Domů > Odborné články > Speciální vzdělávání > Jak přežít s hyperaktivitou a poruchami pozornosti
Odborný článek

Jak přežít s hyperaktivitou a poruchami pozornosti

7. 6. 2012 Speciální vzdělávání
Autor
John F. Taylor

Anotace

Nakladatelstvím Portál, s. r. o. byla v těchto dnech vydána zajímavá kniha autora Johna F. Taylora Jak přežít s hyperaktivitou a poruchami pozornosti. Tento rádce pro děti s ADHD a ADD objasňuje oba pojmy a poskytuje jednuduché návody a rady pro děti s touto diagnózou. Doporučení z knihy mohou žáci využít k lepšímu zvládání ADHD a jejich rodičům, vychovatelům a učitelům usnadní pochopení potíží, které tyto děti trápí.

Rádce pro děti s ADHD a ADD

1. Speciální přístup

Mnoho dětí s ADHD je ve škole zahrnuto do programu speciálního vzdělávání. To je určeno dětem, které mají poruchy učení. Někteří lidé, kteří o poruchách učení nic nevědí, tvrdí, že to znamená, že ty děti nejsou chytré. To není pravda. Děti s poruchou učení mohou být stejně chytré jako kdokoli jiný – jenom se učí jiným způsobem. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami podstupují testy, aby se zjistilo, s čím přesně potřebují pomoct. Učitelé a odborníci z pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálněpedagogického centra si pak testy prohlédnou a poté se sejdou s rodiči, aby společně navrhli IVP (individuální vzdělávací plán). A přesně tohle IVP je – plán. Píše se v něm, co je třeba udělat, aby se ti ve škole dařilo co nejlépe.

Pokud máš IVP, možná v něm stojí, že na část vyučování můžeš odcházet do speciálně vyhrazené třídy. Tam se ti věnují speciální pedagogové a pomáhají ti s předměty, které ti dělají největší potíže. Tito učitelé jsou vyškolení v tom, jak dětem pomáhat překonávat problémy s učením. Některé děti s ADHD také na některé hodiny či předměty odcházejí do kabinetu nebo volné třídy, kde se učí s asistentem pedagoga, aby se mohly lépe soustředit.

 2. Spolupráce s učiteli

Učitelé jsou součástí tvého ADHD týmu. Chtějí ti pomoct ve zvládání ADHD. Jak k tomu můžeš přispět ty? Především je důležitá snaha. Dospělí ve škole dělají všechno, co je v jejich silách, aby ti pomohli. A na tobě je snažit se a vycházet jim vstříc.

Ale i když se opravdu snažíš, může ve škole docházet k problémům. Někdy máš možná pocit, že učitelé nechápou, jak moc jsou pro tebe některé věci těžké. Možná si myslíš, že vidí jenom tvoje chyby. A když se rozčílíš, možná se už už chystáš udělat nebo říct něco, co tě může dostat do maléru. STOP! Dej si pauzu. Stačí, když učitele požádáš: „Nemohli bychom si o tom promluvit později? Chci si to trochu rozmyslet.“

Některé školy dětem s ADHD umožňují odcházet do vyhrazené třídy, kde jim pomáhají asistenti nebo speciální pedagogové. Hodně těchto dětí se také často schází s výchovným poradcem. Výchovní poradci s dětmi pracují a pomáhají jim zvládat silné emoce, které ve škole zažívají. Mohou ti poradit, když máš s učiteli nebo se spolužáky nějaké problémy.

 3. Pohodový pohyb

Hodně dětí s ADHD nedokáže vydržet ve třídě v klidu a potichu. Jestli to platí i pro tebe, nejspíš už víš, jak moc to učitele rozčiluje. Vadí jim, že nedáváš pozor – a navíc rušíš ostatní, takže se nemůžou pořádně učit. Jestli bereš na ADHD léky, nejspíš ti pomáhají zůstávat v klidu. Možná máš také IVP, kde stojí, co můžeš dělat, když ve třídě už pro neklid nedokážeš vydržet. Než ale některou z těch metod zkusíš, nech si je od učitele schválit.

