Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnázium > Kompetence k učení > Jak procvičovat a zkoušet místopis?

Ikona prakticky

Jak procvičovat a zkoušet místopis?

Ikona inspiraceIkona hodina
Autor: Antonín Jalovec
Anotace: Článek seznamuje čtenáře s netradičním způsobem procvičování a zkoušení místopisu formou posuzování pravdivosti jednoduchých výroků. Prezentovaná metoda je časově a organizačně velmi nenáročná a efektivně přispívá k vytváření mentálních map. Je snadno modifikovatelná pro žáky základních škol, víceletých i čtyřletých gymnázií.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence k učení » efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a příroda » Geografie » Geografické informace a terénní vyučování » vytváří a využívá vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Environmentální výchova » Životní prostředí regionu a České republiky
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída
Klíčová slova: Zeměpis, Geografie, regionální geografie, místopis, geografická poloha, obrysová mapa, slepá mapa

Řada vyučujících zeměpisu se zabývá otázkou, v jakém rozsahu a jakou formou vyučovat místopis. I v rámci reformy vzdělávání, která klade důraz na osvojení kompetencí, má znalost místopisu nezastupitelnou roli. Bez (alespoň základní) znalosti místopisu žák neporozumí výkladu učitele či si jen těžko spojí aktuální události ve světě s konkrétním regionem. Zkrátka ani v éře internetu a GPS nemáme vhodnou mapu vždy při ruce. Znalostí místopisu navíc nemyslím pouze "kde co leží", ale i uvědomění si souvislostí, které z polohy objektů vyplývají.

I v současnosti je na mnoha našich školách dominantní metodou procvičování (a co je ještě horší) i testování místopisu bezduchým zakreslování místopisných názvů do obrysové (slepé) mapy. V rámci procvičování bych tuto metodu zcela nezavrhoval, neboť může u nadanějších žáků přispět k vytváření mentální mapy. Zvláště u méně nadaných žáků však vede k memorování typu "Sokolov je to nevyšrafované kolečko napravo od vyšrafovaného kolečka." Rozhodně jsem ale proti využívání obrysových map k testování místopisu (tzn. písemné práce formou zakreslování do obrysových map). Jelikož jsem kdysi obrysové mapy také používal, vím, že zakreslování názvů při písemné práci vede pouze k memorování, navíc jsou práce žáků obtížně hodnotitelné (napíše-li žák název "Krkonoše" přes celé severovýchodní Čechy, je jeho odpověď správná či chybná?). Nevýhodou této metody jsou i určité finanční nároky na nákup obrysových map (pokud nepoužíváte průhledné fólie, přes něž je mapa špatně vidět) či jejich kopírování. Upozorňuji též, že kopírováním vydaných map porušujete autorská práva kartografických nakladatelství.

Výše uvedené důvody mě přiměly k hledání efektivnější metody procvičování a testování místopisu. Mým cílem bylo, aby nová metoda nutila žáky k tvorbě mentálních map a k uvědomění si některých důležitých vztahů plynoucích z polohy geografických objektů (např. Leží dané město na pobřeží? Protéká daná řeka několika státy? Rozkládá se daný stát na jižní polokouli? Je město A od města B dál než město C?).

Základem mnou používané metody je pečlivý výběr geografických objektů, jejichž lokalizaci mají žáci ovládat. Je vhodné, aby si takový "seznam pojmů" vytvořil každý vyučující individuálně, protože do něj může zahrnout pojmy, se kterými ve svých hodinách pracuje. Pro inspiraci nabízím odkaz na stránku, na které jsem vyvěsil pojmy pro žáky vyššího gymnázia (odkaz 1, odkaz 2). Pro žáky nižšího gymnázia je tento seznam mírně redukován, pro maturanty naopak výrazně rozšířen. V rámci pilotáže RVP GV na našem gymnáziu nyní připravuji nové řazení pojmů podle kulturních makroregionů.

Pro procvičování a testování lokalizace pojmů jsem zvolil formu jednoduchých výroků, u nichž lze jednoznačně rozhodnout o jejich pravdivosti. Tento požadavek klade vysoké nároky na přesnou formulaci jednotlivých výroků. Je třeba se vyvarovat tvrzení typu "leží blízko ...", kde pravdivost nelze určit jednoznačně.

K procvičování i testování používám soubor dvanácti (na vyšším gymnáziu) či deseti (na nižším gymnáziu) tvrzení. Takto velký soubor je dle mých zkušeností plně postačující na procvičení i testování. K řešení žákům obvykle postačují cca tři minuty, kvůli pomalejším čtenářům a možným opravám dávám žákům čas čtyři až pět minut. Poměr pravdivých a nepravdivých výroků volím zcela náhodně, v některých variantách jsou téměř všechny výroky pravdivé, v jiných nepravdivé.

