Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > > > > > > > > > > > Q-třídění jako nástroj zpětné vazby ve š...

Ikona teoreticky

Q-třídění jako nástroj zpětné vazby ve škole

Ikona odbornost
Autor: Pavla Polechová
Anotace: Základní informace o Q-třídění a možnostech jeho využití. Jde o nástroj, jenž slouží ke zjišťování zpětné vazby ve škole.
Téma příspěvku:Autoevaluace školy
Klíčová slova: hodnocení, evaluace, Q-třídění, Q-metodologie

Článek je převzat z Moderního vyučování.


V poslední době se často setkáváme s tím, že se ředitelé škol zajímají o metodu Q-třídění, neboť ji chtějí využít ke zjišťování názorů a postojů pedagogů ve svých školách. Cílem tohoto příspěvku je poskytnout základní informace o Q-třídění a možnostech jeho využití.

Q-třídění v mnohém připomíná dotazníkové šetření. Pracuje se sadou výroků, které reprezentují možné odpovědi na nějakou základní otázku, kterou si například kladou učitelé nebo jiní členové společenství, jímž škola je. Respondenti, kterými mohou být učitelé, žáci nebo rodiče, vyjadřují míru souhlasu s danými výroky. Respondenti musí výroky vzájemně porovnávat a musí jim přidělovat stupně významu od nejvyššího po nejnižší, přičemž každá úroveň významu smí být obsazena zcela určitým počtem výroků. Výroků může být libovolný počet, třídění musí být tomuto počtu uzpůsobeno tak, aby na jeho krajích vždy figurovalo menší množství výroků než uprostřed (třídění kopíruje Gaussovu křivku). Tento postup donutí respondenty skutečně uvažovat o prioritách.

Výroky doporučujeme rozepsat na kartičky a rozmisťovat do šablony, která vyžaduje umístit na každou pozici pouze určitý počet výroků. Práce s výroky je příjemná a inspirující pro jednotlivce i skupiny, protože umožňuje organizovanou individuální nebo skupinovou reflexi. (V rámečku uvádíme jako příklad sadu výroků pro učitele zaměřenou na podmínky úspěchu žáků a odpovídající šablonu.)
V dotazníkovém šetření mají respondenti zpravidla za úkol pouze vyjadřovat míru souhlasu na určité škále (např. na škále naprosto nesouhlasím, spíše nesouhlasím, spíše souhlasím, naprosto souhlasím), což jim umožňuje například souhlasit se všemi výroky stejnou měrou. Q-třídění tento přístup neumožňuje, respondent se musí rozhodnout, s čím souhlasí více a s čím méně. Q-třídění tak umožňuje zadavateli (řediteli) si učinit přesnější představu o prioritách pedagogického sboru. Pokud pracujeme s větším množstvím kartiček i pedagogů a nemůžeme-li si tedy učinit závěry na základě prostého prohlédnutí jednotlivých šablon, můžeme zpracovat údaje například tak, že budeme výrokům přidělovat body na základě toho, v jakém sloupci se nacházejí (viz obrázek šablony). Celkový počet, který každý výrok získá, vypovídá o míře jeho podpory ve sboru.

Odborníkům, kteří mají k dispozici příslušné statistické vybavení, umožňuje Q-třídění zjistit ještě daleko zajímavější výsledky využitím tzv. Q-metodologie. Kdybychom měřili výkony jednotlivců nějakými testy a pak provedli faktorovou analýzu, zjistili bychom, které testy spolu korelují, jak se seskupují do faktorů určujících různé druhy inteligencí a jak se lidé do těchto rozměrů inteligence rozeskupí (kterými lidmi jsou v testované skupině lidí jednotlivé rozměry inteligence reprezentovány).