Hýbej se způsobem, kterého si nikdo nevšimne. Když cítíš neklid, zkus se hýbat tak, aby si toho nikdo nevšiml. Třeba se velice pomalu maličko nakloň na jednu a pak na druhou stranu. Nebo můžeš pod lavicí točit palci, zlehka poklepávat nohou nebo tisknout dlaně k sobě. Můžeš také zkusit hýbat prsty u nohou, ale chodidla nechat nehybná – zkus prsty v pantoflích zvedat nahoru a zase je pokládat zpátky. Někdy také pomůže nenápadné tiché protahování.

Nabídni učiteli pomoc. Můžeš pro něj třeba něco vyřídit v kabinetě nebo v jiné třídě. A zeptej se, jestli by z tebe nemohl udělat posla, který nosí vzkazy nebo knihy jiným dospělým ve škole. Můžeš také pomáhat s rozdáváním testů či papírů nebo se přihlásit jako dobrovolník, když chce učitel něco názorně předvést.

Pohyb po třídě. Někteří učitelé nechávají děti s ADHD používat dvě lavice, jednu na každé straně místnosti. Když žádné lavice navíc nejsou k dispozici, můžeš si sednout do zadní části třídy nebo do relaxační zóny, která v některých třídách bývá. Pokud máš možnost přemístit se ve třídě jinam, pohybuj se pomalu a tiše. Úkol nebo učebnici si vezmi s sebou a pokračuj v práci.

Udělej si přestávku. Některé děti s ADHD mají dovoleno odejít ze třídy, když cítí, že je toho na ně příliš. Nejčastěji odcházejí do relaxační místnosti nebo s asistentem do kabinetu, aby si odpočinuly. Některé děti s ADHD mají s učitelem nebo asistentem domluvený „tichý signál“, kterým dají najevo, že potřebují odejít. Můžou třeba zvednout barevnou kartičku. Učitel jim to pak pokývnutím dovolí, nebo zavrtí hlavou, aby jim naznačil, že musí ještě vydržet.

Spaluj energii mimo třídu. Zkus využít oběd, přestávku a hodiny tělocviku jako příležitosti k pohybu. Skvělým způsobem, jak si vybít energii, jsou také různé kroužky. Můžeš zkusit sporty jako fotbal, basket, volejbal nebo gymnastika. Můžeš se také přihlásit do dramatického kroužku nebo do školní kapely.

4. Soustřeď se na to podstatné

Dětem s ADHD mnohdy dělá potíže dávat ve škole pozor. Hodně z nich rozptylují různé okolní zvuky. Jiné při hodinách „vypínají“ nebo se špatně soustředí na práci. Dětem, které mají problém se soustředěním, často pomáhají léky. A pomoci ti mohou i některé z následujících tipů. Bylo by dobré poradit se s učiteli, abyste společně našli nejlepší způsob, jak zůstat soustředěný.

Najdi si správné místo. Nejlepší místo pro děti s ADHD často bývá v přední části třídy, v řadě nejvzdálenější ode dveří do chodby. Také pomáhá, když kolem tebe spolužáci nesedí z obou stran. Tvoje lavice by neměla být otočená ke dveřím a měl bys dobře vidět na učitele.

Zapojuj se do debat. Dívej se na učitele a pozorně poslouchej, co říká. Když k tomu máš nějakou připomínku, přihlas se a vyslov ji. Když něco nechápeš a začínáš v myšlenkách odbíhat jinam, zvedni ruku a nech si to vysvětlit znovu.

Nenech se rozptylovat zvuky. Děti s ADHD silně reagují na rušivé zvuky, dokonce i na ty tichoučké. Když pracuješ na úkolech, někteří učitelé ti možná dovolí nasadit si sluchátka nebo si dát do uší špunty. A možná je ve třídě nějaká klidnější oblast, kde se soustředíš lépe. Někteří učitelé pouštějí tichou hudbu a zapínají větrák nebo klimatizaci, aby studentům pomohli se soustředit. Pravidelný tichý šum dokáže zablokovat rušivé zvuky.

Měj na pracovním stole uklizeno. Nenechávej si na stole nic kromě úkolu, na němž zrovna pracuješ. Když budeš dělat jednu věc po druhé, pomůže ti to lépe se soustředit. Některým dětem také pomáhá používat tvrdou psací podložku s klipem. K ní si můžeš přicvaknout i pero nebo tužku, a nebudeš je tak muset pořád hledat.

