Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ZV – Zeměpis (Geografie)
Odborný článek

Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ZV – Zeměpis (Geografie)

7. 3. 2017 Základní vzdělávání
Autor
RNDr. Josef Herink

Anotace

Metodické komentáře a úlohy ke Standardům pro základní vzdělávání pro vzdělávací obor Zeměpis (Geografie) poskytují několik zásadních podnětů pro praktickou výuku. Především je to nastavení tří kvalitativních úrovní obtížnosti ilustrativních úloh v gradaci minimální, optimální a excelentní úrovně, které se vztahují ke konkrétním očekávaným výstupům. S přispěním této „banky“ stupňovaných úloh lze ukázat možnosti výuky s ohledem na konkrétní skupiny žáků s odlišnou kvalitativní úrovní myšlení a činností. Každá úloha je doplněna o metodický komentář, usnadňující použití dané úlohy ve výuce. Uvádějí se vhodné a doporučené metody, formy a postupy učitele pro vyučovací praxi. Smyslem materiálu je poskytnout učitelům metodický materiál obsahující alternativní možnosti zjišťování dosažení výukových cílů.

Úvod

Rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání (dále RVP ZV) představují základní učební (kurikulární) dokumenty pro základní školy a pro nižší stupeň víceletých gymnázií v České republice. Jejich uplatnění a následná tvorba školních vzdělávacích programů (ŠVP) představuje největší systémovou kurikulární změnu v českém školství v posledním období.

Standardy pro základní vzdělávání představují další navazující kurikulární dokument. Jsou koncipovány jako konkretizované očekávané výstupy jednotlivých vzdělávacích oborů v RVP ZV (upravený RVP ZV s platností od 1. 9. 2013) na konci prvního a druhého stupně základního vzdělávání. Tvoří je indikátory spolu s ilustrativními úlohami. Indikátory určují minimální úroveň obtížnosti, která je ještě zohledněna prostřednictvím ilustrativních úloh. Standardy pro základní vzdělávání tak představují minimální cílové požadavky na vzdělávání. Představují metodickou podporu určenou pro školní praxi a jsou publikovány na Metodickém portále www.rvp.cz v digifoliu Standardy. Standardy pro ostatní vzdělávací obory, mezi které patří také vzdělávací obor Zeměpis (Geografie), jsou doporučené a byly zveřejněny na jaře 2015.

Jako další podpůrný materiál určený pro školní praxi byly vytvořeny Metodické komentáře a úlohy ke Standardům pro základní vzdělávání (dále jen Metodické komentáře). Jejich cílem je pomoci učitelům naplňovat vzdělávací cíle stanovené v RVP ZV dalšími podněty pro plánování této činnosti i pro jejich přímé vyučovací aktivity. Ty jsou pro vzdělávací obor Zeměpis (Geografie) zpracovány k vybraným očekávaným výstupům. Metodické komentáře se opírají o ilustrativní úlohy, které jsou zhotoveny pro tři úrovně obtížnosti: minimální, optimální a excelentní. Předkládaný materiál tak detailněji strukturuje obsah očekávaných výstupů stanovených upraveným RVP ZV, ukazuje možnosti stupňování náročnosti výuky a představuje metodickou oporu pro praktickou diferenciaci výuky. Ilustrativní úlohy a metodické komentáře k nim jsou připraveny pro očekávané výstupy, kterých mají žáci dosáhnout na konci 9. ročníku základní školy (nebo na konci odpovídajících ročníků víceletých gymnázií). Zeměpis navazuje v tomto ohledu již na některá témata z 1. stupně ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět.

Specifika vzdělávacího oboru Zeměpis (Geografie) v RVP ZV

Vzdělávací obor Zeměpis (Geografie) je v mnohém specifický. Svým tematickým zaměřením směřuje k podpoře klíčových kompetencí rozvíjejících u žáků dovednosti, schopnosti, činnosti, návyky, postoje a hodnotové složky v celoživotním vzdělávacím procesu. Vzhledem k širokému záběru vzdělávacích témat je jmenovaný vzdělávací obor součástí dvou vzdělávacích oblastí v RVP ZV: Člověk a příroda i Člověk a společnost.

Realizace vyučovacího předmětu Zeměpis (Geografie) ve školní praxi nabízí uplatnění širokého spektra tradičních, méně tradičních i inovačních metod, forem, technik, technologií a postupů ve výuce. Kromě frontální výuky s použitím tradičních zeměpisných pomůcek (glóbus, kompas, buzola, nástěnné a atlasové mapy, atlasy, modely, katalogy, videosnímky, animované počítačové sekvence a jiné prvky audiovizuální techniky aj.) se uplatňují další, kooperační formy výuky v odděleních, ve dvojicích (partnerská činnost), skupinová (týmová) výuka i různé individuální formy výuky. Zeměpis také umožňuje vést výuku v reálném prostředí mimo třídu/školu.

