Charakteristika a cíle integrovaného bloku: Tento tematický celek je motivován písničkami, jejichž obsah je základem pro činnosti dětí.
Očekávané výstupy: Viz. každá tematická část
Časový rozsah: Květen - červen
Věková skupina: 4 - 6 let
Hudební studio MusicLand připravilo pro děti další CD s názvem "Louka". Každá písnička je zhudebněným pohádkovým příběhem o obyvatelích louky. Stejně, jako předchozí CD, jej můžeme v mateřské škole využít pro motivaci dalších činností. Písničky mají zvláštní moc spojovat kolektiv dětí, potlačovat pocity smutku, který někdy děti odloučením od maminky pociťují, potlačují agresivitu navozením pozitivních pocitů.
Každá písnička je tematickým celkem, který se dle činností člení na jednotlivé části.
V jednom týdnu můžeme současně pracovat i s více písničkami, nebo si vybrat jen některé z uvedených písniček podle toho, jak dlouho chceme pracovat s námětem.
Jako úvod použijeme písničku "Louka", ve které se zpívá " ... pod každou kytičkou příběh se skrývá ...". Následuje příběh, který byl ukrytý pod kytičkou. Vysvětlíme dětem slovní výrazy, které mohou být pro ně nové. Pak zařadíme písničku z CD, děti mohou písničku pohybově vyjádřit. Seznámíme děti s fakty o obyvatelích louky vyhledáváním v encyklopedické literatuře (např. "Co ještě nevíte o přírodě" z nakladatelství Svojtka&Co.) a dále pozorováním při pobytu venku.
Velkou kartónovou krabici polepíme zelenou aranžérskou tapetou, v odlišném odstínu nalepíme trsy trávy a barevné kytičky, každá kytička bude "ukrývat jeden příběh". Připravíme si tak louku, do které budeme v průběhu celého projektu dolepovat práce dětí podle obsahu jednotlivých písniček a vytvoříme tak společně "Louku plnou pohádek". Místo krabice můžeme nalepovat práce dětí na dlouhý pruh nebo jiný velký formát papíru, který připevníme na stěnu a vyzdobíme si tak třídu nebo šatnu. Mnoho námětů nalezneme v publikacích TOPP z nakladatelství ANAGRAM.
Dílčí vzdělávací cíle:
Očekávané výstupy:
Navrhované činnosti:
Na louce plné kopretin bydlela jedna docela malinká beruška. Měla červenou sukýnku s roztomilými puntíčky. Víte kolik puntíčků na sukýnce měla? Napoví nám jméno berušky, jak se píše v knihách - slunéčko sedmitečné. Už víte? Správně! Těch teček měla sedm.
Byl krásný den, sluníčko se na louku usmívalo a hladilo ji hřejivými slunečními paprsky. Na louce se ozýval veselý smích dětí. Malá beruška děti dobře znala, často si spolu hráli a ne jinak tomu bylo i dnes. Hráli si na honěnou a schovávanou a hráli by si nejspíš ještě teď, kdyby sluníčko na děti a berušku nezavolalo: "Už je čas chystat si postýlku!" Děti se rozloučily s beruškou a běžely domů. I malá beruška si letěla přichystat postýlku na rozkvetlé kopretině, když v tom někdo - ťuk, ťuk. "Kdo je to?" ... To nám už prozradí písnička (poslech).
Už děti víte, kdo to byl? Deštík! Jak ťukají kapičky deště? Skupinka dětí tiše vyslovuje kap-kap-kap, další znázorní deštík ozvučnými dřívky. Jakou hru si deštík s beruškou hráli? Zalévali kytičky! Vyzkoušíme zvuky s vodou - bublání brčkem, třepání vodou v uzavřené nádobě.
