Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Petice Čechů k císaři r. 1848
Odborný článek

Petice Čechů k císaři r. 1848

Anotace

Lekce, ve které musí žáci uplatnit znalosti z předchozích hodin o dělnickém hnutí v 19. stol., národním hnutí v 1. pol. 19. stol. a evropských revolucích 1. pol. 19. stol. a roku 1848. Zároveň zaujímají stanoviska a jednají v roli obecných historických postav. Ve druhé fázi srovnávají své představy s historickou skutečností na základě práce s historickým dokumentem. Ten pak srovnávají i s aktuální politickou situací. Interaktivní výuka s využitím metod dramatické výchovy a RWCT.

Cíl

Žáci aplikují získané poznatky o socialismu a národních hnutích na české prostředí v roce 1848. Uvědomí si propojenost českých událostí s evropskými, srovnají historické události se současnou politickou situací, hledají souvislosti a rozdíly.

  • Na začátku hodiny jako motivaci přečte učitel výzvu radikálů z 8. 3. 1848 (viz příloha) ke shromáždění ve Svatováclavských lázních. (2 min.)
  • Rozdělíme žáky do 3 skupin. Třetí skupina může být početně menší, ale mělo by v ní být několik nejschopnějších žáků.
    • První skupina jsou čeští liberálové v r. 1848.
    • Druhá skupina jsou čeští radikálové v r. 1848.

Měli by si každý sám rozmyslet a ve skupině prodiskutovat, koho tento politický a názorový proud zastupuje, kterou sociální vrstvu, jaký je jejich politický program.

    • Třetí skupina je císařský dvůr – císař (i když je to slabomyslný Ferdinand V.) a jeho rádcové. (3–5 min.)
  • Na základě znalostí z kapitol o národních hnutích (i českém národním obrození) a dělnickém hnutí sepíší obě skupiny petici k císaři. Rozhodnou, které požadavky budou preferovat, které pro ně budou důležité a které by pro liberály byly moc radikální a pro radikály bezvýznamné.

Třetí skupina – císařský dvůr – má nejtěžší pozici. Musí vymyslet odpověď na petice Čechů, aniž by zatím tušila, co budou požadovat. Žáci (právě ti schopnější) však budou dobře vědět, co mohou od radikálních či liberálních Čechů očekávat, a na základě toho mohou zformulovat stanoviska k jednotlivým potenciálním požadavkům. Na co přistoupí, co je pro dvůr nepřijatelné a v čem by se dal udělat kompromis a do jaké míry. Až podle konkrétních požadavků, které vznesou obě skupiny Čechů, uplatní svou přípravu, některé ústupky, o které nikdo nepožádá, například nemusí vůbec zmiňovat. (cca 20 min.)

  • Skupina „císařský dvůr“ ještě připraví improvizovanou audienční síň – odsune lavice, nachystá trůn, vybere císaře a vymyslí prostorové uspořádání pro prezentace. Učitel může dělat ceremoniáře – může pak povolávat jednotlivé skupiny, dávat jim slovo a odesílat je do čekacích sálů.
  • Nejprve čeští liberálové a pak čeští radikálové přečtou svoje petice. Učitel může už během přípravy textu petic upozornit žáky na to, že budou text prezentovat, že by se na tom měli podílet všichni a že podle zařazení do pol. proudu (rad. x lib.) by mohl vypadat i jazykový styl a možná i vystupování při císařské audienci. (8 min.)
  • Císařský dvůr dostane 2 min. na přípravu odpovědi. K čemu se vyjádří a jak. Většinu by měli mít předpřipravenu na základě vlastních znalostí a odhadu.
  • Odpověď císařského dvora → reakce radikálů a liberálů. Učitel se po přečtení císařské odpovědi dotáže, jak jsou obě skupiny spokojeny a jak bude vypadat jejich reakce. Co udělají, jestliže nejsou spokojeni. (5 min.)
  • 2. hodina – Dvojitý zápisník (upravená metoda RWCT) – žáci dostanou text skutečné petice Čechů k císaři z r. 1848 (vizte přílohu). Dozví se mimo jiné, že čeští radikálové a liberálové nešli proti sobě, ale dohodli se na vytvoření Národního výboru ze zástupců obou proudů a sepsali pouze jednu petici. Je možné vyzvat žáky, aby odhadli, kdo byl silnější a kdo zastupoval větší část veřejnosti, když schůzi do Svatováclavských lázní svolali radikálové. V levé části stránky mají žáci text petice z r. 1848. Podtrhnout si pasáže, které je zaujaly v souvislosti s tím, co psali v minulé hodině sami, a kromě toho pasáže, které je zaujaly z jakýchkoli jiných důvodů. Do pravé části stránky si zapíší své komentáře, proč je která pasáž zaujala (názory, nápady, otázky, postřehy).
  • Reflexe – diskuse – petice se projde bod po bodu, učitel vybírá, ke kterým se vyjádří a u kterých dá slovo žákům. Jestliže má někdo jakoukoliv poznámku, dotaz k přečtenému bodu, je možné o tom diskutovat. Je možné připomenout požadavky, které se objevily v petici, kterou žáci psali v minulé hodině. Některé se vůbec ve skutečné petici nevyskytují, ale přesto je důležité potvrdit žákům, že tyto body patří do obecného programu liberálů/radikálů, případně je nutné vyvrátit z hlediska historie nesmyslné nápady, které se určitě také objeví. Závěr petice se týká školství. Zde je možné srovnat historické požadavky z roku 1848 se skutečností současnou.

