Během posledních deseti let se počet případů tělesného týrání zvýšil čtyřnásobně a počet dětí týraných psychicky dokonce dvanáctkrátkrát. Počet případů sexuálně zneužívaných dětí je proti roku 1995 dvojnásobný. V roce 2010 bylo zaznamenáno více než 5 787 případů týraných a zneužívaných dětí.
Psychické trauma, které děti týráním utrpí, si s sebou nesou dlouhá léta, mnohdy i po celý život. Minimalizovat dlouhotrvající důsledky zneužívání či zanedbávání lze především včasným rozpoznáním týrání a rychlým zahájením terapie. Nejúčinnějším prostředkem snižování počtu dětí ohrožených syndromem týraného dítěte je prevence. Je nutné především informovat širokou veřejnost o problematice syndromu CAN (týraného dítěte) a zvyšovat všeobecné povědomí o povinnosti hlásit každé podezření na týrání a zanedbávání dítěte v nejbližším okolí.
Syndromem týraného dítěte jsou ohroženy :
Oběťmi násilí bývají nejčastěji školáci ve věku od 6 do 15 let. Policie ČR eviduje za rok 2010 133 případů znásilnění a 84 případů pohlavního zneužívání lidmi na nichž je dítě závislé (rodič, učitel,trenér..).
Dalších 639 případů je kvalifikováno jako ostatní pohlavní zneužívání a 37 jako ohrožení mravnosti. Obětí vraždy se stalo 13 dětí a 13 jich zemřelo v důsledku nedbalosti.
Další čísla z roku 2010 - 26 dětí zemřelo násilnou smrtí nebo nedbalostí. Evidováno je 5 787 týraných a sexuálně zneužívaných dětí. Od roku 2000 je to o 4 430 dětí více. Z toho 38% zjištěných případů se odehrává v neúplné rodině.
V roce 2010 bylo vyhlášeno pátrání po 10 294 pohřešovaných dětech, ale 95% se našlo. V roce 2011 do této doby se pátralo po 2 102 dětech a 284 se stále hledá. Zdroj: Policie ČR- MV; Nadace Naše dítě.
To už je pro celou společnost dostatečně alarmující a je třeba co nejvíce o tomto špatném fenoménu současné doby hovořit a pomocí osvěty včas odhalovat a řešit tyto případy.
Čeho je třeba si všímat? Především změny v chování projevující se u všech forem násilí na dítěti - strach z rodičů, neochota a rozladěnost před návratem domů, sklony k sebetrýznění, agresivita vůči ostatním, útěky z domova, záškoláctví, náhle zhoršený školní prospěch, náhlá ztráta kamarádů (sociální izolace), obtíže v sociální komunikaci, vyhýbavé chování, snížené sebehodnocení dítěte, zvýšená úzkostnost dítěte, vznik iracionálního strachu a obav bez zjevné negativní předcházející zkušenosti, enuréza (pomočování), enkopréza (neudržení stolice).
Fyzicky týrány jsou především děti, které jsou rodiči vnímány jako nepřijatelné vzhledem k handicapům, ať již fyzickým nebo psychickým, či pro svůj obtížný temperament, ale také děti nechtěné. Je nutné odhalovat i příznaky tělesného zanedbávání. Časté jsou situace, kdy je dítě nuceno převzít odpovědnost za péči o své sourozence a další děti. Dítě rodiče ponechávají v domácnosti bez dozoru dospělého. Pohybuje se na ulici v neobvyklých hodinách. Kojenec je ponechán po nepřiměřeně dlouhou dobu v uzavřeném prostoru např. automobilu a dochází i k nevyzvednutí dítěte po zavírací době ze zařízení, jako jsou školky a školní družiny. Chodí pozdě do školy nebo za školu. Má nedostatečné sociální dovednosti, nedostatečnou kultivovanost chování, přehlíží kulturní normy. Je citově plaché, lhostejné, projevuje obdiv k radikálním politickým a náboženských hnutím, apod.