Koncepce učebních osnov Zeměpisu v ŠVP poskytuje veškeré předpoklady pro uplatnění netradičních vyučovacích metod, forem a postupů: integrované (mezipředmětové) postupy, problémové pojetí výuky, studia (dílny), kolegium (týmové vyučování ‒ team teaching), školní diskuse, debaty, školní zeměpisný scénář, školní zeměpisná konference, plánovací hry, tisková kancelář, modelování – imitace krajinných přírodních i kulturních prvků v písku, vyhodnocování leteckých snímků místní krajiny a regionu, schematické nákresy krajiny na balicí papír, volné asociace při řešení problémových úloh (brainstorming), vyučující experti, školní zeměpisné projekty (projektová výuka) atd.

Při všech uvedených metodách, formách, technikách, technologiích a postupech výuky se učí žáci klást základní geografické otázky postihující prostorové uspořádání světa, na polohu různých objektů a rozšíření jevů a procesů, na místo a prostor, na vztahy mezi člověkem a prostředím, na prostorové a logicky vzájemně související interakce: kde to je?, proč jsou tyto geografické objekty/jevy umístěny právě v těchto místech? (proč je to tam?), jak se tyto geografické objekty/jevy do těchto míst dostaly?, jak vznikly?, jaké mají znaky a vlastnosti?, proč je toto prostředí tak významné?, jaký to má vliv na okolí?, co se s těmito objekty má, může a musí udělat, jak by to mělo být uzpůsobeno vzájemnému užitku lidí a přírody? Zároveň se žáci učí na tyto otázky odpovídat a také objevovat jevy a kvalitu prostředí, v němž žijí.

Z hlediska praktických činností a dovedností jsou vedeni k utváření pozitivního vztahu k přírodnímu, společenskému a pracovnímu prostředí, k vlastnímu zdraví a zdravému životnímu stylu. Metodické komentáře jsou proto provázány s klíčovými kompetencemi a průřezovými tématy a zaměřují se především na situace blízké praktickému životu. Všechny jmenované metody a postupy výuky zeměpisu se aktuálně opírají o moderní trendy komunikace, představované rozvojem a užíváním elektronických komunikačních technologií, zvláště internetu.

Struktura metodických komentářů a nastavení obtížnosti ilustrativních úloh

Jako východisko pro nastavení tří úrovní ilustrativních úloh (minimální, optimální, excelentní) byla pro potřeby Metodických komentářů použita Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů. Představuje významnou pedagogickou platformu, která ovlivňuje koncepci plánování výuky a tvorby vzdělávacího kurikula a hodnocení žáků. Její přínos je vnímám především z hlediska naznačení způsobu konkretizace a operacionalizace vzdělávacích cílů. Pro učitele znamená nástroj, jak efektivně učit.

Cílové kategorie (hladiny či úrovně osvojení) ilustrativních úloh jsou stupňovány podle kvalitativního hodnocení v oblasti kognitivní a znalostní, podle rostoucí náročnosti kvality v myšlení a činnostech žáků. K vymezování výukových cílů v jednotlivých kategoriích byly vytvořeny skupiny tzv. aktivních, činnostních sloves. Pro nastavení minimální úrovně indikátorů byla zvolena první a druhá kategorie (hladina, úroveň) osvojení Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů (zapamatování – znalost, pochopení – porozumění). Pro nastavení optimální úrovně byla zvolena třetí a čtvrtá úroveň osvojení (schopnost používat osvojené kognitivní a znalostní úrovně, aplikace a analýza), pro excelentní úroveň pátá a šestá úroveň nastavení (schopnost samostatného uvažování, tvorba, syntéza, hodnocení).

Předkládaný materiál Metodických komentářů ke Standardům pro základní vzdělávání nejdříve vymezuje tři úrovně obtížnosti (minimální, optimální a excelentní), a to se specifickým ohledem ke vzdělávacímu obsahu oboru Zeměpis (Geografie). Následují ilustrativní úlohy k příslušným tematickým okruhům oboru a k vybraným očekávaným výstupům a indikátorům. Ilustrativní úlohy jsou připraveny v gradaci pro minimální, optimální a excelentní úroveň a obsahují tyto části: zadání pro žáky, metodický komentář pro učitele k úloze, citace nebo doporučené zdroje. Ilustrativní úlohy byly ověřeny ve školní praxi. V závěru celého materiálu jsou souhrnně představeny všechny využité informační zdroje.