Nejdříve s dětmi provedeme cvičení na pochopení zrcadlové souměrnosti s půleným obrázkem a zrcadlem. Připravíme si z barevného papíru srdíčko, stromeček, domeček, kytičku, berušku. Děti se nejdříve pokoušejí podle polovičního obrázku uhodnout, co je to. Pak přiloží kolmo k obrázku zrcadlo a prohlédnou si vystřižený obrázek i s odrazem v zrcadle.
Krovky berušky rozdělíme čtverečkovou osnovou, do jedné půlky zakreslíme puntíky, děti dokreslují zrcadlově do druhé poloviny do čtvercové osnovy. Kontrolu mohou provést zrcadlem.
Z černého barevného papíru vystřihneme kruhy o poloměru 6 cm a 4 cm. Menší kruh nalepíme na větší jako hlavičku berušky. Z červeného papíru vystřihneme kruh o poloměru 7 cm, rozstřihneme podle osy a nalepíme na tělíčko jako rozevřená křidélka. Puntíky vyrobíme z malého kousku černého krepového papíru zmačkaného do malé kuličky, nebo použijeme samolepící puntíky. Berušky nalepíme na louku.
Dílčí vzdělávací cíle:
Očekávané výstupy:
Navrhované činnosti:
Na louce stál docela malinký domeček. Kdopak v něm asi bydlí? - Paní žížala. Zrovna se probudila. Vykoukla z otevřeného okýnka a zhluboka se nadechla: "Hmmm ... to je vůně!" To rozkvetlá louka plná kytiček lákala každého vyjít ven a proběhnout se po barevném koberci hebké trávy. Žížala ustlala svoji postýlku s kytičkovaným polštářkem a vyšla si ven na procházku. Radovala se z té barevné krásy, ani si nevšimla, že sluníčko na obloze schovávají mraky. Na zem dopadly první kapičky deště. "Jéjda, to je nadělení," povzdechla si žížala, "naprší mi do postýlky!" "Ale copak, paní žížalo, nezavřela jste okýnko?," zeptal se šneček. "Nezavřela. A domeček je daleko! Kéž bych, pane šnečku, měla domeček stále u sebe, jako vy!" odpověděla posmutnělá žížala. A déšť stále sílil a malinké kapičky se stávaly stále většími. Jak si žížala poradí? To nám prozradí písnička. Poslech - žížala si postaví nový dům pod lopuchovými listy. Proč? Jsou veliké jako deštník, schovají domeček před deštěm.
Necháme děti slovně vyjádřit své pocity z poslechu písně (veselá - smutná). Dáme dětem "smajlíka" - na jedné straně veselého, na rubu smutného. Děti položí před sebe "smajlíka" podle své představy. Děti si povídají, proč se tak rozhodly.
Děti vymodelují ze samotvrdnoucí hmoty tenký váleček, zrníčko máku znázorní oko. Na podložce vytvarují a jemně přitlačí, aby vznikla na spodní straně rovná plocha. Po zaschnutí nalepíme žížaly na louku.
Domeček pro žížalu (porovnávání délky)
Připravíme si pruhy papíru různé délky, konce zakulatíme, budou představovat žížaly. Obdélníky různé velikosti budou představovat domečky, z trojúhelníku můžeme udělat střechu. Děti mají za úkol vybrat pro žížalu vhodný domeček.
Dílčí vzdělávací cíle:
Očekávané výstupy:
Navrhované činnosti:
Na louce vykvetl keř a svou vůní volal na obyvatele louky: "Halóóó! Kde jste kdo? Pojďte se potěšit vůní a nádherou květů?" Jako první přiletěl cvrček a zahrál na housličky tak kouzelně, až se roztančily všechny kytičky. Letěl kolem čmelák a připojil se ke koncertování na basu a komár pískal ty nejvyšší tóny na flétnu. Tóny líbezné hudby pohladily každého, kdo se zaposlouchal. "Tak zase zítra!" rozloučili se ti tři hudebníci a odletěli domů. A tak se scházeli den co den pod kytičkou na keři a koncertovali. Až jednou řekl cvrček: "Kluci, takhle hrát, to nemá cenu. Vážně! Chtělo by to změnu! Jen se podívejte na kytičky kolem. Znuděně zívají, protože poslouchají stále totéž." "Máš pravdu," připojil se čmelák, "zítra všechny překvapíme!" "Nebude to zrovna snadné. Půjdeme si vybrat nové hudební nástroje a dáme se do práce!" rozhodl komár. Tak se stalo. A na jaké nástroje zahráli? Dobře poslouchejte písničku.