V Q-metodologii jednotlivci naopak přiřazením vnímaného významu určují, a to zcela subjektivně, "inteligenci jednotlivých výroků". Q-faktorová analýza, (v níž zaměníme význam řádků a sloupců) pak určí, kteří lidé spolu (názorově) korelují a ze kterých myšlenek (výroků) jsou názorové proudy, do kterých se rozpadají, složeny. To je velmi cenný nástroj k rozpoznání jednoty pedagogického sboru, respektive toho, v čem se jeho jednotliví členové shodují a v čem se naopak rozcházejí. Jeho užitečnost můžeme ukázat například na velmi zjednodušeném příkladu. Řekněme, že vytvoříme sadu výroků, které jsou možnými odpověďmi na otázku, co nejlépe působí na školní úspěch žáků a jejich dobré zkušenosti se školou. Jsou školy, ve kterých jsou názory pedagogů na tuto problematiku více méně shodné. V jiné škole se například mohou vyskytovat dvě skupiny učitelů, z nichž jedna může předpokládat, že jsou to vztahy, a to vztahy velmi liberální a kamarádské, druhá může předpokládat, že žákům vlastně nejvíce pomohou tradiční vztahy založené na autoritě a poslušnosti. Vědomí tohoto rozporu a detailní znalost postojů, které oba tábory charakterizují (dílčí výroky), umožní řediteli porozumět lépe neshodám mezi oběma tábory a případně se pokusit hledat cesty k jejich odstranění na základě stanovisek, ve kterých se oba tábory shodují.

V případě vhodné volby výroků si můžeme učinit přibližnou představu o míře shody v názorech jednotlivých členů sboru na základě prostého studia "vyplněných" šablon.

Jak již bylo naznačeno, metodu práce s výroky můžeme rovněž využít ke skupinové práci, zejména potřebujeme-li stimulovat diskusi o nějakém specifickém tématu či aspektu školní práce. Úkol shodnout se ve skupině na prioritě, která bude jednotlivým výrokům přidělena, výborně podporuje argumentaci a tříbení stanovisek.

Základním předpokladem pro úspěšné využití Q-třídění nebo plné Q-metodologie je pečlivé formulování základní otázky a vhodná volba výroků. 