Minimální úroveň obtížnosti úloh

Pro minimální úroveň obtížnosti je charakteristické, že k řešení těchto úloh je zapotřebí, aby si žák zapamatoval a následně reprodukoval dílčí poznatky vzdělávacího oboru a zároveň tyto dílčí znalosti uplatňoval v jednoduchých situacích. Řešení úloh na minimální úrovni předpokládá schopnosti žáka rozpoznávat, popisovat, opakovat, identifikovat, pojmenovat, definovat a třídit základní obsahy vzdělávacího oboru.

Optimální úroveň obtížnosti úloh

Pro řešení úloh na této úrovni obtížnosti žák rozumí obsahu vzdělávacího oboru na takové úrovni, že dokáže získané znalosti a dovednosti aplikovat a analyzovat v situacích známých ze školní výuky i každodenního života. Tím dochází k dalšímu prohloubení vlastního poznání žáka. Řešení úloh na optimální úrovni předpokládá zejména schopnost žáka interpretovat, klasifikovat, zobecňovat, odvozovat, srovnávat, vysvětlovat, rozlišovat a třídit získané znalosti oboru s důrazem na jejich praktické využití ve školním i mimoškolním prostředí.

Excelentní úroveň obtížnosti úloh

Úlohy na excelentní úrovni předpokládají samostatné tvořivé uvažování žáka a schopnost efektivně řešit problémové situace, se kterými se žák dosud nemusel setkat v rámci školní výuky. Žák by měl být schopen zcela samostatně uvažovat o alternativních strategiích, což je jeden z hlavních předpokladů badatelské práce. Řešení úloh na excelentní úrovni předpokládá schopnost žáka formulovat a ověřovat hypotézy, plánovat a konstruovat postupy vedoucí ke správnému řešení, vyhledávat relevantní informace a následně je i správně vyhodnocovat.

Závěr

Autory vybraných stupňovaných ilustrativních úloh jsou učitelé zeměpisu praktikující aktuálně na základních školách. Publikované úlohy byly takto ověřeny přímo ve školní praxi, a proto jsou případně doplněny také autorskými zkušenostmi a poznámkami z ověření těchto úloh v aktivní výuce. V rámci komplexně realizované výuky zastávají učební úlohy důležité místo. Úlohy na třech úrovních obtížnosti a jejich metodické komentáře poskytují učitelům možnost zadávat žákům úlohy na základě jejich individuálních schopností a dovedností. Nadaní žáci se mohou zaměřit na řešení jiné úlohy než žáci s nižší školní úspěšností. Úlohy a metodické komentáře ke standardům ZV mohou být pro učitele inspirativním zdrojem do výuky a nástrojem, který přispěje k rozvoji geografické gramotnosti žáků.

Použité zdroje:

  • ANDERSON, Lorin W., KRATHWOHL, David R. (Eds.). A Taxonomy for Learning, Teaching and Assessing. New York: Longman, 2001
  • ANDERSON, L. W., KRATHWOHL, D. R., & BLOOM, B. S. (2001). A taxonomy for learning, teaching, and assessing: A revision of Bloom's taxonomy of educational objectives. Allyn & Bacon.
  • BLOOM, B., S. et al. Taxonomy of Educational Objectives. Handbook I: Cognitive Domain. New York: David McKay, 1956
  • HERINK, Josef, TLACH Stanislav. Základy zeměpisných znalostí. Příručka k sestavení učebních osnov a ověřovací sbírka úloh pro vyučovací předmět Zeměpis ve školních vzdělávacích programech pro základní vzdělávání. Určeno pro základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Rozšířené a upravené 2. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2006. 120 s. ISBN 80-86034-67-4
  • HOFMANN, Eduard. Cíle geografického vzdělávání v ŠVP v kontextu s cíli RVP. In: MAŇÁK, Josef, JANÍK Tomáš (eds.): Problémy kurikula základní školy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, 2006. 285 s. ISBN 80-210-4125-0 
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
6.56 MB
PDF
Metodické komentáře a úlohy je Standardům ZV – Zeměpis (Geografie)