Představíme dětem na obrázcích, v knize hudební nástroje, o kterých v příběhu slyšely. Podle písničky zjistíme, které z nástrojů si vybrali. Využijeme zvukové nahrávky. Necháme děti porovnat charakter hudby hrané klasickými smyčcovými nástroji a elektrickými.
Při pobytu venku navštívíme obchod s hudebními nástroji a pak besedujeme o tom, jaké nástroje děti v hudebninách viděly.
Na kartičky nakreslíme postavičky z písničky - cvrčka kytaristu, čmeláka baskytaristu a komára zpěváka. Jednu z kartiček otočíme obrázkem dolů, děti hádají, kdo je na otočené kartičce. Složitější obměnou hry je přeházení pořadí postaviček.
Pro každého hudebníka - čmeláka, cvrčka a komára zvolíme vhodný zvuk. Každý zvuk si děti poslechnou samostatně, pak společně. Děti, které představují hudebníky luční kapely, podle smluveného pokynu začnou hrát tak, aby je ostatní děti neviděly (otočí se zády nebo natáhneme šňůru a pověsíme závěs z látky). Nejdříve "hraje" každý z hudebníků samostatně a děti určují, kdo hraje. Pak hrají vždy dva společně a děti se pokoušejí poznat, který se zvuků chybí.
Dílčí vzdělávací cíle:
Očekávané výstupy:
Navrhované činnosti:
Viděli jste mravenečky při práci? Ani chvíli se nezastaví, běhají neúnavně sem a tam. Každý obyvatel louky je dobře zná. Ten nádherný dům na louce postavili právě oni. Dalo jim to práci, to se ví! Nejdřív pilně studovali mnoho knih, pak nakreslili plány, jak by měl dům, který se rozhodli postavit, vypadat, a potom se pustili do práce. Víte, proč se jim práce tak dobře daří? Znají jedno tajemství - když ho známe, jde všechno lépe. Co to je? Poslouchej písničku.
Zahrajeme si na šnečky a mravenečky. Přiblížíme tak dětem rozdíly v tempu - rychlý, pomalý. Jak běhají po louce mravenečci? Jak se pohybují šnečci? Doprovázíme děti na klavír, zvolíme jednoduchou melodii, hrajeme ji v různém tempu, děti reagují vhodným pohybovým vyjádřením tempa.
Podle připravených předloh děti sestavují z geometrických tvarů různé domečky. Jednodušší variantou je jednoduché sestavování domečku ze čtverce a trojúhelníku, děti vytvářejí různé barevné varianty. Složitější variantou je sestava domečku z více tvarů, např. sestavení trojúhelníkové střechy spojením čtyř menších trojúhelníků atp.
V písničce "Mravenci" se zpívá, že se mravenci rozhodli postavit nádherný dům jako hrad podle plánů, které nejdříve nakreslili. Jak takový plán vypadal?
Na velkém formátu dáme dětem složený dům z mnoha geometrických tvarů. Podle šablon geometrických tvarů mohou děti obkreslit tvar na materiál podle vlastní volby (vlnitá lepenka, látky různých struktur, barevný papír, fotokartón atd.), vystřihnout a nalepit. Hotový dům nalepíme do předlohy louky. Pokud chceme dům plastický, nalepíme do připraveného plánu domu krabičky odpovídající velikosti, vystřižený tvar z výtvarného materiálu děti nalepí na krabičku.
