Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Začlenění environmentální problematiky do vyučovacího předmětu chemie pilotních škol
Odborný článek

Začlenění environmentální problematiky do vyučovacího předmětu chemie pilotních škol

21. 3. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Svatava Janoušková

Anotace

Hlavním cílem článku je představit to, jakým způsobem pilotní školy poskytující základní vzdělání integrovaly Environmentální výchovu do výuky chemie. Jedná se o obsahovou analýzu školních kurikul 24 škol, která poskytuje data o tom, jaká byla četnost zařazování Environmentální výchovy jako průřezového tématu do školních kurikul, které kompetence byly environmentální problematikou rozvíjeny, jaká témata byla do výuky tradičně zařazována a konečně, jaké výkony žáků byly s danými tématy spojeny.

Environmentální výchova jako průřezové téma se v kurikulu pro základní vzdělávání objevuje jako zcela nový prvek. Nás proto zajímalo, jakým způsobem je dané téma integrováno do vyučovacího předmětu chemie v základních školách a nižším stupni víceletých gymnázií. Jako podklad pro analýzu jsme využili školní kurikula pilotních škol, které s Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze spolupracovaly při ověřování a dotváření Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) respektive RVP pro gymnázia (RVP G) a RVP pro gymnázia se sportovní přípravou (RVP GSP).

Studie vznikla zejména jako podklad pro oborové didaktiky chemie a vyučující předmětu chemie, kteří uvažují o možnostech integrace průřezového tématu Environmentální výchova do výuky chemie, a to zejména ve vztahu k rozvíjení a utváření klíčových kompetencí žáků.

Obsahová analýza

V analytické studii jsme se zaměřili na následující fakta:

  • Jaká byla četnost zařazování průřezového tématu na základních školách a nižších stupních víceletých gymnázií.
  • Jaké klíčové kompetence byly nejčetněji environmentální problematikou rozvíjeny.
  • Jaká témata chemie byla s environmentální problematikou spojována.
  • Jaké činnosti žáků byly spojovány s nejčetněji zařazovanými tématy chemie.

První zjištění analýzy se týká faktu, jaká byla četnost zařazování Environmentální výchovy do vyučovacího předmětu chemie (pakliže škola tento vyučovací předmět ve svém školním kurikulu má). Při studii jsme vycházeli ze zamýšleného kurikula škol, podáváme tedy přehled o tom, co školy ve svých školních vzdělávacích programech deklarovaly jako svůj záměr.

Na základě analýzy učebních osnov vyučovacího předmětu chemie (zejména charakteristiky a rozpracování vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu chemie) jednotlivých pilotních škol jsme dospěli k závěru, že jak základní školy, tak víceletá gymnázia integrují Environmentální výchovu do vyučovacího předmětu chemie prakticky ekvivalentně, tedy v 92, respektive 85 procentech případů (viz graf 1). Toto zjištění pravděpodobně odpovídá faktu, že environmentální problematika je součástí celé řady očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Chemie v RVP ZV a integrace průřezového tématu Environmentální výchova je tak velmi přirozená. Také proto není překvapující kontrast četnosti zařazování Environmentální výchovy a ostatních průřezových témat do výuky chemie na pilotních školách.

Z grafu je patrné, že významnější podíl zařazování do výuky chemie, a to jak v základních školách, tak na nižším stupni gymnázií, má ještě, možná poněkud překvapivě, průřezové téma Osobnostní a sociální výchova. I když četnost zařazování tohoto tématu je oproti Environmentální výchově téměř poloviční. Za povšimnutí stojí rovněž rozdíl v četnosti zařazování jiných průřezových témat v základních školách a nižších stupních víceletých gymnázií v tomto vzorku.

Graf 1
foto

Druhá část analýzy kurikul se zabývala faktem, které z klíčových kompetencí žáků ve školách jsou zařazováním environmentální problematiky nejčetněji rozvíjeny. Předmětem analýzy se staly výchovné a vzdělávací strategie na úrovni vyučovacího předmětu, ve kterých školy deklarují ty metody, formy a postupy, kterými chtějí v daném vyučovacím předmětu (v tomto případě chemii) u žáků utvářet klíčové kompetence.

