Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Fáze 2 – JÁ a TY – dialog – 3. část

Ikona inspirace
Autor: Mgr. V. Endrštová a kol. Variant a British Council
Anotace: Podstatou dialogu je vzájemné učení se a v tomto smyslu jde o přístup ke spolupráci, který oceňuje odlišné myšlenky a přesvědčení. Čím více perspektiv zapojíme do dialogu, tím větší příležitost k učení získáme. Z vícero perspektiv může vzniknout obsáhlejší, společně sdílená moudrost. Dialog se liší od pouhé výměny názorů a to tím, že jsme ochotni změnit svůj pohled na věc a opravdu se dozvědět něco nového.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence komunikativní » s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu
  2. Gymnázium » Kompetence sociální a personální » přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii
  3. Gymnázium » Kompetence občanská » respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí
Očekávaný výstup:

Příspěvek nemá přiřazen žádný očekávaný výstup.

Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Sociální komunikace
Klíčová slova: komunikace, dialog, globální vzdělávání, Člověk v tísni, British Council, Active Citizens, Varianty
Vazby článku:
Předchozí díl: Fáze 2 – JÁ a TY – dialog – 2. část

Aktivita 2.5 SÍLA ŘEČI TĚLA

Čas:

30 min.

Cíl:

  • Studenti reflektují, jak gesta a postavení těla ovlivňují průběh komunikace mezi lidmi.

Shrnutí:

Studenti v rámci několika krátkých cvičení zkoušejí vyjádřit pomocí svých těl různé pozice, pocity a souhru s druhým.

Význam aktivity pro projekt:

Komunikace je často tématem, které studenti zmiňují jako jednu z hlavních věcí, kterou se chtějí v programu Active Citizens naučit. Její podstatná část – schopnost vést dialog – se prolíná téměř celou metodikou. Neměli bychom ale zapomínat také na nonverbální komunikaci, která je řízena nevědomou částí naší osobnosti a ovlivňuje do velké míry to, jakým způsobem druzí naše sdělení vnímají. Uvědomit si řeč těla je praktické pro jakýkoliv druh jednání s druhými.

Materiály:

pro poslední cvičení jsou potřeba čínské hůlky

1) Konverzace za chůze

Postup:

Vyzvěte studenty, aby se procházeli po místnosti shrbení, s hlavou skloněnou a zamračeným obličejem. Po jedné minutě je zastavte a požádejte, aby takto každý s někým zahájil konverzaci.

Vyzvěte studenty, aby se procházeli po místnosti zpříma, hlavu drželi nahoře a ramena vzadu. Po jedné minutě je zastavte a požádejte, aby takto každý s někým zahájil konverzaci.

Reflexe:

V čem byl rozdíl? Co se na této aktivitě můžeme naučit? Řeč těla je pro komunikaci zásadní a poloha těla má vliv na náš přístup ke konverzaci.

2) Zrcadlení pocitů

Postup:

Předem připravte na malé kartičky seznam pocitů, které může člověk při komunikaci s druhým zažívat: moc rád/a tě vidím; štve mě, že jdeš pozdě; líbíš se mi; mám z tebe strach; mrzí mě to, co říkáš; je mi smutno z toho, co říkáš; tvůj účes mi přijde legrační; jsem nešťastná/ný… Na každé kartičce by měl být zaznamenaný pouze jeden pocit.

Nechte každého vylosovat jednu kartičku. Požádejte je, aby nikomu neříkali, co je na ní napsané.

Rozdělte studenty do dvou řad tak, aby stáli vždy dva studenti čelem k sobě. Mezi řadami by mělo být alespoň 5 metrů. Každý jednotlivec by měl mít partnera v protější řadě, se kterým se vzájemně dívají do očí.

Členy první skupiny (řady) vyzvěte, aby se snažili vůči partnerovi v protější řadě mimoslovně vyjádřit pocity, které měli na papírku. Instrukce pro studenty: Zaujměte upřímnou pozici nebo předveďte upřímné gesto, které odráží tyto pocity (chovejte se normálně, nic nepřehánějte). Můžete se k partnerovi přiblížit. Stále se soustřeďte na svého partnera. Dochází ke změně pocitů? V tom případě změňte polohu těla.