Dílčí vzdělávací cíle:
Očekávané výstupy:
Navrhované činnosti:
Byl jednou jeden úl ... Copak? Že nevíte, co je to úl? To je domeček pro včeličky. A v tom úle bydlela docela malá včelička. Každé ráno vyletěla ven z úlu, aby pozdravila každou kytičku na louce a kytičky ji na oplátku pohostily sladkou šťávou - nektarem. Jednou se včelka zatoulala daleko od svého úlu. Přilákala ji vůně rozkvetlého stromu. "To je květin!" libovala si včelička. "Ale co je to za podivný zvuk?" polekala se. "Crrrrr .....," to školní zvonek oznamoval dětem ve škole, že začíná vyučování. Rozkvetlý strom totiž rostl vedle školy. Začalo vyučování, děti otevřely učebnice a učily se číst, psát a počítat. Malá včelka zvědavě nakukovala do třídy a povzdechla si: "Také bych chtěla chodit do školy." Co myslíte děti, splnilo se včeličce přání? poslech! Do jaké školičky chodily včeličky v písničce? Do medové!
Připojíme se ke zpívání refrénu s včeličkami. Refrén se zpívá jako ozvěna, melodii znázorníme kytičkami s odpovídající délkou stonku (vysoké tóny na vysokém stonku, nízké na nízkém stonku).
Připravíme pět kytiček, do středu kytičky nakreslíme puntíky ve spojení s číslicí s počtem 1 - 5. Včelička se naučila počítat a létá na kytičky tak, jak se postupně počítá. Kytičky děti spojují postupně podle počtu a vytvoří tak cestičku, kterou včelička letěla.
Připravíme si kartičky, na které jednoduše nakreslíme symbol kytičky. Zvolíme tři druhy - tulipán, kopretinu, poupátko růže. Každý symbol nakreslíme samostatně na kartičku, každý druh na několik kartiček, přitom dbáme, aby symbol kytičky stejného druhu byl stejný. Nejdříve se naučíme číst každou kartičku zvlášť - položíme kartičku před dítě a "čteme" pohybem dlaně. Tulipán = položení otevřené dlaně celou plochou na podložku; kopretina = položení sevřené dlaně na podložku; poupátko růže = položení sevřené dlaně kolmo k podložce. Pak sestavíme řadu kartiček, nejdříve tak, aby každý ze symbolů byl v řadě jen jednou, tzn. ze tří kartiček. Děti "čtou" pokládáním dlaní podle symbolů. Po zvládnutí tvoříme složitější řadu, kdy se některé symboly v řadě opakují.
Z modelovací hmoty (hlíny, samotvrdnoucí hmoty) děti vyválí dlouhé válečky, které postupně spojujeme. Stočením vytvoříme dno úlu, postupným stáčením ode dna směrem vzhůru vytvarujeme kuželovitý tvar. Každá skupina dětí pracuje s jiným materiálem. Na závěr skupiny porovnají výtvory.
Dílčí vzdělávací cíle:
Očekávané výstupy:
Navrhované činnosti:
Jezdíte, děti, rády na koloběžce? Je to prima! Odrazíš se a frrrr ..., koloběžka s tebou uhání jako vítr. Je to tak? Jistě vás tedy nepřekvapí, že stonožka měla jedno velké přání, mít svou koloběžku. Navštívila mnoho obchodů, ale všude řekli: "Koloběžku pro dvě nožky, to ano, takovou bychom tady měli, ale pro stonožky? Je nám líto, koloběžku tak dlouhou, aby se na ni vešly všechny vaše nožky, takovou nemáme."
A tak stonožka běhala rok a možná i více, až si jednoho dne řekla: "Dost! Běhám takhle celý rok, že jsem rychlá jako vítr i bez koloběžky!" Znovu se vydala do obchodu, ale tentokrát ne pro koloběžku, ale pro opravdové boty na běhání - tretry. Stala se skvělou závodnicí, a že se ta zpráva roznesla po celé louce, stala se trenérkou a učila běhat ostatní obyvatelé louky. Jen se dobře podívejte! Kohopak to právě trénuje? Poslech! Trénuje šnečky.
