Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona informativni

Asociace malých debrujárů České republiky

Autor: Petr Zapletal
Anotace: Slovo „debrujár“ zní většině lidí skutečně málo srozumitelně, říká prezident Asociace malých debrujárů České republiky Mgr. Petr Zapletal. Přestože Asociace malých debrujárů působí v České republice od 22.9. 1992 není ještě zcela plošně známá. Systém jsme převzali z Kanady, kde v osmdesátých letech zjistili, že zájem dětí a mládeže o technické obory silně opadával, a hledali nové formy práce s dětmi, obvykle ve věku 6 – 18 let.
Klíčové kompetence:
  1. Neformální vzdělávání » Komunikativní kompetence » účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje;
  2. Neformální vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;
  3. Neformální vzdělávání » Kompetence k učení » mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání;
Klíčová slova: debrujár, technické obory

 

Není to vlastně nic nového, taková „škola hrou“ podle vzoru našeho Jana Amose Komenského. Děti za pomoci jednoduchých materiálů a pomůcek dělají snadné a efektní pokusy, snaží se objevovat svět kolem sebe, kladou si otázky, na které potom společně s vedoucím hledají odpovědi dalším experimentováním.
Vlastní slovo „debrujár“ pochází z francouzštiny a má řadu významů jako např. být šikovný, vědět si rady. Slova jako šikula či objevitel nevystihují přesně vlastní podstatu, takže nakonec zůstal název obdobný tomu, který používá téměř padesátka debrujárských organizací po celém světě, sdružující se v Mezinárodní federaci malých debrujárů (FIPD). Výčet vlastností by vydal za slušný seznam, ale tou největší hodnotou je nesporně rozvoj samostatného myšlení. Děti se učí hledat a definovat problém a následně jej také řešit. Je to možná neuvěřitelné, ale v každé době, a to i v té současné, plné jisté pedagogické apatie, existuje mnoho nadšených, klasických kantorů. Nemyslím si, že kvalita dobrého pedagoga roste nebo padá s velikostí jeho platu. Dobrým pedagogem buď člověk je, narodí se tak a potřebné kvalifikace si třeba doplní, anebo není a nezíská je ani akademickými tituly. Těm prvním nestačí pouze nabízený školský systém, ale mají zájem o rozšiřování znalostí svých svěřenců. Věnují se jim i mimo povinné hodiny ve škole, předávají jim své nadšení a znalosti a oceněním jim bývá právě ta spontánnost a zájem neformálně utvářených kolektivů. Jsem velice rád, že takovéto zázemí nacházejí právě u naší Asociace malých debrujárů ČR.

Přicházejí sice zprávy, že se do zájmových kroužků z finanční důvodů hlásí méně dětí. To je snad možné vzhledem ke klesající dětské populaci a náročnosti některých specifických činností. Nicméně na pobyty v přírodě, finančně nenáročné aktivity, mezi které se řadíme i s debrujáry, žádné mimořádné prostředky nepotřebujete. V tom problém nevidím. Jako příklad mohu uvést, že v roce 2005 byla Asociace malých debrujárů ČR iniciátorem prvního ročníku mezinárodní soutěže v robotice First lego League. Díky výrazné pomoci DDM Praha Dejvice a nadšencům z gymnázia v Jeseníku proběhl v minulém roce už pátý ročník a pro rok 2011 je připravován ročník šestý.

Aktivisté a organizátoři uplynulých ročníků se sešli 30.9.2010 na důležitém jednání. V důstojných prostorách zrcadlového sálu MŠMT projednávali veškerou problematiku spojenou s dalším rozvojem. Na programu byla podrobná analýza vývoje Lego Ligy u nás a především hledání cest a řešení, jak podpořit další rozvoj této zajímavé technické disciplíny v České republice.
Po více než dvouhodinové diskuzi dospěli účastníci k řadě závěrů. Asi nejdůležitější je pevná organizační struktura, definování jednotlivých oblastí, na které je třeba se co nejdříve zaměřit, a v neposlední řadě i stanovení konkrétních úkolů a zodpovědností za jejich plnění. Byla založena ČESKÁ LIGA ROBOTIKY – FFL jako samostatná součást AMD ČR s vlastním podúčtem a organizačním štábem.