Rozlož si úkoly na menší části. Rozdělení úkolů na menší části je skvělý způsob, jak se s nimi vypořádat. Jak to funguje? Dejme tomu, že máš na papíře dvacet matematických příkladů. Učitel ti zadá spočítat deset z nich; když je spočítáš, necháš si je zkontrolovat. Jakmile je zkontroluje, zadá ti spočítat zbytek.

Ukázka je uvedena bez použitých kazuistik a tipů na řešení konkrétních situací.


Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Jak přežít s hyperaktivitou a poruchami pozornosti.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
John F. Taylor

Hodnocení od uživatelů

Martin Rusek
9. 6. 2012, 11:45
Jazyk tohoto příspěvku se mi zdá zvláštní. Není to narychlo přeložená angličtina?
Kniha, zdá se, přináší spoustu zajímavých typů, jak s žáky s ADHD pracovat. Jinak bych byl s celou ADHD agendou opatrnější. Stal se z toho poměrně dobrý obchod a na stále více a více žáků se lepí nálepka ADHD. Přitom jejich nepozornost a roztěkanost mnohdy znamená jen neschopnost učitele žáka zaujmout. Žáci jsou, jak už jsme se na několika fórech dohadovali, jiní a stačí málo, třeba žákova neochota poddat se nemožnému výkladu, a žák nedává pozor, vyrušuje atd. atd. Učitel neschopný sebereflexe pak žáka označí jako hyperaktivního, nepřizpůsobivého a zařadí ho mezi ADHD, aby se mohl nerušeně věnovat své špatné práci.
Nevěděl by někdo o výzkumech popisujících, jak se čísla českých žáků s nedostatkem pozornosti a hyperaktivitou mění? V USA zaznamenávají zvyšující se počet žáků s ADHD od středu na západ - zvláštní, že?
Jana Petrů
9. 6. 2012, 12:45
Ach jo, pane Rusku, nechtěl byste se nejdřív přijít na nějaké takové dítě podívat, třeba ke mně do třídy? (A to to není zrovna extrémní případ.) Mimochodem, nebála bych se ADHD, stejně jako jiné poruchy, označit přívlastkem civilizační.
Martin Rusek
9. 6. 2012, 13:58
Vážená paní Petrů, chápu, že s mými mnohými názory nesouhlasíte, není to nic překvapivého. Vyjadřujete se na základě vlastní zkušenosti, tu Vám neberu a respektuji ji. Já reaguji na základě znalosti trendů u nás i v zahraničí. Snad si nemyslíte, že jsem první, kdo poukazuje na to, že se do skupiny ADHD zařazuje čím dál tím více dětí? Nedávno se dokonce tady na portálu řešil případ, který sleduji i ve své třídě (ano, nejste jediná, kdo má ve třídě hyperaktivní děti). Nálepky ADHD zbavilo žáka pouhé zjištění, že si ráno kupuje ve školním automatu kávu, jejíž účinky podpoří v průběhu dne dvěma energydrinky SHOCK. Aby pak nebyl hyperaktivní :)
Vřele doporučuji shlédnutí videa Paradigm shift - jeho autor obdržel za své dílo rytířský titul. Vycházím z něhio - Ach jo? :-D
Mgr. Zdeněk Sotolář
9. 6. 2012, 14:16
Martin Rusek píše: "Učitel neschopný sebereflexe pak žáka označí jako hyperaktivního."  Je to vždy právě učitel? Nepřinášejí si žáci onen papír z PPP? Souhlasím, že nálepkovat žáky značkou ADHD je neblahý trend (jako třeba zbytečné odklady). Někdy mám ale pocit, že poradny jsou placeny od kusu. 
Martin Rusek
9. 6. 2012, 14:36
Máte pravdu, pane kolego, přehnaně jsem generalizoval. Kdo ale posílá žáka do PPP?
Jana Petrů
9. 6. 2012, 14:47
Tady ale přece nejde o žádné "nálepky". Mě nezajímá ani papír, ani dg, ale jenom a pouze pozorování žákova chování. Prvňák se určitě nedopuje energetickými nápoji, a přesto sebou při vyučování mlátí, poskakuje i při psaní apod. Jeho atypické chování je nápadné i při hrách venku.
Pokud se do skupiny ADHD (či Aspergerův syndrom, SPU aj.) dostává stále více žáků, kde vidíte příčinu vy, kolegové?