Využijeme rytmického stylu písně (poprhumba), necháme děti píseň doprovodit rytmickým nástrojem (podobný rumbakouli), který si děti samy vyrobí naplněním plastového kinder vajíčka rýží, který přelepíme lepící páskou, aby se při hře obsah vajíčka nerozsypal.
Stonožka je smutná, protože se jí pomíchaly botičky. Má naspěch, proto ji musíme pomoci botičky roztřídit. Děti vytvoří dvojice z rozsypaných botiček. Stonožka si na první nožky obouvá např.modré botičky, hned za nimi žluté atd. Děti připraví stonožce celou řadu.
Pruh barevného papíru široký 2 cm, dlouhý 30 cm naskládáme jako harmoniku, šíře skladu 2 cm. Do vzniklých skladů vlepíme nožičky z proužků šíře 1 cm, o délce 6 cm, hlavičku vytvoříme z půlkruhu o poloměru 3 cm, dokreslíme veselý úsměv a očka, dolepíme tykadla z proužků 0,5 x 3 cm.
Dílčí vzdělávací cíle:
Očekávané výstupy:
Navrhované činnosti:
"Běž si hrát jinam, ty jedna škaredá, ošklivá housenko!"křičely děti, co si hrály na louce na honičku s motýlky, když uviděly housenku, jak se pomalu plazí. Už tolikrát tahle slova slyšela a byla moc smutná. "Proč nejsem krásná, jako motýlci. Jsem tlustá a ošklivá, nikdo mě nemá rád!" rozplakala se pod lístečkem v trávě, aby její smutek nikdo neviděl. "Kdybych tak měla křídla, zatančila bych lehounce jako baletka ... Jako baletka!" ukončil náhle smutek nápad, který přišel tak nečekaně. Housenka ani chvíli neváhala a vydala se za svým cílem. Tím cílem byla veliká škola pro opravdové baletky.
"Dobrý den," pozdravila housenka, když vešla dovnitř. "Copak si přejete?" zastavil ji něčí hlas. "Prosím," řekla nesměle housenka, "já bych ráda tančila lehounce jako vánek." "Rádi bychom vám, slečinko, pomohli, ale víte, viděla jste určitě sama, že baletky jsou dlouhonohé a štíhlé ... Nezlobte se." S těmito slovy se s housenkou rozloučili a housenka se slzičkou na krajíčku opustila baletní školu.
"Halóóó!!! Pročpak ten pláč? Všechno vím. Jen se neboj, poradím ti. Jen už nebuď smutná! Prozradím ti tajemství." Řekl housence ... Kdo? A co? ... Poslouchej v písničce, jak to bylo dál. (Motýl prozradil housence, že bude motýlem.)
Upozorníme děti na zvláštní charakter orientálního motivu písně. Když uslyší motiv, mohou reagovat typickým pohybem - např. vlněním rukama. Děti budou znát orientální tance z pohádek, můžeme se společně na nějaký podívat.
Na koberec položíme květiny, počet zvolíme podle toho, s jakou číselnou řadou jsou děti seznámeny. Děti s motýlky pobíhají "na louce", na smluvený signál položí motýlka na nejbližší květ. Společně s dětmi zjistíme, zda je na každé květince motýlek a porovnáme počet květů a motýlků. Opakujeme s obměnami, kdy je počet motýlků a kytiček shodný, více kytiček - méně motýlků, méně kytiček - více motýlků. Děti řeší úkol, co je třeba změnit, aby bylo kytiček a motýlků stejně.
Z hedvábného papíru vystřihneme dva kruhy - větší (8 cm) a menší (6 cm). Děti překládají každý z kruhů jako "harmoniku", potom přeloží naskládanou část na polovinu, aby vznikl středový přehyb, přiloží menší i větší naskládané kruhy na sebe středovým přehybem a spojíme sešívačkou, nebo jiným způsobem. Vzniklá křidélka rozprostřeme. Motýlky nalepíme do předlohy louky.