Druhý ze dvojice se snaží co nejpřesněji zrcadlit pohyby a výraz prvého.

Nechte tuto činnost probíhat pár minut. Následně se role vymění.

Reflexe:

  • Jak jste se během této aktivity cítili? Proč?
  • Jaké pocity podle vás váš partner vyjadřoval? Podle čeho tak soudíte?
  • Pomohlo vám nějak, že jste pohyb sami napodobovali? Jak?
  • Co tato aktivita vypovídá o řeči těla při vytváření atmosféry vhodné pro dialog?

3) Čínské hůlky

Postup:

Požádejte studenty, aby se rozdělili do dvojic. Každá dvojice dostane jídelní hůlku. Tu se pokusí udržet mezi sebou tak, že oba účastníci položí ukazováček na její konce. Jídelní hůlku nyní účastníci drží pouze svými ukazováčky Dvojice pak začne jídelní tyčinkou pohybovat; snaží se najít společný rytmus. Jakmile tento pohyb zvládají, zadejte jim nový úkol. Řekněte jim, aby se začali pohybovat po místnosti. Během této aktivity se nemluví.

Reflexe:

Jak se studenti během této aktivity cítili? Co tato aktivita vypovídá o navazování vztahů a spolupráci? (Např. hledání rytmu při společném pohybu, tvorba modelů spolupráce bez vyřčeného slova, budování důvěry navzdory nezvyklé situaci) Využívali jste při vzájemné komunikaci řeč těla? Jak?

Co nahrazuje slova?

  • Kinezika – pohyby těla; její součást gestika – posunky
  • Mimika – týká se obličeje a jako jediná vyjadřuje emoce (štěstí, neštěstí, překvapení, očekávání)
  • Oční kontakt
  • Haptika – dotýkání se lidí kolem, fyzický kontakt (hlazení, líbání, bití, držení se za ruce)
  • Paralingvistika – styl verbálního sdělení (hlasitost řeči, tón, rychlost sdělování, frázování)
  • Posturologie – postoj celého těla a jeho pohyby
  • Proxemika – postoj při komunikaci, vzdalování se a přibližování, zacházení s prostorem kolem sebe
  • Chronemika – nakládání s časem při neverbální komunikaci

Pokud vás téma zajímá, podívejte se na prezentaci sociální psycholožky Amy Cuddy, ve které představuje svůj výzkum a závěry o tom, že řeč těla neovlivňuje jen to, jakým způsobem nás vnímají druzí, ale také to, jak o sobě uvažujeme my sami. Způsob, jakým o sobě přemýšlíme, mění naše chování, a to má vliv na výsledky, kterých dosahujeme. (video pouze v AJ)

Aktivita 2.6 KOČOVNÍ LIDÉ A OBYVATELÉ MĚSTA

Čas:

2,5 hod. (150 min.)

Cíle:

  • Studenti identifikují, jaké jednání vede k vytvoření konfliktu a k jeho následnému řešení.
  • Studenti sehrají scénku v předem určených rolích.
  • Studenti pomocí metody Divadla Fórum promění konfliktní situaci ve scénce v jednání formou dialogu.

Shrnutí:

Aktivita patří mezi náročnější z této metodiky, neboť vyžaduje určité zkušenosti s metodou Divadla Fórum. Studenti během aktivity pracují ve třech skupinách. Jedna má za úkol připravit scénku podle předem daných rolí, druhá představuje diváky-herce, kteří mohou vstoupit do scénky a ovlivnit tak její průběh, třetí skupina pozoruje dění a zaznamenává prvky dialogu a konfliktu.

