Žáci si na konkrétních situacích popíší, co to jsou politická práva, kde všude se v naší společnosti vyskytují a jaký význam mají pro demokratickou společnost.
Žáci na konkrétních situacích diskutují o konfliktech jednotlivých politických práv a porovnají svůj pohled s rozhodnutími soudů.
Žáci řeknou vlastními slovy, o čem je novinářský text pojednávající o právní tématice.
1. Úvodní aktivita
Učitel záměrně nezmíní, o jakých právech obsažených v Listině základních práv a svobod bude dnešní hodina pojednávat. Poznat téma hodiny je úkolem samotných žáků, a to na základě obrázků na pracovním listu „Která lidská práva na obrázcích poznáte?". Učitel rozdá jeden papír s obrázky do každé skupinky o zhruba čtyř až pěti žácích.
Žáci odpovídají po krátkém prohlédnutí obrázků na otázku, co mají obrázky společného, jaká práva je spojují. Učitel zaznamenává jejich odpovědi na tabuli a posléze (cca. 3 minuty) by měl dojít k tomu, že postřehy žáků zobecní na téma "politická práva". Odpovědi, které by se měly na tabuli objevit:
Obrázek č. 1: svoboda projevu (ev. právo na vyjádření názoru obrazem), karikaturu lze určitě považovat i za projev svobody myšlení, náboženského vyznání, ale v této hodině hovoříme toliko o právech politických. Karikatura je jednou z dvanácti, které byly otisknuty v září 2005 v dánských novinách Jyllands-Posten,následně se objevily i na titulních stranách deníků v dalších 50 zemích. Prvotním cílem bylo přispět k debatě na téma kritika islámu, ovšem v arabském světě vyvolala tato zobrazení Proroka vlnu násilí a nepokojů (mj. zapálení dánských ambasád v Sýrii a Libanonu, bombový útok na dánskou ambasádu v Pákistánu, pálení dánských, francouzských i německých vlajek v Gaze).
Obrázek č. 2: právo shromažďovat se, fotografie je ze 17. listopadu 1989
Obrázek č. 3: opět právo shromažďovací, fotografie dokumentuje revoluce v arabském světě začátkem roku 2011
Obrázek č. 4: právo sdružovat se (ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích), je možné položit rychlou otázku na to, k čemu vlastně slouží (např. k podpoře a rozvíjení společných zájmů)
Obrázek č. 5: volební právo (právo podílet se na správě veřejných věcí, volit své zástupce)
Obrázek č. 6: petiční právo
Obrázek č. 7: opět svoboda shromažďovací (setkání příznivců Dělnické strany, kterou zakázal Nejvyšší správní soud v únoru 2010), sdružovací (bývalá politická strana DS), svoboda projevu.
Učitel rovněž může položit rychlé doplňující otázky (zejm. v závislosti na časových možnostech):
2. Práce s pracovním listem
Učitel rozdá žákům Pracovní list k politickým právům a nechá je (dle instrukcí na pracovním listě) vyplnit vynechaná slova a přiřadit jednotlivá práva k jejich definicím. Žáci nejprve pracují jednotlivě (cca 4 minuty), poté je učitel vyzve, aby svoje odpovědi porovnali se svým spolužákem. Teprve poté proběhne společná kontrola, vyvolaní žáci říkají, jakou definici spojili s jakým politickým právem, v rámci toho se učitel ještě zeptá na konkrétní příklad jednotlivých práv (viz např. obrázky z předchozí aktivity).
Řešení pracovního listu vychází z čl. 17 - 23 Listiny základních práv a svobod (viz příloha Politická práva v Listině základních práv a svobod):
1.- f., 2. - b., 3. - c. - shromažďovat, 4. - e. - sdružovat, 5. - d. - právo podílet se na správě veřejných věcí, 6. - a. - odpor.
Učitel se zeptá žáků, případně sám vysvětlí:
Pracovní list obsahuje i dvě otázky, na které si mohou rychleji pracující žáci přichystat odpovědi již během předchozí aktivity. Obě míří na možnosti a způsobyomezení politických práv v demokratické společnosti. První otázka se ptá po samotné možnosti omezení těchto práv (správná odpověď je ano - za určitých podmínek, které vždy záleží na konkrétní situaci). Druhá otázka (Pokud ano, tak kdy a jak (použijte obrázky z úvodní aktivity)?) potom po žácích žádá, aby naformulovali konkrétní omezení v konkrétních situacích. Mohou například mluvit o tom, že je možné rozpustit politickou stranu, zakázat shromáždění nebo sdružení, zneplatnit volby.
Důležité je, že dle naší Listiny základních práv a svobod tato práva lze omezit pouze zákonem, a to jen tehdy, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, bezpečnosti, zdraví, mravnosti (viz čl. 17 odst. 4, čl. 19 odst. 2, čl. 20 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Jsou to pochopitelně obecné, široké pojmy, pod které se teoreticky může vtěsnat mnoho situací. Co konkrétně se pod ně ještě vtěsná a co nikoli, to musí vždy v daném případě rozhodnout soud. Soud vždy tzv. „vyvažuje" či „poměřuje" jednotlivá práva a tím, jak v daném případě rozhodne, tím dává najevo, jak je třeba v daném (či obdobném) případě postupovat (byť v ČR soudní rozhodnutí, na rozdíl od USA nebo VB, není pro další soudy rozhodující podobné případy právně závazné, v praxi ho ale soudy často respektovat budou). Blíže bude toto „vyvažování" jednotlivých práv ukázáno v následující aktivitě.
3. Texty o politických právech
Cílem závěrečné části hodiny je ukázat, kde všude se s politickými právy setkáváme, jak se v praktickém životě střetávají a jak nesnadnou roli mají soudy, když musí rozhodnout, které právo má v které konkrétní situaci mít přednost.
Studenti pracují rozděleni do čtyř skupin (skupinky mohou zůstat stejné jako při úvodní aktivitě, ale ve skupině by nemělo být více než 5 žáků; v případě větších tříd lze některý z textů dát do více skupin, tj. vytvořit např. 6 skupin). Každá skupina dostane odlišný text (ideálně ve dvou kopiích pro snazší čtení), poslední text je anglický a hodí se jen pro žáky, kteří umí poměrně dobře anglicky (pokud takoví ve třídě nejsou, text je možné jednoduše vynechat).
Úkolem každé skupiny je přečíst svůj text a přichystat si odpovědi na otázky pod ním. (cca 10 minut). Poté každá skupina prezentuje svůj případ a odpovědi na otázky pod textem, ostatní skupiny kladou doplňující otázky.
ALTERNATIVA: Text mohou žáci dostat již před hodinou, aby si ho přečetli a přichystali za domácí úkol.
ALTERNATIVA: Pokud je záměrem učitele více diskutovat, je možné rozdat jen dva různé případy, nebo dokonce dát všem skupinám stejný případ. Různé skupiny potom velmi pravděpodobně dojdou k odlišným závěrům, o kterých je následně možné diskutovat. Učitel při diskuzi klade zejména důraz na to, aby žáci vysvětlovali, PROČ se rozhodli, jak rozhodli.
Odpovědi na otázky pod texty:
1. Rozum a Bydžov:
2. Běloruští policisté po volbách hlavy státu zatkli sedm z deseti kandidátů
3. Ústavní soud: Rejžek se Vondráčkové omlouvat nemusí: otázka č. 2:
4. Snyder v. Phelps:
Tato lekce je převzata z metodického portálu projektu Výchova k občanství realizovaného Centrem občanského vzdělávání. Další lekce naleznete na adrese www.vychovakobcanstvi.cz. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.