Jedním z důležitých bodů vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, je v § 8, odst. 2 bod e) zaměřený na autoevaluaci v oblasti řízení školy, kvalitě personální práce a kvalitě DVPP. Následující příspěvek se věnuje sebehodnocení řízení školy a kvalitě personální práce.
V úvodu příspěvku je nutno připomenout rozdíl mezi zpracováním výroční zprávy a sebehodnotící zprávy. Výroční zpráva se rovněž zabývala otázkou personalistiky, řízení školy a kvality DVPP, ale spíše z hlediska kvantitativního. Vlastní hodnocení školy však není jen o informacích, ale především o analýze, mělo by jít o materiál analytického charakteru. Ve výroční zprávě v kapitole o personální problematice školy bude uveden přehled učitelů s jejich aprobací a délkou pedagogické praxe, můžeme zde uvést přehled absolvovaných kurzů a seminářů v daném roce včetně finančních nákladů na vzdělávání učitelů. Ve stejné kapitole sebehodnotící zprávy se však budeme zabývat slabými a silnými stránkami, potřebami a prioritami v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, personální strategií školy. Dá se říci, že výroční zpráva školy a sebehodnotící zpráva by se měly vzájemně doplňovat.1" Cílem zpracování vlastního hodnocení školy je, abychom si uměli odpovědět na otázky:
Hodnocení managementu školy a stylu jejího řízení nelze provádět izolovaně od dalších položek zmíněných ve vyhlášce č. 15/2005 Sb., ale této části sebehodnotící zprávy by ze strany vedení školy měla být věnována zvýšená pozornost, neboť je to právě kvalita a úroveň managementu, která významně a výrazně rozhoduje o kvalitě školy. Reálný obraz o silných a slabých stránkách managementu školy je tak důležitou podmínkou dalšího rozvoje školy, její kvality i úspěšnosti. Jedním z bodů, vypovídajícím o kvalitě řízení a managementu školy, je navíc právě jeho schopnost provádět kvalitní sebehodnocení - vytvořit z něj systémový prvek, sebehodnocení provádět opakovaně a získané výsledky využívat efektivně k identifikování priorit a cílů školy, k vytváření pozitivního klimatu, rozvoji školy.
Při hodnocení jednotlivých bodů zmíněných ve vyhlášce by si mělo vedení školy umět odpovědět primárně na čtyři základní položky:
1. Jak kvalitní je naše škola?
2. Jak kvalitní je výchovně vzdělávací proces v naší škole?
3. Jak kvalitní je pedagogický sbor?
4. Jak kvalitní je vedení školy a styl jeho řízení?
K uvedeným otázkám by mělo být realizováno analytické šetření, v němž by škola, resp. její zaměstnanci měli vystihnout silné a slabé stránky, popřípadě možná ohrožení a naopak příležitosti.
Sebehodnocení (vnitřní nebo také vlastní hodnocení) školy nelze oddělit od vnějšího (externího) hodnocení školy, poněvadž škola je systémem významně ovlivňovaným souborem vnějších faktorů - ekonomických, politických, sociálních, technologických, trhem i konkurencí. Připravujeme-li tedy kompletní sebehodnocení školy k analýze, využijeme nejen vnitřní, ale i vnější zdroje - rodiče, žáky, informace od zřizovatele, ČŠI. Při sebehodnocení je nutno brát v úvahu i tyto vnější faktory. Konečné sebehodnocení by mělo být výslednicí nikoli jedné analytické metody, ale několika.
