Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > První pomoc a ochrana člověka za mimořádných událostí
Odborný článek

První pomoc a ochrana člověka za mimořádných událostí

9. 1. 2008 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Lumír Kozubík

Anotace

V projektu se žáci seznamují se zásadami poskytování první pomoci a s pravidly ochrany člověka za mimořádných událostí. V rámci projektu je rozvíjena řada klíčových kompetencí, projekt má výrazný mezioborový charakter.

Projekt je určen žákům středních škol. V našem případě do něj jsou zapojeni žáci 1. - 3. ročníku gymnázia. V každém ročníku se žáci do projektu zapojují jiným způsobem (viz organizace). Zvyšující se nároky na žáky korespondují s postupným rozšiřováním a prohlubováním osvojovaných poznatků a dovedností.

Hlavní organizátor (1 učitel):

  • zajistí potřebné prostory (pozor na mokrou variantu);
  • zvolí z řad učitelů vedoucí stanovišť;
  • pokud je to možné, zabezpečí spolupráci s rychlou záchrannou službou, Červeným křížem apod.;
  • zorganizuje první setkání žáků 3. ročníku;
  • koordinuje přípravy, vlastní akci a její hodnocení.

Vedoucí stanovišť (10 učitelů):

  • velmi citlivě řídí přípravy 2 - 3členných skupinek žáků 3. ročníku (poukazuje na zdroje informací, navrhuje varianty, podporuje nápady žáků...);
  • dohlíží na vlastní průběh činností na stanovišti;
  • hodnotí svoji skupinu (přípravnou i prezentační část);
  • podílí se na tvorbě testu pro žáky 2. ročníku.

Pracovníci rychlé záchranné služby, Červeného kříže apod.:

  • spolupracují s žáky na praktických stanovištích.

Pomocní organizátoři (ostatní volní učitelé):

  • vypomáhají vedoucím stanovišť;
  • personální záloha pro operativní řešení neočekávaných situací.

Žáci 1. ročníku (50 - 60 žáků):

  • jednotlivými stanovištěm procházejí přibližně v 10členných skupinách - získávají základní znalosti a dovednosti.

Žáci 2. ročníku (50 - 60 žáků):

  • jednotlivá stanoviště procházejí přibližně v 10členných skupinách - procvičují základní dovednosti a získávají rozšiřující znalosti;
  • osvojené znalosti si ověřují prostřednictvím písemného testu.

Žáci 3. ročníku (50 - 60 žáků):

  • ve 2 - 3členných skupinách se asi měsíc předem připravují na vedení přiděleného stanoviště;
  • vedou své stanoviště (pokládají otázky, ukazují postupy, vysvětlují problematiku, diskutují o problému s mladšími žáky).
Příprava

V dostatečném předstihu zajistí hlavní organizátor potřebné prostory. Ideální je velký park se stromy, hřištěm, lavicemi a stoly. Ale vše se dá zorganizovat na školním hřišti nebo v případě špatného počasí v tělocvičně, na chodbách školy či ve třídách.

Asi měsíc před akcí zvolí hlavní organizátor 10 vedoucích stanovišť z řad učitelů. Ti si vyberou jedno z 10 připravených témat. Každé téma obsahuje dvě úrovně informací a dovedností, základní a rozšiřující.

Hlavní organizátor svolá žáky 3. ročníku. Vzhledem k tomu, že již z minulých ročníků základní organizaci znají, stačí pouze vysvětlit případné drobné obměny či novinky letošní akce. Žáci vytvoří do 20 dvou až tříčlenných skupinek a každá skupinka si vybere jedno téma (2 skupinky mají vždy stejné téma). Podle témat sdělí hlavní organizátor skupinkám jejich vedoucí a dá jim za úkol, aby se s nimi co nejdříve setkali.

V měsíci příprav se scházejí již jen skupinky se svými vedoucími a pracují na prezentaci svého tématu, které v den „D" ve dvou úrovních předvedou mladším žákům. Pro žáky 1. ročníku připravují základní informace a dovednosti ke svému tématu. Žáci prvního ročníku vše uslyší pravděpodobně poprvé, proto musí být sdělení jednoduché a názorné. Pro žáky 2. ročníku připraví kombinovanou prezentaci. Ta se skládá z diskuse o základních znalostech a z předání rozšiřujících informací a dovedností. Diskuse slouží k zopakování loňské látky a žáci třetího ročníku si musí být ve svém tématu hodně jistí, neboť otázky mohou být velmi nevyzpytatelné. Vedoucí se snaží při přípravách citlivě směrovat své dvě skupinky. Poukazují na různé zdroje informací, navrhují varianty vlastní prezentace na stanovišti, podporují nápady žáků... Vedoucí se také snaží, aby jeho dvě skupinky pracovaly každá samostatně.

Při přípravě drobných pomůcek a ostatního materiálu bývají žáci velmi samostatní. Samozřejmě pokud přijdou se smysluplným nápadem, vedoucí akce vždy rád vypomůže. My při této akci využíváme dobrých kontaktů v Červeném kříži. Vždy nám poskytnou dvě cvičné figuríny sloužící k nácviku umělého dýchání a nepřímé masáže srdce a když to situace umožní, je k nahlédnutí i jeden z jejich vozů.

Přibližně týden před konáním akce vyvěsí hlavní organizátor program celého dne. Třídní učitelé 1. a 2. ročníků s ním seznámí svoji třídu. Hlavní organizátor průběžně kontroluje stav připravenosti programů jednotlivých skupin, i když při kvalitní práci vedoucích stanovišť to není nutné.