Dílčí vzdělávací cíle:
Očekávané výstupy:
Navrhované činnosti:
"Pomóóóc!!! Pavouk!" Už jste, děti, někdy někoho slyšely takhle křičet, když se objevil pavouk? A co vy, bojíte se pavouka? Nebojíte? Tak to je dobře, protože támhle právě běží pět pavouků! Kde? No přece v naší pohádkové louce. Je to parta pavouků, co dokáže neslýchané věci! Rozhodli se na louku přivést internet. Vytvářejí sítě a spojují každé vlákno. Děti, co je to internet? (Necháme děti vyjádřit se.) Internet je jako obrovská pavoučí síť a vlákna sítě jsou připojena k počítači, a po těch vláknech se k nám dostane spousta stránek té největší knihy, jakou si jen dovedeme představit. Kdybychom listovali v této knize třeba celý den a celou noc, pořád by jí nebyl konec. A nejen to dokáže internet. Také můžeme napsat dopis někomu, kdo má také počítač připojený k internetu, nezáleží na tom, jak je daleko. Jen co zmáčkneme to správné tlačítko, už si ten, komu jsme psali, může dopis číst. Že neumíte číst a psát? To vůbec nevadí, můžete klidně poslat obrázek nebo dokonce i písničku. Třeba zrovna tuhle ... Poslech.
Písnička, co jste právě slyšely, je také uložena ve zvláštní síti. Každý z pěti pavoučků utkali po jednom dlouhém vláknu osnovy a vznikla nám notová osnova s pěti linkami. Můžeme si ji nakreslit a prohlédnout si notový zápis písně. (Průběžně můžeme navazovat dalšími poznatky o houslovém klíči a notách.)
Připravíme si z proužků papíru obrázek pavučiny, na které budou vynechány spoje. Pavouci musí sítě opravit tak, jak se zpívá v písničce: " ... každé vlákno na síti musí spojovat ...". Vlákna, která na síti chybí, musí být přesně dlouhá, barevně odlišná. Ukážeme dětem, jak můžeme provázkem změřit délku chybějícího vlákna. Pro usnadnění volby vhodného vlákna provázek rozdělíme na barevné dílky, konečná barva měřeného je shodná s barvou chybějícího vlákna. Děti se po změření délky pokusí přeměřením různě dlouhých proužků (náhradních vláken) najít vhodné vlákno do pavučiny. Pavučinu můžeme nalepit do předlohy louky, děti dolepí chybějící vlákna.
Na výrobu pavouka budeme potřebovat 3 kruhy o průměru 6 cm. Položíme je na sebe a sešívačkou ve středu připevníme k sobě. Vrchní kruh přehneme podle osy blíže k sobě, kruh pod ním přehneme přibližně tak, aby byl okrajem mezi spodním a vrchním kruhem ve stejné vzdálenosti. Na spodní díl nalepíme hlavičku z kruhu o průměru 3 cm a 8 nožiček z proužku papíru o délce 12 cm, šířce 1 cm, které si nejdříve naskládáme tak, že proužek přeložíme na polovinu a 1 cm na obou krajích prohneme kolmo od středu. Jedním koncem nalepíme na tělíčko pavouka, druhá tvoří opěrnou nožku. Pavouky nalepíme do pavučiny, kterou jsme si s dětmi nalepily do předlohy louky.
