Laboratorní práce – Lišejníky: pohlavní rozmnožování

Lze využít ve vzdělávacích oblastech: 

• Člověk a příroda → biologie → biologie hub (učivo: stavba a funkce lišejníků);
• Člověk a příroda → přírodopis → biologie hub (učivo: lišejníky – stavba, symbióza,
  výskyt a význam).

Cíle: Žák: 

• svými slovy vysvětlí pojmy plodnice, vřecko, spory;
• objasní způsob pohlavního rozmnožování lišejníku;
• zhodnotí klady a zápory pohlavního rozmnožování lišejníků.

Osvojované klíčové kompetence:

• sociální a personální (sebereflexe)
• k řešení problémů

Výukové metody: demonstrace přírodnin, práce s binokulární lupou, práce s mikroskopem.

Plánovaný čas: 45 min.

Úvod: Kromě běžného nepohlavního rozmnožování existuje u lišejníků také pohlavní způsob, který je ovšem omezen pouze na houbovou složku. Fotosyntetizující složka (fotobiont) se rozmnožuje téměř jen nepohlavně. Lišejníky schopné pohlavního rozmnožování vytvářejí plodnice, jedná se například o miskovité útvary obsahující vřecka se sporami. Poté, co spory dozrají, se uvolní z vřecek do prostředí a začnou klíčit v houbové vlákno (hyfu). Je nezbytné, aby v přírodě našly svého partnera v podobě odpovídajícího druhu řasy či sinice. Pouze v případě, že se oba partneři setkají, může vzniknout stélka lišejníku. Způsoby, jakými si houbová složka obstarává požadovaného fotobionta, nejsou zatím prokazatelně objasněny.

(i) Víte, že...? Spory různých druhů mykobiontů se liší svým vzhledem, tedy barvou, velikostí,tvarem a počtem buněk, které je tvoří.

►  Úkol č. 1: Pozorujte strukturu plodnice lišejníku na příčném řezu.

Pomůcky: lupa (binokulární lupa), mikroskop, žiletka, kapátko, štěteček nebo preparační jehla, bezová duše, podložní a krycí sklíčka, buničina, Petriho misky na vzorky, lišejníky.

Materiál: lišejníky je nutné nasbírat předem. Možné dvě alternativy: a) materiál pro pozorování obstará učitel (vlastní čerstvý sběr; herbářové položky vlastní či školní); b) učitel zadá nasbírání materiálu žákům (s dostatečným časovým předstihem).

Pozn.: nasbíraný materiál je užitečné zaherbářovat pro využití v dalším praktiku.

Doporučené druhy:

• terčovník zední (Xanthoria parietina); [1]                                 
• misnička zední (Protoparmeliopsis muralis).        

Výsledky: Výsledkem prvního úkolu je nákres a popis příčného řezu plodnice lišejníku. Na obrázcích č.1 a 2 jsou uvedeny ilustrativní snímky z mikroskopu, na obrázku č. 3 schematický nákres řezu plodnicí.

Obr. č. 1: Řez plodnicí Xanthoria parietina                                 Obr. č. 2: Detail řezu

a – pigmentová vrstva tvořená konci podpůrných buněk, b – vřecka se sporami a podpůrné buňky, c – houbová vlákna, d – buňky fotobionta, e – korová vrstva  

Obr. č. 3: Schematický nákres příčného řezu stélkou

► Úkol č. 2: Pozorujte spory lišejníku na roztlakovém preparátu. 

Pomůcky: lupa (binokulární lupa), mikroskop, žiletka, kapátko, štěteček nebo preparační jehla, bezová duše, podložní a krycí sklíčka, buničina, hadřík, petriho misky na vzorky, lišejníky. 

Postup: Pro přípravu preparátu spor žáci postupují stejným způsobem jako při úkolu č. 1, případně využijí řezy z úkolu č. 1, které zbyly navíc. Na podložní sklíčko s kapkou vody přenesou pouze jeden řez plodnicí. Přikryjí krycím sklíčkem a navrch ještě jedním podložním sklíčkem. Preparát vloží do hadříku a opatrně řez rozmáčknou. Sejmou hadřík a svrchní podložní sklíčko. Pozn.: pokud došlo k prasknutí krycího sklíčka, je potřeba vytvořit nový roztlakový preparát. Drobnými krouživými pohyby krycím sklíčkem rozmáčklý řez rozmělní. Buničinou odsají přebytečné množství vody. Vloží do mikroskopu, pozorují, zakreslí a popíší spory lišejníku.

Výsledky: Výsledkem druhého úkolu je vytvoření roztlakového preparátu a nákres a popis spor lišejníku. Obrázek č. 4 ukazuje snímek spor z mikroskopu, obrázek č. 5 je schematický nákres.

Obr. č. 4: Spory lišejníku Xanthoria parietina ve vřecku (vlevo) a uvolněné z vřecka (vpravo)

Autor fotografií: Alena Fessová

a – spory uzavřené ve vřecku, b – spory uvolněné z vřecka, c – uvolněné buňky řasy 

Obr. č. 5: Schematický nákres spory

Závěr: tato část slouží k celkové reflexi práce při praktiku a slovnímu shrnutí výsledků. Žák uvede, zda se mu práce zdařila či nikoliv, jaké faktory vedly ke zdaru/nezdaru, co se nového dozvěděl (sebereflexe).