Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > Nejen o geometrii hmotného bodu
Odborný článek

Nejen o geometrii hmotného bodu

27. 10. 2012 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Mgr. Svatava Šimková

Anotace

Rozhovor s mladým talentovaným vědcem Martinem Bucháčkem.

Martin Bucháček (1992) je jedním ze tří talentovaných studentů, kteří letos v září prezentovali své práce na mezinárodní soutěži EUCYS 2012 v Bratislavě. Dnes již absolvent Gymnázia J. Pika v Plzni a student matematiky a fyziky na University of Cambridge ve Velké Británii se ve volném čase věnuje studiu španělštiny, cestování, turistice a četbě. Svou středoškolskou odbornou práci s názvem „Geometrie hmotného bodu“ uvedl těmito slovy: Cílem práce je seznámit čtenáře se základními poznatky a aplikacemi geometrie hmotného bodu (těžiště trojúhelníku, Cévova a Menealova věta, geometrické úlohy). Ukazuje se, že geometrie hmotných bodů je výhodným nástrojem zejména pro dokazování geometrických tvrzení týkajících se kolineárních bodů a konkurentních přímek. Z tohoto důvodu se zaměřím i na důkaz komplikovanějších geometrických tvrzení, Desarguovy a Pappovy věty. Ve většině případů se dosavadní publikace o geometrii hmotných bodů soustředily na popis soustav konečného množství izolovaných hmotných bodů. V další části práce je proto mým cílem aplikovat metody této teorie i pro případ souvislých množin, na které můžeme pohlížet jako na soustavy nekonečného množství bodů s nekonečně malou hmotností. Na základě znalostí postupů v první části práce se pokusím položit axiomatické základy pro případ souvislých množin a najít aplikace. Možná se někdo z vás teď v textu poněkud "ztratil". Ale nebojte se, rozhovor s Martinem je samozřejmě určen i těm čtenářům, kterým se při četbě anotace Martinovy vědecké práce trošku zatočila hlava.

Které podněty pokládáte za nejdůležitější při své cestě k vědě (kdo vám nejvíc pomohl, nějaká událost, která vás nasměrovala apod.)?
Ve škole mě vždy nejvíce bavily přírodní vědy, postupně se můj zájem vyhranil na matematiku a fyziku. Na střední škole jsem se zapojil do různých mimoškolních aktivit, které podnítily můj zájem o tyto předměty; v současné době se jim věnuji na univerzitě. Můj zájem o tyto obory se tedy vyvíjel spíše postupně, žádný významný podnět si nevybavuji.

Co vás k vědecké činnosti nejvíc přitahuje?
V první řadě určitě touha poznat něco nového a zajímavého. Potom také určitá systematičnost a elegance, se kterou věda zaznamenává své poznatky. Matematika i fyzika mají schopnost popisovat abstraktní věci, dávat jim řád a objevovat zajímavé vztahy mezi nimi. Fascinuje mě, že jejich poznatky můžeme transformovat zpět do skutečného světa a vysvětlit tak jevy, kterých si všímáme dennodenně a často se nad jejich příčinou ani nezamýšlíme.

Co si myslíte o postavení vědy v naší současné společnosti a ve světě?
Myslím, že věda, výzkum a vývoj je v naší společnosti vnímán velice pozitivně. Lidé si uvědomují význam vědeckého zkoumání a možnosti, kterými může kladně ovlivnit jejich životy. Smutné ovšem je, že toto pozitivní vnímání se neodráží také v naší finanční politice. Prostředky vydávané vládou na školství a vědu zatím nejsou srovnatelné s některými jinými evropskými státy.

V čem si myslíte, že jsou naši studenti lepší než většina zahraničních studentů, a kde naopak mají předstih oni?
Je třeba rozlišovat dvě věci – schopnosti průměrných studentů středních škol a schopnosti studentů, kteří si daný obor zvolili pro svá další univerzitní studia. V matematice a přírodních vědách je podle posledních průzkumů průměrná znalost středoškoláků oproti předchozím letům menší než evropský průměr. Z vlastní zkušenosti ovšem mohu říci, že na univerzitní úrovni jsou tyto znalosti srovnatelné. Je tedy patrné, že zejména různé mimoškolní aktivity jsou dobře organizované a kdo se chce naučit ve svém oboru více, má tuto možnost. Myslím si, že zahraniční studenti mají jistý náskok v humanitních vědách. Zatímco u nás jsou tyto obory často vnímány jen jako učení se velkého množství informací, v zahraničí jsou už od střední školy studenti více vedeni k tomu o faktech přemýšlet, vytvářet si vlastní názory, umět je formulovat a obhajovat.

Jak podle vás ve vztahu k vědě působí média?
Média jsou důležitou spojkou mezi lidmi a odborným, laické veřejnosti těžko přístupným světem vědy. Myslím si, že by mohla informovat o vědě více a zlepšit tak poměr dobrých zpráv vůči těm špatným - vždyť téměř v každém zpravodajství převládají negativní zprávy nad těmi pozitivními, což jistě nezlepšuje atmosféru ve společnosti.

Děkuji za rozhovor.

Svatava Šimková, NIDM

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Svatava Šimková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve;
  • Neformální vzdělávání
  • Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám
  • mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;