Informace: http://www.debrujar.cz/2010/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=389&stromhlmenu=380:389

Z letité praxe také vím, že děti ve věku od cca 6 do 14 let se nadchnou skoro pro všechno. Otázkou je, kdo je dokáže podchytit a jejich zápal využije a dále rozvíjí. V této oblasti vidím problém zásadní, bez dospělých vedoucích to prostě nejde a kde je vzít? Uspěchaná, přetechnizovaná doba s rychle se měnícími preferencemi zájmů rodičů i ostatní dospělé veřejnosti zájmům a potřebám dětí příliš nenahrává. Ubývá nadšenců pro dobrovolnou práci s dětmi, jak je jednou vtipně nazval Martin Bělohlávek (Pionýr) „pozitivně deviovaní“. Zapojení dětí vidím hlavně ve vyhledávání a získávání těchto dospělých nadšenců, dobrovolníků.

V minulých letech jsme realizovali docela náročný systém seminářů a prezentací s cílem vyškolení nových vedoucích. Netrvalo příliš dlouho, abychom zjistili, že časová i finanční investice tímto směrem nepřináší téměř žádný úspěch. Na zajímavé semináře přicházel více či méně zajímavý počet účastníků, ale nové kluby nevznikaly. Každý si poseděl, poslechl, případně odnesl nové informace, ale do pravidelné činnosti se už nezapojil. Po téměř dvacítce let činnosti jsme zjistili, že většina našich klubů, které činnost nejen zahájí, ale v dalších letech v ní pokračují, vzniká nezávisle na našich organizovaných školeních. Jeden příklad za všechny. Každoročně pořádáme veřejnosti otevřenou soutěž debrujárů. Vedle klubů se jí účastní i některé skupinky dětí s vedoucím, které nejsou u debrujárů organizovány. Během plnění úkolů zjistí, že mají vlastně skvělou zábavu a po ukončení ročníku se přihlásí k řádnému členství a založí si vlastní klub. Paní učitelka, pan učitel nebo jiný vedoucí se potom zmíní o svých zkušenostech mezi kamarády, známými. Na republikových setkáních vedoucích klubů se potom noví zájemci setkávají s těmi stávajícími. Výměna zkušeností, starostí, pracovních i osobních problémů postupně utváří zvláštní komunitu pozvolna se rozšiřujícího kolektivu vedoucích….a dětí? Nebojte se, na ty jsem nezapomněl. Pořád platí staré heslo „Kdo hoří – zapálí“ a na koho myslíte, že se děti samy „nalepí“ lépe, než na pořádně „zapáleného“ vedoucího. Pochopitelně to není tak snadné, jak by mohlo na první pohled vypadat. Hledat motivaci pro vedoucí je jiná a samostatná kapitola, ale o tom třeba zase příště.

Informace na: http://www.debrujar.cz

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 17. 02. 2011
Zobrazeno: 4883krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ZAPLETAL, Petr. Asociace malých debrujárů České republiky. Metodický portál: Články [online]. 17. 02. 2011, [cit. 2019-11-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/NAA/11001/ASOCIACE-MALYCH-DEBRUJARU-CESKE-REPUBLIKY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Mgr. Hana PilařováVloženo: 17. 02. 2011 18:49
2.Autor: Jaroslava PachlováVloženo: 17. 02. 2011 18:54
Hani, bylas o sekundu rychlejší...:) Tak já přidám nápady na debrujárské a jiné pokusy ve WIKI http://wiki.rvp.cz/Knihov...okusohrani
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.