Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Co by mělo předcházet uvedení přístupu CLIL do školy
Odborný článek

Co by mělo předcházet uvedení přístupu CLIL do školy

28. 2. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Pavlína Jahnová

Anotace

Článek se snaží nastínit, co by mělo předcházet uvedení přístupu CLIL do školy, a upozorňuje na některé oblasti, které je potřeba před samotnou realizací CLIL promyslet.

Přístup CLIL postupně proniká do povědomí české pedagogické veřejnosti a stále častěji se na konferencích a odborných seminářích diskutuje o možnostech využití cizích jazyků pro výuku nejazykových předmětů na běžných školách hlavního vzdělávacího proudu v České republice. Snahou, která současně reflektuje politiku Evropské unie, je rozšířit výuku prostřednictvím CLIL. Mnohé školy, potažmo učitelé, však nemají jasnou představu o tom, co by mělo přecházet uvedení tohoto přístupu, což může jeho rozšíření bránit. V tomto článku se proto pokusím nastínit alespoň některé kroky uváděné odbornou literaturou, které by měly předcházet realizaci CLIL ve škole.

Před uvedením CLIL do školy je nutné zvážit několik skutečností (srovnej Pavesi a kol., 2001, online, s. 91–92), na základě kterých je pak možné zodpovědně posoudit, jestli je škola dostatečně připravena CLIL do vyučování zavést. Je potřeba si položit zejména následující otázky:

1. Má škola k realizaci CLIL kompetentní učitele, kteří by byli ochotni tento přístup začlenit do vyučování?

V České republice zatím nejsou stanovena žádná kvalifikační omezení pro učitele, kteří chtějí ve svých hodinách používat CLIL. Rozhodnutí o tom, kdo může prostřednictvím CLIL vyučovat, je zcela v kompetenci ředitele dané školy. Dlužno však říci, že společná výuka nejazykového předmětu a cizího jazyka vyžaduje od učitele řadu profesních znalostí a pedagogických dovedností, mezi klíčové patří dobré znalosti v oblasti daného nejazykového předmětu i cílového jazyka a zároveň i schopnost vyučovat daný předmět prostřednictvím jazyka odlišného od mateřského jazyka žáků. Ideálním učitelem CLIL se tak jeví ten, který má požadované vzdělání jak pro výuku příslušného cizího jazyka, tak i pro výuku daného nejazykového předmětu. To však neznamená, že učitelé, kteří zmíněnou kvalifikaci nesplňují, by měli být z realizace CLIL vyloučeni. Zejména  v zahraničí se totiž velmi dobře osvědčil i takový model CLIL výuky, v němž se na přípravě hodin a často i  jejich realizaci společně podílejí dva učitelé – učitel daného nejazykového předmětu a učitel cizího jazyka. Nutno podotknout, že ne každý učitel je ochoten měnit svůj zažitý způsob výuky a implementovat CLIL do své výuky. Mezi významné předpoklady k zavedení CLIL proto patří také zájem a ochota učitelů CLIL realizovat.

Někteří odborníci (např. Tapia, 2007, s. 9) se domnívají, že se záměrem zavést CLIL by měli být hned od počátku seznámeni všichni učitelé na dané škole. To samozřejmě předpokládá, že učitelé jsou o tomto přístupu předem podrobně informováni. Následně by měla proběhnout diskuze, ze které vyplyne, jak na tento přístup jednotliví učitelé pohlížejí, a také kdo a jakým způsobem se bude chtít na realizaci CLIL podílet. V této souvislosti dlužno podotknout, že ochota učitelů spolupracovat spolu navzájem a také podpora ostatních kolegů při realizaci CLIL na dané škole patří mezi základní podmínky úspěšné implementace tohoto přístupu.

2. Má škola dostatek didaktických materiálů a pomůcek, které by mohly být při realizaci CLIL využity?

Zajištění vhodných výukových materiálu pro CLIL můžeme považovat za jeden z důležitých úkolů, které má učitel před realizací tohoto přístupu na starosti. Materiály používané v hodinách CLIL by měly být relevantní z hlediska tématu (a kurikula daného nejazykového předmětu) a zároveň přiměřeně náročné po jazykové stránce. Při tvorbě vlastních materiálů je nanejvýš užitečné, když má učitel možnost spolupracovat i s dalšími učiteli, a to nejen kolegy ze stejné školy. Dnešní vyspělé a hojně dostupné informační technologie umožňují učitelům z různých částí dané země, ba dokonce z různých zemí světa virtuálně sdílet vytvořené materiály a současně si vyměňovat zkušenosti s realizací CLIL, čehož je potřeba využít.