(Mimochodem, publikace je určena přímo žákům a obsahuje doporučení, jak oni sami mohou svůj neklid regulovat.)
Radek Sárközi
9. 6. 2012, 14:55
Když existuje nová diagnóza, postupně se začne používat a je nalezena u více a více jedinců. Tak to bude se vším... K tomu se připojí finanční podpora, takže je vlastně výhodné, když je někdo takto diagnostikován. V takovém systému je těžko říci, zda se počet jedinců s ADHD opravdu zvyšuje. Pokud mají na rozvoj ADHD vliv třeba aditiva v potravinách (některá éčka), jak se tvrdí, tak víme, že jich jíme čím dál více, tudíž by logicky bylo i více lidí s ADHD. Pokud je ale ve škole automat na kolu, nepřičítal bych hyperaktivitu žáků jen na vrub ADHD...
Mgr. Zdeněk Sotolář
9. 6. 2012, 15:05
Kdo posílá žáky do PPP? Stále častěji rodiče. Chodí si pro papír jako do sámošky.
Jana Petrů
9. 6. 2012, 16:07
To je pravda, hlavně od sedmé třídy výš, jakmile se začne zhoršovat prospěch :)
Martin Rusek
9. 6. 2012, 17:29
A proč že se zhoršuje prospěch? Žáci jsou od sedmá třídy hloupější?
Mgr. Hana Pilařová
9. 6. 2012, 19:47
Martine, říká vám něco puberta? Tak ta plnou silou udeří obvykle ve druhém pololetí sedmičky a velmi pozvolna její negativní projevy odcházejí po prvním pololetí osmé třídy.
Martin Rusek
9. 6. 2012, 20:46
Nebo to je tím, že prokouknou a potřebují něco jiného než: "Pište si." "Pamatujte si."
RNDr. Jitka Rambousková
9. 6. 2012, 21:49
Do PPP škola nikoho poslat nemůže, vše je  rukou rodičů. Škola vyplní pouze část papírů a pokud rodiče nechtějí a nedají svolení, tak prostě dítě nikam nejde. Podobně se škola nemusí nic dozvědět. Co se škola dozví, rozhodují rodiče.
A doporučuji zkusit odučit někde rok od pololetí sedmičky do pololetí osmičky. Ty děti se opravdu velmi změní. Opravdu nehloupnou, ale mají tolik starostí samy se sebou, že škola je pro ně to poslední, co je zajímá. 
Mimochodem, na západ od našich hranic se využívají často medikamenty na zklidnění dětí, u nás to učitelé musí vyřešit bez nich. 
PS. Automat na colu na ZŠ být nesmí.
Jana Petrů
9. 6. 2012, 22:05
Prý funguje třezalka :) Ale pozor na dávky, má vedlejší účinky (fotosenzitivita apod.). Proto dětem bych raději dávala čaj než tablety.
Andrea Rutová
13. 6. 2012, 09:36
Dobrý den ,mám 9letého syna s ADHD a hyperaktivitou a do PPP nás poslala ředitelka MŠ , když mu byli 4roky,takže to není z naší vlastní iniciativy.  
Renata Votavová
13. 6. 2012, 11:50
Ano, rozumím. Podnět k vyšetření byl dán ředitelkou MŠ, která Vás upozornila na možnost ADHD u Vašeho syna a zřejmě Vás informovala o významu a důsledcích této služby. Podmínkou poskytnutí vyšetření ve školském poradenském zařízení je ale v případě nezletilého žáka písemný souhlas zákonného zástupce, tak jek to objasnila p. Rambousková.  
Mirka T
26. 1. 2013, 18:30
Dobrý den,
problematiku ADHD moc neznám (ještě jsem s ním neměla osobní zkušenost), ale podle školení na kterém jsem byla nedávno se ADHD nedá dost dobře diagnostikovat u dětí do 5 let. Co se týká toho, jestli je vyšetření dobrovolné, tak samozřejmě je, ale školka nebo škola ho doporučuje na základě "zvláštního chování" dítěte. Učitelka nemůže nic diagnostikovat, i kdyby byla sebelepší. Do PPP se posílají děti, u nichž už si učitel neví sám rady a potřebuje vědět, jak správně s dítětem zacházet, aby mu co nejvíce pomohl. Rodičům to taky poskytne informace o tom, je-li něco v nepořádku, nebo je to jen výchovný problém.
Jinak, nálepky nemám ráda a od "lepení" jsou tu psychologové, ne učitelé.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.