Den „D"

Začátek akce:

7.15 žáci 3. ročníků a učitelé, trenéři a asistentky, kteří řídí nějaké stanoviště
7.30 žáci 1. a 2. ročníků

1. ročníky:

  • rozdělí se do 5 skupin a prochází po skupinách jednotlivá stanoviště dle rozpisu.

2. ročníky:

  • rozdělí se do 5 skupin a prochází po skupinách jednotlivá stanoviště dle rozpisu, v následující hodině TTK (Teorie tělesné kultury - obor TV) nebo TSP (Teorie sportovní přípravy - obor SP) píší test na prověření získaných znalostí.

3. ročníky:

  • 7.15 - 8.00 příprava stanovišť;
  • 8.00 - 10.00 skupinky ze třídy 3.G řídí jednotlivá stanoviště, třída 3.S se svým třídním absolvují exkurzi v hasičské zbrojnici;
  • 10.05 - 12.05 skupinky ze třídy 3.S řídí jednotlivá stanoviště, třída 3.G se svým třídním absolvují exkurzi v hasičské zbrojnici.

Časový harmonogram v příloze

Hodnocení

Po skončení akce vedoucí jednotlivých stanovišť předají hlavnímu organizátorovi 3 - 5 otázek na jejich téma a ten z nich vytvoří několik variant testů. Učitelům TTK či TSP 3. ročníků vedoucí předají hodnocení žáků z jejich skupinek a hlavní organizátor předá test učitelům TTK či TSP ve 2. ročnících. Ti toto hodnocení započítají do hodnocení ve svém předmětu.

Tematický obsah

První pomoc

Stanoviště PP 1

Stanoviště PP 2

Vyšetření dechu, uvolnění a vyčištění dýchacích cest.
Masáž srdce a umělé dýchání - každý si prakticky vyzkouší (případně spolupráce dvou osob).

Krvácení:

  • druhy;
  • zastavení krvácení, tlakové body;
  • krvácení z nosu;
  • vnitřní krvácení.

Zasažení elektrickým proudem.
Přehřátí a dehydratace.

Stanoviště PP 3

Stanoviště PP 4

Zlomeniny:

  • úvod a dělení;
  • dolní končetiny;
  • paže;
  • ruky nebo prstů;
  • klíční kosti;
  • žeber;
  • nosu;
  • čelisti;
  • pánve.

Podvrtnutí kloubu.

Stabilizovaná poloha.
Srdeční příhody.
Zranění hlavy (otřes mozku).
Popáleniny, omrzliny, poleptání.

Stanoviště PP 5

Zásady a cíle první pomoci.
Epilepsie.
Bezvědomí, mdloby, šok.
Náhlé stavy při cukrovce.
Otravy (požití, plyn).
Uštknutí hadem, bodnutí hmyzem.

Ochrana člověka za mimořádných událostí

Stanoviště OČ 1

Stanoviště OČ 2

Varování:

  • varovný signál „Všeobecná výstraha":
    • odkdy platí (už neplatí několik signálů, o kterých se učilo dříve);
    • jak zní;
    • co znamená;
    • co uděláte, když ho uslyšíte;
    • kdy a jak často se provádí akustická zkouška;
  • signál „Požární poplach":
    • jak zní a pro koho je určen.

Evakuace:

  • co to je;
  • co dělat, když je nařízena evakuace;
  • jaké jsou zásady při opuštění bytu v případě evakuace;
  • evakuační zavazadlo!!!

Ukrytí:

  • stálé úkryty;
  • improvizované úkryty.

Krizové stavy:

  • podle závažnosti a rozsahu mimořádné události se mohou vyhlásit k jejímu překonání krizové stavy, jimiž se zvyšují pravomoci územních správních úřadů a vlády;
  • za jakých podmínek se nějaký krizový stav vyhlásí;
  • jaké jsou a kdy se vyhlašují.

Mimořádná událost:

  • co to je;
  • druhy (příklady).

Integrovaný záchranný systém:

  • co to je;
  • základní složky.

Živelní pohromy.
Požáry.
Povodně a zátopy:

  • stupně povodňové aktivity;
  • povodně v ČR (červenec 1997, srpen 2002).

Sesuv půdy (laviny).
Atmosférické poruchy.
Zemětřesení:

  • makroseizmické stupnice.

Stanoviště OČ 3

Stanoviště OČ 4

Havárie:

  • manipulace s hořlavinami;
  • postup při úniku jedovatých látek (amoniak, chlor) - místa využití těchto plynů;
  • uvést příklady hořlaviny, výbušných plynů, toxických látek.

Jak se zachovat v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události?
Jak se zachovat, když obdržíme podezřelou poštovní zásilku (dopis, balíček)?
Jak se zachovat při anonymním oznámení o uložení bomby, třaskaviny nebo použití nebezpečné látky?
Jak se zachovat při nálezu mrtvých ptáků?

Radiační havárie jaderných energetických zařízení:

  • jaderné elektrárny v ČR;
  • jaderná elektrárna versus ostatní zdroje elektrické energie;
  • zóna havarijního plánování;
  • radiační nehoda, radiační havárie;
  • nejdůležitější opatření k ochraně obyvatelstva bezprostředně při vzniku radiační havárie - varování, ukrytí, jódová profylaxe a evakuace;
  • prostředky improvizované ochrany osob v radioaktivně, chemicky a biologicky zamořeném prostředí.

Topografie

Stanoviště T 1

Práce s mapou a buzolou.
Čtení z mapy.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
71.29 kB
PDF
Časový harmonogram

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Lumír Kozubík

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence občanská
  • chová se informovaně a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví, poskytne ostatním pomoc
  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku proseberealizaci a osobní rozvoj
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

Mezioborove presahy:

  • Gymnázium
  • Fyzika

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Vycházka do přírodního prostředí, Exkurze