Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > Rozvoj čtenářské gramotnosti v praxi

Ikona teoreticky

Rozvoj čtenářské gramotnosti v praxi

Ikona odbornost
Autor: Jan Hoštička
Anotace: Ukázka aktivit práce s textem, které vedou k rozvoji čtenářské gramotnosti.
Téma příspěvku:Čtenářská gramotnost
Klíčová slova: čtenářská gramotnost, práce s textem
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

V poslední době se dost často skloňuje pojem čtenářská gramotnost v souvislosti s výukou na našich školách. Mohou za to zejména výsledky srovnávacího šetření PISA 2009, které jednoznačně ukázaly, že v případě čtenářské gramotnosti jsou na tom čeští žáci velice špatně. Cílem tohoto článku je poukázat na to, jak je v praxi možné čtenářskou gramotnost u žáků rozvíjet, a to konkrétně z pohledu učitele druhého stupně základní školy. Současně bychom po jeho přečtení měli nabýt přesvědčení, že každý z nás, kdo na školách působí v roli učitele, může svou špetkou do mlýna také přispět.

Obecně ve společnosti panuje přesvědčení, že o rozvoj čtenářské gramotnosti se musí a má starat jen a pouze český jazyk a literatura. Vždyť naučit se číst a následně si pročítat literární ukázky je výsostnou doménou tohoto vyučovacího předmětu. Ano, tak to je a určitě to takto ponechme, ale co další vyučovací předměty? Těch se to netýká? Dle mého soudu je velkým omylem, pokud se čtenářská gramotnost zúží pouze na čtení v rámci hodin českého jazyka a literatury. Pokud budu vycházet z výzkumu PISA, ve kterém jsou definovány tři hlavní okruhy dovedností, a to získávání informací, zpracování informací a zhodnocení textu, tak ruku na srdce – rozvoji této gramotnosti může přispět jakýkoliv vyučovací předmět na škole. Tudíž neomezujme rozvoj čtenářské gramotnosti jen a pouze na výuku českého jazyka a literatury, ale zaměřme se na to ve všech vyučovacích předmětech.

Když se na to podíváme konkrétně očima učitele zeměpisu a dějepisu na 2. stupni základní školy, rozhodně i ten může velkou měrou přispět k rozvoji čtenářské gramotnosti. Je to jen a pouze o stylu výuky, o použitých metodách, o motivaci žáků ke čtení a práci s textem. I jeho povinností musí být to, aby žák „porozuměl psanému textu, zabýval se jím, přemýšlel o něm a používal ho k dosažení vlastních cílů, k rozvoji vlastních vědomostí a potenciálu a k aktivní účasti ve společnosti“ (Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009, s. 12). Pokud do vyučovacích hodin jednotlivých vyučovacích předmětů začleníme smysluplnou práci s textem a s pomocí různých metod a činností budeme žáky učit získávat a zpracovávat informace a hledat souvislosti mezi informacemi z textu a informacemi z jiného zdroje, budeme na správné cestě.

V návaznosti na to je velmi důležité si připomenout, jak může být vyučovací hodina vlastně vedena. Může proběhnout jen a pouze v podobě sdělování znalostí ze strany učitele směrem k žákům, ale co si žák z takovéto hodiny odnese? Ve většině případů pocit nudy… Tím nechci říct, že na frontálně vedené vyučovací hodině je něco špatně, určitě jsou chvíle, kdy je nutné něco frontálně odučit, respektive vysvětlit, ale rozhodně by neměla tato metoda převažovat nad metodami ostatními. Vyučovací hodina musí být jednoznačně postavena na aktivním zapojení žáků do vzdělávacího procesu. A právě cílené vedení žáků při práci s textem může být jedno z nich.

