Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Lety u Písku

Ikona inspirace
Autor: Kristýna Hlavatá
Spoluautor: Mgr. Tereza Vávrová
Anotace: Obec Lety u Písku leží v turisticky vyhledávané oblasti Jihočeského kraje poblíž vodní nádrže Orlík. Dnes v ní žije přibližně 300 obyvatel. Nedaleko obce stojí na místě bývalého pracovního cikánského tábora velkovýkrmna vepřů. Za existenci vepřína je Česká republika opakovaně kritizována Evropskou unií.

V roce 2005 byla v Evropském parlamentu instalována výstava Lety – příběh zamlčené genocidy. Krátce po ukončení výstavy Evropský parlament hlasoval o rezoluci, která vyzývala členské státy k přijetí nápravných opatření špatného postavení Romů v Evropě. Zároveň text rezoluce adresně vyzývá Českou republiku k odstranění vepřína.
Obor příspěvku:Dějepis
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence komunikativní » rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění
  2. Gymnázium » Kompetence občanská » rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání
  3. Gymnázium » Kompetence občanská » respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Občanský a společenskovědní základ » Člověk ve společnosti » respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu příslušníků různých sociálních skupin, na příkladech doloží, k jakým důsledkům mohou vést předsudky
  2. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Dějepis » Moderní doba II - soudobé dějiny » vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída, Exkurze
Klíčová slova: Lety u Písku, romská genocida, diskriminace Romů, památník v Letech

Cíl výuky

Žáci:

  • porozumí genezi historické paměti dnešního památníku sběrného tábora v Letech;
  • odhalí způsoby jednání prvorepublikové společnosti vůči romskému obyvatelstvu a kriticky je zhodnotí;
  • uvědomí si odlišné emoční postoje české a romské populace k danému místu, přemýšlí a rozvíjejí diskusi o oprávněnosti, příp. neoprávněnosti uchovávat pietní podobu daného místa;
  • kriticky reflektují mediální obraz památníku v Letech a jeho využívání v současné společenské diskusi.

Obsah lekce

  • Problematika diskriminace Romů v Československu za první republiky.
  • Historie pracovního tábora pro Romy v Letech u Písku.
  • Současná diskuse o budoucnosti památníku v Letech.

Text článku

Obec Lety u Písku leží v turisticky vyhledávané oblasti Jihočeského kraje poblíž vodní nádrže Orlík. Dnes v ní žije přibližně 300 obyvatel. Nedaleko obce stojí na místě bývalého pracovního cikánského tábora velkovýkrmna vepřů.

V poválečných dějinách nebylo místo a s ním spojená historie nijak významně akcentováno. Situace se změnila po r. 1989. V květnu 1995 zde byl odhalen skromný pomník obětem tábora, o jehož vybudování usiloval profesor Ctibor Nečas a pracovníci Muzea romské kultury. Úsilím Ctibora Nečase byl v dubnu 1998 bývalý tábor-památník a „cikánský hřbitov“ prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.

V roce 2009 správu pietního místa převzal Památník Lidice. Od té doby zde dochází k úpravám.

Polemickou diskusi o historii letského tábora vyvolal německý novinář Markus Pape svou knihou A nikdo vám nebude věřit. Dokument o koncentračním táboře Lety u Písku (1997). Po vydání knihy bylo podáno trestní oznámení na zainteresované protektorátní úřady, na velitele a dozorce tábora pro podezření ze spáchání trestného činu genocidy. Jelikož v lednu 1999 zemřel do té doby jediný žijící dozorce tábora, byl případ Úřadem pro vyšetřování zločinů komunismu odložen pro nedostatek důkazů. V roce 1997 byl poslancem Janem Rumlem poprvé veřejně vysloven požadavek na odstranění vepřína v Letech. Od té doby se vede diskuse na úrovni úřadů státní správy a samosprávy, jak zlikvidovat velkokapacitní vepřín a jak se vyrovnat s akciovou společností AGPI, která vepřín vlastní od r. 1994. Jednání vždy ztroskotala na požadované vysoké výkupní ceně vepřína a neochotě státu tuto cenu zaplatit.

Za existenci vepřína je Česká republika opakovaně kritizována Evropskou unií. V roce 2005 byla v Evropském parlamentu instalována výstava Lety – příběh zamlčené genocidy. Krátce po ukončení výstavy Evropský parlament hlasoval o rezoluci, která vyzývala členské státy k přijetí nápravných opatření špatného postavení Romů v Evropě, zároveň text rezoluce adresně vyzývá Českou republiku k odstranění vepřína.

