Podstatnou součástí projektu Klíče pro život, který je zaměřený na vytváření podmínek pro udržitelnost neformálního vzdělávání, které dětem a mladým lidem poskytují neziskové organizace, střediska volného času a školní kluby i družiny, jsou i výzkumy. Jejich prostřednictvím nabízí NIDM řadu nových fakt ze života různých skupn dětí a mládeže těm, kteří se jim věnují - ať už jako dobrovolníci v NNO, či jako pracovníci školských zařízení.
Ten poslední z nich - nejrozsáhlejší - zahrnoval zkoumání světa dnešních šesti až patnáctiletých dětí. Zaměřil se na oblasti rodiny, školy, volného času a médií. Výzkum měl část kvantitativní (dotazníkovou) i kvalitativní (rozhovory se skupinkami dětí) a jeho kompletní výsledky lze očekávat začátkem dubna. Nyní průběžně uveřejňujeme někaterá zajímavá zjištění.
Dětem byla mimo jiné položena následující otevřená otázka, na kterou mohly uvést více odpovědí:
„Teď si představ, že dostaneš 10.000,- Kč, se kterými si budeš moct dělat, co chceš a nikdo ti do toho nebude mluvit. Co bys s nimi udělal/a?“
Následující grafy přehledně ukazují reprezentativní odpovědi dětí.
Děti by si šetřily!
Na základě výsledků z výzkumu je možné konstatovat, že většina dětí ve věku 6-15 let má poměrně realistické představy o tom, co je možné si za uvedenou částku pořídit.
Nejčastěji se v odpovědích objevuje počítač, oblečení (vč. doplňků a kosmetiky), dále mobil, kolo, jiná elektronika (televize, playstation, fotoaparát apod.) a také věci a vybavení, které jsou spojené s provozováním sportu (jako nebo lyže, snowboard, in-line brusle).
O tom, že dnešní děti přemýšlí ekonomicky a jsou uvědomělé, svědčí poměrně vysoký počet odpovědí, ve kterých děti uváděly, že by celou částku (nebo alespoň významnou část) odložily a ušetřily na výdaje, které přijdou v budoucnu. Několikrát se objevilo, že by respondent částku dokonce investoval, aby objem financí navýšil, zmíněna byla i varianta, že by těchto 10.000,- vložil v budoucnu do svého vzdělání.
„Uložím si je do banky na studium, chci být Ing. Jako děda“
„Uložila bych si je a v létě jela na jazykový kurz“
„Výhodná investice do akcií, abych měl víc „
Děti by peníze daly na dobročinnou věc
Pozitivní informací jistě je, že poměrně velká část dětí nemyslí pouze na sebe a peníze by spíše někomu věnovala nebo ji použila na nákup dárků pro své blízké, nejčastěji byli v tomto ohledu jmenováni rodiče dětí a další lidé z rodinného kruhu, několikrát byli zmíněny i charitativní účely. Mezi trochu kuriózní odpovědi v tomto ohledu patří „nové zuby pro moji babičku“ nebo „elektrický invalidní vozík pro dědu“.
„Mám všechno, koupila bych dárky pro ty, co mám ráda“
„Dětem do dětského domova“
Atraktivním způsobem, jak utratit tuto částku, je pro velkou část dětí také cestování a zejména zahraniční dovolená (nejčastěji k moři nebo na lyže), převážně by ji děti chtěly strávit s rodiči nebo s kamarády.
Nezanedbatelná část dětí touží také po zvířeti, nejčastěji by si děti za tyto peníze pořídily psa nebo koně, úsměvné je v tomto ohledu přání pořídit si žirafu.
Dívky by si častěji než chlapci za uvedenou částku pořídily oblečení, atraktivnější je pro ně i dovolená nebo cestování, častěji by si také koupily zvíře.
Respondenti z řad chlapců by si častěji než dívky za 10 tisíc koupili počítač, elektroniku a PC hry. Více také touží po kolu a sportovní výbavě.
S věkem respondenta klesá podíl těch, kteří by zcela pochopitelně danou částku utratili za hračky, a stoupá naopak počet těch, kteří by si rádi koupili oblečení.
Čím starší respondent je, tím konkrétnější byly jeho odpovědi a méně se objevuje varianta „nevím“ nebo chybějící odpověď. Zároveň ovšem také s věkem respondenta klesá podíl těch, kteří by částku věnovali svým blízkým nebo na charitativní účely.
Jako poměrně zajímavá se ukazuje souvislost toho, na co by děti uvedenou částku vynaložily se socioekonomickým statusem rodiny, ze které pocházejí.
Čím horší rodinné postavení je, tím méně děti uvádějí, že by si peníze uložily nebo ušetřily a vzrůstá naopak podíl těch, které by peníze daly svým blízkým, zejména rodičům. Mobilní telefon a počítač plní do určité míry roli ukazatele socioekonomického postavení. Čím je rodina hůře postavená, tím vzrůstá podíl dětí, které by částku 10 tisíc utratily právě za počítač nebo mobil.
S předchozími závěry do jisté míry koresponduje také souvislost s výší vzdělání, které rodiče dětí dosáhli. Děti vysokoškoláků častěji uváděly, že by peníze ušetřily, více by je naopak utratily za cestování a dovolenou. Děti v rodinách, kde oba rodiče mají pouze základní vzdělání, častěji touží po počítači a mobilním telefonu a také po jízdním kole.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.