Pro reflexi petice Čechů k císaři z r. 1848 je možné použít i metodu RWCT „poslední slovo patří mně“. Pokud má někdo podtrhnutou jakoukoliv pasáž v levém sloupci – textu petice, může ji ocitovat. Následně kdokoliv ze třídy může přidat svůj komentář, případně domýšlet, co na té pasáži zaujalo toho člověka, který ji nabídl k diskusi. Na závěr zveřejní ten, kdo ji nabídl, svůj komentář.

Reflexe

Podmínkou této lekce je, že byly předtím probrány kapitoly o socialismu, utopickém socialismu, komunismu, o národních hnutích, včetně českého národního obrození, o průběhu revolucí v Evropě 1848.

Je pravděpodobné, že když budete tuto lekci realizovat v různých třídách, dopadne pokaždé trochu jinak. Učitel musí dodat základní fakta. Ať už o základních požadavcích radikálů, tedy socialistů, tak i liberálů nejen v českých zemích, ale obecně v Evropě 1848. Neustále je třeba usměrňovat tvořící skupiny, aby si uvědomily, koho zastupují, se kterými požadavky této skupiny jsme se již setkali apod. Zároveň ale je možné kladně zhodnotit návrhy žáků, které se ve skutečné petici neobjevily, ale je pravděpodobné, že podobné body programu ta či ona strana v jiných dokumentech mohla zastávat.

Literatura a použité zdroje

[1] – MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny novověku. 1. vydání. Liberec : DIALOG, 2003. 180 s. ISBN 80-86761-04-5.
[2] – KVIRENC, Jan; KUNSTOVÁ, Eliška. České dějiny do roku 1914 / Historie v dokumentech. Liberec : Dialog, 2006. ISBN 80-86761-43-6.
[3] – Petice Čechů k císaři r. 1848. [cit. 2012-9-4]. Dostupný z WWW: [http://www.nacr.cz/vystavy/osmicky/exhibition.aspx?ex=1848&id=18&window=large].
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
37.11 kB
Dokument
Petice 1848-dvojitý den-řešení
doc
32.23 kB
Dokument
Petice-dvoj zápisník
doc
24.41 kB
Dokument
Leták-pozvánka

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Lukáš Tvrďoch

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
6. 9. 2012
Článek ukazuje jednu z možností jak pojmout revoluční rok 1848 v našich zemích. Konkrétně jako střet různých proudů a zájmových skupin.

Hodnocení od uživatelů

Mgr. et Mgr. Aleš Franc
6. 9. 2012, 16:32
Zajímavé a pro žáky bezpochyby poutavé pojetí tematiky revolučního roku 1848 v českých zemích za použití prvků dramatizace. Podobně zpracované články, na základě nichž může dojít k takřka autentickým prožitkům určitého dějinného období, lze tedy jen přivítat. Ovšem mám jednu faktickou připomínku k obsahu článku, a to když autor dělí třídu na 3 skupiny, z nichž třetí - císařský dvůr - je tvořen císařem a jeho rádci. A právě o císaři Fedinandu V. autor píše jako o "slabomyslném" jedinci, což je sice celkem tradiční pohled na Ferdinanda V., který se ovšem zásadně liší od dobové reality, neboť poslední korunovaný český král byl vzdělaný člověk mluvící několika cizími jazyky (včetně češtiny), mající hlubokou zálibu v botanice a zahradničení, povahy zbožné a mírné s akcentem na dobročinnost (z těchto důvodů měl přízvisko Dobrotivý), avšak vzájemné sňatky v rámci rodové linie Habsburků se podepsaly na jeho fyziognomii. V českém historickém povědomí Ferdinand V. tak zůstal vnímán jako podivín, který se musel kvůli svým tělesným indispozicím vzdát na konci roku 1848 trůnu, ale v žádném případě o něm nelze hovořit jako o slabomyslném hlupákovi. Výrazem opožděné pocty tomuto polozapomenutému panovníkovi je velkolepá a v Čechách svého druhu ojedinělá výstava "Ferdinand V. Dobrotivý a umění jeho doby", od června otevřená na Pražském hradě a tento týden bohužel končící. 

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice
  • Gymnázium
  • Kompetence občanská
  • promýšlí souvislosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností; k plnění svých povinností přistupuje zodpovědně a tvořivě, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potlačování a spoluvytváří podmínky pro jejich naplňování

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

pracovní listy na metodu RWCT, dvojitý zápisník