Dílčí vzdělávací cíle:
Očekávané výstupy:
Navrhované činnosti:
"Hop a hop!" Vesele si skákal luční koníček po louce a přeskakoval kytičky, co kvetly i na tom nejvyšším stonku na louce. Jednoho dne si vesele skákal a nevšimnul si, že dávno už není na louce. Doskočil až do zahrady s krásným sluníčkově žlutým domem. Za jedním z oken se rozlévalo světýlko, které neustále měnilo své barvy. "Copak to asi je?" podivil se luční koníček. Vyskočil na okno a překvapeně se díval na tu podivnou věc. Byla to televize. Právě dávali dostihy velkých koňů. "Jé! To jsou velké překážky!" nadšeně sledoval luční koník, jak závodní koně s ladností přeskakují všechny ty vysoké ploty a vodní příkopy.
Od té chvíle nemohl pomyslet na nic jiného, než na závody a trénoval přeskakování těch nejvyšších kytiček a kaluží, co byly na louce. Malou blešku pověřil prací žokeje. Víte, kdo je to žokej? Má na hlavě jezdeckou čepici a jezdí na koni, učí se společně přeskakovat ploty a příkopy.
Uběhl nějaký čas a lučnímu koníčkovi se splnil sen. Jel na slavný závod závodních koní. Možná nevyhrál, to přece ani nechtěl! Jeho přáním bylo se na takový závod dostat. Ale něco si přece jen ze závodu dovezl. Tam, co se totiž jezdí ten slavný dostihový závod, se peče neméně slavný perník. A náš luční koníček kytičku z perníčku dostal na památku. A jak se závod jmenuje ...? Poslouchej, v písničce se o tom zpívá. (Velká Pardubická!)
Děti si mohou procvičit podle písně krok poskočný ve 2/ 4 taktu, při hře na koníčky.
Připravíme pro děti brčka o stejné velikosti (můžeme použít i dřívka od nanuků). Děti vytvářejí překážkovou dráhu pro lučního koníčka tak, aby každá překážka byla složena ze čtyř brček a každá z nich byla jiná. Vhodnější je pracovat ve skupině a společně vytvářet překážky. Později mohou děti zkoušet konstruovat individuálně např. s pěti brčky.
Perníkové těsto vyválíme a děti tvořítky vykrajují kytičky. Přeneseme je na plech a upečeme. Ozdobíme cukrovou polevou.
Dílčí vzdělávací cíle:
Očekávané výstupy:
Navrhované činnosti:
Den byl jak malovaný. Sluníčko svítilo a na obloze nikde ani mráček. Nikoho to nepřekvapilo, protože na louce měla svůj domeček malinká rosnička, co předpovídala počasí. Když ráno vylezla nahoru po žebříku, bylo jasné, že můžete jít na výlet bez pláštěnky a gumáků, nebo se dát do praní velkého prádla. Nebyl to jen tak ledajaký žebřík! Byl vysokánský tak, že byl viditelný pro všechny obyvatele louky. Vylézt na tak vysoký žebřík není vůbec jednoduché. Stupínek po stupínku stoupat výš a výš, to chce kus odvahy. A rosnička jí měla dost. Brzy už si povídali o rosničce nejen broučci na louce, ale její předpovědi počasí poslouchali i zvířátka ze sousedního lesa i zvířátka od rybníčku. A že tu rosničku předpovídání počasí bavilo, dostala se dokonce až do televize. A co tam dělá? To už prozradí písnička. (Hlásí zprávy o počasí.)
Rosnička je malinká žabička, přesto se nebojí lézt po vysokém žebříku. Ale nebylo tomu tak vždy, musela se to naučit. Každý den zkoušela vylézt o jeden stupínek výše. Děti do připravených žebříků (počet žebříků odpovídá procvičované číselné řadě) na magnetické tabuli barevně označí vždy o jeden stupínek na žebříku výše. Děti mají před sebou kostky a stavějí na sebe vždy odpovídající počet kostek zdolaným stupínkům na žebříku, nebo vybarví ve čtvercové osnově odpovídající počet čtverců.
Děti melodicky vyjádří stoupání po žebříku na melodických nástrojích (zvonkohra, klávesy, klavír). Podle hudební hádanky předvádějí chůzi nahoru a chůzi dolů. Můžeme dětem ukázat, jak vypadá vzestupná a sestupná melodie v notovém zápise.
