Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Co je to vlastně Evropa?
Odborný článek

Co je to vlastně Evropa?

7. 7. 2008 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Petr Hopfinger

Anotace

Zamyšlení nad podstatou Evropy, na tím, co ji utváří, co mají její státy společného apod. - formou praktické činnosti žáků.
Odkazy na zajímavé informace k textu:www.rvp.cz/clanek/223
www.euroskop.cz
Co je to vlastně Evropa?
„Denně jsme konfrontováni s Amerikou, Asií i Afrikou. Jiné světy, jiné tradice. Jaká je podstata Evropské civilizace? Nejen té s keltskými, řeckými a římskými bohy a antickou demokracií, ale i té novodobé, která zajistila desetiletí míru a stability."

Žijeme v Evropě. Pojďme se podívat na to, co to vlastně Evropa je a co ji spojuje. Následující aktivita by měla žákům pomoci uvažovat nad touto otázkou. Používám ji v zeměpisu a v předmětu Kořeny evropské kultury, pokaždé jako vstupní hodinu pro evropské téma.

Cíle

  • pokusit se vymezit hranice kontinentu
  • uvažovat nad celoevropským pojivem
  • pojmenovat jednotící rysy evropské kultury
  • diskutovat o možných podobách evropské integrace

Úvod

Ptejte se žáků a krátce diskutujte o následujících otázkách:

  • Kde Evropa začíná a kde končí?
  • Nejedná se jen o okrajový poloostrov Asie?
  • Co je podstatou Evropy?
  • Existuje vůbec něco takového?
  • Co mají jednotlivé regiony společného?
  • Kulturu? Vyšlou z křesťanství?
  • Co je centrem Evropy? Jaké oblasti jsou okrajové?
  • Je Praha srdcem kontinentu, jak rádi tvrdí Češi?

1. část - práce s mapou

Rozdejte skupinkám žáků mapy Evropy. Podle atlasu žáci do mapy zakreslí hranice kontinentu (tři úžiny - Bospor, Dardanely, Kerč; vnitrozemskou hranici - východní úbočí pohoří Ural, řeku Ural, řeku Embu, severní pobřeží Kaspiku, Kumomanyčskou sníženinu) a hraniční body:

  • Sever - mys Nordkinn 71° s.š.
  • Jih - mys Marroqui 36° s.š.
  • Východ - úbočí Uralu 67° v.d.
  • Západ - mys Roca 9° z.d.

Krajní body (nejen tyto čtyři) Evropy žáci spojí a vyznačí geografický střed Evropy. Následuje reflexe.

  • Kryje se geografický střed s obecnou představou o centru kontinentu?
  • Kde je tedy centrum? V Praze? V Bruselu?
  • Proč Evropa spíše gravituje na západ?

2. část - práce s výroky

Rozdejte žákům kartičky s následujícími výroky, které dokumentují některé náhledy na podstatu a vzájemnost Evropy.

Voltaire (1751): „Je to jakási velká republika rozdělená do několika států, všechny jsou ve vzájemném styku. Všechny mají stejný náboženský základ, všechny uznávají týž princip veřejného práva a politiky, v ostatních částech světa neznámý."

J. J. Rousseau (1771): „Nejsou už žádní Francouzi, Němci a Španělé, dokonce ani Angličané, nýbrž pouze Evropané."

J. Reynold, švýcarský geograf (1833): „Rusko je zeměpisnou antitezí Evropy."

Oxfordské dějiny Evropy (1927): „Přestože v různých dobách existovalo mnoho velkých civilizací, je to civilizace evropská, jež zanechala nejhlubší a nejrozšířenější stopu a jež nyní (rozvíjejíc se na obou stranách Atlantiku) stanovuje měřítka pro všechny národy světa."

A. Moravia (1981): „Evropa je oboustranná tkanina, na jedné straně pestrobarevná... na druhé v jediném, sytém a hlubokém odstínu."

T. S. Eliot (1945): „Dominantním rysem při vytváření společné kultury mezi národy, z nichž každý má vlastní jedinečnou kulturu, je náboženství... Hovořím o společné tradici křesťanství, která učinila Evropu tím, čím je, a o společných kulturních elementech, které s sebou toto sdílené křesťanství přineslo... Právě v křesťanství se rozvíjelo naše umění, v křesťanství až do nedávné minulosti tkvěly kořeny našich zákonů... Jednotlivý Evropan může nevěřit v pravdivost křesťanské víry - a přece to, co říká, koná, činí, bude vše záviset ve svém významu na křesťanském dědictví. Pouze z křesťanské kultury mohl vzejít Voltaire či Nietzsche. Nevěřím, že by evropská kultura mohla přežít naprostý zánik křesťanské víry."

J. Monet (1946): „Evropa nikdy neexistovala. Evropu bude nutné teprve vytvořit."

Seton-Watson (1985): „Nepodceňujme potřebu pozitivního společného zájmu, potřebu něčeho více vzrušujícího, než je cena másla, více konstruktivního, než je uzavírání smluv - potřebu evropské mystiky."

Pozn: citáty jsou převzaté z: Davies, N.: Evropa dějiny jednoho kontinentu. Academia, Praha 2005

Necháme žákům čas na individuální prostudování citátů. Poté se žáci postaví, učitel postupně čte nahlas jednotlivé výroky a žáci se na základě svého souhlasu či nesouhlasu s obsahem citátu postaví někde na ose souhlasu, kterou učitel vytyčí ve třídě (např. u dveří ti, kdo s vyzněním souhlasí, u oken ti, kteří nesouhlasí, váhající uprostřed). Následně se mohou vyjádřit k výběru svého místa. Po každém dalším výroku se žáci rozmisťují znovu. Na základě jejich reakcí provede učitel reflexi a shrnutí.


Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
24.41 kB
PDF
Kartičky s citáty ke stažení

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry
  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu
  • Gymnázium
  • Kompetence občanská
  • respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Žijeme v Evropě

Mezioborove presahy:

  • Odborné vzdělávání
  • 68-42-L/51 Bezpečnostně právní činnost

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Slepé mapy, kartičky s citáty