Další pozorovatelné znaky - dítě je depresivní, uzavřené a apatické. Chová se agresivně vůči ostatním, projevuje až destruktivní chování a má často neurotické návyky (kouše si nehty, vlasy, houpá se). To znamená, že se u něj projevují sebedestruktivní tendence a snížená sebeúcta. Chodí v nevhodném oblečení (neadekvátní pro dané roční období nebo oblečení, jež působí dítěti nepohodlí tím, že je příliš malé nebo příliš velké. Je unavené a ospalé mimo běžnou denní dobu. Problémem je i nedostatečná osobní hygiena (dítě nemá osvojená základní hygienická pravidla). Projevují se u něj poruchy řeči, poruchy příjmu potravy. Má trvale hlad. Podávání potravy o nízké nutriční hodnotě a jednostranné podávání stravy po nepřiměřeně dlouhou dobu má za následek, že se dítě dožaduje jenom jednoho druhu jídla. Také prostředí, ve kterém žije, je zdravotně závadné. Podmínky v domácnosti s dítětem, kde se nacházejí např. odpadky, exkrementy, plíseň, nedostatečné vytápění, místo na spaní je špinavé a chladné nebo lůžko zcela chybí.
Nemá patřičnou lékařskou péči (důsledkem jsou poruchy růstu, vývoje, retardace a nerovnoměrný psychomotorický vývoj dítěte, neléčené zdravotní problémy dítěte atd.). Dítě vidí řešení v opakovaných útěcích z domova, což vede ke krádežím nebo sběru odložených věcí.
Týrající rodiče lze rozdělit do dvou skupin: V prvé jsou psychopatické osobnosti asociálního charakteru, často s kriminální minulostí a závislostí na alkoholu, drogách či výherních automatech, s rysy agresivity a nezdrženlivosti, s nedostatečně rozvinutými vyššími city.
V těchto rodinách dochází nejčastěji ke smrtelným následkům a týrané dítě je zde přímo ohroženo na životě a zdraví. Náprava je obvykle nemožná, takže jedinou záchranou je včasné odebrání dítěte a zajištění náhradní rodinné péče. Do druhé skupiny patří rodiče navenek spořádaní, avšak osobnostně nevyzrálí, často přetížení, stresovaní, bez dostatečné empatie, kteří nepřiměřeným a surovým trestáním řeší zpravidla výchovné či výukové problémy. S těmito rodinami, pokud je vytvořen citový vztah k dítěti, je možno pracovat a popř. i pod hrozbou trestního stíhání je přimět ke změně výchovných postojů. Praxe potvrzuje, že rodiče, kteří týrají své děti, většinou sami byli v dětství týráni. Jde o patologický model rodičovského chování, který se často přenáší do dalších generací.
A nezapomínejme na svou povinnost. S účinností od 1. 1. 1994 platí ohledně trestného činu týrání svěřené osoby oznamovací povinnost, jakož i povinnost překazit jeho páchání. To lze učinit i včasným oznámením. Ten, kdo tuto povinnost nesplní, se sám dopouští trestného činu (s trestní sazbou až na tři roky odnětí svobody). Oznámení je nutno učinit orgánům činným v trestním řízení - policii nebo státnímu zastupitelství. Oznamovatel je povinen pravdivě sdělit skutečnosti, které týrání dítěte nasvědčují, aniž by odpovídal za to, zda se spáchání činu podaří prokázat. U trestného činu pohlavního zneužívání platí povinnost překazit jeho páchání. Povinnost překazit páchání trestného činu lze učinit i jeho včasným oznámením orgánům činným v trestním řízení (viz §§ 167 a 168 trestního zákona). Oznámení je možné provést i anonymně, je však vhodné mít doklad o učinění oznámení (např. poštovní doklad o odeslání doporučené zásilky). Souběžně je nutno informovat i orgán sociálně-právní ochrany. Nenechávejte si své poznatky o špatném zacházení s dítětem pro sebe. Situace je obvykle ještě horší, než se jeví zvenčí, malým dětem jde často o život.
Jak tedy můžeme pomoci?
Je-li to možné, zeptejte se dítěte, jestli ho něco netrápí, jestli mu někdo neubližuje, zda a jak mu můžete pomoci. Nasvědčují-li zjištěné poznatky týrání, je podle zákona nutno učinit neodkladně oznámení policii (oznamovací povinnost). Prověřují se i anonymní oznámení.
Informujte též orgán péče o dítě, případně i některou nestátní organizaci, třeba Fond ohrožených dětí. Zjistíte-li ve škole nebo v jiném kolektivním zařízení na dítěti stopy týrání, zajistěte lékařské vyšetření, případně i fotodokumentaci a informujte neodkladně policii a péči o dítě.
Podle odhadů je v České republice ročně týráno až 40 tisíc dětí mladších 15 let (tj. 1-2% dětské populace), přičemž kolem padesáti dětí ročně na následky týrání a nedostatečné péče zemře. Z toho vyplývá smutný závěr, že Česká republika patří k zemím s největším počtem týraných dětí na světě .
Mgr. Danuše Netolická
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.