Pro lepší představu nabízím jednu variantu na procvičení místopisu Afriky a jednu na místopis ČR (obojí pro vyšší gymnázium):

Místopis - Afrika

  1. Libye je vnitrozemský stát.
  2. Niger protéká Súdánem.
  3. Zambie má společnou hranici s JAR.
  4. Tanzanie leží východně od Kinshasy.
  5. Dakar leží jižněji než Nairobi.
  6. Egyptem prochází obratník Raka.
  7. Nil vytéká z Čadského jezera.
  8. Lagos a Tunis leží na stejné řece.
  9. Kinshasa leží v podhůří Dračích hor.
  10. Mosambický průliv odděluje Madagaskar od Etiopie.
  11. Nil ústí do Středozemního moře.
  12. Ukerewe leží na hranici Keni s Tanzanií.

Místopis ČR

  1. Bruntál leží v Jeseníkách.
  2. Radbuza je přítokem Vltavy.
  3. Mladá Boleslav leží na Labi.
  4. Praděd leží jižněji než Plechý.
  5. Dalešická přehrada je na Svratce.
  6. Olomouc leží v Moravské bráně.
  7. Neratovice leží do 100 km od Prahy.
  8. Nejjižnější bod ČR leží v okrese Hodonín.
  9. Nadmořská výška Kolína je větší než Jihlavy.
  10. Dyje protéká i Rakouskem.
  11. Blansko leží východněji než Vsetín.
  12. Doupovské hory leží severně od Loun.

Z nabízených výroků žáci vypisují pouze ty, které považují za pravdivé. To znamená, že celé správné řešení uvedených variant má podobu:

Řešení:
Afrika: d, f, k, l
ČR: a, g, j

Z hlediska hodnocení považuji za chybu každé chybné rozhodnutí o pravdivosti výroku (chybou je tedy libovolná nadbytečná i libovolná chybějící odpověď). Při známkování používám pravidlo: jaký počet chyb, taková známka. To znamená, že práce bezchybné a s jednou chybou hodnotím stupněm výborný, práce se dvěma chybami stupněm chvalitebným atd.

Uvedenou metodu používám ve výuce už šest let a velmi se mi osvědčila. Za její nejvýznamnější přednosti považuji:

  • jednoznačnost - správné odpovědi jsou zcela jednoznačné a odpadají spory se žáky o správnost jejich odpovědí;
  • rychlé vyhodnocování a opravování - žák během několika minut pozná, zda dané pojmy opravdu umí lokalizovat, či nikoliv a vyučující uvítá, že oprava prací ve třídě se třiceti žáky zabere asi deset minut;
  • variabilita - velmi snadno lze vytvořit téměř neomezený počet různých variant, a tak není problém vytvořit několik variant i pro paralelní třídy;
  • odklon od memorování - zvolená forma vede k vytváření mentálních map u žáků, žáci již nevystačí s pouhým zakreslením pojmu do mapy, musí si umět danou mapu představit a zhodnotit vztahy plynoucí z polohy několika objektů; nestačí již pouze vědět, kde se nachází území daného státu, je třeba si umět představit i jeho tvar, vyhodnotit možnost sousedství s dalšími státy apod.; volbou vhodných tvrzení lze přispět i k osvojení správné geografické terminologie (např. rozlišení tvrzení "objekt leží severněji než ..." a "objekt leží na sever od ...");
  • získání dovednosti při odhadu vzdálenosti - žáci si často nedokáží uvědomit, jaké vzdálenosti ve skutečnosti odpovídají příslušným vzdálenostem na mapě, a tak zařazením výroků typu Beroun leží do 100 km od Prahy přinutíme žáky všímat si i těchto přehlížených, ale důležitých vztahů; obdobně lze zapojit i znalost azimutu;
  • rozvoj logického myšlení - žák musí přesně pochopit smysl výroku, aby se mohl správně rozhodnout.

Vzhledem k dlouhodobým zkušenostem s touto metodou jsem se přesvědčil o její efektivitě, především při vytváření mentálních map. Většina žáků, která se na základní škole setkala s obrysovými mapami, přijímá tuto metodu přes počáteční obavy velmi kladně. Absolventi gymnázia se mi pak často rádi pochlubí, že i roky po skončení výuky zeměpisu jim stačí zavřít oči a bez problémů si představí "svou" mapu světa, kontinentu či České republiky.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 19. 10. 2006
Zobrazeno: 11398krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
JALOVEC, Antonín. Jak procvičovat a zkoušet místopis?. Metodický portál: Články [online]. 19. 10. 2006, [cit. 2019-12-09]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GK/951/JAK-PROCVICOVAT-A-ZKOUSET-MISTOPIS.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.