Význam aktivity pro projekt:

Jedinečnost metody Divadla Fórum umožňuje zprostředkovat všem zúčastněným zážitek určitého konfliktu a jeho proměny v bezkonfliktní průběh pomocí dialogu. Díky této formě je možné určitou situaci prozkoumat z mnoha hledisek a vyzkoušet si vlastní aktivní roli, která vyžaduje předchozí promyšlení toho, v čem spočívá problém nefungující komunikace mezi aktéry, a následné naplánování vstupu, který by mohl situaci změnit. Plán přitom nezůstává pouze v rovině teorie, ale studenti skutečně do děje v určitém okamžiku vstoupí a mohou sledovat, jaký vliv měl jejich vstup na další vývoj jednání. V aktivitě je možné využít nabízený scénář a role nebo je můžete přizpůsobit situaci související přímo s vaším plánovaným projektem či tématem, které souvisí s vaší komunitou.

Materiály:

flipchart/tabule, kazuistika a popis rolí, scénář, zadání pro pozorovatele viz příloha 2.6A a B a pracovní list 2.6, prostor k sehrání divadla

Metoda:

Divadlo Fórum (podrobněji o metodě: Wikipedie, článek na Metodickém portálu RVP.CZ).

V angličtině se můžete inspirovat videem. V Čechách se tématu věnuje např. občanské sdružení Laboratoř Divadla Utlačovaných. Doporučujeme aktivitu využít ve chvíli, kdy získáte s metodou Divadla Fórum alespoň základní zkušenosti.

Postup:

Úvodní rozehřívačka plní roli naladění se na aktivitu, měla by studentům pomoci aktivovat mentální či fyzické kapacity potřebné pro následující aktivitu. Může též navodit vhodnou atmosféru a vytvářet dynamický předěl mezi podobným typem aktivit.

Např. hra Karkulka: Vytvořte dvě skupiny, v každé z nich se studenti potichu domluví, zda skupina bude hrát babičku, vlka nebo myslivce. Každá z postav má přiřazené určité gesto – myslivec míří puškou, vlk rukama simuluje obří zuby, babička se opírá o hůlku. Obě skupiny se setkají uprostřed místnosti, postaví se proti sobě a na signál učitele předvedou svou postavu. Souboj funguje na principu hry Kámen, nůžky, papír – vlk sežere babičku, myslivec zastřelí vlka, babička zažene myslivce. Vítězná skupina má bod. Možné opakovat několikrát.

Další rozehřívačku můžeme využít k naladění se na herecké role – například učitel zvolá nějaké slovo a studenti volně procházející prostorem se pokusí dané slovo pantomimicky ztvárnit.

Rolová hra: Kočovní lidé a obyvatelé města

Část 1: Představení Divadla Fórum

Pro úspěšnou realizaci Divadla Fórum je dobré studenty nejprve důkladně seznámit s jeho principy a průběhem. Pokud máte dostatek času, není na škodu krátká simulace scénky a intervence. Vysvětlete studentům, že budou rozděleni do tří skupin, z nichž každá bude mít specifický úkol.

Jaký bude postup:

  1. Všechny skupiny budou mít nejprve 30 min. na přípravu dle zadání.
  2. Skupina 2 odehraje své představení (max. 5 minut).
  3. Skupina 1 bude mít pro sebe 5 minut k prodiskutování scénáře, kterého právě byla svědkem, a naplánuje „intervenci“.
  4. Skupina 2 poté znovu odehraje své představení ve stejném provedení jako napoprvé, přičemž členové skupiny 1 sedí okolo. Skupina 1 je vyzvána, aby kdykoli během představení provedla intervenci, tj. poklepala hercům na rameno a vystřídala je v dané roli.
  5. Skupina 3 po celou dobu pozoruje jednání jednotlivých postav.

Intervence znamená, když někdo ze skupiny 1 vykřikne STOP! a poklepe na rameno některému z herců. Tento herec v roli „zamrzne“, člen publika převezme jeho roli (vystřídá ho) a pomocí svých dovedností se snaží situaci vyřešit. (Nemělo by být použito žádné nereálné zázračné řešení – vše by mělo být skutečné.) Platí pravidlo, že nikdo nesmí nabízet násilné řešení. Ostatní herci reagují na nově nastalou situaci a pokračují ve scénce spolu s jedním (či více) diváky-herci.

