Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Cvičení pro správné mluvení
Odborný článek

Cvičení pro správné mluvení

Anotace

Text se zabývá cvičením pro správné dýchání a cviky mluvidel. Pedagog si může vybrat právě ta, která potřebuje ve své praxi. Každé cvičení má svůj název a návod. Je určeno mateřským, praktickým a speciálním školám, běžným základním školám a také maminkám k procvičování správného dýchání, artikulace a plynulého vyjadřování dítěte.

Až příliš často se setkávám s dětmi, které špatně vyslovují různé hlásky. Na pomoc jim, maminkám, paním učitelkám v mateřských školách a učitelkám z prvního stupně základních škol píši tato cvičení.

Možná, že někdo namítne, že při výuce v základní škole na takové věci není čas, že se zde musí učit. Nicméně bychom si měli uvědomit, že špatná výslovnost hlásek v budoucnu vede ke špatnému grafickému záznamu hlásek, gramatickým chybám a následnému narušení schopnosti komunikace jak v písemném, tak i v ústním projevu.

V praxi jsem si ověřila, že taková „pětiminutovka" se cviky mluvidel na začátku dne je nedocenitelná věc pro žáky prvních, druhých i třetích ročníků základní školy. Dechová cvičení před rozezpíváním v hudební výchově je věc samozřejmá.

V souboru Cvičení pro správné mluvení je několik cvičení pro správné dýchání a cviky mluvidel. Pedagog si z těchto cvičení může vybrat právě ta, která potřebuje ve své praxi. Není možné provádět všechna cvičení najednou. Každé – i sebemenší cvičení – je pojmenované a pojaté jako hra, a to z ryze praktických důvodů, neboť když děti cvičení znají, stačí říci: „...a nyní si předvedeme kapra" a nebo „udělejme stěrače" a děti bez dlouhého vysvětlování začnou samy cvičit.

Při výběru jednotlivých cvičení jsem vycházela ze své praxe s žáky vyžadujícími zvláštní péči a s dětmi z mateřských škol. Jedná se o ukázky způsobu mé práce v hodinách řečové výchovy ve speciální škole, v hodinách reedukace v běžné škole, v hodinách hudební výchovy a také při řečových chvilkách v mateřské škole. Při psaní tohoto příspěvku jsem nepoužila žádnou dostupnou literaturu. Čerpala jsem pouze ze své praxe, během níž jsem se setkala s mnoha návrhy, nápady, inspiracemi.  Z tohoto důvodu dnes jen těžko mohu rozlišit, zda někdo určité cvičení publikoval již přede mnou.

Dechová cvičení

Dechová cvičení se dnes používají převážně při hodinách hudební výchovy před samotným rozezpíváním. Správné dýchání je však nutné i při správném mluvení. A z toho důvodu je vhodné dechová cvičení zařazovat pravidelně do každého dne společně s cviky mluvidel. Stačí denně vždy pár minut.

Mateřské školy se zařazením těchto cvičení ve svých vzdělávacích programech počítají, speciální školy mají ve výuce přímo předmět s názvem řečová výchova a základní školy tato cvičení mohou využívat v hodinách hudební výchovy a nebo hned na úvod v první hodině, aby připravily hlasivky na práci během celého dne.

Bublající potůček

Záměr pedagoga: Prodlužování zadržení dechu, správné dýchání, nádech nosem.

Popis hry: Učitelka nejdříve děti motivuje bublajícím potůčkem. Děti si sednou na židličky ke stolům. Před sebou mají sklenice do poloviny naplněné vodou a brčka. Na povel učitelky se zhluboka nadýchnou nosem a vydechují pomocí brčka pomalu do sklenice tak, že tvoří bublinky. Učitelka pomalu počítá.

Metodické poznámky: Učitelka nejdříve pomalu počítá do pěti, po zvládnutí postupně přidává. Ne však déle než do 10. Před nádechem se musí děti vydýchnout, nadechovat vždy nosem.