Zjištění získaná analýzou jsou nosným východiskem pro sebehodnotící zprávu, jejíž hlavní myšlenkou je pokud možno anulování slabých stránek, posilování silných stránek, využití příležitostí a omezení hrozeb. Dobrá sebehodnotící zpráva by měla obsahovat tři základní položky:
I když je velmi těžké specifikovat termíny kvalitní škola, kvalitní výchovně vzdělávací proces, kvalitní pedagogický sbor, kvalitní řízení školy, je nutno stanovit indikátory těchto kvalit, abychom mohli měřit míru jejich dosažení. Hlavními čtyřmi indikátory (dalších indikátorů může být celá řada) je, že kvalitní škola:
Hovoříme-li o sebehodnocení řízení školy, je třeba analyzovat různé úrovně managementu, které jsou ve škole zastoupeny:
K jednotlivým oblastem vlastního hodnocení školy - včetně kvality řízení - by se měli vyjádřit všichni zaměstnanci školy (mělo by jim to být umožněno). Vlastní analýzu získaných dat by však měl provádět užší tým (vedení) školy, neměl by být záležitostí většího počtu zaměstnanců. Po provedení analýzy a zpracování dat by mělo vedení školy zpracovat pracovní verzi hodnotící zprávy, s níž by měli být seznámeni zaměstnanci školy. Na základě připomínek z diskuse by měl ředitel školy připravit finální verzi zprávy. Vlastní hodnocení školy se podle vyhlášky č. 15/2005 Sb. projedná na pedagogické radě do 31. října.
Základní nástroje pro provedení analýzy lze členit do tří základních bodů:
1. Rozhovory: individuální, skupinové; formální, neformální; s žáky, s učiteli, s ostatními členy managementu školy...
2. Analýza dokumentů - plánů rozvoje školy, školních vzdělávacích programů, výročních zpráv, hodnocení ČŠI, tisku, písemných prací žáků...
3. Dotazníky - analýza dat zjištěných dotazníky, anketami, STEP analýza, SWOT analýza
Významným zdrojem informací by měla být položka č. 3 - analýza dat zjištěných dotazníky, anketami. Poměrně rozšířenou metodou jsou dotazníky, které můžeme získat dvěma cestami - buď využít produkty profesionálních firem, nebo si vytvořit dotazník vlastní. Výhodou profesionálních dotazníků je jejich standardizace a validita (SCIO, Cermat, Kalibro), nevýhodou může být jistá míra obecnosti, která nedovolí postihnout specifika školy a jejího řízení. Vlastní dotazník námi sestavený je "adresný a konkrétní na danou školu", na druhé straně může při jeho tvorbě dojít k řadě rizik při stanovení kritérií, vhodné formulaci otázek. Pokud jsou dotazníky správně vytvořeny, poskytují kvalitní zpětnou vazbu. Pro tvorbu dotazníků lze však získat řadu informací z odborné literatury, abychom se zmíněných chyb vyvarovali.
Školy, které dnes fungují na principu konkurence, mohou pro sebehodnocení využít i metody, které se doposud využívaly převážně v ziskové sféře - např. normu ISO 9001; model CAF, který je výsledkem spolupráce ministrů EU odpovědných za veřejnou správu. Tento model je nabízen jako nástroj napomáhající organizacím veřejného sektoru v celé Evropě využívat metody managementu jakosti ke zlepšování výkonnosti. Poskytuje jednoduchý rámec vhodný pro sebehodnocení organizací veřejného sektoru. Jeho výhodou je, že může i nemusí dojít k hodnocení u všech položek, ale lze se věnovat pouze vybraným oblastem. Celkem model CAF obsahuje 9 kritérií hodnocení a jedním z kritérií je i oblast řízení školy.
Pro sebehodnocení řídících schopností je možno použít tzv. Feedback 360°. Jedná se o metodu zpětné vazby, která je používána pro cílený rozvoj manažerských dovedností a kompetencí, ke zvyšování efektivnosti jednotlivých manažerů i manažerského týmu jako celku. Zpětná vazba 360° je založena na hodnocení pracovního výkonu jedince v klíčových manažerských kompetencích, které představují nejkritičtější oblasti výkonu v oblasti řízení lidí:
Řídící pracovník při této metodě provádí nejen sebehodnocení, ale získá zpětnou vazbu od spolupracovníků. Na základě výsledků výstupní zprávy může identifikovat své silné stránky a priority pro osobní rozvoj. Výhodou této metody je její objektivita, nevýhodou nutnost zakoupení testu. Bližší informace lze získat např. na www.ism.cz, www.educity.cz a www.minerva-art.cz.