Při realizaci CLIL se také doporučuje využívat co nejvíce různých vizuálních a multimediálních pomůcek, slovníků, časopisů, cizojazyčných knih apod., které mohou přispět k lepšímu porozumění žáků a usnadnit učení prostřednictvím cizího jazyka. Každá škola by proto měla zhodnotit, zda má dostatek pomůcek, které by mohly být při realizaci CLIL využity, a pokud ne, zda existuje možnost je získat nebo vytvořit.

3. Jakým způsobem je možné CLIL na škole realizovat?

Způsob realizace přístupu CLIL a jeho začlenění do školního kurikula závisí na individuálních podmínkách každé školy. CLIL se může stát součástí povinného vzdělávání, ale může být také nabízen ve formě volitelných předmětů pouze těm žákům či studentům, kteří o tento způsob výuky projeví zájem.

Připomeňme také, že CLIL může mít mnoho podob, které reflektují rozsah začlenění cizího jazyka do nejazykových předmětů – od jazykových sprch (krátkých herních aktivit probíhajících v cizím jazyce) až po výuku, při níž je cizí jazyk prostředkem komunikace žáků i učitele celou vyučovací hodinu.

Při rozhodování o tom, jakou podobu by měl přístup CLIL ve vyučování mít, je nutné brát v potaz zejména faktory související se zúčastněnými žáky, například jejich věk, potřeby, zájmy, ale také jazykovou úroveň. Není však možné ignorovat ani konkrétní možnosti školy z hlediska organizačního (např. časová dotace pro CLIL, počet žáků ve třídě, dostupnost učitelů apod.) a materiálního (např. zajištění učebních materiálů, financování hodin CLIL apod.). Dlužno říci, že z dobře zvolené formy implementace přístupu CLIL pak mohou profitovat nejen žáci, ale i učitelé, potažmo celá škola.

4. Souhlasí rodiče žáků se začleněním CLIL do vyučování a jsou žáci ochotni tuto výuku absolvovat?

Zavést CLIL do školy není možné bez podpory rodičů žáků. Tapia (2007, s. 9) v této souvislosti uvádí, že informovat rodiče žáků i samotné žáky o možnostech přístupu CLIL a zjistit jejich postoje k této inovativní výuce patří mezi klíčové kroky úspěšné implementace. Zmíněný autor totiž správně podotýká, že jakákoli změna týkající se života ve škole vyžaduje účast všech zainteresovaných, tedy rodičů, žáků i učitelů. Zavedení CLIL do vyučování mezi takové změny patří. Dobrá informovanost učitelů, rodičů i žáků o přístupu CLIL je před jeho zavedením stěžejní a může zamezit negativní kritice, případně odmítání CLIL, které by nedostatek informací mohl způsobit.

Teprve na základě zodpovězení zmíněných otázek může škola reálně stanovit, jestli (případně kdy) bude schopna začít přístup CLIL ve vyučování uplatňovat.

Literatura a použité zdroje

[1] – PAVESI, M. et al. Teaching through a foreign language. 2001. [cit. 2011-02-28]. Dostupný z WWW: [http://www.ub.es/filoan/CLIL/teachers.pdf].
[2] – TAPIA, R. A. Converting to CLIL. In English Teaching Professional, September, 2007, č. 52, s. 8–11. ISSN 1362-5276..

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Pavlína Jahnová

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
28. 2. 2011
Před zavedením metody CLIL je nutné zvážit několik okolností. Mezi nejzásadnější patří personální a materiální podmínky, které o realizaci CLIL velice často rozhodnou.

Hodnocení od uživatelů

Mgr. Dagmar Csatová
1. 3. 2011, 06:06
Dobrý den, děkuji autorce za příspěvek. DC

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Vazby na další články:

Navazuje na téma článku:

Téma článku:

CLIL