Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > Zkouška ohněm i vodou
Odborný článek

Zkouška ohněm i vodou

30. 6. 2012 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Inka Zuzaňáková

Anotace

Závěr vzdělávacího programu Vedoucí dětí a mládeže se zaměřením na vodácké aktivity konaného v rámci projektu Klíče pro život očima účastnice.

"Ufff…," zaznělo nejspíš v hlavě všem účastníkům na konci vzdělávacího programu "Vedoucí dětí  a mládeže se zaměřením na vodácké aktivity" konaného v rámci projektu Klíče pro život. Tato skautská akce měla kadety proškolit v základních vodáckých znalostech a (oficiálně) je připravit na spolupráci při vedení oddílu

Vzdělávání probíhalo po dobu tří víkendů během března, dubna a května. Na jeho konci čekaly na účastníky certifikáty o splnění Kapky – zkoušky vodáckého minima a Čekatelské zkoušky. Ale nepředbíhejme událostem. Cesta byla dlouhá, spletitá, plná testů a záludných otázek, a také mokrá!

 Je tu poslední, testovací víkend, který probíhal v Kamenném Přívoze nedaleko Prahy. Střechu nad hlavou nám poskytla Mateřská škola v Kamenném Přívoze. Prostředí na mě osobně působilo velmi příjemně, až domácky. V průběhu pozdního odpoledne a večera jsme se téměř všichni setkali na místě, jen někteří se na poslední víkend nedostavili, protože nestihli vypracovat svou absolventskou práci. Naším úkolem bylo naplánovat minimálně víkendovou akci na vodě pro věkovou skupinu skauti/skautky. Výprava měla obsahovat symbolický rámec, trasu a plán sjíždění řeky, ubytování s nákupními možnostmi, jídelníček, dopravu lidí i materiálu, vybavení celku i jednotlivců, bezpečnost a zdravotní zajištění a na konec i rozpočet celé akce. Vodácký program měl být doplněn o program skautský s návazností na skautskou stezku.

Hned v pátek nás čekaly první testy. Mezi nás, frekventanty, pronikla zpráva, že první test bude z ŘPB – Řádu plavební bezpečnosti. Na nic jsme nečekali a vrhli se na papíry s poznámkami. Chaoticky jsme se přetahovali o papíry se značkami na vodních cestách, s obrázky optické signalizace plavidel a všeobecnými pravidly pro pohyb na vodě. Do tajů tohoto víkendu nás nejdřív zasvětil Hvězdář a informace k testům přidal Pavel Česák. Potící dlaně a nervy „v kýblu“ měla určitě většina z nás. Testy vyžadovaly hodně soustředěnosti. Jako druhý a třetí následovaly testy z bezpečnosti ke Kapce i Čekatelce. Selský rozum nám pomáhal k vyplnění otázek. Po vyčerpávajícím prvním večeru se všechna skoro duchaprázdná těla schovala do spacáků a kolem dokola jsme si pročítali poznámky a příručky.

Je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích… dal by se metaforicky nazvat sobotní start. Po krátké rozcvičce asnídani jsme vlakem plným vodáků, vodaček a malých plaváčků dojeli až do Týnce nad Sázavou, kde byl start Českého poháru vodáků. Trasa vedla do kempu Pikovice, měřila asi 16 kilometrů. Projížděly se branky po i proti vodě, také se hodnotilo přistávání ve vracácích. Závod se jel za velmi nízkého stavu vody, což některým posádkám velmi znepříjemňovalo cestu. Trasu jsme absolvovali spíše jako turisté než jako závodníci, ovšem zvládnutí závodu bylo kritériem ke splnění praktické části Kapky. Po příjezdu do Pikovic na nás čekalo nejen suché a teplé oblečení, ale i očekávaná odměna v podobě špekáčku, limonády a něčeho sladkého k zakousnutí.

Náplní odpoledne a večera byly jak jinak než další testy a praktické zkoušky. Museli jsme prokázat své znalosti z hospodaření, práva, metodiky, myšlenkových základů skautingu nebo také z praktických znalostí pobytu na vodě. Tento test byl asi nejlepší. Psali jsme ho s Cedníkem, ale již ne v podkrovní jídelničce, nýbrž hezky vleže ve spacákách. Zatím to vypadá, že nás v „Kameňáku“ jen mučili při testech. Není to tak. Snad za odměnu (nebo se snad jen pořadatelům nechtělo vařit?) se sobotní večeře podávala ve zdejší restauraci. Jídlo dle vlastního výběru a točená malinovka, velmi milé překvapení. S Cedníkem jsme se též naučili uvázat improvizovaný kladkostroj, který nám může pomoct s uvízlou lodí nebo v tom méně šťastném případě i s horolezcem, který se dostal do špatně přístupných míst. V každé volné chvíli jsme se znovu a znovu zabírali do skript, abychom u zkoušek co nejlépe obstáli. Jinak tomu nebylo ani po sobotní noc.

Obsah zkoušky vodáckého minima ve zkratce:


1) Právní normy:

1. Vodní zákon, Zákon
    o  vnitrozemské plavbě

2. Řád plavební bezpečnosti
3. Vnitřní směrnice Junáka
    o   činnostech na vodě


2) Kanoistika:

1. Lodě (plavidla)
2. Teorie a metodika plavby
    lodí poháněných pádly
3. Vody (řeky, jezera)
4. Praxe


3) Bezpečnost a ochrana
    zdraví:

1. Teorie
2. Zdraví a hygiena
3. Technika
4. Praxe

 

Neděle, poslední den, den rozhodující, den emocí optimistických i pesimistických. Všichni jsme nervózní a plní očekávání. Kdo některé testy nezvládl, měl možnost si je zopakovat – velmi vstřícný krok! Jako posledním z úkonů celého pásma testů a zkoušek byl přátelský rozhovor s Vezírem na téma Skauting. Stačilo se nebát, mluvit otevřeně a na rovinu. Pavlík se poté při ústním zkoušení zaměřil na metodiku, ale hlavně na naše absolventské práce. „Co je na tom skautského?“ byla ta otázka, na kterou jsme měli odpovídat. „Proč bys to udělal takhle?“ rýpavě se Pavlík dožadoval odpovědi. Čas na stopkách utíkal tak pomalu. „Díky, to mi stačí…“, byla klasická věta, kterou jsme ukončovali rozhovor. Volné prostoje se vyplňovaly dalšími praktickými úkoly. Na vzdálenost asi 10 metrů jsme museli trefit (jako) topícího se plaváčka házecím pytlíkem, to ještě nebylo takové vzrůšo. To větší adrenalin přišel při slaňování z mostu přes řeku Sázavu. Někteří z nás se s tímto druhem zábavy setkali poprvé a bylo to na nich poznat.

Už je čas... Kroje, šátky, nervy, smích střídá strach… Nastupujeme v řad… Chvíle napětí… „Ufff!!!“ teď je ta chvíle to říct. Kdyby byly emoce slyšet, ozvala by se obrovská rána, jak nám všem spadl kámen ze srdce, když jsme se dozvěděli, že jsou obě dvě zkoušky úspěšně za námi, všichni jsme TO dali!

Odznak čekatele už můžeme právoplatně nosit na skautské košili. Všem slavnostně třesu levicí a gratuluji ke splnění Kapky – zkoušky vodáckého minima i Čekatelské zkoušky, která nás všechny opravňuje k práci ve středisku či oddíle.

Inka Zuzaňáková, skautské středisko Blanice, Protivín

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Inka Zuzaňáková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Vazby na další články:

Navazuje na téma článku:

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání.