Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Významná výročí v roce 2019 – fyzika

Ikona teoreticky

Významná výročí v roce 2019 – fyzika

Ikona odbornost
Autor: Mgr. Karel Heřman
Anotace: V článku „Významná výročí v roce 2019 ve fyzice“, kde pojednávám o výročích s fyzikálním podtextem připomínaných v roce 2019, jsem se zaměřil na výročí událostí, která končí číslicí „0“ nebo „5“. Těchto událostí se ve světě fyziky najde jistě bezpočet, v textu jsem se zaměřil na ty, které – dle mého – fyziku nebo techniku popularizují. Jsou to dvě význačné události, jeden český výrobek a výročí narození nebo úmrtí několika osobností spjatých s fyzikou.
Obor příspěvku:Fyzika
Klíčová slova: významná výročí, 2019, fyzika, technika, osobnosti, popularizace

Rok 2019 je jako každý jiný – na Zemi má čtyři roční období, 365 dní a planety obíhají okolo Slunce. Na třetí planetě Zemi roste počet lidí, zhoršuje se kvalita ovzduší a v oceánech plave stále více plastového odpadu. Ale obyvatelé Země i v této době vzpomínají na události, které, z fyzikálního pohledu, ovlivnily jejich životy. Zde jsou některé z nich, jejichž výročí jsou v tomto roce kulatá….

Přistání člověka na Měsíci (50 let)

Mise Apollo 11 začala 16. července 1969 v 13:32:00 UTC na odpalovací rampě Cape Canaveral Air Force Station LC-39A. Nosná raketa Saturn V SA-506 odstartovala se servisním a řídicím modulem Apollo CSM-107 a lunárním modulem Apollo LM-5 na více než 8 dní trvající cestu do neznáma. Po více než třech dnech dorazil servisní a řídicí modul na orbitu Měsíce, kde strávili astronauté při 30 obletech necelé 3 dny, během kterých došlo k vyslání lunárního modulu k povrchu Měsíce. Přistání 20. července v Mare Tranquility proběhlo v pořádku a po prověření potřebných systémů mohlo dojít k výstupu na povrch Měsíce. Během mise na povrchu trvající zhruba 2,5 hodiny nasbírali vyslanci Země více než 20 kilogramů vzorků. Poté se lunární modul odpoutal od povrchu Měsíce a vydal se na cestu k řídicímu modulu, se kterým se spojil 21. července, aby se po zhruba osmi hodinách vydala posádka na cestu zpět, na cestu k Zemi. Přistání proběhlo úspěšně 24. července v Tichém oceánu.

Osádka lodi byla tvořena třemi zkušenými astronauty: velitel lodi Neil A. Armstrong, pilot lunárního modulu Buzz Aldrin a pilot velitelského modulu Michael Collins. První dva astronauti na Měsíci přistáli a na jeho povrch i vystoupili, zatímco pilot velitelského modulu vše jistil z oběžné dráhy. Poté, co Neil A. Armstrong vystoupil z lunárního modulu, pronesl památnou větu: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“ Následoval ho Buzz Aldrin, spolu nasbírali vzorky, rozmístili vědecké přístroje, umístili plaketu a vztyčili vlajku. Po 133 minutách se vrátili do lunárního modulu a po krátkém odpočinku odstartovali zpět na orbitu Měsíce. Start se neobešel bez problémů a posádka musela improvizovat. Nakonec vše dobře dopadlo. Měsíční výstup astronautů sledoval v přímém televizním přenosu takřka celý svět.

Přínosy: kosmická loď, telekomunikace, výzkum vesmíru, plánování mise, výpočetní technika

V době 50. výročí se plánuje nejen další mise na Měsíc, ale i stavba měsíční základny. Ta by měla sloužit nejen k výzkumu, ale hlavně jako středisko pro meziplanetární lety. Snad nejde jen o sliby a v brzké době se dočkáme reálného pokroku v „měsíčních misích“.

 

Eiffelova věž (130 let)

V roce 1889 se v Paříži konala Světová výstava 1889, kterou Paříž hostila jako připomínku stého výročí francouzské revoluce. A protože Francie chtěla ohromit svět, již – anebo teprve – v roce 1886 vypisuje soutěž na návrh kovové věže, která se měla stát nejen symbolem výstavy, ale hlavně francouzských možností. Vítězný návrh dodal Alexandre Gustave Eiffel se svojí projekční kanceláří. 300 metrů vysokou věž z oceli a železa, kterou místo šroubů spojují nýty, začali inženýři stavět na začátku roku 1887. Stavba se rychle stávala dominantou Paříže a po dvou letech, dvou měsících a pěti dnech se stala nejvyšší dokončenou stavbou světa. Věž v době dokončení vážila 10 100 tun, měla tři patra a na výšku měřila 312 metrů (s vlajkou). Nejvyšší stavbou byla až do roku 1930. Věž byla slavnostně otevřena 15. května 1889.

Pařížanům byla stavba trnem v oku a všichni předpokládali, že bude podle původních plánů po dvaceti letech rozebrána. Začala však sloužit jako meteorologická stanice, pozorovatelna a od roku 1921 i jako civilní rozhlasový vysílač. Roku 1936 byla osazena televizními anténami a její výška narostla na 324 metrů. K její demontáži naštěstí nedošlo, dnes je jednou z nejnavštěvovanějších památek Evropy (více než šest miliónů návštěvníků ročně). Eiffelova věž se stala vzorem pro řadu menších kopií, „Eiffelovku“ tak najdeme v Tokiu, Praze, Číně nebo v USA. Její konstruktér A. G. Eiffel (vlastním jménem Bönickhausen) se dále podílel na stavbě mostů, projektoval kostely, výstavní haly, nádražní haly nebo hvězdářské kopule. Ne všechny projekty mu vyšly dle jeho představ, za korupční jednání byl dokonce na dva roky odsouzen.

Přínosy: technická památka, nýty lepší šroubů, věž jako vysílač rozhlasu i televize, ukázka lidského umu konce 19. století.

 

L-410 Turbolet (50 let)

V roce 1969 vyrobili v moravských Kunovicích prototyp malého letadla, které s drobnými úpravami létá dodnes. Letoun, který v dopravní verzi byl schopen přepravy sedmnácti lidí (+ dva piloti), se před padesáti lety stal velmi žádaným po celém světě, hlavně pak v SSSR. Celkem bylo vyrobeno více než 1300 těchto letadel, ta létají (nebo spíše létala) v 70 zemích světa. Velká škoda je, že Aircraft Industries, nástupce podniku Let Kunovice, není v českých rukách. Naštěstí se ale letoun ve svých modernizovaných verzích na území Česka vyrábí dodnes. A snad ještě dlouho vyrábět bude.

Přínosy: letadlo, které přežilo 50 let, ukázka kvalitní české práce od vývoje po zhotovení.

 

Osobnosti

V letošním roce si připomínáme i výročí narození či úmrtí významných fyziků. Někteří významně ovlivnili vědní obor, kterému se během svého života věnovali. Všichni pak, bez ohledu na to, zda v letošním roce vzpomínáme jejich výročí, dali fyzice současnou podobu.

Leonardo Da Vinci (500 let od úmrtí)

(15. dubna 1452 Anchiano u Vinci, Itálie – 2. května 1519 Le Clos Lucé u Amboise, Francie)

Vynálezce, konstruktér, architekt, sochař, malíř, ale i přírodovědec a hudebník. Není snad obor, kterým by se Da Vinci nezabýval. Mezi jeho technické vynálezy patří mechanická kalkulačka, ponorka, tank, auto na pružinový mechanismus, několik typů létajících strojů. Zabýval se vojenskou tématikou, zdokonaloval a vynalézal zbraně. Sestrojil zařízení na ohřev vody pomocí slunečních paprsků, byl tak vlastně jeden z prvních vědců zabývající se obnovitelnými zdroji. Jeho nákresy a plány slouží jako inspirace pro vědce i umělce dodnes.

Galileo Galilei (455 let od narození)

(15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri)

Galileo Galilei byl považován za průkopníka svobodného výzkumu. Aby mohl pozorovat oblohu, zdokonalil si dalekohled, zabýval se mechanikou, akustikou a matematikou. Jeho dílo korespondovalo s pracemi Newtona a Keplera. Asi nejvýznamnějších výsledků dosáhl na poli astronomie při pozorování planet a jejich měsíců. Úspěchů dosáhl i při pozorování Slunce. Mezi jeho nejznámější neastronomické vynálezy patří padostroj a krokové ústrojí hodin, který pak zdokonalil Ch. Huygens.

Wilhelm Eduard Weber (215 let od narození)

(24. října 1804, Wittenberg – 23. června 1891, Göttingen)

Německý fyzik, profesor fyziky v Göttingenu. Zabýval se elektromagnetismem a geomagnetismem. Jeho dílo ovlivnilo J. C. Maxwella. Je podle něj pojmenovaná jednotka soustavy SI udávající magnetický indukční tok – weber.

James Watt (200 let od úmrtí)

(19. ledna 1736 Greenock, Skotsko – 25. srpna 1819 Handsworth, Anglie)

Mechanik, vynálezce a fyzik samouk. Je znám jako vynálezce parního stroje, ve skutečnosti ale pouze, i když výrazně, zdokonalil prototyp parního stroje Thomase Newcomena. Po jeho úpravách mohl parní stroj sloužit jako zdroj energie. V roce 1785 byl James Watt zvolen členem Královské společnosti. Je podle něj pojmenovaná jednotka soustavy SI udávající výkon – watt.

Emil Škoda (180 let od narození)

(18. listopadu 1839, Plzeň – 8. srpna 1900 Selzthal, Štýrsko)

Roku 1869 (150 let) koupil od hraběte Valdštejna plzeňské strojírny, které modernizoval a z továrny s 33 dělníky vybudoval fabriku s více než 4000 zaměstnanci. V rámci podniku vznikla ocelárna s nejmodernější technologií v Evropě. Orientoval se na zbrojní průmysl, důlní průmysl, cukrovarnictví i dopravu. V Plzni vybudoval kolos, který pod názvem „Závody V. I. Lenina“ přežil druhou polovinu 20. století. Ve světě byl ale podnik stále znám pod názvem „ŠKODA“.

Albert Einstein (140 let od narození)

(14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA)

Spolu s Newtonem je považován za nejvýznamnějšího fyzika. Mezi jeho práce patří speciální teorie relativity, obecná teorie relativity, vysvětlení fotoefektu, kvantování elektromagnetického pole, vysvětlení Brownova pohybu. Výrazně přispěl k objevům v oblasti mikrosvěta. V roce 1911 se Einstein stal na tři semestry profesorem na pražské německé univerzitě. Ke své teoretické fyzice si Einstein přidal i patent (respektive jeho část) na unikátní chladničku.

James Prescott Joule (130 let od úmrtí)

(24. prosince 1818 Salford u Manchesteru – 11. října 1889)

Anglický fyzik, zabýval se teplem a mechanickou energií. Podílel se na vytvoření termodynamické teplotní stupnice, formuloval první termodynamický zákon a Jouleův zákon. Je podle něj pojmenovaná jednotka soustavy SI udávající energii, práci a teplo – joule.

Heinrich Rudolf Hertz (125 let od úmrtí)

(22. února 1857 Hamburk – 1. ledna 1894 Bonn)

Německý fyzik, zabývající se elektromagnetickými vlnami a jejich šířením. Experimentálně ověřil Maxwellovu a Faradayovu teorii o šíření elektromagnetických vln, čímž se otevřela cesta k vývoji bezdrátového spojení. Je po něm pojmenována jednotka soustavy SI pro frekvenci – Hz.


Zdroje:

Internet:

Aldrin_Apollo_11_original.jpg:. Wikimedia.org: Aldrin Apollo 11 crop [online]. 2011-07-21 [cit. 2019-04-23]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aldrin_Apollo_11_crop.jpg>.

SZEKELY, Pedro. flickr.com: Eiffel Tower [online]. 2018-05-05 [cit. 2019-04-23]. Dostupný pod licencí CC-BY-SA na WWW: <https://www.flickr.com/photos/pedrosz/27029805017/>.

Karelj. Wikimedia.org: CIAF 2015 L-410 Turbolet 1 [online]. 2015-09-20 [cit. 2019-04-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 na WWW: <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:CIAF_2015_L-410_Turbolet_1.jpg>.

Časopisy:

21. Století

Týden

 

 
INFO
Publikován: 26. 06. 2019
Zobrazeno: 575krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HEŘMAN, Karel. Významná výročí v roce 2019 – fyzika. Metodický portál: Články [online]. 26. 06. 2019, [cit. 2019-07-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/22108/VYZNAMNA-VYROCI-V-ROCE-2019---FYZIKA.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.