Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Procvičení používání Ženevských úmluv na modelových situacích

Ikona inspirace
Autor: Mgr. Alena Hesová
Anotace: Za pomocí textů Ženevských úmluv a Dodatkových protokolů mají žáci vyřešit čtyři modelové situace, které popisují zapojení civilistů do ozbrojených konfliktů. Součástí článku jsou i návrhy možných odpovědí.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence k řešení problémů » uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice
  2. Gymnázium » Kompetence k řešení problémů » zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Občanský a společenskovědní základ » Mezinárodní vztahy, globální svět » uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech » Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: kopie případů, text Ženevských úmluv a Dodatkových protokolů
Klíčová slova: konflikt, mezinárodní humanitární právo, Červený kříž, civilisté, Ženevské úmluvy

Ženevské úmluvy

Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů a Dodatkové protokoly k těmto úmluvám jsou základním pramenem mezinárodního humanitárního práva, jehož cílem je humanizovat válku a zmírnit její následky. Hlavní zásadou je, že v každé době musí být respektována důstojnost lidské bytosti a musí být bez diskriminace učiněno vše pro zmírnění utrpení těch, kteří nejsou na konfliktu přímo účastni, i těch, kteří byli z konfliktu vyřazeni v důsledku nemoci, zranění či zajetí.

Počátky Ženevských úmluv lze  hledat v polovině 19. století, kdy po bitvě u Solferina (1859) zakládá v roce 1863 Švýcar Henri Dunant v Ženevě Mezinárodní výbor Červeného kříže. Ten pod záštitou švýcarské vlády svolal do Ženevy diplomatickou konferenci (12 států Evropy), na které byla v roce 1864 přijata Ženevská úmluva o zlepšení osudu zraněných vojáků v poli. V roce 1900 již počet smluvních stran přesáhl padesátku, což vzhledem k tehdejšímu počtu států znamenalo její přijetí celým světem. Byl tak položen základ existence právních norem platných v případě válek. Ženevské úmluvy byly doplněny a revidovány. Po 2. světové válce, v níž polovinu obětí tvořily civilní osoby, byly 12. 8. 1949 na Diplomatické konferenci v Ženevě nově formulovány čtyři Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů. V roce 2012 jsou jejich smluvními stranami 194 státy světa, podepsala je také ČSR. Jedná se o tyto úmluvy, které jsou ve stejném znění platné dodnes:

  1.       Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli,
  2.       Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři,
  3.       Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci,
  4.       Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války.

K posílení ochrany civilních osob a k rozšíření ochrany při konfliktech na území jedné země a vzhledem k nárůstu nových typů konfliktů (boj proti koloniální nadvládě, občanské války, desintegrace států) a také novým způsobům vedení války (např. ekologická válka – Vietnam) byla svolána Diplomatická konference, která přijala 8. 6. 1977 dva Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám.  V roce 2012 mají Dodatky 172, resp. 166, smluvních stran, ČSSR je podepsala 6. 12. 1978. Jedná se o následující dodatkové protokoly:

I. Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. 8. 1949, o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů,

II. Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. 8. 1949, o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter.

Ženevské úmluvy jsou součástí právního řádu ČR a jejich ustanovení mají přednost před zákony (viz čl. 10 Ústavy ČR).

Hlavní zásady provádění Ženevských úmluv (ŽÚ):

  • ŽÚ se aplikují při každém ozbrojeném konfliktu a při okupaci (byť se nesetkala s odporem) – nezávisle na tom, zda je válka legální, zda byla vyhlášena, zda se smluvní strany navzájem uznávají apod.
  • od ustanovení ŽÚ se za žádných okolností (např. ani tehdy, poruší-li je protivník) nelze odchýlit
  • chráněné zájmy nesmí být předmětem represálií (tj. ani v případě kdy daný stát porušuje určitý mezinárodněprávní závazek, nelze omezit závazky plynoucí z ŽÚ a nutit tak daný stát ke splnění tohoto závazku)
  • při aplikaci ŽÚ nelze činit žádných nepříznivých rozdílů založených na státní příslušnosti, politické příslušnosti, národnosti, rase, víře, pohlaví, sociálním statusu a podobném znaku
  • ŽÚ zakládají osobní odpovědnost každého příslušníka smluvní strany a jsou závazné jak pro osoby vojenské, tak i civilní
  • eventuální výpověď ŽÚ nevstoupí v platnost během konfliktu (ani po dobu trvání okupace, do ukončení repatriace zajatců či internovaných apod.)
  • žádné ustanovení ŽÚ nesmí být vykládáno jako ospravedlnění agrese či neoprávněného použití síly
  • žádné ustanovení ŽÚ nesmí být vykládáno k omezování činnosti ochranných mocností a Mezinárodního výboru Červeného kříže
  • ŽÚ představují minimální standard ochrany, vybízejí všechny smluvní strany, aby jej doplnily vzájemnými dohodami či praxí
  • smluvní strana nemůže sebe ani jinou stranu zprostit povinností dle ŽÚ
  • chráněné osoby se nemohou (ani zčásti) zříci práv daných ŽÚ
  • v situaci neřešené v ŽÚ ani jiné normě mezinárodního humanitárního práva zůstávají chráněné osoby pod ochranou odvozenou ze zásady humanity a požadavků veřejného svědomí

Skupinová práce – pokyny

  • rozdejte skupinám příklady modelových situací
  • poskytněte skupinám texty Ženevských úmluv a Dodatkových protokolů
  • Ženevské úmluvy a Dodatkové protokoly lze také zajistit prostřednictvím přístupu k internetu (viz odkazy na zdroje)

Případ č. 1

Velitel vojenské jednotky diskutuje se starostou vesnice na okupovaném území: velitel chce umístit své vojáky do několika domů sloužících pro potřeby civilní obrany, starosta to odmítá a tvrdí, že mezinárodní humanitární právo zakazuje používat civilní objekty k vojenským účelům. Velitel hrozí, že nechá vyklidit celou vesnici. Kdo má pravdu?