Pomůcky: Sklenice s vodou, brčka.

Chechtající brouček

Záměr pedagoga: Prodlužování zadržení dechu, uvolnění, nádech nosem, dobrá nálada.

Popis hry: Učitelka povídá dětem, že smích je velice důležitý a dokonce se o něm říká, že léčí. Společně si vyzkoušíme, zda je to pravda a zda to bude působit i na nás.

„Vyberte si každý své místo a lehněte pohodlně na záda. Potom dejte ruce i nohy vzhůru a třepejte s nimi. Jde nám to? Výborně! Nyní se nadýchneme nosem a hlasitě se začneme smát. Výborně. A nyní uděláme obě věci dohromady. Nadýchneme se nosem,  třepotáme nohama a rukama ve vzduchu a hlasitě se smějeme. Jé, na naší louce je opravdu veselo!"

Na bobříka mlčení

Záměr pedagoga: Nádech nosem.

Popis hry: Učitelka dětem vysvětlí, co to je „bobřík mlčení" a potom nastává hra. Děti sedí v kruhu. Pracuje se nejprve individuálně s každým dítětem, kdy dítě pevně sevře rty, tak pevně, že mezi nimi není žádná štěrbina, a tím je přinuceno dýchat nosem. Učitelka pokládá jednoduché otázky a dítě kroutí hlavou, že neodpoví a má sevřené rty. Učitelka dítěti pokládá další otázky a sleduje jeho dýchání a reakce. V případě, že děti provádí cvičení bez problémů, je možné dělat Bobříka skupinově. A to tak, že všechny děti sedí v kruhu, mají pevně sevřené rty a paní učitelka pokládá otázky a snaží se všemožně děti rozmluvit. Nesmí chybět v závěru pochvala pro všechny děti, které pěkně pracovaly.

Metodické poznámky: Někdy se stává, že dítě neumí dýchat nosem. Může to být způsobeno mnoha jevy. Například mělo dítě rýmu a nemohlo dýchat nosem a navyklo si dýchat ústy. V případě fyziologického problému tuto hru nelze provádět. Učitelka celou dobu sleduje reakce a dýchání dítěte. V případě problémů cvičení přeruší a nebo naopak při bezproblémovém cvičení dobu co nejvíce prodlužuje, aby si dítě na dýchání nosem přivyklo.

Na propíchnutý balónek

Záměr pedagoga: Hluboký nádech nosem, pomalý výdech na písmeno S, zvětšení objemu plicních sklípků.

Popis hry: Děti stojí v řadě, učitelka dobře vidí na každé dítě. Dáváme pozor, aby byl klid a nikdo se nesmál! Na pokyn učitelky se všechny děti nadechují nosem přímo do plic pomalu a po dobu, kterou učitelka ukazuje na prstech. Učitelka provádí cvičení společně s dětmi. V momentě, když jsou všichni nadechnutí (postupujeme pomalu a snažíme se tímto cvičením prodlužovat nádechy), vystrčíme ukazováček a vrtícím pohybem – jako bychom provrtávali balónek – pohybujeme na výdech směrem dopředu. Pomalu, pomaličku. V závěru bude rychlý výdech zbytkového vzduchu. Dětem vysvětlíme jako prasknutí balónku. Toto cvičení děláme za sebou vždy maximálně třikrát. Vhodné je zařadit dýchací chvilku na každý den. Například na 5 minut.

Metodické poznámky: Cvičení je nejlépe provádět vstoje. Sledujeme, aby děti nezvedaly ramena, což je velice častá chyba. Pomůžeme jim i tak, že jim ramena podržíme. Rovněž sledujeme, aby si děti nestoupaly na špičky. Mají totiž zpočátku pocit, že se musí nějakým způsobem zvedat, napínat. Cvičení je pouze v dýchání, pohybuje se pouze hrudník.

Zvedání kamenů

Záměr pedagoga: Dýchání pomocí bránice.