Část 2: Úvod do děje a příprava

Uveďte studenty do děje a představte jim situaci, kterou budou v rámci scénky řešit (příloha 2.6 A). K popisu děje využijte mapku (příloha 2.6 B), která vám pomůže zasadit jednotlivé aktéry do místa, jehož využití je projednáváno. Položte studentům několik otázek, které jim pomohou vžít se do situace. Např.: Co na sobě jako lidé z města pravděpodobně nosíte? Jak jste oblečení jako kočovníci? Jaký by mohl být váš vztah k místním médiím? Atd.

Rozdělte studenty do tří skupin: skupina 1 (diváci-herci), skupina 2 (max. 9 členů, herci). U obou skupin by po celou dobu měl být jeden facilitátor/učitel. Je možné vybrat také několik pozorovatelů, kteří se zaměří na sledování průběhu dialogu – skupina 3 (max. 3 studenti, pozorovatelé).

Skupinám 1 a 2 rozdejte kopii scénáře, popis rolí, zadání úkolu a mapu (pracovní list 2.6 a přílohu 2.6 B). Skupiny by se při přípravě neměly vzájemně rušit, ideální je proto zajistit pro přípravu scénky dvě místnosti. Ponechte skupinám min. 30 min. na přípravu. Při přípravě buďte k dispozici oběma skupinám a odpovídejte na jejich případné otázky.

Skupina 1 má za úkol kromě stručného prostudování materiálů, promyslet proces, kterým by bylo možné dosáhnout dohody jednotlivých stran prostřednictvím dialogu. Skupinu je důležité podpořit především při plánování možného řešení konfliktu a naopak ji zastavit při představě „zázračného řešení“.

Skupina 2 má za úkol směřovat scénku ke konfliktu, je proto dobré podpořit studenty v úvaze, jaký typ jednání konflikt zapříčiňuje. Zároveň doporučujeme u této skupiny hlídat čas a upozorňovat její členy na nutný posun příprav.

Skupina 3 se v přípravné fázi zaměří na sepsání principů funkčního dialogu. Tyto principy mohou zapisovat na flipchart. Během reflexe aktivity je pak představí ostatním.

Funkční principy dialogu – inspirace:

  • Dvě nebo více stran spolupracují, aby došly ke společnému porozumění. 
  • Cílem je najít společnou řeč.
  • Jedna strana naslouchá druhé, aby se pochopily a dospěly k dohodě.
  • Rozšiřuje se a případně se i mění úhel pohledu zúčastněných.
  • Otevírá se prostor pro přehodnocení předpokladů.
  • Otevírá se možnost dosažení lepšího řešení, než bylo některé z původních.
  • Vyznačuje se otevřeností k chybám i změnám.
  • Reflexe od jiných lidí pomáhá vylepšovat předložené nápady.
  • Hledají se základní shody.
  • Hledají se silné stránky jiné pozice.
  • Je vyjadřován skutečný zájem o druhou stranu, je snahou nezranit ji nebo se jí nedotknout.
  • Předpokládá se, že mnoho lidí má částečnou odpověď a že společně mohou dojít k efektivnímu řešení.

Část 3: Realizace

Ponechte skupinám čas na přípravu scény a před zahájením jim znovu připomeňte průběh představení.

Nechte skupinu 2 odehrát alespoň 5 minut z jejího představení. Je přitom důležité, aby ve hře došlo k nějakému dějovému zvratu. Následně scénku zastavte a dejte prostor divákům k diskuzi o tom, jak by představení změnili. Herce nechte po odehrání scénky odejít do jiné místnosti a připravit se na druhé kolo přehrání scénky.

Po uplynutí domluveného času pozvěte herce zpět na scénu a požádejte je o zopakování scénky. Opět dejte na hraní minimálně 5minutový limit. Diváci-herci (v libovolném počtu) mají během hry možnost vstoupit pomocí „intervence“ do děje.

„Intervenci“ provedou tak, že požádají „jokera“ (učitele) o zastavení hry, uvedou, kterého herce chtějí vystřídat, a vstoupí do jeho role. Hra začíná od začátku s novým obsazením jedné či více rolí.