Důležitým nástrojem sebehodnocení řízení školy se stanou pravděpodobně dotazníky, připravované vedením školy. Hlavní oblasti, ze kterých lze generovat otázky z problematiky řízení školy, personální práce a DVPP, lze rozdělit podle řady hledisek (navrhované členění vychází z kompetenčního modelu řídících pracovníků):
Vytvořený dotazník může zahrnovat uzavřené i otevřené otázky - hůře se vyhodnocují, ale získáme řadu podkladů a názorů.
ŠKOLA XY | Bodovací škála | ||||
4 | 3 | 2 | 1 | ||
1 | Vedení školy je schopno předvídat změny, které školu čekají. | ||||
2 | Škola má (poskytuje) dostatečné investice do dalšího vzdělání pedagogických pracovníků. | ||||
3 | Vedení školy stanovilo jasnou, srozumitelnou vizi školy. | ||||
4 | Je stanoven systém motivace pracovníků. | ||||
5 | Důvěra zaměstnanců ve vedení školy. | ||||
6 | Informovanost pracovníků při vytváření strategie rozvoje školy (ŠVP) - jasné a nezkreslené objasnění situace, úkolů, rolí. | ||||
7 | Vedení školy dobře motivuje zaměstnance při zavádění změn (ŠVP). | ||||
8 | Při řešení problémů (zavádění ŠVP) jsou vytvářeny funkční týmy pracovníků. | ||||
9 | Jasné rozdělení pravomocí a odpovědnosti při zavádění ŠVP. | ||||
10 | Vedení školy podporuje změny, inovace. | ||||
11 | Důslednost vedení při zavádění změn, inovací. | ||||
12 | Kvalita práce předmětových komisí. | ||||
13 | Vedení školy stanovuje jasné a srozumitelné cíle školy. | ||||
14 | Důslednost vedení při plnění přijatých rozhodnutí. | ||||
15 | Vztahy mezi žáky a zaměstnanci školy. | ||||
16 | Při zavádění změn (ŠVP) je vyslechnut vedením školy můj názor. | ||||
17 | |||||
18 |
Náměty otevřených otázek, které mohou být do výzkumného šetření zařazeny:
Čím je podle Vašeho názoru naše škola zvláštní, specifická:
Kdybyste byl(a) ředitelem školy, co byste udělal(a), aby škola fungovala lépe?
Uveďte největší úspěchy/neúspěchy naší školy v posledních dvou letech:
V jakých oblastech je/není naše škola schopna konkurovat okolním školám?
Dalším vzděláváním pedagogických pracovníků (DVPP) se lze při vlastním hodnocení školy zabývat v části věnované vnitřním podmínkám vzdělávání nebo přímo - tak, jak předepisuje vyhláška č. 15/2005 Sb. - v části zaměřené na řízení školy, kvalitu personální práce a na kvalitu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Úloha DVPP v podmínkách nové školské legislativy na školách vzrostla. Management škol mu musí věnovat větší pozornost, proto by měla být i při vlastním hodnocení tato situace zohledněna.
Při analýze DVPP lze vycházet z plánu DVPP, který si školy zpracovávají. Při vlastním hodnocení DVPP je cílem hledat především slabé a silné stránky systému na škole. Je však možné, že školy dojdou při analýze, a to při zahrnutí některých vnějších faktorů do hodnocení, k formulaci příležitostí i hrozeb v oblasti DVPP na škole. Základem však musí být analýza naplňování požadavků a možností daných školským zákonem, zákonem o pedagogických pracovnících (č. 563/2004 Sb.) a vyhláška č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků.
Při sebehodnocení DVPP se lze zaměřit především na následující okruhy problémů:
1 Báča, Milan: Sebehodnocení školy, in.Vedení školy v praxi, RAABE, Praha 2005.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.