Popis hry: Děti si lehnou na koberec na záda. Učitelka položí dítěti ruku na žaludek, do míst bránice a úkolem dítěte je nadechovat nosem tak, aby zvedalo učitelce ruku. Jedná se o nádech do bránice. V případě, že dítě provádí cvik správně, může si tam dát ruku samo a kontrolovat tak vlastní nádech.

Učitelka nejprve pracuje s každým dítětem individuálně a až každé dítě bude umět provádět cvik, pracuje se všemi najednou. Po dobrém zvládnutí daného cviku můžeme cvičení provádět i vstoje například před počátkem zpívání, kdy je nutný právě nádech nosem do bránice.

Na hada

Záměr pedagoga: Brániční dýchání.

Popis hry: Děti stojí volně po herně. Nádech nosem do bránice, sepnutí dlaní k sobě a rukama předvádí hada přičemž pomalu vydechuje na písmeno S.

Cvrčci

Záměr pedagoga: Brániční dýchání.

Popis hry: Žáci stojí, nádech nosem, výdech na slabiky c, č. Při výdechu zpočátku kontrolují pomocí ruky, zda se jim pohybuje bránice. Nejedná se o mělké ústní vyslovení hlásky, nýbrž o hluboký pohyb bránice. Při každém vyslovení hlásky C nebo Č se viditelně pohybuje naše bránice. Nejprve pomalu, pomaličku z důvodu vědomého bráničního dýchání, postupně zrychlujeme. Dětem tuto činnost prezentujeme pomalou chůzí a během cvrčků.

Koroptve

Záměr pedagoga: Brániční dýchání.

Popis hry: Cvičení je stejné jako u cvrčků. Změna je pouze ve výslovnosti hlásek T, K.

Čmeláci

Záměr pedagoga: Hospodaření s dechem, prodlužování dechu, modulace horního patra, příprava na hlavový tón.

Popis hry: Děti stojí, hluboký nádech nosem a vyslovení hlásky ň asi čtyřikrát za sebou a ihned následuje, slabika mó. Cvičení vypadá asi takto „ňňňňmóóóóóóóóóó´, ńńńńmóóóóóóóóóó.

Zvony

Záměr pedagoga: Hospodaření s dechem, prodlužování dechu, nácvik hlavového tónu, navození stavu čisté mysli a koncentrace.

Popis hry: Žáci stojí, nádech nosem a hluboké óóóóóóómmmmmmm, kdy ó je otevřená samohláska a ústa jsou pěkně otevřená. Na hlásku „M" děti plynule uzavřou ústa, rty k sobě.

Na louce

Záměr pedagoga: Procvičování všech druhů dýchání, prodlužování dechu, nádech nosem, výdech ústy, nádech jednou dírkou nosu, výdech druhou dírkou nosu, zadržování dechu, klidné a zrychlené dýchání.

Metodický postup: Děti si lehnou na koberec (v dobře vyvětrané místnosti se zapnutým inhalátorem a relaxační hudbou podbarvenou zurčícím potůčkem a klidně tekoucí vodou) do kruhu hlavami k sobě. Začínáme chechtajícím broučkem (děti leží na zádech a třepou rukama a nohama a hlasitě se chechtají), který se pomalu uklidňuje až tiše leží na zádech, poklidně dýchá. Nádech nosem, prstem stiskneme pravou dírku a nadechujeme se dírkou levou. Jeden nádech, druhý, třetí. Dírky pomalu vystřídáme. A pozor! Slyšíme, jak po louce jdou cvrčci (vyslovují cčcčcčcčcč – nejdříve  pomalu a postupně zrychlovat), dále slyší koroptve (tktktktktktktktk) a čmeláky (ňňňňňňmóóóóó), v dálce jsou slyšet zvony (óóóóóómmmmm).