Reakce české společnosti na tuto rezoluci byly rozporuplné. Uvítána byla představiteli Romů, začínají se znovu vést diskuse o možnostech vykoupení vepřína. Ostře se proti rezoluci ohradil exprezident Václav Klaus, který ji označuje za narušení svébytnosti České republiky. Zároveň prohlásil, že v Letech nebyl koncentrační tábor, ale tábor pro nepřizpůsobivé jedince, kteří nechtěli pracovat.

V lednu 2006 se na místě bývalého tábora uskutečnilo setkání stoupenců ultrapravicové Národní strany, jejichž záměrem zde bylo odhalit pomník „obětem druhé světové války“. Čtyřtunový kámen osazený pamětní deskou zde byl umístěn bez povolení, proto byl obcí Lety odstraněn. Předsedkyně strany Petra Edelmannová zde ve svém manifestačním projevu označila romské oběti tohoto tábora za oběti vlastní neschopnosti dodržovat základní hygienické návyky. Provokativně vyzývá, aby se peníze potřebné k výkupu vepřína věnovaly na výstavbu nové dětské nemocnice.

Především díky úsilí zmocněnce pro lidská práva Michaela Kocába se podařilo prosadit úpravy pietního místa, které od roku 2009 spravuje Památník Lidice.

V roce 2010 byla provedena rekonstrukce a rozšíření památníku v hodnotě 9,685 mil. Kč. Vznikl zde přírodní amfiteátr a dvě repliky dřevěných ubikací, v nichž jsou umístěny expozice připomínající památku romských obětí tábora. Byly vybudovány přístupové cesty, parkoviště pro autobusy a osobní vozy, lavičky.

V současné době se na místě bývalého tábora nacházejí objekty velkokapacitního vepřína, na pietním místě bývalého pohřebiště je žulový pomník ak. malíře a sochaře Zdeňka Hůly s nápisem „ Obětem cikánského tábora v Letech 1942–1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ Dále se zde nacházejí dvě repliky dřevěných ubikací pro internované, pravoslavný dřevěný kříž, informační tabule s popisem událostí v cikánském táboře v letech 1942–1943. Nově je zde vybudována naučná stezka. Expozici navštíví ročně asi 10 tisíc návštěvníků.

Narativ 1: Československo = demokratická republika?

Studenti pracují s materiály, které jim umožní všímat si diskriminačních metod, které byly uplatňovány v období tzv. první republiky. Cílem je studentům přiblížit vztah tehdejší společnosti k romskému obyvatelstvu a vést diskuzi o tom, do jaké míry tehdejší restriktivní omezení odpovídají naší představě Československa jako demokratického státu.

Cílem lekce je uvědomit si nutnost kritického přístupu k výkladu našich dějin, který může nabourávat naše zažité narativní stereotypy, např. první republika = demokratický stát.

Aktivita: Komu je vstup zakázán?

Cíl: Studenti by si měli uvědomit, že represivní požadavky na vypořádání se s „cikánským elementem“ byly stanoveny dávno před okupací Československa.

Časová dotace: 10 min.

Postup: Studentům je nejprve ukázán obr. č. 1. Ptáme se, kdy a kde mohl být pořízen. Cílem je, aby studenti identifikovali souvislost s nacistickým režimem a jeho represemi namířenými proti židovskému obyvatelstvu. Jaké motivy nacisty vedly k perzekuci židovského obyvatelstva? Studenti mohou uvádět konkrétní příklady uplatňování protižidovských nařízení.

Posléze konfrontujeme studenty s obr. č. 2 a 3. Ptáme se opět, kdy a kde mohly být fotografie pořízeny. Můžeme studenty upozornit na to, že fotografie jsou vyvolány vydáním Zmocňovacího zákona v r. 1927. Bylo v r. 1927 Československo demokratickým státem? Jaké jsou shodné motivy obr. 1 a obr. 2 a 3? Jaké motivy mohly vést československou vládu a parlament k přijetí takovýchto zákonných norem?


 

Celá metodika (včetně námětů do výuky) je ke stažení v příloze.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Konfliktní místa paměti - cesta k lepšímu dějepisu.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf990 kBLety u Písku
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 25. 02. 2015
Zobrazeno: 3770krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HLAVATÁ, Kristýna. Lety u Písku. Metodický portál: Články [online]. 25. 02. 2015, [cit. 2019-08-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GMF/19763/LETY-U-PISKU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.