Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > > > > > > > > > > > > > >

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > > > > > > > > > > > > > > > Proměny (2. část)

Proměny (2. část)

Praktický příspěvek
zkušenost
Autor Lenka Feldsteinová
Spoluautor: PaedDr. Markéta Pastorová
Tvůrčí výtvarné činnosti na téma „Znám místo, kde žiji?“ jsou navrženy pro žáky 1. stupně s tím, že mohou být různým způsobem modifikovány jak pro 1., tak 2. období.
 
Jejich cílem je, aby se žáci učili vnímat a vidět své okolí skrze prostředky výtvarného oboru, přemýšleli o konkrétním místě z hlediska „vjemových a pocitových zón“.
 
Konkrétní zadání (v podobě jednodušších etud i komplexnějších činností) mají v co největší míře poskytnout všem žákům prostor pro vyjádření svých jedinečných zkušeností, vjemů a představ. Dát jim možnost vyzkoušet si rozličnou škálu vizuálních prostředků (kresba, malba, koláž, prostorová instalace, fotografie). 
 
Téma velmi dobře umožňuje propojení všech tří okruhů tvůrčích činností: Rozvíjení smyslové citlivosti; Uplatňování subjektivity, Ověřování komunikačních účinků.

Modifikovaná zadání

1. část:

Dnes si vytvoříte barevnou mapu svého pokoje. Je to pro vás důležité místo, a mělo by Vám v něm být dobře, neboť se zde se můžeme schovat před světem. Je to místo, kde usínáte a kde se probouzíme do nového dne. Zkuste si představit, jakou barvu byste přiřadili tam, kde spíte, usínáte, tam kde se připravujete do školy, kde si hrajete. Zavřete oči a projděte si celý pokojíček, zastavte se a nechte své představy plynout. Vezměte si vodové či anilínové barvy a zkuste svoji cestu pokojíčkem namalovat.

Obr. č. 3–5. (Lenka Feldsteinová)
 
 

Komentář: Z kreseb je patrné, že žáci pracovali se svoji vnitřní představou místa, které znají a ke kterému mají vztah, což se odrazilo jak v bohaté barevné škále, tak liniích zachycujících pohyb prostorem a vztahy mezi jeho jednotlivými segmenty – lze říci, že pokoj je obýván. Zatímco prostřední kresba pracuje s výraznějšími a jasněji definovanými tvary a je spíše malířsky pojata, krajní kresby jsou čistě lineární. I přes tuto podobu vyznívají odlišně – čtenář si může zkusit tuto odlišnost pojmenovat a stejně tak i další své postřehy.

Reakce žáků: „Tady mi bylo jako ve vlnách na moři.“ – „Tam, kde si hraju, je mi dobře.“ – „Použila jsem černou a fialovou, protože mne bolí nohy“. – „Jdu si lehnout, a tam mne ségra bouchá, protože chce číst pohádku – dala jsem tam červenou.“

2. část

Na rozdíl od výchozího zadání je zde vložena ještě další část, které se detailněji zabývá interiérem.

Nyní se pokuste detailně si vzpomenout a pak nakreslit vše, co se ve vašem pokojíčku nachází (okno, dveře, světlo, lampičku, pokojové květiny) Nejde nám o přesnou podobu věcí, ale o to, aby jich co nejvíce bylo zaznamenáno tak, jak jsou umístěny v prostoru vašeho pokoje. Kreslete tužkou, tuší, černým fixem, progresami, čímkoliv chcete.

 
 
 Obr. 6 až 8. (Lenka Feldsteinová)

Reakce žáků: „Mně se to nedaří, to okno je trochu dál, nevadí to?“ – „Já jsem ty dveře udělala, že jsou pootevřené.“

3. část

Vytvářeli jste si barevnou mapu pokoje, zkoumali jste detaily, snažili jste si vybavit tvary a barvy jednotlivých předmětů a zákoutí pokoje, která jsou pro vás důležitá.

Nyní si představte, že se díváte na svůj pokojíček ze shora jako byste měli schopnost se vznést a vidět jej z ptačí perspektivy (vidět jeho půdorys).