Metod a činností, jak rozvíjet práci s textem, je mnoho. K textu, který mají žáci ve vyučovací hodině přečíst, můžeme např. připravit otázky, které se budou na podstatné informace ptát. Nebo je možné k danému textu vytvořit pracovní list či nechat samotné žáky z daného textu vyvozovat závěr, případně můžeme žáky naučit používat různé techniky při čtení a zpracování informací (např. metody kritického myšlení). Skutečně je rozdíl v tom, zda žákům řekneme, „udělejte si z textu výpisky“, a naproti tomu, když je s textem naučíme smysluplně a cíleně pracovat. A v tom je to kouzlo, že kromě znalostí dějepisných či zeměpisných, kterých díky tomu nabývají, dochází i k rozvoji čtenářské gramotnosti.

Metod a činností, jak je již zmíněno výše, je skutečně hodně. Stačí si vybrat. V následujících odstavcích jsou uvedeny příklady aktivit, které jsou používány při vedení vyučovacích hodin zeměpisu a dějepisu na ZŠ, MŠ, ZUŠ Jesenice. Tyto činnosti však nejsou nějakým způsobem jen a pouze specifické pro tyto dva vyučovací předměty, jejich použití je univerzální. Současně je nutné dodat, že se nejedná o vyčerpávající výčet, ale jen o ukázku toho, že s textem se dá pracovat různými způsoby a že zavést takovéto aktivity do výuky může každý z nás.

Čtení textu a jeho zapamatování

Učitel zadá žákům, aby si přečetli určitý text. Je dán takový časový limit, aby všichni žáci stihli celý text přečíst minimálně jednou. Kdo by text přečetl dříve, má si ho přečíst ještě jednou a využít tak maximálně určený čas. Po vypršení časového limitu žáci text založí a mohou následovat tyto dvě aktivity:

  1. Žáci jsou vyzváni, ať učiteli sdělí či napíšou na tabuli informace, které si zapamatovali – po tomto sdělení či sepsání na tabuli dochází ke generalizaci – společnou diskuzí jsou vybrány takové informace, které jsou podstatné, které jsou důležité pro pochopení daného tématu.
  2. Žákům jsou pokládány předem připravené otázky na podstatné/důležité informace, které se v textu objevily a jejich zodpovězením tak dojde k jejich osvojení.

Po těchto činnostech si pak žák podstatné informace sám zapíše do sešitu. Buď vychází z generalizace, která je na tabuli, nebo z odpovědí na předem připravené otázky.

Vyznačování nových informací v textu

Učitel zadá žákům, aby si vzali dva zvýrazňovače, případně dvě fixy či pastelky výrazně odlišných barev – ideálně se jeví modrá a červená. Následně obdrží nakopírovaný text s daným tématem (nakopírovaný proto, že se v textu bude něco vyznačovat). Úkolem poté je, aby si každý žák samostatně text pročetl a zvýrazňovačem či fixem si vyznačoval informace, které již zná (např. modře), a informace, které jsou pro něj zcela nové (např. červeně). Červeně vyznačené informace si následně k danému tématu zapíše do sešitu. Poslední dílčí, ale velmi potřebnou aktivitou je, aby žák obdržel např. pracovní list či soubor otázek, které se vztahují k danému textu. Jejich zodpovězením si upevňuje nově získané informace a současně si správně uspořádává ty informace, které již zná.

Předem zadané otázky k textu

Dost často se stává, že žákům jsou zadány výpisky z určitého textu, ale když se pak zpětně zjišťuje, co si žáci vypsali, jsou v tom obrovské rozdíly. Jak co se týká kvantity informací, tak i jejich kvality (dost často jsou vypisovány takové, které jsou k pochopení daného tématu zcela nepodstatné). Proto je vhodné před zadáním výpisků dát žákům sumář otázek, které jim značně pomohou při vypisování informací. Úkolem tedy nebudou jen samotné výpisky, ale vytvoření odpovědí na zadané otázky. A zde opět mohou být dvě varianty:

  1. Otázky jsou seřazené chronologicky, tzn., že jdou postupně tak, jak jsou informace uvedeny v textu za sebou.
  2. Otázky nejsou seřazené chronologicky, tzn., že žák bude muset hledat odpovědi napříč celým textem.

