modelové situace vyžadují vyslovení názorů, zahrnují oblast emocionálních stavů a přání, podněcují dialog, a to verbálními i nonverbálními prostředky. Komunikace ve skupině posiluje nejen schopnost komunikace, ale také kooperace s ostatními dětmi. Např. Hry se slovy, s textem písně, na rýmy.

Specifická cvičení – zařazujeme především v souvislosti se školní zralostí. V modelových situacích lze najít dostatek podnětů k reedukaci poruch pravolevé a prostorové orientace a s nimi související ovládání tělesného schématu a zrakové vnímání. Stejně tak zde najdeme podněty pro reedukaci poruch sluchového vnímání (sluchová analýza, syntéza, diferenciace) nebo při specifických poruchách řeči (řečová neobratnost a specifické asimilace), případně při poruchách v chápání časových vztahů a postupů a při rozlišování barev.

Pohybová cvičení – poskytují dostatečný prostor k uvolnění, v určité fázi jde ovšem o náročnou činnost, při které dítě musí porozumět instrukci, volit mezi variantami a pohyb zrealizovat. Obtížná jsou zejména cvičení podporující rozvoj pomalého pohybu. Nezbytný je rozvoj představ a fantazie. V MDS mají představy a fantazie zastoupení zejména v těch pohybových činnostech, které imitují děj písně nebo jsou prostředkem seberealizace dítěte.

Cvičení pohybově akustická (pohyb – píseň) – zahrnují v první fázi činnosti přípravu pomůcek. V druhé fázi vysvětlíme a demonstrujeme pohyb, nejdříve pomalu bez hudby, následně s hudebním doprovodem. Pohyb je popsán v modelové situaci a je důležité, aby respektoval rytmické schéma.

Cvičení pohybově akusticko – optická (pohyb – píseň – grafický vzor) – jsou nejobtížnější částí cvičení. Pohyb, který zachycuje grafický vzor, je podmalován hudbou. Od dítěte se vyžaduje, aby grafický vzor kopírovalo a současně přecházelo ke stále menším tvarům, aby jeho pohyby byly preciznější a koordinovanější.

Závěr

MDS obsahuje cvičení, která posilují význam fyzického kontaktu a uvědomění si vlastního těla. Jedním ze způsobů, jak hodnotit obsah a výkon cvičení, je formulace vlastních závěrů. Důležité je spontánní hodnocení, sebehodnocení a sebepoznávání členů skupiny. Zároveň se děti potřebují dovědět něco o sobě od svých kamarádů. V závěru cvičení proto necháváme dostatečný prostor pro takové formulace, které přinášejí pozitivní informace o jednotlivých dětech. Např.:

  • Dnes se mi povedlo, dokázal jsem to, že, všichni měli radost, když...
  • Jsi dnes sám se sebou spokojen?
  • Co bys chtěl zlepšit?
  • Můžeme ti nějak pomoci?
  • Komu jsem dnes pomohl?

Každé dítě by mělo po zakončení lekce MDS odcházet s pocitem úspěchu. Proto by se mělo přistupovat k závěru podobně jako k zahájení, jako ke společenské události. Děti, se kterými se nejčastěji pracuje, jsou často vystavovány výchovným tlakům a bývají zranitelné. Proto bychom měli respektovat jejich současný stav a nabídnout jim cestu, která jim pomůže zvýšit jejich nízké a poškozené sebevědomí.


[1] BOGDANOWITZ, M., SWIERKOSZOVÁ, J. Metoda dobrého startu. Ostrava : Kasimo, 1998, str. 5, ISBN 80–902497–0–1.

Reflexe:

S touto metodou mám velmi dobré zkušenosti a pracuji s ní již téměř deset let. Mohu tedy ze svých vlastních zkušeností potvrdit, že se MDS úspěšně podílí na rozvoji motorických dovedností i rozvoji smyslového vnímání u dětí předškolního věku. Má velký vliv i na celkový rozvoj dětí. Toto tvrzení se nám potvrzuje i při práci s dětmi ve speciální mateřské škole, kam jsou zařazené děti s určitým znevýhodněním. I u těchto dětí má metoda pozitivní účinky, ale samozřejmě s ohledem na jejich individuální možnosti a schopnosti. Měla jsem možnost MDS provádět s dětmi s odkladem školní docházky a věřím, že jim alespoň trochu usnadnila vstup do první třídy.

Evaluace

Myslím, že využití metody Dobrého startu v mateřské škole se přímo nabízí. Rozvoj hrubé, jemné motoriky a grafomotoriky je touto formou pro děti jistě zajímavý a zároveň přínosný pro jejich rozvoj. Jako zajímavý spatřuji závěr v podobě výtvarného vyjádření probíraného grafického vzoru.
Citace a použitá literatura:
[1] - BOGDANOWITZ, Marta; SWIERKOSZOVÁ, Jana. Metoda dobrého startu. 1. vydání. Ostrava : Kasimo, 1998. ISBN 80-902497-0-1. 
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitdoc40346 kBPříloha
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 05. 01. 2010
Zobrazeno: 22764krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3.5

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
MINAŘÍKOVÁ, Lenka. Malované písničky. Metodický portál: Články [online]. 05. 01. 2010, [cit. 2019-09-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/PM/6783/MALOVANE-PISNICKY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Jana KneřováVloženo: 05. 01. 2010 20:35
Dobrý den, o metodě dobrého startu jsme začali diskutovat :-). Budeme rádi, když přijdete mezi nás s podělíte se o své zkušenosti s touto metodou.http://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=161&t=549&sid=7911f5e07f4fb8c8a2e19af17abb606a&start=10
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.