Na jaké části – geometrické tvary můžeš svůj pokojíček rozdělit (mohou to být trojúhelníky, čtverce, obdélníky – promysli, zda nějaké tvary převažují, a také jak jsou uspořádány). Svému pocitu z konkrétních tvarů (z jejich seskupení) přiděl barvu a využij různé prostředky, může to být kresba pastelkami, koláž, kombinované prostředky.

Obr. č. 9. Dívka (10let) použila kovové geometrické tvary
Obr. č 10. Dívka (8 let) použila barevné kousky koženky
Obr. č. 11. Dívka se rozhodla pro lepení krabiček tavnou pistolí
Obr. č. 12. Dívka (7 let) použila útržky látek
Obr. č. 13. Dívka (6 let) použila temperové barvy
Obr. 14 Chlapec (7 let) použil křídy

(Fotografie obr. 9–14 Lenka Feldsteinová)

Komentář: tato část lekce byla záměrně zadána pro žáky různých ročníků 1. stupně – byla realizována v rámci kroužku výtvarné výchovy žáků od 5 do 12 let. Pokud je zadání promyšlené, tématu se věnuje delší čas pozornost a žáci mají možnost vycházet přímo ze svých zkušeností a volit si prostředky a experimentovat s nimi, tak se mohou zapojit různé věkové kategorie. Přestože je zadání využitelné pro jakoukoliv věkovou skupinu a i v běžné hodině VV, díky více vyhovujícím podmínkám pro tvůrčí práci v rámci kroužku se dosahuje i vyšší kvality výsledků.

Jedná se o ukázky užití různých prostředků – nabídnuta byla dětem celá škála možností (byly požádány, aby si zkusily jich vybrat co možná nejvíce – každý něco jiného), abychom na závěr viděli, jaké podoby může zadání mít, jak se budou výsledné práce od sebe odlišovat i v důsledku užití  různých prostředků.

Reakce žáků: „Můžu udělat vysněný pokojíček, jaký bych ho chtěla, ne ten můj?“ – „Já bych to chtěla udělat jako opravdu – z krabiček.“

Několik postřehů z realizace

Někteří žáci chtěli pracovat ve dvojicích (lepení krabiček – obr. č. 11), více žáků používalo látky, tempery, pastely, dva i dřevěné dýhy – jedna žákyně začala prostředky kombinovat (dýhy a látky) „aby to bylo veselejší“.

Dvě děti (zkusila jsem lekci realizovat i pro předškolní děti a žáky 1. ročníků) chtěly vytvářet ne svůj, ale vysněný pokojíček.

Také jsme si při závěrečné reflexi položili otázku, ke kterému prostoru by více inklinovali a proč. Žáci si většinou zvolili svůj pokojíček (pravděpodobně vlivem čerstvě prožité zkušenosti), některým se líbil cizí pokojíček (látky) pro svoji přitažlivost popisovanou jako „Je veselý a měkký“.

U mladších žáků (6 a 7 let) byl úkol s geometrickými tvary těžké udržet na úrovni pouze tvarů. Geometrické tvary znali, uměli je pojmenovat, ztvárnily je, ale postupně začali přidávat detaily (hračky, poličky, peřiny, kytky apod.). U skupiny dětí předškolních a 1. roč. bylo třeba vytvořit podmínky, aby viděli věci ze shora a abychom si je společně pojmenovávali a třídili na čtverce, kruhy, obdélníky, trojúhelníky.

Tím, že jsem třetí fázi realizovala s malou skupinou žáků (10 žáků ve skupině), byla možnost jim nabídnout více variant výtvarných prostředků řešení, podněcovat je k vymýšlení dalších. Důležitou roli hraje zázemí pro výuku a dostatek materiálu. Tato volnost ve výběru prostředků by ale byla obtížně realizovatelná ve třídě s 30 žáky.

Všechny činnosti děti a žáky bavily, pracovali se zaujatostí. Na konci dokázali rozlišovat, o co nám u jednotlivých prací šlo (přiřazování barev a pocitů, důraz na detail, kresebný záznam, rozvržení tvarů pomocí geometrických tvarů).

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám