Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Národní památník na Vítkově

Ikona inspirace
Autor: Kristýna Hlavatá
Spoluautor: Mgr. Tereza Vávrová
Anotace: Národní památník na Vítkově je fascinující stavba na vrcholu kopce Vítkova, která v sobě nese několik stop pamětí. Její osud odráží složitost československých dějin ve 20. století.
Obor příspěvku:Dějepis
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence komunikativní » rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Dějepis » Moderní doba II - soudobé dějiny » vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Klíčová slova: exkurze, legionáři, Národní památník na Vítkově

Cíl výuky:

Žáci:

  • uvědomí si různost a odlišnost vnímání určitého místa;
  • pochopí propojenost československých dějin 20. století s dějinami Národního památníku na Vítkově;
  • pochopí důvody výstavby Národního památníku na Vítkově;
  • rozpoznají ideologické zneužití Národního památníku na Vítkově.

Obsah lekce

  • Představení legionářského a proletářského narativu, který se vztahuje k Národnímu památníku na Vítkově.
  • Návrh exkurze s aktivitami odhalujícími oba narativy přítomné ve výzdobě NPV.

Text článku

Národní památník na Vítkově je fascinující stavba na vrcholu kopce Vítkova, která v sobě nese několik stop pamětí. Její osud odráží složitost československých dějin 20. století. Národní památník na Vítkově byl postaven za účelem uctění památky československých legionářů a měl být místem posledního odpočinku Tomáše Garrigua Masaryka. Vše ovšem změnila druhá světová válka a nacistická okupace. Komunistický převrat v roce 1948 znemožnil návrat k původnímu poslání stavby. Po smrti Klementa Gottwalda tu bylo zřízeno jeho mauzoleum a tak památník začal sloužit jiné ideologii.

Narativ 1: Máme republiku!

Stavba Národního památníku na Vítkově byla započata v roce 1928 a položení základního kamene se účastnil prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který zde měl být pohřben, stejně jako českoslovenští legionáři. Architektem se stal Jan Zázvorka. V roce 1933 byla dokončena hrubá stavba a v následujících letech probíhaly úpravy interiérů, na jejichž výzdobě se podílela řada významných umělců. Kvůli vypuknutí druhé světové války a následném nástupu komunismu v roce 1948 nebyl Národní památník na Vítkově využíván k původnímu účelu.

Práce s textem:

Je svatou povinností lidí, aby paměť mužů zasloužilých, kterou z minulosti přejali, nejen uchovali, nýbrž i rozmnožovali, a stále si skutky jejich převádějíce před oči, také na to pamatovali, že se úcta jejich musí státi ve prospěch národa dědictvím pokolení budoucích.

Úryvek z článku: Národní listy, 27. června 1920, U vigilií Žižkova svátku

Otázky:

  • Víš, kdo je to legionář?
  • Zamysli se, proč byli legionáři v období první republiky tolik ctěni a respektováni.
  • Proč byl legionářům vystavěn Národní památník na Vítkově?

Aktivita: Výzdoba památníku

Místo: Národní památník na Vítkově (Kaple padlých)

Časová dotace: max. 10 minut

Popis činnosti: Prohlédni si plastiky legionářů. Poznáš, v jakých armádách českoslovenští legionáři nejčastěji bojovali? Dokázal bys je rozeznat na mozaikové výzdobě Maxe Švabinského?

Narativ 2: Založení proletářského panteonu

Z Národního památníku na Vítkově se po roce 1948 stal proletářský panteon. Udržet legionářskou tradici nebylo dále možné. Památník byl rozšířen o novou přístavbu. Po smrti Klementa Gottwalda v roce 1953 tu bylo zřízeno jeho mauzoleum podle moskevského vzoru. V roce 1962 bylo jeho tělo zpopelněno a v roce 1989 jeho urna uložena do hromadného hrobu na Olšanském hřbitově.

Práce s textem:

Vážený soudruhu! Vzhledem k rychle se blížícím oslavám květnového výročí založení KSČ považuji za svou povinnost upozorniti, že je potřeba s urychlením řešit některé otázky týkající se slavnostního uložení popele ss. Šmerala, S. K. Neumanna, Hakena a Vrbenského. Je nebezpečí, že později pro krátkost času nebude nám možno vše splnit, jak náleží. Podle mého mínění je třeba řešit tyto záležitosti:

a) Pojmenování Památníku osvobození Dosavadní jméno, „Památník osvobození“ nebo „Památník odboje“, všeobecně užívané, není dosti vhodné pro svou legionářskou tradici a i proto, že nevystihuje dobře smysl. Místo pro ukládání tělesných ostatků revolučních bojovníků dělnické třídy by mělo mít jiný název (snad Mausoleum nebo Pantheon revoluce nebo pod.)

b) Rozhodnutí, kdo bude pochován běžně do Památníku S tím souvisí i určení, pro koho budou určeny červené a černé sarkofágy, kdo bude ukládán do kolumbária A a kdo do kolumbária B (v jednom z nich je již umístěn hrob Neznámého vojína od Dukly a prsť z koncentráků Osvětimi atd.). Konkrétně nutno rozhodnouti, kde bude uložen popel Šmerala, Hakena, Neumanna i Vrbenského, aby bylo možno předem opatřit příslušné desky nápisy.

c) Úprava Památníku Je třeba vyměnit v bronzových dveřích některé nevhodné vlysy s legionářskými motivy. Dále je zde otázka soch, reliéfů atd. – zda mají zůstat, nebo být vyměněny, popřípadě odstraněny. Je třeba se starat o doplnění výzdoby.

d) Rozhodnutí, kdo se bude o Památník starat Dosud se o něj stará Vojenský historický ústav. Je nutno rozhodnout, zda tomu bude i nadále, či zda Památník převezme do své péče jiná instituce, dejme tomu Město Praha, Krajský výbor KSČ atd.

Národní archiv, 01/ 5. Ústav dějin KSČ

… Národní památník na vrchu Vítkově má přibližně ten účel, jaký až dosud má v Sovětském svazu Mausoleum a zeď Kremlu na Rudém náměstí v Moskvě. Mají v něm býti ukládány tělesné pozůstatky nebo dány alespoň pamětní desky nejvýznamnějším revolučním bojovníkům českého a slovenského národa, kteří se zvláště zasloužili nebo vyznamenali v boji za vítězství dělnické třídy, za vybudování socialismu a komunismu v naší vlasti…

Národní archiv, 02/5. Návrh zásadních směrnic pro pohřbívání v Národním památníku na hoře Vítkově

Otázky:

  • Jaká byla funkce Národního památníku na Vítkově po roce 1948?
  • Nastala změna v jeho využívání po roce 1948 ve srovnání s meziválečným obdobím?
  • Kterým osobnostem byl věnován Národní památník na Vítkově po roce 1948?

Celá metodika (včetně námětů do výuky) je ke stažení v příloze.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Konfliktní místa paměti - cesta k lepšímu dějepisu.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf187 kBNárodní památník na Vítkově
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 26. 03. 2015
Zobrazeno: 3056krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HLAVATÁ, Kristýna. Národní památník na Vítkově. Metodický portál: Články [online]. 26. 03. 2015, [cit. 2019-06-25]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GMF/19759/NARODNI-PAMATNIK-NA-VITKOVE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.