Obrázek

Ukázková sada výroků

  1. Učitelé se zajímají o to, jak jsou žáci ve škole spokojeni.
  2. Žáci jsou podporováni v přejímání odpovědnosti za svou práci.
  3. Žáci se podílejí na vytváření pravidel třídy a školy.
  4. Rodiče se podílejí na vytváření pravidel školy.
  5. Rodiče se aktivně účastní školních akcí.
  6. Učitelé se snaží rozvíjet všechny žáky tak, jak odpovídá maximu jejich schopností.
  7. Pravidla se mohou měnit podle potřeb žáků.
  8. Každý rodič je tázán na vlastní názor (který je brán v úvahu) ve všem, co se týká jeho dítěte.
  9. Vedení školy má stejné podmínky k dalšímu vzdělávání jako členové sboru školy.
  10. Všem učitelům jsou poskytovány co nejlepší podmínky pro jejich další vzdělávání.
  11. Škola systematicky pracuje na zlepšování svého prostředí tak, aby se v ní mohlo maximálně rozvíjet každé dítě bydlící v okolí
  12. Žáci se "specifickými vzdělávacími potřebami" se vzdělávají spolu s ostatními dětmi.
  13. Učitelé podporují spolupráci dětí v hodinách.
  14. Každý (včetně žáků, rodičů,...) má vliv na život školy a na to, co a jak se ve škole učí.
  15. Názory nově příchozích členů sboru na chod školy jsou vítány.
  16. Je užitečné vytvářet třídy, v nichž se žáci od sebe v mnoha směrech liší.
  17. Učitelé učí a plánují výuku ve vzájemné spolupráci všech učitelů.
  18. Žáci i učitelé se vzájemně respektují.
  19. Rodiče jsou plně informováni o výsledcích a chování svých dětí, ale s učiteli nediskutují.
  20. Pravidla práce ve třídě určuje učitel, případně vedení školy.
  21. Rodiče navštěvují školu jen u příležitosti třídních schůzek nebo na přímou výzvu učitele.
  22. Rodiče nejsou tázáni na názory týkající se práce školy a pravidel jejího fungování.
  23. Žáci se specifickými vzdělávacími potřebami jsou vzděláváni odděleně ve speciálních třídách.
  24. Tempo výuky je pro všechny žáky stejné, učitel se při výuce nemůže přizpůsobovat individuálním potřebám jednotlivých žáků.
  25. Výuka probíhá především frontálně, vést žáky ke spolupráci je příliš časově náročné.
  26. Pro efektivní práci školy je nejdůležitější vstřícné klima a příznivá atmosféra.
  27. Nejdůležitější ve škole je výuka, atmosféra školy je až druhořadá.
  28. Při plánování výuky a při vlastní výuce spolu učitelé nespolupracují.
  29. Je velmi výjimečné, aby si učitelé v naší škole vzájemně hospitovali v hodinách.
  30. Je obvyklé, že se učitelé na naší škole vzájemně navštěvují v hodinách a hovoří spolu o svých výukových metodách.
  31. Ve škole pořádáme akce a projekty vedoucí ke spolupráci učitelů a žáků z různých tříd.
  32. Učitelé na naší škole mají příležitost ovlivnit důležité otázky týkající se směřování školy.
  33. Na pedagogických radách diskutujeme o prioritách školy a stanovujeme cíle jejího dalšího rozvoje.
  34. Učitelé ve škole jsou zodpovědní především za kvalitu výuky ve svých třídách. Za rozvoj školy je zodpovědné její vedení.
  35. Učitelé nejsou dotazováni na své názory týkající se nedostatků práce školy a cest k jejich zlepšení.
  36. Vedení školy oceňuje kritický přístup učitelů k práci školy a jejich iniciativu při hledání nových cest k jejímu zkvalitnění.
  37. Mezi učiteli ve škole panuje respekt a dobré vzájemné vztahy.
  38. Mezi učiteli a vedením školy panuje respekt a dobré vzájemné vztahy.
  39. Má-li učitel v naší škole problém týkající se výuky nebo práce s některými žáky, všichni kolegové mu rádi pomohou tento problém řešit.
  40. Mezi učiteli ve škole panuje napětí a nevraživost.
  41. Mezi některými učiteli a vedením školy panuje napětí a nevraživost.
  42. Co se týče priorit práce školy, jsou učitelé v naší škole spíše jednotní.
  43. Na priority práce školy mají jednotliví učitelé velmi odlišné názory.
  44. Vedení školy oceňuje touhu učitelů po dalším vzdělávání.
  45. Dalšímu vzdělávání učitelů na naší škole brání řada překážek.
  46. Plánování dalšího rozvoje školy probíhá v naší škole spíše chaoticky.
  47. Práce na dalším rozvoji školy probíhá systematicky podle jasných pravidel.
  48. V naší škole máme jasně stanovené priority.
  49. Společně si stanovujeme cíle a pravidelně hodnotíme, jak se daří nám tyto cíle naplňovat.
  50. Ve škole si nestanovujeme společné cíle a práci školy společně nevyhodnocujeme.
  51. Rád(a) přemýšlím o tom, co by se dalo v naší škole ještě vylepšit.
  52. Přemýšlet o tom, co by bylo možno ve škole zlepšit, považuji za ztrátu času.
  53. S problémy týkajícími se výuky nebo chování některých žáků nebo komunikace s rodiči se mohu vždy obrátit na vedení školy.
  54. V naší škole si se svými problémy musí poradit každý sám.
  55. V naší škole se každému dostane uznání a ocenění za dobrou práci.
  56. Pedagogický sbor na naší škole považuji za dobrý tým.
  57. Ve škole se snažím zejména proto, abych měla ze své práce sama dobrý pocit. S oceněním ze strany vedení školy nemohu počítat.
  58. Práce ve škole mě těší.
  59. Kdybych měla příležitost, ráda bych změnila zaměstnání.
  60. Naše škola má vypracovaný plán rozvoje školy, podle kterého se všichni snažíme postupovat.
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 21. 09. 2006
Zobrazeno: 11443krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
POLECHOVÁ, Pavla. Q-třídění jako nástroj zpětné vazby ve škole. Metodický portál: Články [online]. 21. 09. 2006, [cit. 2019-11-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Hodnocení/920/Q-TRIDENI-JAKO-NASTROJ-ZPETNE-VAZBY-VE-SKOLE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.