Metodické poznámky: Dbát na správný nádech nosem. Nevydechovat příliš dlouho, aby děti postupně nepřidechovaly. Učitel dle vlastní fantazie a vzdělávací potřeby může hru Na louce postupně měnit, prodlužovat či zkracovat.

Mějte vždy na paměti, že pro správné hospodaření s dechem, pro správnou výslovnost i cvičení paměti a estetického cítění a prožitku jsou nejlepší říkanky, básně a písničky. Využívejte toho při každé volné chvilce. Děti zbožňují říkanky všeho druhu i veršované pohádky

Cvičení s jazykem

Zde je úkol pro všechna cvičení společný. Jedná se vždy o procvičení mrštnosti jazyka, které povede ke správné výslovnosti. Známe mnohé jazykolamy a slova k procvičování. Tato cvičení s jazykem by měla říkankám a jazykolamům předcházet. Ohebný a mrštný jazyk je důležitý nejen při vyslovování mateřského jazyka, nýbrž v budoucnu při výuce cizích jazyků. Kolikrát jsme již slyšeli větu: „To se nedá vyslovit, já si snad zlomím jazyk". Takže „nelámejme" si jazyky, ale cvičme.

Učitelka sedí před dětmi, nejdříve sama předvede a následně žáci po ní opakují. Je nezbytné, aby učitelka viděla na všechny žáky a oni na ni. V případě potřeby učitelka dítěti pomůže. K tomu můžeme využít dřívka od nanuků. Logopedické špachtličky přenecháme odborníkům pro tuto činnost.

Špička jazyka

„Vyplázneme jazyk co nejvíce do špičky a teď zkusíme dát špičku jazyka až na nos. Komu se to povede? Pozor jazyk musí být do špičky!!  A teď se pokusíme špičkou jazyka olíznout bradu. Nejde to? A co strčit jazyk do levého ucha a do pravého ucha?"

Stěrače

„Uděláme stěrače. Víte, co jsou stěrače a víte jak vypadají? Nyní si je společně předvedeme." Špičkou jazyka olizujeme horní ret tam a sem, sem a tam, a tam a zpět a sem a tam ... Cvičení se provádí několikrát.

Kyvadlo

„Nyní, když se nám začalo dařit, uděláme z jazyka kyvadlo. Jak vypadá kyvadlo?" Vyplázneme jazyk směrem dolu a pohybujeme s ním zleva doprava a zpět jako kyvadlo.

Kolotoč

Při kolotoči točíme jazykem stále dokola na jednu i na druhou stranu. Nejdříve pomalu, potom zrychlujeme.

Rulička

Toto cvičení je pro děti velmi náročné a mnoho dětí, dokonce ani dospělých lidí nedokáže tato cvičení provádět. Neznamená to však, že toto cvičení vynecháme. Ba naopak zvýšíme svoji trpělivost a budeme pomalu pokračovat v nácviku.

Základem je hodně našpulit rty, následně prostrčit jazyk úzkou štěrbinkou vpřed. Aby jazyk prošel skrz rty, musí se stočit do ruličky. Jazykem stočeným do ruličky pohybujeme vpřed i vzad.

Někdy při nácviku používám postup, kdy dítě vědomě přitiskne obě strany jazyka ke stoličkám. Snaží se jazyk přitisknout po celé délce a špíčku dát na řezáky, pak našpulit rty a jazyk protáhnout vpřed.

Rolování

Rolování jazyka zepředu dozadu. Snažíme se jazyk od špičky rolovat a posunovat dozadu jako kdybychom jej chtěli spolknout. Můžeme si pomáhat zuby, či horními rty. Převracení půlky jazyka z levé strany na pravou a obráceně.

Počítáme zuby

Špičkou jazyka kontrolujeme ústní dutinu, počítáme každý zoubek a to z přední části zubů i ze zadní části zubů. Kolik zubů máme nahoře a kolik dole? Dále zkoumáme jazykem celé horní patro – látáme (jazykem pohybujeme po horním patře jako kdybychom látali).