Do vystřiženého zeleného kruhu o poloměru 2 cm nalepíme červený kruh o něco menší a přeložíme v polovině. Na sklad nalepíme oči nalepené na zelené kruhy o poloměru 1 cm. Na půlku kruhu o poloměru 3,5 cm nalepíme hlavičku. Hotovou žabičku nalepíme na žebřík, který z proužků papíru děti nalepí na louku.
Dílčí vzdělávací cíle:
Očekávané výstupy:
Navrhované činnosti:
Louku pokrývala černá tma. Broučci i kytičky šly dávno spát, jen v jedné chaloupce se rozsvítilo světýlko. Kde se tu vzalo? To bylo tak ... Sluníčko rozlévalo světlo po louce od časného rána. Všude bylo veselo, kytičky voněly a obyvatelé louky se radovali z krásného dne. Večer, když sluníčko zapadlo, ulehli do svých postýlek broučci i kytičky. Jen jednomu z broučků se nechtělo spát. Na obloze se objevila první hvězdička a za chvíli další, až jich bylo na obloze tisíce. "Ach, to je krása!" řekl si ten brouček a vyletěl vysoko k obloze. Letěl výš a výš, ale hvězdičky byly moc vysoko. Žádný z broučků nedokáže k hvězdičkám doletět. Bylo už nad ránem, když brouček teprve usnul. "Ty nebudeš vstávat?" zeptalo se sluníčko. Ospalý brouček otevřel očka a začal povídat o tom, co v noci viděl. "Chtěl bych být, jako ta hvězdička. Sluníčko, prosím, dej mi kousek světýlka. Ve dne je ho tolik, ale v noci jen málo. Na obloze svítí hvězdičky, ale louka je tmavá. Prosím," žadonil brouček. Sluníčko souhlasilo. A že si ten brouček vyprosil světýlko, začali mu říkat ... Písnička nám to prozradí. (Světluška)
Pohybově děti něžnými, lehkými pohyby vyjádří charakter písně. Pokud je možné zatemnit prostor třídy, mohou děti zatančit se světýlkem (kapesní svítilnou).
Připravíme 9 krabic, postavíme z nich skřínku pro lucerničky světlušek tak, že otvorem čelně postavíme ve třech řadách na sobě, po třech krabicích vedle sebe. Světlušky mají mnoho lucerniček, a tak si je musí pěkně ukládat, aby je vždy našly včas a nemusely je hledat. Děti ukládají lucerničky (barevně je rozlišíme) podle slovního pokynu - např. vlevo nahoru, dolů uprostřed atd.
Z kartónu vystřihneme tvary, bílý tvrdý papír upevníme před stolní lampu - vytvoříme promítací plátno. Lampou osvětlujeme vystřižené tvary nebo drobné předměty a děti podle stínu na plátně hádají, o jaký předmět se jedná.
Odkud se bere světlo venku? - Ze sluníčka. Co nám dává světlo doma a ve školce? Děti vyhledávají zdroje světla (lustry, stolní světla, kapesní svítilna, svíčka). Vše, co nám dává světlo doma, potřebuje energii - názorné předvedení s kapesní svítilnou. Vyjmeme baterii a necháme děti vyzkoušet zapnout svítilnu, pak baterii vložíme, děti opět vyzkoušejí. Přiblížíme dětem, že zdrojem energie pro další světla doma i ve školce, která rozsvěcujeme vypínačem, je elektřina, která se vyrábí v elektrárnách (ukážeme dětem obrázek, na vycházce ukážeme dětem stožáry s elektrickým vedením). Co potřebuje svíčka ? - Plamen. Jak je to se světlem světlušek? - připravíme si činnost na další den, vyhledávání v encyklopedické literatuře.
Webové stránky k použitým materiálům:
www.svojtka.cz
www.anagramsro.cz
www.detskecd.info
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.