Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > I. N. S. E. R. T. ve výuce chemie
Odborný článek

I. N. S. E. R. T. ve výuce chemie

5. 11. 2007 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Milan Bárta

Anotace

Práce s textem, který se tváří jako novinový či časopisový článek. Žáci mají článek kriticky zhodnotit.

Účastnil jsem se nedávno školení s protidrogovou tematikou. Byl nám rozdán text o drogách a my ho měli kriticky zhodnotit podle předem zadaných jednoduchých kritérií. Nevím, jestli jsem poslouchal přednášející pozorně, ale hovořila o metodě I. N. S. E. R. T. Napadlo mě, že by se dalo podobně pracovat i v běžných vyučovacích hodinách. Úspěšný jsem však byl až v době, kdy jsem svou verzi této metody aktivně používal a vystihl její podstatu. Pokud chcete vědět více, tak zkuste například tento odkaz: http://www.kritickemysleni.cz/. Podobná práce s textem mi připadá vhodnější, než hloupé předčítání odstavců z učebnice (jak jsem často zažíval jako žák). Ale i zde platí, že nic se nesmí přehánět. I. N. S. E. R. T. jsem si vyzkoušel na žácích maturitního ročníku, tedy těch, kteří jsou už úzce profilovaní - část se chystá na maturitu z chemie a část dělá vše pro to, aby se chemii v jakékoliv podobě vyhnula. I. N. S. E. R. T. byl součástí většího projektu nazvaného Chemie a čistota.

Podstata metody

Žáci se rozdělí do dvojic, maximálně trojic. Předložíme jim text, který se tváří jako článek z populárně naučného časopisu odpovídající jejich věku (ABC, VTM, 21. století, Týden apod.). Je samozřejmě možné využít článek originální ze skutečného časopisu, ale tím se připravíme o možnost "propašovat" do něj informace, které chceme žákům předat. Pomocí poznámek, barevných fixů, tužky apod. žáci v textu vyznačují pasáže:

  • které jsou jim dokonale známé,
  • které se jim zdají plné nových informací,
  • se kterými nesouhlasí,
  • které vyžadují dodání dalších informací.

Následuje diskuse. Učitel by měl text dobře znát, protože žáci se jím probírají až nezvykle pečlivě a dokáže je zaujmout doslova každý pojem, v mém textu například ricinový olej. Ten se vyrábí ze semen skočce obecného (Ricinus communis). U nás se pěstuje jako jednoletá bylina. Ricinový olej má silně projímavé účinky, může za to lipid - triglycerid kyseliny ricinové, který působí především na tenké střevo. Například v Asii se tento olej používá běžně v kuchyni.

Označené pasáže nám pomohou ujasnit si informace, které jsou dobře zažité. Text označený jako plný informací by měl být stěžejní. Ten je posouvá, odhaluje jejich zájem. Stejně jako pasáže vyžadující dodání dalších informací. Populárně naučné články bývají plné různých zjednodušení či dokonce polopravd, žáci jsou nuceni konfrontovat je s informacemi z učebnice či učitelova výkladu. Proto diskuse nad třetím bodem může být nejzajímavější. Na školní práci může navazovat například domácí úkol. V mém případě maturanti nezaváhali a další hodinu text rozvíjeli podle navrženého zadání.

Text pro I. N. S. E. R. T.

Lidstvo a hygiena, část 1. - Od mýdel k syntetickým tenzidům

Nejstarším mycím a pracím prostředkem, známým a vyráběným již starými Féničany z kozího loje a popela, je pravděpodobně mýdlo. První známý písemný záznam výroby mýdla, které svým složením odpovídalo tomu současnému, podal Říman Plinius starší (přibl. r. 70 př. Kr.).

Stejně jako kdysi, i dnes se mýdla vyrábějí zmýdelněním tuků, což jsou látky, kterým chemici říkají estery. Reakcí zvanou hydrolýza v alkalickém prostředí se tuky rozštěpí na sodné či draselné soli vyšších mastných kyselin a glycerol. Výchozí surovinou je směs tuků, jakými jsou sádlo, loje, kokosový a palmojádrový olej, kostní tuk, kafilerní tuk i další. Tato směs se vaří několik hodin se sodným louhem. Během varu vznikne mýdlový klih, který se vysolením rozdělí na mýdlovou hmotu a spodní mydlářský louh. Sušený mýdlový základ se dále zušlechťuje, aby byl hotový výrobek pro spotřebitele atraktivní a jeho aplikace příjemná. Mýdlový základ se mísí a homogenizuje s různými přísadami (hydratační, kosmetické či léčivé přísady, parfémové kompozice, deodorační přísady, barviva a pigmenty), mechanicky se propracuje a vytlačí se mýdlové tyče. Ty se dále řežou na kousky, které se upraví ražením, zabalí a expedují.