Boule

Strčíme jazyk do levé tváře a pomalu jej vysunujeme tak, že vytváříme bouli. Nejprve je boule malá, pak se zvětšuje a až je obrovská. Děti si ji mohou osahat. Totéž na druhé tváři. A nyní uděláme neposednou bouli, která běhá z jedné tváře do druhé, sem a tam. Nahoru a dolu. Kde se právě objeví?

Lopata

Nyní z jazyka uděláme lopatu. Vyplázneme jazyk co nejvíce směrem nahoru, vlevo, vpravo. Hýbeme s ním nahoru a dolu. Pozor, jazyk musí být stále ve tvaru lopaty!

Lentilka

Dítě vyplázne jazyk ve tvaru lopaty a učitelka mu na něj vloží jeden bonbón – lentilku. Úkolem dítěte je co nejrychleji jazyk i s lentilkou zatáhnout zpět a lentilku lízat co možná nejdéle. Lehká soutěž – kdo nejdéle vydrží cucat lentilku v ústech?

Lízátko

Učitelka rozdá dětem lízátka. Úkolem dětí je lízat lízátko jazykem ze všech stran. Ne jej strčit do pusy a cucat.

Kyselý bonbón

Učitelka dá každému jeden bonbón a děti tyto bonbóny vědomě pomalu cucají. Snaží se jej obepnout jazykem (nácvik na ruličku), schovají jej pod jazyk, do tváře, před horní i dolní zuby. Pomalu si s ním hrají. Pozor na klid ve třídě. K bonbónu je možné přistoupit až tehdy, když děti cvičení znají a provádějí je s vlastní vnitřní kázní. V opačném případě by nedošlo k žádoucím výsledkům cvičení, bonbón by mohl zaskočit.

Cvičení se rty, tvářemi a celým obličejem

Pusa

Děti špulí pusu, jako když večer dávají mamince pusu na dobrou noc.

Škleb

Žáci pevně obepnou rty kolem zubů a pak stisknou zuby k sobě. Následuje uvolnění a znovu pevné sevření.

Úsměv

Děti předvádějí různé druhy úsměvů od malého až po velký a hlasitý smích.

Kapr

Pevné sevření koutků k sobě. Při otevírání a zavírání huby kapra si můžeme pomoci rukama.

Nafukování tváří

Děti volně na pokyn učitelky nafouknou tvář jako balónek, potom postupně vypouštějí vzduch. Celou akci opakujte také s rychlým vypuštěním vzduchu.

Vtahování tváří

Děti se snaží zatáhnout tváře dovnitř. Postupně uvolňují a opět zatahují tváře.

Indián

Snad každý z nás zná hru na Indiány a indiánský pokřik. Dítě si dá před ústa dlaň a vydává hlasitý zvuk, dlaň přibližuje a oddaluje od úst.

Stavy

Děti na pokyn učitelky předvádějí určité stavy – únavu, veselost, smutek a další.

Grimasy

Děti předvádějí různé druhy grimas a legračních ksichtíků. Vhodné je dělat toto cvičení před velkým zrcadlem a nebo po skupinách, aby se žáci vzájemně viděli.

Tato cvičení v žádném případě nenahrazují logopedickou péči, nezkoumají příčiny špatné artikulace. Tímto cvičením však můžeme dětem i logopedům výrazně pomoci.

 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr.Bc. Iva Burešová

Hodnocení od uživatelů

Petra Procházková
23. 11. 2009, 20:07
Skvělé nápady. Určitě využiji i při své práci s malými cizinci. Jejich mluvidla to potřebují jako sůl.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Komunikativní kompetence
  • ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová, Frontální

Organizace prostorová:

Učebna v přírodě, Specializovaná učebna, Školní třída

Nutné pomůcky:

sklenice naplněné do poloviny vodou, brčka dle počtu dětí

Spec. vzdělávací potřeby:

vady řeči, z cizojazyčného prostředí