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Josef Herink

Hodnocení od uživatelů

Jana Hámková
17. 7. 2019, 23:24
Dobrý den, Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ze zeměpisu považují za skvělé dílo, které mi ulehčilo přemýšlení nad jednotlivými očekávanými výstupy a jak v určitých znalostech a dovednostech své žáky posouvat z minimální na excelentní úroveň. Moc děkuji. Akorát jsem nepochopila, proč k úlohám nejsou k dispozici i správná řešení. Lze je někde získat? U některých úloh si sama nejsem jistá správnou odpovědí nebo nedokáži vyjmenovat všechny správné odpovědi. Děkuji a s pozdravem, Jana Hámková
Jakub Kovář
17. 4. 2022, 11:07
Reakce na Jana Hámková
Dobrý den, paní Hámková. Podařilo se Vám najít správná řešení? Děkuji Vám za odpověď.
Jaroslav Vávra
19. 7. 2019, 12:24
S potěšením sleduji, jak se v českém zeměpisu začíná ujímat kvalita nad kvantitou u očekávaných výstupů, kvalita geografického myšlení nad memorováním, a jiné možné přístupy v geografickém vzdělávání (více holistický přístup, zahrnutí subjektivity a zkušenosti žáků do výuky, a dal.). Mohu to konstatovat na základě své aktivity na školách, kde vykonávají praxi studenti TU v Liberci, a výše uvedený komentář paní Jany Hámkové to potvrzuje, že se změna od kvantity ke kvalitě děje i jinde.
Dovolte spíš doplnit to, co v textu, na který reaguje komentář #1, není až tolik výslovně zdůrazněno:
1 Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů
Taxonomie je nápomocna k tomu, co uvádí paní Jana Hámková – rozlišovat kvalitu dosahovaného cíle a jak deklaruje editor a spoluautor textu Josef Herink. Zdůrazňuji, že se jedná o kognitivní dimenzi z Revidovaného Bloomovy taxonomie (dále RBT). Hierarchie těchto úrovní není dosud v Česku zažitá a stále se setkávám, a to i v odborných pedagogických textech (!) s používáním původního Blooma z roku 1956. Je nutné vyjít ze zásadní otázky: Proč byl původní Bloom revidován? Odpověď čtenář může najít i v mých textech na tomto portálu.
Důležité je také, co se v zahraničí také kritizuje u používání RBT, že hierarchické úrovně kognitivní dimenze jsou brány izolovaně/separovaně. Určitý žák bývá ‚ohodnocen‘ úrovní zapamatování/memorování a už se nepočítá s tím, že může dosáhnout v některých ‚tématech‘ i úrovně excelentní. Může to být ilustrováno učitelovým opakovaným výrokem: „Nováku, je to dobrá dobrá.“ Novák to má spočítané na celou dobu studia.
Ale tou určitou (sporadicky dosahovanou) excelentní úrovní nemám na mysli žáka „fachidiota“, ale spíše žáka se schopnostmi (angl. capabilities), které mohou pocházet a asi i často pocházejí z neformálního vzdělávání (rodina, zájmové aktivity apod.). Tyto schopnosti mohou naznačovat i potenciál v učení určitého žáka. Zdůrazňuji, že tyto tři „konstruované“ úrovně musejí být prostupné a vzájemně se doplňovat (viz ZDE, Obrázek 16). Možno tvrdit, že bez určitých naučených znalosti (faktů, jevů) a bez jejich využívání/aplikování, případně analyzování, není možné žákovo myšlení/hodnocení, například v kontextu/v souvislostech.
2 Zeměpis/geografie, to je místo a prostor
 V posledních deseti letech se i v Česku objevuje přístup ve vzdělávání, hlavně v environmentální/ekologickém, které je ‚ukotvené‘ v místě. Právě v tom uvedeném vzdělávání se stále uplatňuje „geografický/environmentální“ determinismus (příčina – následek v prostoru/v životním prostředí). Pokud se však má uvažovat, rozvíjet myšlení, vychovávat (hodnoty a postoje), pak často autoři „přehodí výhybku“ na ‚místo‘. Příklad takového přístupu může čtenář najít ZDE (text se načítá a ukládá na počítač).  Velmi dobře patrná taková váhavost v definování a nevyjasněnost pojmu místa je v použitém textu, a to v termínu „sense of place“ (v textu přeloženo jako smysl místa) a velmi mlhavě charakterizované jako „ reflexe respondenta“. To je málo. Co například reprezentace místa? Co význam místa?
V zeměpisu/geografii je možné místo charakterizovat topografickou mapou na jedné straně a mentální mapou na straně druhé. Lepší představivost o této problematice si může čtenář udělat z textu uvedeného ZDE. 
Přeji všem čtenářům hodně letních zážitků!

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Článek pro obor:

Zeměpis (geografie)