Úplně jinou kapitolou jsou moderní prací prostředky. Na rozdíl od jednoduchých mýdel se jedná o složité směsi různých látek, které při praní plní různé úkoly. Nejpoužívanější jsou tenzidy, jinak též zvané povrchově aktivní látky, saponáty, emulgátory či smáčedla. Vlastnosti tenzidů jsou dány jejich chemickou strukturou. Základem jejich molekuly je dlouhý řetězec uhlíkových atomů (nejčastěji 16, 18 nebo 20), který je hydrofobní (voduodpudivý) či jinak vyjádřeno lipofilní (tukomilný). Na jednom konci nese skupinu schopnou hydratace, která mu vtiskne hydrofilní (jinak také lipofobní) charakter.

Hydrofilnost nejčastěji zajišťují skupiny karboxylové, síranové, siřičitanové, amoniové či alkoholické. Ve vodném roztoku se hydrofilní skupina tenzidu pojí s molekulami vody, a tak přechází do roztoku, zatímco hydrofobní část molekuly tenzoru je silou molekul vody vytěsňována z roztoku. Abyste lépe pochopili funkci tenzidů, představte si následující pokus. Do vody ve sklence se přidá olej. Okamžitě se vytvoří dvě vrstvy, které je sice možné protřepáním vzájemně promísit, ale v klidu se rychle opět rozvrství. Přidáme-li ale třeba i nepatrné množství tenzidu, tak se jeho molekuly okamžitě orientují na rozhraní obou kapalin. Hydrofilní částí se orientuje k vodě, hydrofobní k oleji. Tím se řádově sníží povrchové napětí oleje proti vodě a po protřepání vzniknou sice drobné, ale ve vodě stálé kapičky - vytvoří se emulze.

Výroba klasických mýdel je závislá na surovinové základně, proto odčerpává velkou část produktů zemědělské výroby. Například v období první i druhé světové války byl nedostatek potravy, a tedy i tuků, tím byl i velký nedostatek mýdel. Tyto důvody byly původním motivem k hledání náhradních surovinových zdrojů. První látkou připravenou na jiné bázi byl v roce 1916 propylnaftalensulfonan sodný. Od něj pak byla odvozena celá řady dalších látek, jejich účinnost i užitná hodnota byla dále vylepšována. Tak byly objeveny prací účinky sulfátů některých olejů a jiných tuků, které nejsou vhodné ke konzumaci. Např. už mírným působením kyseliny sírové na kyselinu ricinovou (nebo ricinový olej) se získá sulfát kyseliny ricinové, který je dobrým tenzidem. Největší význam mají čistě syntetické tenzidy, jejichž surovinou základnou jsou různé petrochemické produkty. Jejich problematika je však už součástí dalšího dílu našeho seriálu o čistotě.

Úkoly zadané žákům

Daný článek rozdělte ve dvojicích či trojicích na pasáže, které:

  • jsou vám dokonale známé,
  • se vám zdají plné nových informací,
  • se kterými nesouhlasíte,
  • vyžadují dodání dalších informací.

Dobrovolný úkol

Napište druhý díl našeho seriálu Lidstvo a hygiena. Můžete si vybrat z následujících názvů:

1. Lidstvo a hygiena, část 2. - Saponiny aneb Mycí prostředky můžeme nalézt i v přírodě
2. Lidstvo a hygiena, část 2. - Mýdla vs. tenzidy aneb Ekologové se bouří
3. Lidstvo a hygiena, část 2. - Hygiena nejsou jen mýdla a tenzidy aneb Co mají lidé ještě v koupelnách

Ve svém textu se pokuste zachovat styl použitý v prvním dílu seriálu i jeho náročnost. Určen byl pro čtenáře populárně naučného časopisu.

zdroje: V tomto konkrétním případě publikace Prací prostředky, životní prostředí a environmentální výchova (odkaz nefunkční)

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Milan Bárta

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění
  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Mediální výchova
  • Mediální produkty a jejich významy

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Předem připravený text