Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > První a druhá berlínská krize
Odborný článek

První a druhá berlínská krize

30. 9. 2015 Gymnaziální vzdělávání
Autor
PhDr. Radek Aubrecht

Anotace

Cílem výukové lekce je přiblížit žákům dva důležité momenty studené války a potažmo celého 20. století: 1. a 2. berlínskou krizi, jejich příčiny, průběh, klíčové osobnosti a výsledky.

Úvod

Popsaná výuková lekce vznikla v rámci „Ověřování výuky podle alternativní verze vzdělávacího oboru dějepis v RVP pro gymnázia“, které probíhá od roku 2011 na vybraných českých gymnáziích. Tato alternativní verze RVP je charakteristická svým důrazem na moderní fázi českých a světových dějin a redukuje tedy učivo starších dějin (pravěk, starověk a částečně i středověk). Vzhledem ke společenským požadavkům a trendům ve výuce dějin v zahraničí se jedná o koncepci navýsost žádoucí.

„Staré pojetí“, kdy bylo gymnaziální učivo dějin rozloženo dle vývojových fází cca takto: 1. ročník – antika, 2. ročník – středověk, 3. ročník – novověk a 4. ročník – 20. století, je přežitý a málo funkční model. S přihlédnutím ke skutečnosti, že maturitní ročník vzhledem ke státní maturitě končí výuku fakticky začátkem dubna, se pak často stává, že pedagog to nejdůležitější z látky, tj. 20. století, nestihne probrat. Alternativní verze RVP redukující starší dějiny by (nejen) tomuto problému měla zabránit.

Níže uvedený článek představuje výukovou hodinu, která je věnována 1. a 2. berlínské krizi, jejich příčinám, průběhu, hlavním aktérům a klíčovým výsledkům. Vedle samotného popisu výukové lekce si v závěru příspěvku dovolíme nabídnout i vlastní zkušenost s výukou tohoto tématu.

Průběh hodiny:

Po úvodním zopakování či probrání počáteční situace v poválečném Německu bude žákům puštěno několikaminutové video z projektu „Slavné dny“ na www.stream.cz o 1. berlínské krizi, které poslouží jako motivační prvek (video č. 1).

Následně bude žákům rozdán text o berlínských krizích (viz příloha č. 1) a příslušná komparativní tabulka 1. a 2. berlínské krize (tab. č. 1), kterou žáci s pomocí textu vyplní. Po následné kontrole tohoto úkolu lze zařadit další video (cca 10 min.), které zobrazuje bezpečnostní prvky Berlínské zdi a popisuje její fungování. (video č. 2).

https://youtu.be/-1uvEZUk0aY

Na závěr vyučovací hodiny dostanou žáci druhou komparativní tabulku, která srovnává západní a východní Německo (tab. č. 2). Tuto tabulku s využitím znalostí, poznámek z minulých hodin, učebnice či internetu taktéž vyplní.

Závěr

Lekci „1. a 2. berlínská krize“ doporučujeme zařadit do výuky dějepisu na gymnáziích. V případě nejčastějšího rozvržení období a hodinových dotací (2 hodiny týdně každý ročník) vychází toto téma na poslední ročník, tj. oktávu u víceletých gymnázií a 4. ročník u čtyřletých gymnázií.

Z hlediska metod je hodina založena na četbě a analýze textu. Text byl vybrán a upraven tak, aby byl přístupný středoškolským žákům, resp. byl použitelný jako vstupní text k dané problematice. K textu je přiložena komparativní tabulka 1. a 2. berlínské krize, jejíž vyplnění má žákům pomoci k zorientování se v textu, výběru klíčových informací, a lze ji použít i místo poznámek/výpisků z hodiny.

Závěrečná komparativní tabulka SRN vs. NDR slouží k celkovému zopakování problematiky rozděleného Německa ve 2. polovině 20. století.

Z osobní zkušenosti vím, že vstupní text nesmí být příliš dlouhý a faktograficky náročný, aby v něm žáci neztratili základní orientaci a nebyli zavaleni řadou přebytečných dat, jmen a jiných faktů.

Vzhledem k poněkud jiné hodinové dotaci dějepisu na našem čtyřletém gymnáziu (3 – 2 – 2 – 0) a k důrazu na moderní dějiny učíme toto téma již na začátku druhého pololetí 3. ročníku.

Žáci mohou pracovat v různě velkých skupinách dle uvážení učitele. Obvykle zadáváme pracovní texty do skupinek po dvou žácích, početnější skupinky nám přijdou pro tento úkol neefektivní.

Většina žáků nemá problém s pochopením textu. Menší problémy se naskytnou jen při vyhledávání příčin a důsledků, tradičně slabého místa části českých žáků. Pro některé žáky může být obtížnější i závěrečná komparativní tabulka východního a západního Německa, a to hlavně z toho důvodu, že současná generace žáků již rozdělené Německo na dva státy nezažila.

Reflexe

Klady: žáci pracují a analyzují texty, pracují ve skupinkách, hodina je proložena videem.

Rizika: při delší práci s úvodním textem nemusí na lekci stačit 45 minut.

Další doporučení:

V rámci výukové lekce je vhodné mít k dispozici mapu Německa, resp. dvou německých států.

Závěrečnou komparativní tabulku SRN vs. NDR lze užít i na začátku hodiny, a to v případě, že v minulých hodinách (či hodinách zeměpisu nebo německého jazyka) byli již žáci s problematikou dvou německých států v období po 2. sv. válce seznámeni. Stejně tak je možné video č. 1 o blokádě Berlína nechat na závěr hodiny či na začátek další vyučovací jednotky jako zopakování.

V případě nedostatku času v rámci výukové lekce není problém vyřadit video č. 2.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
12.7 kB
Dokument
Tab. č. 1
docx
16.6 kB
Dokument
Příloha č.1 - Text - Berlínká krize
docx
12.7 kB
Dokument
Tab. č. 2

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Radek Aubrecht

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení

Mezioborove presahy:

  • Odborné vzdělávání
  • 68-42-L/51 Bezpečnostně právní činnost

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

pracovní listy, interaktivní tabule s počítačem