Doplňování do textu

Další aktivitou může být doplňování konkrétních slov do textu, který si žáci předtím přečetli. Žáci obdrží text a ten si sami nejprve přečtou. Následně obdrží ten samý text, ve kterém však budou chybět slova. Budou to taková slova, která jsou podstatná pro pochopení daného textu, taková slova, která tvoří základ důležitých informací k danému tématu. Postup při vyplňování slov do textu opět může být dvojí:

  1. Žáci mohou doplňovat slova do textu s pomocí již přečteného textu, tzn., že původní text mají stále při sobě a mohou ho neustále používat.
  2. Žáci doplňují slova do textu, ale k prvotnímu vyplňování nemohou použít původní text, zkoušejí si to nejprve tedy zpaměti a až potom, co vyplní všechno, na co si vzpomenou, si vezmou původní text a zkontrolují si, zda správně vyplnili – a samozřejmě si v případě chyb opraví, případně doplní – ta slova, která jim chyběla.

Shrnutí textu do několika vět

Tato aktivita má opět za cíl nahradit klasické vypisování z textu. Úkolem je, aby žák po přečtení daného textu sestavil cca tři až pět vět, ve kterých vlastními slovy shrne základní informace, které jsou v textu uvedeny. Věty by si žák měl nejprve napsat na papír a následně by pak měla proběhnout kontrola, zda skutečně vystihl to podstatné. Kontrola opět může proběhnout dvojím způsobem:

  1. Žáci své věty čtou před celou třídou a pak společně s učitelem sestaví takové, které odpovídají danému textu – žák si tak díky tomu může porovnat ty své a zjistí, jak daleko byl od „správného“ shrnutí.
  2. Žáci vytvoří skupinky po čtyřech, kde se vzájemně seznámí s tím, co napsali, a pak sestaví za skupinu jedno shrnutí, na kterém se všichni shodnou, následně všechny skupiny představí svá shrnutí a učitel je jim případně ještě opraví, aby přesně odpovídala danému textu.

Přečíst si text a udělat si výpisek nemusí být nudnou a neustále se opakující částí vyučovacích hodin. Pokud budeme střídat aktivity při zpracování textu, žákům se s daným textem bude mnohem lépe pracovat a současně daný text budou skutečně číst, nepůjde jen o nahodilé přečtení a zaznamenání si něčeho, čemu vůbec nerozumějí. Aktivit je ještě mnohem víc, než je uvedeno v předchozích odstavcích. Např. dost často je při práci s textem využívána jedna z metod kritického myšlení, kdy si žáci vyznačují v textu informace, které již znají, informace, kterou jsou pro ně nové a které přijímají, informace, které jsou v rozporu s tím, co věděli, a informace, které ještě potřebují vysvětlit, kterým nerozumějí. I takovéto aktivity jsou úžasné a přispívají k rozvíjení čtenářské gramotnosti.

Skutečně je to jen a pouze na nás, zda budeme nečinně přihlížet tomu, že naši žáci neumějí pracovat s textem, či zda pro ně v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti něco uděláme. Zkusme to, stojí to za to!

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 15. 07. 2011
Zobrazeno: 6882krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HOŠTIČKA, Jan. Rozvoj čtenářské gramotnosti v praxi. Metodický portál: Články [online]. 15. 07. 2011, [cit. 2020-03-29]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Čtenářská gramotnost/12985/ROZVOJ-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-V-PRAXI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 15. 07. 2011 09:41
Článek popisuje zkušenosti autora a konkrétní možnosti, jak při výuce rozvíjet čtenářskou gramotnost, a to nejen v hodinách českého jazyka. Představené metody mohou být ve školách běžně při výuce využity.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.