Hru ukončete po uplynutí max. 10 minut nebo ve chvíli, kdy se odehrála ve hře zásadní změna a je možné děj ukončit.

Po skončení scénky požádejte všechny herce, aby ze sebe „setřásli“ svou roli a emoce s ní spojené.

Reflexe:

Cílem reflexe je identifikovat funkční a nefunkční aspekty zapojení se do dialogu. Nechte nejprve vyjádřit se herce, pak diváky-herce, nakonec pozorovatele. Možné otázky:

  • Jak jste spokojení/nespokojení s průběhem a výsledkem dialogu? Proč? Čeho jste byli svědky?
  • Co byly konkrétní prvky, které posilovaly/usnadňovaly dialog? 
  • Co byly konkrétní prvky, které naopak brzdily dialog?
  • Jaký moment přinesl zvrat v situaci (pokud nastal)? Jaký okamžik zablokoval dialog (pokud blokace nastala)?
  • Byly všechny hlasy slyšet stejně? Kdo byl dominantní? Kdo vůbec nedostal prostor? Proč? 
  • Jakou roli hrálo místo, kde se dialog konal? 
  • Fungovaly během dialogu principy, které jste definovali na začátku? Které ano, které ne? 
  • Co je třeba zvážit při zahajování dialogu? Jaké jsou výzvy dialogu? Jaké postupy je možné v dialogu využít? 
  • Jak se vám líbil formát Divadla Fórum? Co si z této zkušenosti osobně odnášíte? 

Nakonec skupina 3 v plénu představí charakteristiky funkčního dialogu a řešení, které navrhla.

Je možné reflektovat i téma konfliktu: Je konflikt vždy špatný? Jaké příležitosti přináší?

  • Je důležité vnímat konflikt jako něco, co prostě je, existuje, ale čemu lze zároveň různými způsoby předcházet.
  • Konflikt můžeme vidět jako místo, které se zaměřuje na nás, v zájmu nás, nebo proti nám.
  • Ve chvíli, kdy se staneme součástí konfliktu, máme moc tuto situaci změnit a ovlivnit její vývoj. K tomu musíme uchopit konflikt a využít jej jako příležitost k přemýšlení, jednání nebo reakci jiným způsobem, než je ten dosavadní.

Role dialogu v projektu Active Citizens (například jednání s partnerem, dialog v týmu). Pravděpodobnost konfliktu během realizace společensky prospěšné akce je relativně vysoká (např. v týmu, při jednání s partnerem) a je potřeba s konfliktem počítat. Dovednosti získané během aktivit mohou studentům pomoci předcházet podobným situacím či rozpoznat klíčové okamžiky a nástroje usnadňující jeho řešení.

Možnosti obměny hry:

Pokud je zadání pro studenty příliš složité, zvolte jednodušší schéma (simulace nějaké konkrétní situace, ve které se objevuje téma dialog/konflikt, kterou žáci sami zažili). Příklad: 1) vyzvěte je k vyprávění příběhů, 2) jeden z příběhů vyberte k přehrávání, 3) proveďte reflexi.

Co je důležité mít na mysli při hraní rolových her: Nevyhovují každému (někdo může mít např. špatnou zkušenost nebo se necítí bezpečně) – zdůrazněte dobrovolnost! Na konci bychom neměli zapomenout vystoupit z role (např. oklepáním se).

Reflexe je klíčová: Bez reflexe hra ztrácí smysl, musím vědět, co chci účastníky naučit. Reflexe nesmí sklouznout k soudům a přesahu rolí do osobní roviny ve stylu: „Mně se nelíbilo, že Petr udělal to a to…“ nebo „To se mi zdálo hloupé, jak Anička řekla…“

 
INFO
Publikován: 09. 07. 2015
Zobrazeno: 3916krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
Mgr. V. Endrštová a kol. Variant a British Council. Fáze 2 – JÁ a TY – dialog – 3. část. Metodický portál: Články [online]. 09. 07. 2015, [cit. 2019-08-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GOC/20077/FAZE-2---JA-A-TY---DIALOG---3-CAST.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.