Graf 2 ukazuje, že nejčetněji rozvíjenou kompetencí, a to jak v základní škole, tak na nižším stupni víceletých gymnázií byla kompetence občanská (shodně 77% škol ze zkoumaného vzorku). Víceletá gymnázia potom rozvíjela zařazováním environmentální problematiky na nižším stupni ještě kompetenci pracovní (23% škol ze zkoumaného vzorku víceletých gymnázií) a kompetenci sociální a personální (8% škol ze zkoumaného vzorku víceletých gymnázií). Základní školy rozvíjely zařazováním environmentální problematiky všechny kompetence RVP ZV, a to ve všech případech na 35% a více škol ze zkoumaného vzorku základních škol.

Graf 2
foto

Třetí část analýzy se zabývala tím, která témata chemie byla z hlediska environmentální problematiky uváděna jako nejčetněji zařazovaná. Zatímco rozdíly v rozvíjení kompetencí žáků byly mezi víceletými gymnázii a základními školami značné, tak témata se prakticky shodovala v obou typech škol. To pravděpodobně vychází z toho, že školy rozpracovávají v osnovách chemie většinu očekávaných výstupů RVP ZV, které se pojí s environmentální problematikou a přiřazují jim také specifický typ učiva. Přesto nacházíme témata, která u některých škol absentují (např. problematika obnovitelných zdrojů energií), neboť jsou zařazována do jiných vyučovacích předmětů. Následuje seznam nejčetněji zařazovaných témat chemie. Jsou to ta témata, která byla ve školách zařazována ve více než 60% případů.

Školy nejčetněji zařazovaly následující tematické okruhy:

Voda
  • druhy vody - pitná, užitková, odpadní
  • druhy vody z hlediska obsahu iontů - destilovaná, minerální, slaná, měkká, tvrdá
  • typy znečištění vody resp. zdroje znečištění vody
Ovzduší
  • zdroje znečištění ovzduší obecně a v nejbližším okolí
  • kyselé deště
  • skleníkový efekt - vznik a vliv na ŽP
Surovinová základna
  • paliva přírodní - význam a využití
  • paliva průmyslová - význam a využití
Chemické látky kolem nás
  • polymery - plasty a syntetická vlákna - význam a vliv na ŽP
  • průmyslová hnojiva - význam a vliv na ŽP
  • detergenty - čistící schopnosti a vliv na ŽP

Poslední částí analýzy kurikul byla zaměřena na sledování činností žáků (představovaných aktivními slovesy), které se pojily s výše uvedenými tematickými okruhy. Tyto činnosti byly kategorizovány na základě Bloomovy taxonomie cílů (kognitivní rovina). Nejčastěji byla obecně zařazována druhá kategorie Bloomovy taxonomie - porozumění, pomyslné druhé místo obsadila kategorie pátá - hodnocení a pomyslné třetí místo kategorie čtvrtá - analýza. Je tedy dobře patrné, že školy považují ve výuce chemie za velmi důležitý fakt, aby žáci environmentální problematice v propojení s chemií dobře porozuměli a toto porozumění poté mohli uplatnit při složitějších operacích jako je analýza a hodnocení.

Závěr

Obsahová analýza školních kurikul přinesla cenné informace o zamýšlené výuce environmentální problematiky ve vyučovacím předmětu chemie v základním vzdělávání. Přestože se jednalo o vzorek pouhých 26 škol, lze vysledovat určité společné linie v uvažováních vyučujících chemie (tvůrců školních osnov chemie) o výuce environmentální problematiky. Tyto poznatky lze považovat za zajímavé zejména z pohledu didaktiků chemie, kteří nyní zaměřují svoji pozornost právě na možnost využití průřezových témat ve výuce chemie. Vyvstávají zde otázky, jakými metodami a postupy je zamýšlené kurikulum ve školách realizováno. Nakolik jsou používané metody ve vyučovacím procesu efektivní. Která témata chemie ve vztahu k environmentální problematice jsou žáky vnímána nepozitivněji a která naopak. Odpovědi na tyto otázky potom mohou pomoci při vytváření c

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Svatava Janoušková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Chemie