Případ č. 2

Vojenská jednotka buduje opěrné body, má ale málo času a bojí se útoků nepřítele. Velitel nařídil, aby na místo stavby byli nahnáni obyvatelé nedaleké vesnice. Má na to právo?

Případ č. 3

Velitel vojenské jednotky vydává následující rozkaz: „Vzhledem k tomu, že během minulých dnů došlo k několika útokům proti našim muničním skladům a základnám, nařizuji, aby na kohokoli, kdo se k vojenským objektům přiblíží, ať již bude mít na sobě uniformu nebo civilní šaty, bylo bez váhání vystřeleno.“ Poručík Berger, který působí jako právní poradce jednotky, namítá, že na civilisty je zakázáno střílet. Kdo má pravdu?

Případ č. 4

Nepřítel se zmocnil sousední vesnice a zřídil tam své stanoviště. Velitel nařídil poručíkovi Mayerovi, aby vyslal na místo zvědy, kteří by obhlédli situaci a pokusili se způsobit nepříteli maximální škody. V přítomnosti velitele dává poručík Mayer svému podřízenému desátníkovi Huberovi následující rozkaz: „Pronikněte v civilním oblečení a se zbraněmi skrytými pod šaty do sousední vesnice a snažte se tam způsobit co nejvíce škod.“ Je takový rozkaz v souladu s MHP?

Modelové odpovědi

Případ č. 1

Základní úprava: Ozbrojené síly okupující mocnosti nesmějí budovy organizací civilní obrany zabavovat ani je používat k jiným účelům, pokud by to poškozovalo civilní obyvatelstvo (čl. 61 Dodatkového protokolu I).

Další úprava: čl. 52, 58 a), 61, 62 a 66 Dodatkového protokolu I.

Případ č. 2

Základní úprava: Přítomnost civilních osob nesmí být využita k ochraně určitých bodů před vojenskými operacemi. Strany v konfliktu nesmějí směřovat pohyb civilních osob za účelem ochrany vojenských objektů před útokem (čl. 51 odst. 7 Dodatkového protokolu I).

Další úprava: čl. 43, 51 a 58 c) Dodatkového protokolu I a čl. 4 odst. 2 Ženevské úmluvy III.

Případ č. 3

Základní úprava: Civilní osoby nesmějí být za žádných okolností předmětem útoku (čl. 48 a 51 Dodatkového protokolu I).

Další úprava: čl. 44, 49 a 50 Dodatkového protokolu I.

Případ č. 4

Základní úprava: Pokud kombatant [1] nosí civilní šaty a skrývá zbraň, aby v nepříteli vyvolat zdání, že je civilní osobou, dopouští se zakázaného aktu proradnosti (čl. 37 Dodatkového protokolu I). Zakázáno je také útočit bez rozlišování mezi civilními a vojenskými cíli (čl. 48 a 52 odst. 2 Dodatkového protokolu I).

Další úprava: čl. 44 a 46 Dodatkového protokolu I.



[1] Příslušník ozbrojených sil s bojovým posláním

Aktivita je převzata z publikace Český červený kříž. Diseminační manuál. Praha : Český červený kříž, 2001.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Mezinárodní humanitární právo ve výuce.

Ostatní články seriálu:

Citace a použitá literatura:
[1] - Diseminanční manuál. 2001. [cit. 2012-7-20]. Dostupný z WWW: [http://www.cervenykriz.eu/cz/mhp_knihovna/MANUAL/D...].  
[2] - JUKL, M. Ženevské úmluvy a dodatkové protokoly (stručný přehled). 2005. [cit. 2012-7-20]. Dostupný z WWW: [http://www.cervenykriz.eu/cz/mhp/konvence.htm].  
[3] - Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů. 1992. [cit. 2012-7-20]. Dostupný z WWW: [http://www.cervenykriz.eu/cz/mhp_knihovna/zenevske...].  
[4] - Základní principy mezinárodního humanitárního práva. [cit. 2012-7-20]. Dostupný z WWW: [http://www.cervenykriz.eu/cz/mhp/Skladanka_MHP_a_C...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 31. 08. 2012
Zobrazeno: 6016krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HESOVÁ, Alena. Procvičení používání Ženevských úmluv na modelových situacích. Metodický portál: Články [online]. 31. 08. 2012, [cit. 2019-07-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GLF/16299/PROCVICENI-POUZIVANI-ZENEVSKYCH-UMLUV-NA-MODELOVYCH-SITUACICH.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.